Svobodu si nepředstavuji jako možnost svobodně cosi říci a mít z toho strach, ale svobodně cosi říci a nemuset mít strach, co řekne okolí. Jasně se to ukázalo v případě útoku na Irák, kdy byli mediálně kamenováni odpůrci války jen proto, že nepředstavovali oficiální diplomatický směr tohoto státu.

Ten problém se již jednou řešil, když zde byla okupace spřátelených armád v roce 1968. Američané si vůbec nevzali příklad. Berme jako fakt, že jsou v Iráku, ale plán, že tam zůstanou další desítky let jako okupační vojska, mi přijde děsivý.

Tím totiž pošlapávají, co předtím říkali -- přišli osvobodit a zůstávají? Proč, když je Saddám Husajn mimo hru? Mnozí mi namítnou, že Američané musejí hlídat bezpečnost oblasti, aby nedošlo k destabilizaci, ale to Sověti říkali v československém případě také.

Jenže ten, který argumentuje ve prospěch stálé vojenské přítomnosti USA v Iráku, jakoby volal po sovětské, respektive ruské vojenské přítomnosti v Čechách. Absurdní, protože už neexistuje východní blok? Je-li to absurdní, pak je to určitě pokrytecké, protože okupovat vojenské základny cizích států nesmí žádná země, která se nazývá demokratickou a nezáleží přitom, zda je zrovna světovou supervelmocí.

Nad všemi státy stojí mezinárodní právo a pokud toto právo již déle nebude v platnosti, pak odmítám jako občan platit část daní na zcela zbytečné organizace typu OSN.