19. 1. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
19. 1. 2004

Jaký význam má páně Hrbkovo mudrování?

Centrum pro výzkum veřejného mínění
reakce na článek Antonína Hrbka Jaký význam mají výzkumy veřejného mínění?

Je to už dávno, co mě přestaly jakkoli vzrušovat výlevy profesionálních grafomanů otírajících se o výzkumy veřejného mínění. Ani páně Hrbkův komentář u mě neztropil žádné velké pozdvižení hladiny adrenalinu, spíš mě místy docela dobře pobavil. Ale protože jsem pod zprávou, do které se ráčil navézt, osobně podepsaný a protože tu zdaleka nejde o mě, ale o celé Centrum pro výzkum veřejného mínění a také o řadu čtenářů BL, nemůžu prostě nereagovat. Dotčené zprávě, kterou označil (sic) za poplašnou, pan Hrbek vyčítá, že zjištěné výsledky nekonfrontovala s tvrdými daty o korunových a devizových úsporách domácností.

Ponechme stranou, že stručná tisková zpráva o výsledcích šetření není zrovna formát, který by takovou analýzu založenou na komparaci s daty ze sekundárních zdrojů musel či měl obsahovat.

Ponechme stranou i to, že cílem výzkumu v žádném případě nebylo dobrat se k celkovému objemu čistých ročních úspor domácností, ale zachytit v hrubých obrysech objektivně existující diferenciaci příjmů a životní úrovně, přičemž pokládaná otázka exaktní srovnání se statistikami ČNB prakticky neumožňuje, protože respondenti neuváděli konkrétní výši měsíčních úspor vlastní domácnosti, nýbrž se pouze zařazovali do dosti hrubě, leč z hlediska záměru výzkumu uspokojivě a priori vymezených pásem.

Pokusme se však přeci jen panu Hrbkovi vyhovět a udělejme společně to, co si tak důrazně žádá.

Řekněme tedy, že domácnosti, které podle vyjádření našich respondentů v průměru měsíčně něco uspoří, uspoří přesně částku odpovídající prostřední hodnotě příslušného intervalu a že ti, co uvedli, že uspoří nad 10 tisíc měsíčně, uspoří právě tuto částku. To podle našich výsledků znamená, že 32 % domácností ušetří 500 Kč, 24 % ušetří 3000 Kč, 2 % 7500 Kč a 1 % 10 000 Kč. Prostým kupeckým výpočtem (0,32 x 500 + 0,24 x 3000 + 0,02 x 7500 + 0,01 x 10 000) zjistíme, že v průměru jedna domácnost měsíčně ušetří 1130 Kč (ve skutečnosti by to mělo být ještě o pár korun víc, protože vedle 38 % dotázaných, kteří uvedli, že měsíčně neušetří nic, tu jsou 3 % těch, kdo odpověděli, že nevědí), a protože jak známo má rok 12 měsíců, roční průměrná částka na domácnost činí 13 560 Kč. Což je -- ó, jaké překvapení! -- dokonce o něco málo víc, než kolik jako průměrnou roční částku čistých měsíčních úspor v korunových (12 500 Kč) a devizových (750 Kč) vkladech uvedl pan Hrbek ve své filipice proti výzkumům veřejného mínění.

Že by námi zjištěné výsledky byly v nějakém diametrálním rozporu s daty o úsporách domácností, o tom tedy rozhodně nemůže být řeč.

Další páně Hrbkovy úvahy a vývody jsou ovšem někdy docela úsměvné. Většina normálních lidí a snad dokonce i pár ekonomů chápe úspory jako to, co prostě jednomu zbude po zaplacení všech účtů. V ekonomické literatuře se lze často setkat s tím, že úspory jsou definovány jako "odložená spotřeba". Naproti tomu interpretace spotřeby na dluh jako "budoucích úspor" a její použití jako argumentu majícím nějak záhadně svědčit o tom, jak blbě se v CVVM dělají výzkumy "za peníze daňových poplatníků", je velmi neotřelá.

Tvrzení, že 8,5 milionu uzavřených smluv stavebního spoření znamená, že 85 % obyvatelstva spoří, zase tak trochu připomíná klasický příklad logického vyvozování nesprávného závěru: jestliže kočka má čtyři nohy a jestliže můj pes má čtyři nohy, znamená to, že můj pes je kočka. Není tajemstvím, že kdekdo v této zemi (včetně např. pisatele těchto řádků) má v současnosti uzavřenu více než jednu smlouvu o stavebním spoření. Při zmiňované existenci "milionů dalších spořících účtů", často iniciované vnějšími okolnostmi (např. tím, že rostoucí řada zaměstnavatelů nechce vyplácet mzdy svým zaměstnancům v hotovosti, nebo tím, že jim poskytuje částku vázanou na uzavřené důchodové připojištění apod.), si jeden klade otázku, jak asi je velká ta hromada úspor, kterou si "řada domácností" cpe doma do matrací, případně za ně ještě nakupuje zámky na Loiře, Modré Mauritie a obrazy od Picassa.

Ať už je ale ta hromada jakkoli velká, v žádném případě to z pohledu výsledku šetření neznamená absolutně nic ve směru nějakého logického zpochybnění údaje o necelých dvou pětinách domácností (relativně častěji jde např. o domácnosti nezaměstnaných, důchodců, mladých rodin s malými dětmi, zaměstnanců nejhůře placených profesí, zejména pak nekvalifikovaných dělníků, lidí žijících osaměle po rozvodu či ovdovění apod.), které žijí, tak říkajíc, z ruky do úst, případně ještě hůř.

Analýzy dat z podstatně sofistikovanějších a zevrubnějších sociologických výzkumů, než byla ona diskutovaná otázka týkající se měsíčních úspor, totiž už dlouho prokazují poměrně rozsáhlou existenci chudoby či ohrožení chudobou v české společnosti.

Těmto závěrům naše data pohříchu nijak neodporují. Panu Hrbkovi se to sice nemusí líbit, ale to je asi tak všechno, co s tím může on a jeho mudrování nadělat. A jestli na onen problém výsledky našeho výzkumu alespoň někoho upozornily, pak daňoví poplatníci tentokrát neutratili své peníze špatně.

                 
Obsah vydání       19. 1. 2004
19. 1. 2004 Je potřebné umět číst s porozuměním Ondřej  Hausenblas
19. 1. 2004 Irák: 100 000 demonstrantů požadovalo volby
18. 1. 2004 Irák: Jak překladatelka odhalila protizákonné americké akce
19. 1. 2004 Potíže způsobené havárií serveru trvají
19. 1. 2004 Chybička se vloudila... Ivana  Picková
19. 1. 2004 Jaký význam má páně Hrbkovo mudrování? Jan  Červenka
19. 1. 2004 Česká televize versus sněmovna: ring volný! Jiří  Bejsta
19. 1. 2004 Výběr koncesionářských poplatků - fízlování není řešení Štěpán  Kotrba
19. 1. 2004 "Fízlování" sice není řešení, ale zákon o televizních poplatcích je vynutitelný Jan  Čulík
19. 1. 2004 Digitální televize: BBC slaví úspěch s Deníky Alana Clarka
19. 1. 2004 Švejk a sexuální obtěžování Anna  Čurdová
19. 1. 2004 Sexuální obtěžování mýtů zbavené, aneb kdy už budeme normální? Anna  Čurdová
19. 1. 2004 Model, který dobře padne ve Švédsku, nemusí padnout v Čechách Radmila  Dobešová
19. 1. 2004 Stávající volební období je šancí pro partnerské soužití osob téhož pohlaví Andrea  Cerqueirová
19. 1. 2004 Sexuální obtěžování a zcestná logika pana senátora Kubery Radmila  Dobešová
19. 1. 2004 Parlamentní harašení Petr  Jánský
19. 1. 2004 Odbory podporují Petra Mareše v požadavku vypracovat zcela nový školský zákon Radek  Sárközi
19. 1. 2004 O rasismu
19. 1. 2004 Rasismus v organizaci Greenpeace
19. 1. 2004 Lidé by se neměli stěhovat a mísit
19. 1. 2004 List Daily Telegraph kupují bratři Barclayové
19. 1. 2004 Město na obrazovce a rozštěpení Velkého bratra Ivo  Bystřičan
19. 1. 2004 "Totalitní poznámka" k článku o průmyslových kamerách Jan  Čulík
19. 1. 2004 Privatizace veřejného prostoru a "veřejné" násilí páchané na lidech Štěpán  Kotrba
19. 1. 2004 Americká armáda do "Nové" Evropy?
8. 1. 2004 Bohužel, nic není zadarmo
10. 1. 2004 Dáme to dohromady?
17. 1. 2004 Držet hubu a krok Zdeněk  Bárta
19. 1. 2004 Zastaveno stíhání za nevydařený atentát na Jiřího Pelikána Štěpán  Kotrba
16. 1. 2004 Velký ajatolláh al-Sistani chce v Iráku všeobecné volby
19. 1. 2004 Útěk před politikou Josef  Vít
16. 1. 2004 Pohádka o dvou zprávách Immanuel  Wallerstein
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
31. 12. 2003 Hospodaření OSBL za prosinec 2003
22. 11. 2003 Adresy redakce
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech