18. 2. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
18. 2. 2004

Sociální bydlení v Evropské unii

Poslanec Křeček to má dobře spočítané...

Zuzana Nielsenová

Ve většině evropských zemí existuje kromě soukromého (ziskového) nájemního sektoru také tzv. sektor neziskový (veřejný), označovaný často jako sociální bydlení. Výraz "neziskový" v této souvislosti znamená, že cílem provozování tohoto nájemního bydlení není dosažení zisku, ale uspokojení bytových potřeb určité části populace. Výraz "veřejný" znamená, že nájemní bydlení je často vlastněno a poskytováno veřejnoprávním subjektem, tj. nejčastěji obcí. Konečně výraz "sociální", který je významově nejširší, vyjadřuje funkci určitého typu bydlení, tj. fakt, že toto bydlení je určeno především sociálně slabším skupinám obyvatel.

Společným jmenovatelem neziskového nájemního bydlení je, že umožňuje poskytovat solidní, finančně dostupné bydlení.

Základní otázka týkající se sociálního bydlení zní: Pro jak široké vrstvy obyvatelstva je sociální bydlení určeno? V zemích, kde je víc prosazován tržní přístup, je obvykle pomoc v podobě sociálního nájemního bydlení zaměřena jen na úzkou, skutečně nejslabší vrstvu obyvatelstva. Naopak, je-li kladen důraz na sociální aspekt bydlení a zdůrazňována zodpovědnost veřejných subjektů, bývá koncepce sociálního bydlení širší.

Sociální pomoc (nejen ve sféře bydlení) se obvykle týká mladých rodin s malými dětmi, mládeže, občanů v důchodovém věku a lidí se zdravotním postižením. Kromě těchto skupin je pomoc obvykle zaměřena na příslušníky různých minoritních skupin obyvatelstva (například na imigranty) a pochopitelně na všechny domácnosti s nízkými příjmy.

Poskytovatelem je obec

Vlastníky a provozovateli sociálního nájemního bydlení jsou nejčastěji obce jakožto veřejnoprávní subjekty, které poskytují nájemní bydlení v rámci své bytové politiky, čímž napomáhají řešit na svém území bytové problémy. Ve vztahu k nim hovoříme o tzv. veřejném nájemním sektoru. Vedle nich hrají velmi významnou roli nejrůznější neziskové organizace, jejichž cílem je poskytovat kvalitní, finančně dostupné bydlení. Dále sem patří různé charitativní organizace, spolky a podobně.

Financování výstavby

Dalším aspektem, který podobu tohoto nájemního bydlení definuje (ať už ve fázi výstavby či v průběhu užívání), je způsob financování. V zásadě existují dva základní způsoby financování výstavby (včetně oprav a modernizací) neziskového nájemního bydlení. V prvním, velmi častém případě jsou prostředky získány na kapitálovém trhu a stát (případně jiný veřejnoprávní subjekt) přispívá ke snížení investičních nákladů prostřednictvím nejrůznějších dotací (například státní podpora úrokových sazeb, poskytování jednorázových grantů a podobně). Ve druhém případě, s nímž se však dnes v evropských zemích prakticky nesetkáme, pocházejí investiční prostředky převážně z rozpočtových zdrojů a mají formu nevratné dotace, zvýhodněné půjčky a podobně.

Financování provozu neziskového nájemního bydlení (tj. správy, průběžné údržby a menších oprav) se v současnosti nejčastěji provádí z prostředků, které jsou vybrány od uživatelů na nájemném, což mj. znamená, že nájemné musí být natolik vysoké, aby veškeré náklady krylo. V sociálním nájemním bydlení je proto v převažující míře uplatňováno tzv. nákladové nájemné, které umožňuje hradit celý provoz včetně údržby, ale neposkytuje majiteli žádný, nebo jen minimální zisk. Pouze velmi omezeně je v tomto typu nájemního bydlení uplatňováno tzv. sociální nájemné, které se pohybuje pod úrovní celkových nákladů a může být stanoveno individuálně, podle příjmové situace každé konkrétní domácnosti.

Standard bydlení

Dalším charakteristickým rysem neziskového nájemního bydlení je typ výstavby a standard bydlení. Sociální bytovou výstavbu tvoří především bytové domy. V některých případech se však jedná také o rodinné domy. Standard neziskového nájemního bydlení i pravidla, jimiž se sociální bytová výstavba řídí, se často liší od ostatního bytového fondu. Jedná se především o omezení maximální velikosti bytů a o udržení nákladů na výstavbu do určitého limitu. Je tomu tak proto, že sociální bydlení je téměř vždy podporováno z veřejných prostředků, u nichž je žádoucí, aby byly vynaloženy efektivně, k účelu, ke kterému byly určeny. Smyslem definování kvality sociálního bydlení je ovšem nejen obrana proti nadstandardním řešením, ale i obrana proti řešením substandardním, k nimž by požadavek minimálních investičních nákladů mohl vést. Jde tedy o to, aby z důvodů ušetření finančních prostředků nebylo handicapovaným domácnostem poskytováno nekvalitní, nedůstojné bydlení.

Výběr uživatelů

Posledním aspektem, od něhož se odvíjí konkrétní podoba neziskového nájemního bydlení, je způsob výběru uživatelů tohoto typu bydlení. Tato otázka je řešena mimo jiné v závislosti na tom, jak široká koncepce sociálního bydlení je v dané zemi uplatňována. Rozumí-li se pod pojmem sociální bydlení standardní bydlení pro nejširší vrstvy obyvatelstva, a tvoří-li toto bydlení značnou část bytového fondu, nebývá obvykle příjmové ani žádné jiné kritérium užíváno, takže v tzv. sociálním nájemním sektoru může bydlet kdokoli. Tak je tomu například ve Švédsku nebo v Norsku.

Zcela opačná situace nastává tehdy, je-li aplikováno úzké pojetí sociálního bydlení, tedy takové, kdy rozsahem velmi malý sociální bytový fond je určen skutečně jen nejnižším příjmovým skupinám obyvatelstva. V takovém případě bývá zcela jednoznačně stanovena příjmová hranice, jejíž překročení neumožňuje domácnostem získat byt v rámci neziskového nájemního sektoru. Příjem domácnosti však nemusí být prověřován jen při uzavírání nájemní smlouvy, ale také průběžně. Tak tomu je například v jednom z regionů Belgie, kde je příjem domácnosti neustále sledován, a dojde-li k jeho zvýšení nad stanovený limit, musí domácnost sociální sektor neprodleně opustit. Smyslem těchto opatření je zajistit co nejefektivnější využití tohoto typu bydlení ke stanoveným účelům. Kromě příjmu, který je samozřejmě hlavním kritériem, mohou být využita kritéria další: skladba domácnosti, fáze životního cyklu, zdravotní situace uchazeče a podobně. V tomto smyslu je v mnoha zemích dávána přednost rodinám s malými dětmi, lidem v důchodovém věku, zdravotně postiženým a podobně.

Každý z uvedených způsobů řešení je spojen s určitými problémy. Příliš široké pojetí, nijak neomezující možnost užívání sociálního bydlení, je málo efektivní. Jeho prostřednictvím jsou podporovány domácnosti, které pomoc ve skutečnosti vůbec nepotřebují. Příliš úzké pojetí sociálního bydlení na druhou stranu vylučuje část potřebných rodin. Je tedy třeba najít kompromis.

Zahraniční praxe ukazuje, že jednostranný pohled na sociální bydlení, soustředěný pouze na samotnou výstavbu sociálních bytů, vede v mnoha případech k problémům, jejichž odstranění je velmi nákladné. Uvědomění si těchto problémů je jedním z významných momentů, které stály u zrodu příspěvků na bydlení, tj. adresných sociálních dávek, které zvyšují příjmovou úroveň sociálně potřebných domácností a umožňují jim tak zajistit si odpovídající bydlení. Příspěvky na bydlení jsou v zemích EU hojně využívány.

Autorka připravuje přílohu deníku Právo o bydlení Dům a byt

                 
Obsah vydání       18. 2. 2004
18. 2. 2004 Rada Evropy: Státní instituci by neměl před novináři chránit zákon o pomluvě
18. 2. 2004 OSN: Epidemie HIV/AIDS vážně ohrožuje Rusko
18. 2. 2004 Gendalos a jiná zrcadla Štěpán  Kotrba
18. 2. 2004 Víte, že Telecom si nahrává některé telefonické hovory? Ladislav  Kahoun
18. 2. 2004 Evropská unie se může stát pro české občany zastáncem vůči politikům Jan  Čulík
18. 2. 2004 Británie: Přistěhovalci ze střední Evropy nedostanou podporu v nezaměstnanosti
18. 2. 2004 Holandsko se rozhodlo hromadně deportovat neúspěšné žadatele o azyl
18. 2. 2004 Nechcení chudobní príbuzní Radovan  Geist
18. 2. 2004 Má to pan poslanec Křeček (dobře) spočítané? Jan  Hošek
18. 2. 2004 Demagogický článek pana Křečka Aleš  Svoboda
18. 2. 2004 Poslanec Křeček to má dobře spočítané... Zuzana  Nielsenová
18. 2. 2004 I regulované nájemné je výnosné
18. 2. 2004 "Naši" v Evropském parlamentu Oskar  Krejčí
17. 2. 2004 Očekávání vstupu do EU smiřuje Kypr Štěpán  Kotrba
18. 2. 2004 Cyprus: Daňové raje škodia všetkým Radovan  Geist
18. 2. 2004 Cyprus: Integrácia prináša nové pravidlá hry Radovan  Geist
18. 2. 2004 Slovensko: Morálka v tradičnej povrchnosti Martin  Muránsky
18. 2. 2004 Prečo nie som liberál Eduard  Chmelár
17. 2. 2004 Der Spiegel: Stolpe vypovídá smlouvu s Toll Collect
18. 2. 2004 Militarizace Evropské unie Zdeněk  Štefek
17. 2. 2004 Cesta je prach a štěrk a udusaná hlína
17. 2. 2004 Británie: na krabičkách cigaret budou snímky nemocných plic a hnijících zubů
17. 2. 2004 Boston Globe: Krizi v BBC způsobila honba za komercializací
17. 2. 2004 Ostře sledované vraky (kromě AJL) Tomáš  Koloc
17. 2. 2004 Odvaha k lásce Martin  Škabraha
17. 2. 2004 Otázka pro náměstka policejního presidenta plk. Jaroslava Macháně: Proč není policie v odhalování padělatelů výtvarného umění aktivní tak, jak by mohla být? Jan  Paul
16. 2. 2004 Americko-britská špionážní operace pomohla USA prosadit útok proti Iráku
4. 2. 2004 Hospodaření OSBL za leden 2004
22. 11. 2003 Adresy redakce
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů

Mzdy, odbory a sociální politika RSS 2.0      Historie >
18. 2. 2004 Má to pan poslanec Křeček (dobře) spočítané? Jan  Hošek
18. 2. 2004 Poslanec Křeček to má dobře spočítané... Zuzana  Nielsenová
29. 9. 2003 Bohatí musí být bohatší (a Špidla silnější) Darius  Nosreti
9. 9. 2003 Nezaměstnanost v ČR lze snížit spotřebou zboží domácí provenience Michal  Rusek
9. 9. 2003 Kdo nemá rád odbory...?! Ladislav  Žák
18. 8. 2003 V současné době peníze nejsou kryté zlatem, ale dluhy Josef  Hromádko
18. 8. 2003 Hospodářský růst -- tabuizované téma? Jaroslav  Krajči
8. 8. 2003 Jak se v ČR kradou platy - další reakce čtenářů   
7. 8. 2003 Jak se v ČR kradou platy - reakce čtenářů   
7. 8. 2003 Jak stát nechrání zaměstnance   
6. 8. 2003 Jak se v ČR kradou platy Jan  Čulík
4. 8. 2003 Jsou učitelé darmožrouti a vyděrači? Jan  Pacovský
1. 8. 2003 Učitelé za školou Ladislav  Žák
18. 7. 2003 Ohlédnutí za odboráři: fiasko protestů proti reformě veřejných financí Ondřej  Slačálek
16. 7. 2003 Jsme vzdělanostní ekonomikou, nebo úřednickou? Jaroslav  Vávra