19. 3. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
18. 3. 2003

Kulturní muzeum: V mé duši věčný smutek dlí a věčné teskno...

Knihovníci, kteří píší

Kabinet knižní kultury Knihovny Národního muzea v Praze věnuje v těchto dnech pozornost jednomu z opomíjených zákoutí české literatury, knihovníkům, kteří se věnovali umělecké literární tvorbě. Název výstavy inspiroval verš Jarmila Krecara z Růžokvětu, jednoho ze zdejších píšících bibliotekářů a posloužil Haně Outratové a Luboši Antonínovi, aby u nás snad poprvé představili literárně činné osobnosti, zaváté osudem do muzejní knihovny. Slovutná instituce byla založena v r. 1818 společně s Vlasteneckým muzeem. V minulosti poněkud zkostnatělá organizace si v letošním roce připomíná 185 let od svého vzniku. Přejme jí to.

Prvním zdejším velkým "knihovním" spisovatelem byl Václav Hanka (1791-1861), ne snad pro "Dvanáctero písní", obsahujících dobovou anakreontskou lyriku, ale pro geniální literární falza "Rukopis královédvorský a zelenohorský". Hanka znal téměř všechny živé slovanské jazyky a v období romantického nacionalismu chtěl zvelebit "všemi cestami" tehdy chudičkou českou kulturu. Stal se tak nechtěně nejen vynikajícím, byť anonymním básníkem, ale zároveň zakladatelem moderní literární mystifikace. "Rukopisy" vytvořily nový český národní mýtus, inspirovaly celou uměleckou generaci k heroickým výkonům a bez "literárních padělků" by nám chybělo kus díla Mánesa, Alše, Myslbeka, Smetany, Jiráska a jiných autorů, ovlivněných hankovskými falzy.

Za dlouhá desetiletí prošli knihovnou nejen průměrní autoři, ale mihly se zde i přeludné literární talenty jako byl například ruský emigrant Nikolaj Terlický (1906), který skončil ve Švýcarsku. Kritika tvrdí, že kdyby psal anglicky , mohl se stát Rayem Bradburym. Ve slavných zdech tvořil dnes skoro zapomenutý Václav Řezníček (1861-1924), který si čtenářskou oblibu získal barvitou snůškou vyprávění ze života obrozenecké Prahy, vydanou v osmi dílech pod názvem "Naše zlatá Praha". Málo se ví, že jako pandám k Němcové "Babičce" sepsal národnostně laděného "Dědečka". Působil zde i dramatik Jan Bartoš (1893-1946), považovaný za dovršitele českého expresionismu (Krkavci). Všechny protiklady, které hluboce prožíval, jej nakonec dohnaly k dobrovolné smrti.

Muzejní knihovnou prošel i Josef Knap (1900-1973), člen redakce Venkova, ruralista, oslavující lyrismus venkovského života. Knihovníka Františka Khola (1877-1930) lákaly erotické motivy, příběhy sexuálních dobrodruhů a požitkářů, hledal svět lásky v rámci světácké společnosti (Zrcadlo v baru). Též vydal podrobný životopis Casanovův. K "píšícím bibliotekářům" náleželi i básník Jarmil Krecar (1884-1959), příslušník Moderní revue, nebo Miloslav Novotný (1894-1966), bibliofil, známý z krátkých povídek, Josef Volf (1878-1973), znalec tajných společností; Jan Kefer (1906-1941), systematik magie, zavražděný v nacistickém koncentráku nebo kulturní historik Čeněk Zíbrt (1884-1932) aj.

Výstavka naznačuje, že zdánlivě poklidná a nenáročná knihovnická profese, povětšině přitahující hloubavé, introvertní povahy, toužící po hlubším poznání má i svá úskalí. Kniha jako sbírkový předmět nemusí vždy otevírat zahrady ducha. A tak mnozí z knihovníků, aby nepropadli profesnímu marasmu, píší. Je na co navazovat. Rozmanitostí a výběrem zobrazovaných žánrů je tvorba spisovatelů-knihovníků neopakovatelná.

Díla nesou viditelné znamení výlučnosti. Zájem míří do uzavřených bibliofilských světů, autoři se obracejí ke kultivovaným duším sběratelů krásných a soukromých tisků. Schopnost mystifikace, nespoutaná představivost, humorná a erotická nadsázka spojená s typografickou a ilustrační vynalézavostí okouzlí. Udivuje jen chmurný název výstavy: V mé duši věčný smutek dlí a věčné teskno...

Kde kdo se ptá, proč pesimistický laděný verš předznamenává tak mimořádnou přehlídku ducha? Název je nesrozumitelný každému, kdo neprošel muzejnickou činností. Prý ještě zdaleka nevystihuje neradostné a tragické sociální klima, které v podobných kulturních a osvětových zařízeních již po celá staletí panuje. Knihovníkovi, aby nezemřel hlady, pokud není rentiér nebo jej neživí milující manželka, nic jiného nezbývá, než ve volném čase buďto prodávat syrečky nebo tvořit nesmrtelná literární díla.

Výstava v hlavní budově Národního muzea v Praze, která potrvá do konce května, to přesvědčivě dokládá.

                 
Obsah vydání       19. 3. 2003
19. 3. 2003 Bush připraven na válku proti Iráku
19. 3. 2003 Včera dnes a zítra
19. 3. 2003 Tony Blair: Hrozbou je chaos
19. 3. 2003 Bill Clinton: Důvěřujte Tonymu Blairovi, měl pravdu
19. 3. 2003 Tony Blair získal Dolní sněmovnu pro válku proti Iráku
19. 3. 2003 USA: Americká invaze do Iráku je "nevyhnutelná"
19. 3. 2003 "Proti válce mír?" Miloš  Dokulil
18. 3. 2003 Dramatickým protiválečným projevem odstoupil předseda britské Dolní sněmovny Robin Cook
19. 3. 2003 Amatérova analýza: Týden Vladimír  Bernard
19. 3. 2003 Nespravedlivá kritika bývalého karvinského primátora Jaroslav  Hlaváček
18. 3. 2003 Kulturní muzeum: V mé duši věčný smutek dlí a věčné teskno... Hugo  Schreiber
19. 3. 2003 Nesoudružka poslankyně: Z třešně jablka nesklidíš, kocourku Štěpán  Kotrba
19. 3. 2003 Sci-fi: Jeden týden pokročilého uživatele operačního systému Linux   Jiří
19. 3. 2003 List z Kuby II.: do Mexika na palube "vrtuláka" Cuban Airlines Juraj  Uvíra
19. 3. 2003 Veĺká lotéria amerických korporácií Radovan  Geist
19. 3. 2003 Východná politika Slovenska Alexaner  Duleba
19. 3. 2003 Správa o Slovensku Damas  Gruska
14. 3. 2003 Mr. Scruff: Trouser Jazz Vladimír  Potančok
18. 3. 2003 Obdivuhodná odolnost Radek  Mokrý
5. 2. 2003 Pošta redakci
5. 3. 2003 Hospodaření OSBL za únor 2003 Jaroslav  Štemberk
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech