Jestliže chtěli opravdu nastavit zrcadlo české společnosti, stačí přece, aby si některý z nich lehl na břicho s roztaženýma rukama na krajnici ulice a druhý se schová s kamerou. Netroufli si na to? Nenapadlo je to? Zdalo se jim to moc nudné? neefektní? Nepochybuji o tom, že takový experiment by byl daleko zásadnější a přínosnější, o nákladech nemluvě (Kdyby se jim to zdálo moc jednoduché, můžou ho opakovat a měnit zevnějšek toho ležícího člověka, popř. denní dobu a ulici ve vazbě na její rušnost.).

Jaký byl vlastně smysl sociálního experimentu Česky sen? Zatímco oni půl roku vymýšleli svůj experiment, čtvrt roku sháněli grant, v jednom měsíci postavili kulisy a jeden den snímali reakce oklamaného davu, student Zeck (USA, 21 let, studující češtinu na prázdninovém) byl kvůli čtyři sta korunám na Hlávkově mostu v Praze zmlácen, zkopán, shozen z deseti metru do vody. Dostal se na břeh a se zlomenou pánví se plazil stovky metrů, volal na tři kolemjdoucí bez úspěchu o pomoc, plazil se a kolem osmé hodiny ranní si ho na schodech mostu všimla jista starší paní a zavolala sanitku. A to vše proběhlo v rozmezí jedné normální noci. To vše Zeck stačil během sedmi, snad osmi hodin. Skutečnost jako sociální experiment.

Zdá se mi, ze sociální experiment Český sen, tak jak byl svými tvůrci zkoncipován a proveden, vykazuje flagrantní nedostatek smyslu. Ať již budou jeho autoři při vysvětlování jeho hodnoty sebevýřečnější, nemůžou se ubránit proti námitkám, že se jen chtěli vysmát lidem, kteří chodí nakupovat do hypermarketů, popř. že chtěli jen ukázat dav, otupělý reklamou a přispět tak svým dílem ke kritice konzumní společnosti. Ať již budou sebepřesvědčivější, nemůžou vysvětlit smysl své akce babičce, která jela přes celou Prahu za televizorem na solární pohon za pět set korun a teď sedí o poledním horku v poli kdesi za městem a má na krajíčku. Vysvětlit tváří v tvář. Ne v sofistikovaných novinových článcích. Zkrátka a dobře nemohu se zbavit dojmu, že si vybrali jen pohodlné, navenek kontroverzní téma a přešli se zavřenýma očima témata daleko kontroverznější a náročnější. A že jediný opravdu přínosný sociální experiment musí mít jasný smysl a musí být koncipován humanisticky, jakkoliv nám slovo humanismus může znít ošuntěle.

Autor je student, t. č. na studijním pobytu v Mnichově