V době platnosti ochrany díla copyrightem se ponechává lidem právo s dílem nakládat v "rozumných" mezích - můžete jej citovat (např. v recenzi) či nevýdělečně kopírovat/napodobovat pro vlastní potřebu (fair-use). Právo na půjčení, opětovné prodání, shlédnutí, zapamatování apod. se pokládá za samozřejmé (unregulated use).

Copyright původně trval jen několik málo let a byl postupně prodlužován. Ještě na počátku minulého století to bylo 14 let (od vytvoření díla), to již ovšem nastupoval na scénu zábavní průmysl a čím se v něm točilo více peněz a čím více prorůstal s politikou, tím trval déle. 30, 50, 70 let... Pro Hollywood stačí zainvestovat do volební kampaně těch správných politiků, kteří potom příslušné změny prosadí. V praxi to vypadá tak, že copyright na Mickeyho Mouse a všechny slavné filmy stříbrné éry nikdy nevyprší: na poslední chvíli jej vždy prodlouží o dalších 20 let a původně dočasná ochrana autora se nyní stává nekonečnou ochranou vydavatele. Mickey Mouse byl "zachráněn", neboť letos se již měl stát public domain, ale bude to až za dalších 25 let ... a pak za dalších 25 ... atd.

Ironií osudu to byl právě Mickey Mouse, jehož vznik by slovníkem jeho tvůrce měl být označen za "intelektuální krádež" a "pirátství" - vznikl totiž přesně tím postupem, který se zábavní průmysl snaží za každou cenu znemožnit a ilegalizovat - rip, mix and burn - použitím nápadu někoho jiného (zde konkrétně Buster Keatonův "Steamboat Willie") a distribucí výsledku. Zkuste dneska vzít byť i X desítek let staré gramodesky, udělat z nich hip hop/psytrance mixy a vydat je... Přijde vám účet s cifrou, který budou splácet ještě vaše plechová kybervnoučata.

V době informační dálnice, kdy má autor možnost propagovat dílo okamžitě po jeho vytvoření a ihned ho distribuovat s téměř nulovými náklady, je 95 let monopolu na distribuci nesmyslně dlouhá doba, jež přináší pozitivum asi tak 20 lidem na celé planetě - majitelům největších vydavatelských společností. Copyright by být kompromisem: autor by měl mít po rozumnou dobu ochranu (eventuálního) profitu z vlastního díla, tím mít možnost zajištění a motivovaci k další kvalitní tvorbě; ale stejně tak by měl být zachován přirozený kulturní (a pokud patenty pokládáme za obdobu copyrightu i technický) vývoj civilizace a ponecháno ostatním právo napodobovat, vylepšovat, rozvíjet a zdokonalovat. Odsunout toto právo o 100 let po smrti autora vyrobí tak leda civilizaci konzumentů, jejíž kulturním vrcholem je večer strávený doma u televize.

Slashdot: Disney Wins, Eldred (and everyone else) Loses
Free Culture Lawrence Lessig Keynote from OSCON 2002
Lawrence Lessig: Racing against time
Heirs of the Enlightenment: Copyright During the French Revolution and Information Revolution

Infoanarchy: Let's save the Public Domain!

Článek byl původně psán pro internetový občasník UNDERGROUND