12. 2. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
12. 2. 2003

Nedostatek sebevědomí lidí v ČR

Petr Hubáček

1. Částečně je postoj ČR vůči Spojeným státům ovlivněn nekritickým obdivem k největší světové mocnosti, umocňovaným často "ideologickými" médii a politickými špičkami země. USA jsou sice v mnoha směrech obdivuhodným dominantním státem světa, ovšem jsem přesvědčen, že v pozadí postoje ČR se skrývá nedostatek sebevědomí a strach přijít o velkého bratra, který sem tam uštědří nějaké to pohlazení. Rozhodně však nelze považovat tento postoj za většinový a většina české populace si uvědomuje, že z hlediska udržitelné existence lidstva jsou USA velmi kontraproduktivním společenstvím ve světě.

Pět otázek německého týdeníku o českých postojích BL
Odpovědi čtenářů a spolupracovníků BL TÉMA

2. Absolutně vzato, žádný důvod k vděčnosti zde není. USA nepřinesly ČR nic zásadního ani v 90. letech ani v historii. Většina Čechů v Americe nalezla novou identitu a pochopitelně se ráda zřekla negativních prvků české národní nátury, především zatrplosti lidí vůči sobě, dané opět strachem, osobní zbabělostí čelit zlu - fašismu či komunismu - ale tím se poměry v ČR nijak nevymykaly jiným zemím.

Národní uvědomění Poláků je ale jistě větší. USA nemají vůči ČR žádné zásadně připomínané provinění, jakým byla mnichovská zrada našich evropských "spojenců". K Německu máme historicky oprávněný nedůvěřivý vztah a USA zatím nikdo nepřipomněl jejich souhlas s okupací Československa armádami Waršavské smlouvy. To je bráno jako historická nutnost.

3. Česká republika trojským koněm nakonec nebude, protože zvítězí zdravý rozum. V ČR dochází stále více k uvědomění vlastní identity a kořenů, které jsou blíže evropské tradici - konzervativní, ale ne bigotně katolické jako je tomu v Polsku, kde je podobnost s významem víry v životě dominantní části společnosti USA značná. Netěším se na den, kdy budou občané tohoto státu u soudu přísahat na bibli.

4. Václav Havel je jistě velkou, ale z pohledu lidí rozporuplnou osobností českých dějin, která oprávněně doma nebude mít nikdy kredit srovnatelný se zahraničím. Byť byl totiž umělecky, filosoficky a disidentsky zdatný, spolupodílel se významnou měrou na zavedení mafiánského kapitalismu v Čechách a místo zastupování skutečných zájmů ČR v zahraničí preferoval spíše prezentaci vlastní osobnosti.

Nevylučuji však, že v některých případech to bylo ku prospěchu ČR především jako ujištění o existenci demokracie v této zemi.

Disidenti v ČR nejsou příliš populární, neboť 90 procent z nich se rekrutovalo ze zhrzených bolševiků po 68. roce a u nich si člověk nebyl nikdy jist, zda jim jde jen o vlastní zviditelnění či skutečnou nápravu věcí veřejných.

Člověk se totiž v bezvýchodném postavení snadno sžije s rolí vykupitele - míněno po ztrátě pozic a členství v rodné straně po 68. roce. Mnoho disidentů po svém ustavení do funkcí v 90. letech to nakonec prokázalo neschopností pochopení demokratických principů společnosti a s chutí by směřovali k jejich verzím totality.

To je částečně problém i Václava Havla a jeho chápání svěřené funkce prezidenta republiky, který zastupuje často jen sám sebe. Tento mandát ale prezident přes svoje osobní kvality nemá a oprávnění vést zemi do války proti vůli většiny už vůbec ne. Proto se mi Václav Havel jeví jako latentní monarcha hlásající ideály demokracie. Je ovšem běžné, že s nárůstem moci či postavení praktická ochota sloužit demokracii u každého výrazně klesá, protože Ti ostatní "nemají ani potřebné informace ani příslušný rozhled, aby se vůbec mohli správně rozhodovat".

5. Společná evropská zahraniční politika je jistě velkým problémem, protože soudržnost Evropy není bohužel postavena na stejných základech jako USA a to je její obrovskou nevýhodou. Zástupci ČR, Polska a Maďarska možná doposud nepochopili strategickou nutnost této soudržnosti v zahraniční politice Evropy, kde by už dnes mělo jít o to, dosáhnout či alespoň udržet konkurenceschopnost Evropy vůči USA i asijským velmocem.

Válka v Iráku by měla pro Evropu obrovský negativní hospodářský dopad, zatímco by byla ziskem pro USA. Evropa se oprávněně obává, že v případě války, i kdyby se jí účastnily evropské státy, by nakonec dominantní postavení v oblasti získaly USA a proto je současná snaha o řešení konfliktu jinou cestou větší nadějí pro Evropu. Abych tedy odpověděl na otázku, v tomto kontextu "dopis osmi" v každém případě kontraproduktivní je či byl.

                 
Obsah vydání       12. 2. 2003
12. 2. 2003 V ČR překonala nezaměstnanost 10 procent, na severní Moravě je 20 procent Jaroslav  Hlaváček
12. 2. 2003 "Británie rozhoduje" o Iráku
12. 2. 2003 Nejnovější bin Ladinův pásek "nepodporuje Saddáma Husajna"
12. 2. 2003 Americké veřejné mínění podporuje útok na Irák i bez OSN; třetina Britů považuje za největší hrozbu USA
11. 2. 2003 Hrozba terorismu anebo válečná psychóza?
12. 2. 2003 Přijde v důsledku irácké války Tony Blair o premiérský úřad?
12. 2. 2003 Odstraňte Francii z Rady bezpečnosti OSN
12. 2. 2003 Američané, kteří zachraňovali Francii
12. 2. 2003 Irák: Snaha osvobodit jiný stát od teroru se nám zdá logická Josef  Chmel
12. 2. 2003 Nedostatek sebevědomí lidí v ČR Petr  Hubáček
12. 2. 2003 Úvaha o nedělitelnosti a vyváženosti osobní svobody a odpovědnosti Vojtěch  Polák
11. 2. 2003 Svrhovat Husajna stovkami raket a tunami třaskavin? Miloš  Kaláb
12. 2. 2003 Jak dál s Irákem? Petr  Vařeka
12. 2. 2003 Nemyslím, že by byl Jan Sokol špatným prezidentem Vojtěch  Polák
11. 2. 2003 Media Observatory varuje před monopolizací českého tisku
11. 2. 2003 Vltava-Labe-Press bylo před volbami vázáno smlouvami vůči politikům? Štěpán  Kotrba
12. 2. 2003 Budou čeští odboráři demonstrovat proti válce, nebo se budou pouze dívat z oken? Štěpán  Kotrba
12. 2. 2003 Odbory v celém světě jsou proti válce
11. 2. 2003 Američané v ČR: Nesouhlasíme s válkou proti Iráku
11. 2. 2003 Bitva o americkou demokracii Mojmír  Babáček
11. 2. 2003 Jak to hučelo v devadesátých letech Marek  Fak
12. 2. 2003 Americká poezie proti válce Marek  Hrubec
12. 2. 2003 Saddám Husajn a "profesionálne ženy" Lubomír  Sedláčik
12. 2. 2003 Vyvrhnuté z internetu Peter  Greguš
12. 2. 2003 Schröder a Chirac predbehli stopäťčlenné grémium Konventu:
„Na čele bude dvojka!“
Lucia  Waldnerová
12. 2. 2003 Správa o stave únie -- opäť fiktívny problém Iraku Zolo  Mikeš
12. 2. 2003 Zmení štrajk ortieľ nad železnicami? Karol  Labaš
12. 2. 2003 Lokálky: prežitok minulosti, alebo perspektívna regionálna doprava? Aleš  Bílek
12. 2. 2003 Dinosauria vojna a ochrana ziskov Thom  Hartmann
5. 2. 2003 Pošta redakci
4. 2. 2003 Hospodaření OSBL za leden 2003 Jaroslav  Štemberk
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
12. 2. 2003 Americká poezie proti válce Marek  Hrubec
12. 2. 2003 Jak dál s Irákem? Petr  Vařeka
12. 2. 2003 Irák: Snaha osvobodit jiný stát od teroru se nám zdá logická Josef  Chmel
12. 2. 2003 Úvaha o nedělitelnosti a vyváženosti osobní svobody a odpovědnosti Vojtěch  Polák
12. 2. 2003 Nedostatek sebevědomí lidí v ČR Petr  Hubáček
12. 2. 2003 Přijde v důsledku irácké války Tony Blair o premiérský úřad?   
12. 2. 2003 Odbory v celém světě jsou proti válce   
12. 2. 2003 Odstraňte Francii z Rady bezpečnosti OSN   
12. 2. 2003 Američané, kteří zachraňovali Francii   
12. 2. 2003 Budou čeští odboráři demonstrovat proti válce, nebo se budou pouze dívat z oken? Štěpán  Kotrba
12. 2. 2003 Americké veřejné mínění podporuje útok na Irák i bez OSN; třetina Britů považuje za největší hrozbu USA   
12. 2. 2003 "Británie rozhoduje" o Iráku   
12. 2. 2003 Nejnovější bin Ladinův pásek "nepodporuje Saddáma Husajna"   
12. 2. 2003 Správa o stave únie -- opäť fiktívny problém Iraku Zolo  Mikeš
12. 2. 2003 Dinosauria vojna a ochrana ziskov Thom  Hartmann

Otázky německého týdeníku RSS 2.0      Historie >
12. 2. 2003 Irák: Snaha osvobodit jiný stát od teroru se nám zdá logická Josef  Chmel
12. 2. 2003 Nedostatek sebevědomí lidí v ČR Petr  Hubáček
11. 2. 2003 Proč se odlišují postoje "staré Evropy" od postojů "nové Evropy"? Lenka  Vytlačilová
11. 2. 2003 Postoje "staré" a "nové" Evropy Milan  Kynický
6. 2. 2003 Hluboce se stydím za Václava Havla Petr  Cironis
6. 2. 2003 Okázalá servilita vůči Americe Jindra  Vavruška
6. 2. 2003 Dostali jste to, co si zasloužíte Ondřej  Čapek
6. 2. 2003 Odpověď na pět otázek Jan  Friedlaender
6. 2. 2003 Ohrozil Havlův podpis pod "dopisem osmi" společnou zahraniční politiku EU? Jan  Čulík
6. 2. 2003 Havlův podpis, bobos a zahraniční politika Štěpán  Kotrba
5. 2. 2003 Už je to tady Jan  Čulík
30. 1. 2003 Aznarův dopis Bushovi "odhalil neshody v Evropě"