2. 10. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
2. 10. 2002

Rodinný příběh Terezy Boučkové ve filmu Smradi

"Je vědecky prokázané, že chování a jednání člověka je z devadesáti procent dané genetickými vlastnostmi a jen deset procent se dá ovlivnit výchovou. Uvědom si, že teď už matky neodkládají své dítě, protože jsou chudé anebo těžce nemocné, ale protože jsou omezené, sobecké, cynické. Pijí, kouří, fetují, prostituují se a je jim všechno jedno. Jejich děti jsou mentálně nedostačující už z důvodu podmínek v těhotenství. A k tomu si přičti ten genetický dárek. Ty děti jsou agresivní, tupé, až dementní. Myslíš si, že nějaké dítě zachráníš, když mu dáš lásku a rodinu, že z něho vychováš dobrého člověka, ale jenom si zničíš život. Já mám spoustu bezdětných přátel a jsou šťastní. Měla by ses naučit žít bez dětí. Měla by ses naučit žít bez dětí. Měla by ses naučit žít bez dětí. Měla by ses naučit žít bez dětí."

Tereza Boučková: Indiánský běh (1991)

Premiéře nového českého filmu Smradi předcházely poměrně shodné reakce kritiky, která jej viděla dříve, než nyní přišel do běžné distribuce (např. na karlovarském filmovém festivalu). A všechny byly kladné. Proto jsem byla zvědavá, jak film o romské problematice zapůsobí v místě takříkajíc "povolaném" - v Ostravě, kde se tato situace řeší dnes a denně v realitě.

První, co bleskne hlavou zasvěcenému čtenáři knih Terezy Boučkové, jež je autorkou scénáře, je pocit, že vlastně vypráví stále totéž. Smradi jsou totiž jen jinou variantou její autobiografické knižní prvotiny Indiánský běh (vydané počátkem 90. let), stejní jsou hrdinové, prostředí i řešené problémy - jen je příběh přenesen na plátno, a tím posunut do vícerozměrného prostředí se zvukem a obrazem. Film tvoří pětice hrdinů - manželský pár, který adoptoval dva chlapce z dětského domova (jednoho "polobílého", druhého Roma) a který má navíc ještě nejmladšího, vlastního syna. Kvůli neshodám se sousedy a nepřátelskému prostředí v Praze se rodina stěhuje na blízkou vesnici na samotu. Ovšem děti musejí i nadále chodit do škol a matka musí koexistovat se svými sousedy a obecním životem. A právě tady nastává - očekávaný - problém. Romský syn je místním rasistou obviněn z toho, že mu rozbil čelní sklo v jeho udržované stodvacítce, a rodina se obloukem znovu setkává s tím, kvůli čemu odešla z předchozího bydliště. Příhoda s autem tvoří první pomyslný příběhový vrchol Smradů, druhý pak pokus obou nevlastních synů od adoptivních rodičů utéct. Vše však končí šťastně, a tak má nakonec divák poněkud chlácholivý pocit, že vše je vlastně v pořádku. Jenže onen happyend se koná pouze ve filmu, v realitě bychom pravděpodobně našli jen málo paralel, a zrovna tak zřejmě ve vlastním životě Boučkové. Idealistický závěr však pozoruhodně zapadá do jednoduchosti děje a nepůsobí nijak rušivě.

Za zmínku stojí bezesporu doprovodná hudba, o kterou se postarala skupina Jablkoň. Její instrumentálky laděné do etnické hudby s minimem zpívaných pasáží ve své jednoduchosti doplňují nekomplikovaně vyprávěný (komplikovaný) rodinný příběh. Výtvarná stránka filmu byla zpočátku poněkud rušena podivnými a nesmyslnými záběry shora a ze stran; kameraman od nich však posléze upustil a dobře udělal - snaha o ozvláštnění vizuální stránky tímto způsobem narušovala již výše zmiňovanou přímočarost a "jednoduchost" dějové linky. Výmluvným a přitom výtvarně neobyčejně působivým prvkem byly kameramanovy návraty na most, pomyslně i doslova dělící hlavní hrdiny od "zbytku" světa. Na něm jako by se střetávaly a gradovaly jednotlivé epizody příběhu.

Poněkud problematickým se ve filmu jeví herectví protagonistů. Naprosto nepřehlédnutelná je Petra Špalková, mladičká (bezdětná) herečka, která se stala velmi autentickou matkou tří synů a na jejímž výkonu by se jen těžko hledaly nedostatky. Ani žádný ze tří představitelů synů rodiny Šírů netrpí v tomto snímku přehnanými divadelními gesty - jsou to prostě kluci, kteří svým způsobem hrají sami sebe. To je velmi pozitivní, protože je znát, že mladičcí herci ještě nejsou v negativním ovlivněni hereckou rutinou. Ta jinak bohužel poznamenala zbytek výkonů - například projev Ivana Trojana (táta Šír). Je zajímavé, že velká většina českých herců skutečně není schopna odlišit projev na divadelní scéně a ve filmu. Do filmových studií a exteriérů zanášejí divadelní gesta a projev, aniž by si uvědomili, že divadlo chce "větší gesta" prostě jen a jen proto, že je třeba překřičet velký prostor hlediště. Anebo si to uvědomují, ale prostě jinak hrát neumějí. Proto znovu poukazuji na výkon Petry Špalkové, která se této chyby vystříhala a jejíž postava působí jaksi normálně, a tudíž nenásilně a velmi spontánně.

Celkově je třeba film Smradi pochválit. Je to ojediněle prosté a přitom duchaplné dílo s burcujícím ústředním tématem. Možná je to právě ona stále deklarovaná jednoduchost, která dovoluje divákovi, aby při příběhu utíkal myšlenkami ke svým osobním zážitkům s rasismem.

                 
Obsah vydání       2. 10. 2002
2. 10. 2002 Michel Houellebecq: postaven ve Francii před soud, že označil islám za stupidní náboženství
2. 10. 2002 MFD právem vystupuje proti trestnímu stíhání za pomluvu
2. 10. 2002 Problém s viry
2. 10. 2002 Televize Nova o podivné privatizaci Českého Telecomu
2. 10. 2002 Ženy v Iráku jsou svobodnější než v jiných arabských zemích
2. 10. 2002 Miloševič, postmoderní politik a umění manipulace
2. 10. 2002 Rodinný příběh Terezy Boučkové ve filmu Smradi Daniela  Pilařová
2. 10. 2002 Havlov protikandidát v zvieracej kazajke Lubomír  Sedláčik
1. 10. 2002 "V Praze vypukla válka", ale "republiku si rozvracet nedáme" Viktor  Piorecký
1. 10. 2002 ČTK: "Posluchače konec Svobodky mrzí", ale je jich málo Jan  Čulík
1. 10. 2002 "Nebylo samozřejmé dostávat ve Svobodné Evropě do vysílání československé disidenty" Milan  Schulz
29. 9. 2002 Nacionalismus - ideologie imperialismu Brian  Barry
27. 9. 2002 Poezie je zbožná
Rozhovor s básníkem Ivanem Jelínkem
Jan  Čulík
1. 10. 2002 Může Svatý Václav za mnichovskou dohodu? Darek  Štalmach
2. 10. 2002 Martin Škapík se rozhodl žalovat firmu Philip Morris ČR Martin  Škapík
1. 10. 2002 Sponzorům OSBL

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
2. 10. 2002 Ženy v Iráku jsou svobodnější než v jiných arabských zemích   
2. 10. 2002 Michel Houellebecq: postaven ve Francii před soud, že označil islám za stupidní náboženství   
2. 10. 2002 Rodinný příběh Terezy Boučkové ve filmu Smradi Daniela  Pilařová
1. 10. 2002 ČTK: "Posluchače konec Svobodky mrzí", ale je jich málo Jan  Čulík
1. 10. 2002 Západní protiválečné hnutí ignoruje Saddámovy zločiny   
1. 10. 2002 Spojitost mezi al Qaedou a Irákem neexistuje   
1. 10. 2002 Rusko si brúsi zuby na mediálnu totalitu Lubomír  Sedláčik
1. 10. 2002 "V Praze vypukla válka", ale "republiku si rozvracet nedáme" Viktor  Piorecký
1. 10. 2002 "Nebylo samozřejmé dostávat ve Svobodné Evropě do vysílání československé disidenty" Milan  Schulz
30. 9. 2002 Englezakis neobchoduje jen s žírným dobytkem Jeremy  Adams
30. 9. 2002 Umíme manipulovat s činností mozku? Mojmír  Babáček
30. 9. 2002 Víkend v českých médiích: nic nového pod sluncem Josef  Trnka
30. 9. 2002 Amerika se svým ultimátem Německu snaží zastrašit ostatní země   
30. 9. 2002 "Šedivý a nudný" John Major měl čtyři roky poměr s extravagantní konzervativní poslankyní   
30. 9. 2002 Survival - strategie přežití a nebo zániku? Štěpán  Kotrba

Český film RSS 2.0      Historie >
2. 10. 2002 Rodinný příběh Terezy Boučkové ve filmu Smradi Daniela  Pilařová
5. 8. 2002 Naposledy z Uherského Hradiště: zamyšlení nad českými filmy Jan  Čulík
2. 8. 2002 Z Uherského Hradiště: Formanův Amadeus - stále je to výjimečné, vynikající dílo Jan  Čulík
1. 8. 2002 Uherské Hradiště: Liehmovy Ostře sledované filmy a diskuse kolem nich Jan  Čulík
29. 7. 2002 Letní filmová škola: většinou vynikající filmy, trochu chaotická organizace Jan  Čulík
23. 7. 2002 Zelenkův Rok ďábla: Vynikající Nohavica, slabý film Jan  Čulík
1. 7. 2002 Na filmovém festivalu v Trenčianských Teplicích dostal hlavní ceny Čech Jakub Sommer Jan  Čulík
18. 6. 2002 Hřebejkův film Musíme si pomáhat v Edinburku Jan  Čulík
15. 5. 2002 Je filmový kritik odpovědný za rasovou diskriminaci Romů, kterou provádějí britské úřady na ruzyňském letišti? Jan  Čulík
14. 5. 2002 Tmavomodrý svět jde v Británii do kin   
30. 4. 2002 Prague on Film: Festival českého filmu v Londýně a v Edinburku   
26. 4. 2002 Nový Zelenkův film: koncert o životě Jitka  Peřinová
3. 1. 2002 Bucharova Sametová kocovina vyšla knižně   
15. 11. 2001 Bucharova "Sametová kocovina" dnes na ČT 2 Jan  Čulík
3. 10. 2001 České experi(mentální) filmy z Prahy v Británii Renata  Clarková