16. 7. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 7. 2003

Jsme vzdělanostní ekonomikou, nebo úřednickou?

Premiér Špidla začátkem července prohlásil, že v nastávajícím období bude podporovat vzdělanostní ekonomiku. Je všeobecně známé, že vzdělání bylo a snad ještě je prioritou volebních slibů ČSSD. Podívejme se, jak taková podpora vypadá.

Začněme výdaji ve vybraných kapitolách státního rozpočtu:

Tabulka 1
Výdaje státního rozpočtu ve vybraných kapitolách za uvedené roky

v tis. Kč

Kapitola

1999*

2000*

2001

2002

2002/1999

(v %)

Kancelář prezidenta

318 506

324 151

313 737

292 696

91,9

Poslanecká sněmovna

803 029

869 616

896 495

991 439

123,5

Senát

643 606

594 653

483 300

638 033

99,1

Úřad vlády

362 571

382 865

361 224

407 372

112,4

Ministerstvo školství

68 872 208

70 814 980

80 458 372

81 242 315

118,0

Grantová agentura

921 814

x

1 072 735

1 074 478

116,6

Akademie věd

2 410 327

2 779 280

3 047 532

x

126,42

Poznámka: * revidované výdaje státního rozpočtu; x autor nemá k dispozici přesný údaj, proto jej raději neuvádí

                    2 index 2001/1999

Při pohledu na tabulku by se zdálo, že vzdělanost je podporována. Ovšem pokud přihlédneme k mezinárodně uznávanému indexu, kterým jsou výdaje vztažené k HDP, pak uvedené hodnoty se jeví v naprosto jiném světle -- výdaje na vzdělání jsou hluboko pod slibovaných 6 % HDP (pod 4 %) a věda a výzkum je také hluboko pod doporučených 0,8 % (někde kolem 5%).  To nemá nic společného s tím, že pokud se má přidat učitelům, musíme jiným vzít.  Zde mluvím o prioritách, které vláda slibuje, avšak sliby neplní. Zvyšování, tak je uvedené v tabulce, bylo vynucené. Pokud by se nepřidalo, nedalo by se už ničím argumentovat. Byla by to již "hrobařina".  Připomeňme, že školství má dostat v nastávajícím roce 2004 méně než v letošním, i když politici slibují, že se ještě něco v rozpočtu najde. Opravdu systémové řešení. Úřad vlády však už teď má téměř jisté, že dostane o 16 milionů více a ministerstvo oblíbeného politika Grosse dostalo přislíbeno od roku 2005 na zvýšení platů o 30 %

To, o čem tu hovořím, je již tisíckrát omýlené a unavující, bohužel. Srovnejme však mezinárodně onu proklamovanou podporu školství. Využijeme studie Světové banky ze srpna loňského roku. Porovnáváme vládní výdaje vzhledem k HDP a podíl státních úředníků (průměr za léta 1996-2000).

Tabulka 2:
Konsolidované vládní výdaje v roce 2000 a podíl státních zaměstnanců na počtu obyvatel

(průměr za léta 1996 - 2000)

Stát

Podíl vládních výdajů na HDP2

Podíl státních zaměstnanců na celkový počet obyvatel státu (průměr za léta 1996 -- 2000)

Celkem

Ústřední vláda

Regionální  správa a samospráva

Školství

Zdravotnictví

Bulharsko

42,0

6,4

1,2

0,6

2,8

1,8

Česko

44,3

8,1

4,8

2,3

0,7

0,3

Maďarsko

46,2

7,6

1,5

1,6

2,3

2,2

Polsko

42,7

5,2

0,3

0,4

2,1

2,4

Rumunsko

35,1

4,2

0,5

0,5

1,9

1,3

Slovensko

41,8

6,4

0,5

0,3

3,2

2,4

Průměr SVE

*42,0

5,9

1,5

0,9

1,9

1,6

Průměr přistupujících zemí do EU

40,7

6,9

3,2

1,4

1,4

0,9

Průměr EU

47,0

8,9

2,6

3,2

1,8

1,4

Zdroj: Světová banka (2002)

Poznámka: * Průměr středo- a východoevropských států (SVE) je včetně Bulharska. Kompenzace zaměstnanců přistupujících států, např. mzdy včetně sociálních příspěvků.   U Bulharska nejsou mzdy vojáků a policistů zahrnuty.   2 za rok 2000

V podílu vládních výdajů k HDP i v podílu počtu státních zaměstnanců k celkovému počtu obyvatelstva jsme již velmi blízko hodnotám EU. Ale ta struktura s předimenzovanými počty úřednictva na centrální i lokální úrovni! Pokud však hodnotíme celou strukturu civilních státních zaměstnanců (ústřední vláda, lokální vlády, školství, zdravotnictví), pak Česká republika s podílem zaměstnanců v centrálních úřadech a lokálních úřadech s téměř 90 % dominuje. Další státy jako Bulharsko (30 %), Maďarsko (40 %), Polsko (15 %), Rumunsko (21 %) a Slovensko (10 %) jsou někde úplně jinde.  Průměr tohoto ukazatele u přistupujících států k EU je přes 60 %. Vysvětlení vyhovující vládě je, že asi máme jinak definováno, kdo je civilní státní zaměstnanec. Pro vládní kabinet spása - to pak není co srovnávat. Pak však měli kompetentní úředníci požadovat od Světové banky opravu. Zvláštní je, že museli dát Světové bance tyto podklady. Ta si je nemohla "vycucat z prstu". O žádné aktivitě směřující k opravě v této studii nevím.  Signifikantní je, že máme přebujelé vládní úřednictvo a nedostatečně početně dimenzované úřednictvo ve školství a zdravotnictví. Tady si hold každý administrativu dělá sám, bez sekretářek.

Mezi politiky, hlavně těmi krajskými, se mluví o propouštění učitelů. Lze s tím souhlasit, avšak pouze lokálně. Mezinárodní srovnání s ukazatelem počtu vzdělávaných na jednoho učitele ukazuje následující tabulka. Je zřejmé, že se politici budou snažit o navýšení hodnoty tohoto ukazatele. Ovšem je velký rozdíl mezi narůstajícím počtem úředníků na počet obyvatel státu a narůstajícím počtem žáků na jednoho učitele.

Tabulka 3:
Průměrný počet žáků/studentů na učitele podle školské úrovně ve vybraných státech

Stát

Počet žáků/studentů na 1 učitele

základní

střední

vyšší

Bulharsko

13,5

10,7

10,6

Česko

23,4

14,7

14,9

Maďarsko

10,9

10,6

12,1

Slovensko

19,6

13,6

10,3

Rakousko

17,3

12,7

11,8

Německo

21,6

15,5

12,5

Spojené království

22,0

16,7

17,7

Kanada

21,0

22,1

14,6

USA

16,5

15,9

14,6

Zdroj: Světová banka (2002); OECD Education at a Glance, 2001

O kvalitě může vypovídat zpráva, která se zabývá mezinárodním srovnáním žáků 8. tříd v matematice a v přírodních vědách. Sice je potěšitelné, že máme nadprůměrné výsledky, ale pád mezi lety 1995 a 1999 je alarmující. Nevím o tom, že by se něco v tomto státě dělalo pro zlepšení oněch schopností žáků osmých tříd. Pokud ano, je to zatím na papíře.  

tabulka 4 Mezinárodní srovnání TIMSS v matematice a přírodních vědách za roky 1995 a 1999 u žáků 8. tříd

Stát

Matematika

Přírodní vědy

Medián 1995

Medián 1999

Rozdíl

Medián 1995

Medián 1999

Rozdíl

Skóre

Skóre

Body

Skóre

Skóre

Body

Česko

546

520

-26

555

539

-16

Slovensko

534

534

   0

532

535

   3

Slovinsko

531

530

 -1

541

533

-8

Maďarsko

527

532

 5

537

552

15

Bulharsko

527

511

-16

545

518

-27

Mezinárodní průměr

519

521

3

518

521

3

Lotyšsko

488

505

17

476

503

27

Rumunsko

474

472

-2

471

472

1

Litva

472

482

10

464

488

24

Zdroj: TIMSS 1999: International Mathematics Report, International Association for the Evaluation of International Achievement, December, 2000, and TIMSS1999: International Science

Report, International Association for the Evaluation of International Achievement, December, 2000, in: Světová banka (2002). V roce 1995 bylo na celostátním vzorku žáků osmi tříd testováno 24 států a v roce 1999 to bylo 39 států.

Samozřejmě celá tato problematika by vyžadovala hlubší rozbor. Avšak uvedené údaje stačí k tomu, aby bylo zřetelné, že tento stát podporuje úřednickou ekonomiku a ne vzdělanostní. Bohužel, toto je trend celého období demokratizace tohoto státu. Jak uvádí Český statistický úřad (publikováno v Lidových novinách 4.června 2003) nárůst počtu úřadníků a dalších zaměstnanců státní správy mezi roky 1993 a 2001 je 47,6 %! V letech 1993 -- 97 (vláda ODS) byl nárůst přes 31 %, v letech 1997 -- 2001 (vláda ČSSD) 12,5 %. Je chvályhodné, že vláda vyhlásila, že se bude redukovat počet úřadníků. No, při politické angažovanosti zvláště těch centrálních úředníků, uvidíme. Pokud politici při pohledu na výše uvedené tabulky řeknou, že mají jiná čísla, lze pouze říci: No, vida!

                 
Obsah vydání       16. 7. 2003
16. 7. 2003 Novým generálním ředitelem ČT je Jiří Janeček
16. 7. 2003 Jak Jan Urban ve veřejnoprávním rozhlase šíří propagandu ve prospěch Bushovy vlády Jan  Čulík
16. 7. 2003 Stane se ČRo 6 stejně promarněnou šancí, jakou bylo "Rádio Svobodná Evropa"? Jan  Čulík
16. 7. 2003 O elitě, původnosti tvorby, hyenismu a smrti Jan  Paul
16. 7. 2003 Činitel britského ministerstva obrany popřel, že byl zdrojem informací pro BBC
15. 7. 2003 Británie se vzdává boje za své občany v Guantánamu
16. 7. 2003 Jsme vzdělanostní ekonomikou, nebo úřednickou? Jaroslav  Vávra
16. 7. 2003 Zkušenost cestujících vizitkou Českých drah
16. 7. 2003 Eurotel se svou péčí zákazníkům vysmívá Petr  Jánský
16. 7. 2003 Odpočúvanie - neodolateľné pokušenie Peter  Takáč
16. 7. 2003 Guantanámo -- kde končí spravodlivosť Radovan  Geist
16. 7. 2003 Rovná daň posúva stredné vrstvy bližšie k pásmu chudoby Ľubomír  Petrák
16. 7. 2003 Kto zabudol na ostatné viery? Jana  Matúšová
14. 7. 2003 Krásný nový svět je konec civilizace Bushka  Bryndová
15. 7. 2003 Nová kniha o české ultrapravici Ondřej  Slačálek
14. 7. 2003 Soros: "Politika George Bushe je neudržitelná a nedemokratická"
14. 7. 2003 1968 Přemysl  Janýr
1. 7. 2003 Hospodaření OSBL za červen 2003
27. 6. 2003 Technické změny v Britských listech
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Mzdy, odbory a sociální politika RSS 2.0      Historie >
16. 7. 2003 Jsme vzdělanostní ekonomikou, nebo úřednickou? Jaroslav  Vávra
7. 7. 2003 Školští bossové, bosorky, kantorské prázdninové osudy a marné volání ... Ivo V. Fencl
3. 7. 2003 Co psal Toni Negri před rokem:
Obnova italské levice mimo rámec sociáldemokratismu
Toni  Negri
1. 7. 2003 Socánkova amnézie - výuka globálního kapitalismu v Česku Jindřich  Zíka
23. 6. 2003 Kolektivní vyjednávání napříště individuální? Štěpán  Kotrba
23. 6. 2003 Nejlepší sociální politikou je prosperující ekonomika Josef  Trnka
23. 6. 2003 Demonstrace ČMKOS proti "vládnímu balíčku":
Bez reformy či s reformou aneb kdo za to může?
Štěpán  Kotrba
20. 6. 2003 Odboráři, kteří chtějí 5000 EUR měsíčně, a vzájemná solidarita Štěpán  Kotrba
19. 6. 2003 Dôchodkovú reformu rakúska vláda pretlačila Albrecht K. Konečny
19. 6. 2003 ČSSD v pasci vlastnej vlády Martin  Kunštek
18. 6. 2003 Francouzské stávky: která ze sociálních výhod byla získána bez boje? Marta  Morice
16. 6. 2003 Pracovať za 4,90 eura na hodinu   
16. 6. 2003 Zrada penzijných fondov na dôchodkoch   
13. 6. 2003 Odborári v EÚ nie sú kryptokomunisti Igor  Lenský
13. 6. 2003 Ako udržať prostredníctvom prerozdelenia čo najspravodlivejší dôchodkový systém?   

Reforma veřejných financí a tvorba rozpočtu RSS 2.0      Historie >
16. 7. 2003 Jsme vzdělanostní ekonomikou, nebo úřednickou? Jaroslav  Vávra
1. 7. 2003 Socánkova amnézie - výuka globálního kapitalismu v Česku Jindřich  Zíka
26. 6. 2003 Vláda bude rušit některá ministerstva. Kteří ministři dokáží obhájit své židle? Michal  Kubíček, Štěpán Kotrba
23. 6. 2003 Nejlepší sociální politikou je prosperující ekonomika Josef  Trnka
20. 6. 2003 Odboráři, kteří chtějí 5000 EUR měsíčně, a vzájemná solidarita Štěpán  Kotrba
19. 6. 2003 ČSSD v pasci vlastnej vlády Martin  Kunštek
19. 6. 2003 Zvyšme efektivitu státních výdajů Michal  Rusek
18. 6. 2003 Francouzské stávky: která ze sociálních výhod byla získána bez boje? Marta  Morice
12. 6. 2003 Daňový raj v pekle Damas  Gruska
3. 6. 2003 Svetový poriadok podľa Johna Maynarda Keynesa   
30. 5. 2003 Po vstupu do EU na tom nebude ČR finančně hůř než nyní Martin  Myant
22. 5. 2003 Tošenovský: důkazem stavu ekonomiky není Praha, ale ostravský kraj   
19. 5. 2003 Rovnou daňou k väčšej nerovnosti Martin  Muránsky
15. 5. 2003 Dôchodková reforma, alebo dôchodková lúpež? Robert  Žanony