15. 3. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
15. 3. 2004

"Spravedlivá globalizace": zpráva Mezinárodního úřadu práce při OSN

Mezinárodní úřad práce (sekretariát Mezinárodní organizace práce) zveřejnil 24. února 2004 první zprávu svého druhu o sociálních důsledcích volného obchodu, který je jádrem takzvané globalizace. Aniž by zpochybňovala tento proces, studie označuje za naléhavou lepší regulaci globalizace mezinárodními institucemi a státy. V komisi, která na analýze pracovala celé dva roky a konzultovala na národní, regionální i mezinárodní úrovni přibližně 2000 odborných spolupracovníků, zasedalo 26 členů. Šlo o velmi pestrou skladbu osobností -- politiků, aktivistů, podnikatelů, ekonomů, odborářů.

Předsedali jí dva šéfové států, Finka Tarja Halonenová a Tanzánec Benjamin Wiliam Mkapa, a sešli se v ní velmi různorodé postavy: bývalý italský ministr Guliano Amato, gubernátorka Petrohradu Valentina Matvjenkovová, prezident správní rady firmy Toshiba Taizo Nišimuro, laureát Nobelovy ceny Joseph Stiglitz, prezident amerických odborů AFL-CIO John Sweeney, peruánský liberální ekonom a specialista na rozvojovou problematiku Hernando de Soto, který se zúčastnil posledního Světového ekonomického fóra v Davosu -- a třeba i známá osobnost Světového sociální fóra z Porta Alegre, Malienne Amina Traoréová.

Zdá se, že téměř dvousetstránkový dokument ve světě -- na rozdíl od Česka -- jen tak nezapadne. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce Juan Somavia na základě této zprávy zhotovuje vlastní text, který předloží v dubnu a v němž hodlá zdůraznit důsledky, které ze situace vyplývají pro OSN. Oba dokumenty samozřejmě směřují na pracovní stůl generálního tajemníka Spojených národů Kofiho Annana.

Zpráva má -- pro někoho možná kontroverzní -- titul "Spravedlivá globalizace". Samotné složení jejích tvůrců nevyhnutelně vedlo ke kompromisní snaze o jakousi "konstruktivní kritiku": dokument se sám charakterizuje jako "kritický", ale "pozitivní". Tanzánský prezident Mkapa a finská hlava státu Halonenová vysvětlili širší cíl práce komisařů jednoduše: šlo o to pomoci "vyjít z aktuální slepé uličky". Tedy zřejmě o to, aby se stoupenci -- jak to před časem dvěma slovy shrnul ideologický guru francouzské pravice Alain Minc - "štastné globalizace" a bojovníci za "jinou, alternativní globalizaci" (čili "alterglobalisté", které u nás stále ještě tvrdohlavě nazýváme "antiglobalisty") dostali z dosavadního bezvýchodného klinče monologů, pseudodiskusí, policejních zásahů a slzného plynu.

Podle řady formulací se zdá, že pouliční happeningy a rebelantská sociální fóra se prosadily: "Potenciál globalizace je obrovský, ale její rozvoj vyvolává nerovnováhy mezi zeměmi a uvnitř zemí. Pro velkou většinu mužů a žen globalizace neodpověděla na jejich prosté a oprávněné snahy po uplatnění a slušné práci." Tyto nerovnováhy jsou "morálně neakceptovatelné a politicky neudržitelné," uvádí se v dokumentu.

Tvůrci zprávy ovšem také shledali, že globalizace podpořila otevření ekonomik a společností. Že povzbuzuje volnou směnu zboží, myšlenek a znalostí. Ve východní Asii dosáhl hospodářský růst toho, že více než 200 miliónů lidí vybředlo z bídy. A byla to globalizace, která umožnila rozšíření "skutečného planetárního vědomí, vnímavého k nespravedlnosti, bídě, diskriminaci, práci dětí a degradaci životního prostředí".

Sociálně upadající, stagnující či "dvourychlostní svět" jasně dokládají čísla o nezaměstananosti a příjmech, které komise shromáždila.

Na počátku a na konci "nejšťastnější" globalizační dekády 1990-2002, poznamené v závěru finančními turbulencemi a vývojem na hraně krize, mohou v USA konstatovat naprosto stejné procento nezaměstnaných: 5,6 %. Za nepříliš povzbudivou stagnaci výše "armády nezaměstnaných" lze považovat i vývoj v EU (8,1 % - 1990, 7,6 % - 1999), na Středním východě a v severní Africe (17,9 % -18 %), v jižní Asii (3,6 % -- 3,4 %) i ve východní Asii (3,1 % - 4 %) a v subsaharské Africe (13,7 % - 13,4 %). Jasný, relativně dramatický vzrůst nezaměstnanosti zaznamenala jihovýchodní Asie (3,6 % - 6,5 %), Latinská Amerika včetně Karibiku (6,9 % - 9,9 %) a Japonsko (2,1 % - 5,8 %).

Globalizace se v řadě regionů může vykázat snížením počtu obyvatel, kteří musí žít v křiklavé nouzi, s méně než jedním dolarem na den. V letech 1990 až 1999, pro která jsou k dispozici spolehlivá čísla, se počet těchto nuzáků snížil v Číně z 361 na "pouhých" 204 miliónů, ve východní Asii a Pacifiku (mimo Čínu) ze 110 na 57 miliónů a v jižní Asii ze 466 na 432. Naopak v subsaharské Africe počet lidí trpících touto extrémní bídou narostl z 241 na 323 milióny, v Latinské Americe a Karibiku z 48 na 56 miliónů a na Středním východě a v severní Africe z 5 na 8 miliónů. Ve východní Evropě a centrální Asii dohromady došlo k radikálnímu skoku do propasti: zástup "bídníků" zde vzrostl více než trojnásobně, z 6 na 20 miliónů lidí!

Navzdory pokroku, jsou znepokojující stránky globalizace početné. Autoři zprávy soudí, že svět směřuje k sociálnímu oslabení. "Globalizace nutí podniky, aby byly konkurenceschopnější, což zatěžuje zaměstnance a podněcuje fúze" a často vede k propouštění. Privatizace veřejných služeb (voda, elektřina, lékařská péče atd.) prosazovaná politiky industrializovaných zemí a mezinárodními institucemi (MMF, WTO atd.) "zvětšuje bídu". Zesílení světové konkurence přivádí zaměstnavatele k "nahrazování slušného zaměstnání prací neformální, dočasnou, úkolovou, bez jakékoliv jistoty". Ve světovém měřítku během posledních deseti let oficiálně deklarovaná nezaměstnanost vzrostla: v roce 2003 byla spočítána na asi 188 miliónů lidí bez práce.

Uvolnění kapitálových toků učinilo finanční systém nestabilním a zranitelným. Terapie, které na překonání krizí ordinovaly mezinárodní instituce, MMF nebo Světová banka, a které tvůrci dokumentu označili za "arogantní a ignorující místní poměry", vedly "k finanční amputaci vzdělávání a sociálních výdajů". Afrika je největším plátcem této "daně" , jíž si vyžádal proces liberalizace. Nicméně na tomto chirurgickém stole -- můžeme směle dodat - leží celý svět. A samozřejmě: globalizace je ideálním prostředím pro přeshraniční ilegální aktivity, daňové úniky, vzrůst vlivu kriminálních sítí a všech forem organizovaného zločinu, ať už jde například o obchod s celými lidskými bytostmi nebo "jen" o sexuální byznys, do nějž jsou lidé vtahováni.

Po výčtu globálních úspěchů i skandálních běd se zpráva obrací do sféry, v níž se -- podle četných názorů zaznívajících zprava i zleva -- dobře daří "regulačním utopiím": popsané problémy nejsou výronem globalizace samé, ale nedostatků jejího řízení. "Existuje závažný demokratický deficit v jádru systému," říká zpráva. "Světový trh je rozvíjen bez paralelního rozvoje ekonomických a sociálních institucí, které jsou nezbytné pro to, aby fungoval bez otřesů a spravedlivě." Rostoucí vliv nadnárodních korporací, s tím spojené oslabení odborů, koncentrace moci a peněz vyplývají z množství rozhodnutí učiněných mimo multilaterální rámec (G7, OECD), ze slabé demokratické transparentnosti.

Zkrátka, současné řízení, které provází globalizaci, vyvolává "čím dál tím víc obav" jak na Severu, tak na Jihu. Neboť dopady se neomezují jen na země stojící na okraji vývoje, ale dotýkají se stejně zemí v transformaci, zemí chudých i bohatých.

Po pojmenování tendencí, komise vypočítává určité množství návrhů: zavést spravedlivější pravidla v oblasti mezinárodního obchodu, investic, financí a migrace. Vytvořit nástroje k prosazení základních pracovních norem a minimální sociální ochrany. Zavést silnější parlamentní kontrolu mezinárodních institucí, neboť "tyto organizace se musí více zodpovídat tváří v tvář široké veřejnosti z politiky, kterou aplikují".

Zejména rozvojové země by měly být lépe zastoupeny v brettonwoodských institucích a metody práce WTO musí umožnit jejich plnou a účinnou participaci. Komise také navrhuje nový operativní nástroj, který by zlepšil kvalitu koordinace různých mezinárodních organizací, když se jejich působnost překrývá a jejich politiky se kříží. První krok musí především řešit otázku světového růstu, investic a tvorby zaměstnanosti. Kompetentní orgány OSN, Světové banky, WTO a Mezinárodní organizace práce se toho musí společně účastnit.

Shrnuto a podtrženo: světové vládnutí je v krizi. Zpráva je stručná: "Svět je na kritické křižovatce a je naléhavé znovu promyslet naši politiku a naše nynější instituce."

Asi nejzajímavější je skutečnost, že tenhle -- přes všechny překlenovací kompromisy a "oslí můstky" -- velmi razantní elaborát byl nakonec odsouhlasen všemi členy názorově tak pluralitní autorské dílny. Je to zjevně tím, že se svět opravdu nachází v kritickém stavu. Jistě, mnozí z těch, kteří dokument signovali a mají raději ekonomicky "racionální" Davos než "utopicky" sociální Porto Allegre (a ovšem také ti, kteří tíhnou více k druhému než k prvnímu "pupku světa"), odcházeli z komise s četnými "ale" na rtech -- prostě si ponechali svůj názor. Všichni však měli pocit, že je už nezbytně nutné udělat takřka cokoliv a že je třeba to udělat hned.

Příkladem vlivu stávající atmosféry může být člen komise, Peruánec Hernando de Soto, prezident Institutu pro svobodu a demokracii v Limě. Tento liberální ekonom je nahony vzdálen jakékoliv levici, natož té, která při každém pádu akcií přivolává na kapitalismus soudný den. Pospíšil si zdůraznit novinářům: "Musím nejprve říci, že jsem velký sympatizant globalizace, neboť ta je nevyhnutelná." Pak se ale rozhovořil nejen o tom, že je "jasně nutné korigovat problémy, které (globalizace) nastoluje". Jistě, pro lidi integrované do jejího procesu je mimořádně příznivá, řekl de Soto. Dodal však: "Je nás víc než 6 miliard lidských bytostí na Zemi. Zhruba 1 až 2 miliardy lidí na Západě a v Japonsku těží z globalizace", ale nikoliv 80 až 90 % obyvatel rozvojových zemí. "Ti tvoří 4 miliardy vyloučených, nepřátelských globalizaci. Nebezpečí jsou stejná jako ta, která zdůraznil Marx: odcizení, frustrace, pocit, že nejsem součástí téže civilizace jako jiní." (Le Monde, 25. února 2004).

Bližší informace: International Labour Organization (ILO)
World Commission on the Social Dimension of Globalization
A FAIR GLOBALIZATION - Creating opportunities for all >

8. 3. 2004 Globalizace pro lidi: Vize změny
překlad první kapitoly dokumentu BL

Autor je komentátorem deníku Právo

                 
Obsah vydání       15. 3. 2004
15. 3. 2004 Španělská pravicová vláda prohrála volby
15. 3. 2004 Volby v Rusku: podle očekávání zvítězil Putin
15. 3. 2004 Britští vězni z Guantánama: Američané porušují lidská práva
14. 3. 2004 Za masakry v Madridu "přijala odpovědnost al Kajda"
15. 3. 2004 ČTK a matematika: v Madridu zatčeni čtyři Arabové... Štěpán  Kotrba
15. 3. 2004 Se starostmi do Štrasburku Zdeněk  Jemelík
12. 3. 2004 Hrozba demokracii Jan  Čulík
12. 3. 2004 Panenka a gorily Štěpán  Kotrba
14. 3. 2004 Zpráva Výboru proti mučení potvrzuje problém policejního násilí
15. 3. 2004 Bizetova Carmen a tak trošku Troškova "Prodaná nevěsta"? Jan  Paul
14. 3. 2004 Léky proti AIDS pro Afriku nebudou k dispozici
15. 3. 2004 "Spravedlivá globalizace": zpráva Mezinárodního úřadu práce při OSN Martin  Hekrdla
15. 3. 2004 Ta ostuda - americký demokratický kandidát John Kerry umí francouzsky
15. 3. 2004 Ústavu Němci zřejmě nezmění, v Berlíně ale zasedá bezpečnostní kabinet
15. 3. 2004 Demokracii zelenou viděti... Karel  Dolejší
15. 3. 2004 Teroristický útok a volby v Madridu Josef  Vít
15. 3. 2004 Nejen ke čtvrtečním masakrům v Madridu Petr  Kužvart
15. 3. 2004 Kdo zachrání svět, když ne USA Michal  Rusek
15. 3. 2004 Dočkají se harki uznání? Simone  Radačičová
15. 3. 2004 Jak odhalit rafinovanost nového antisemitismu
15. 3. 2004 "Žiji již v deváté desítce svého života" Jan  Čulík
15. 3. 2004 Opravdu divnej chlap Štěpánka  Matúšková
15. 3. 2004 Opravdu sprostá výstava Jan  Čulík
15. 3. 2004 Pane, Brezino, měl byste se stydět za své lži o Greenpeace Miroslav  Šuta
15. 3. 2004 Ani v muslimských zemích není zakázána interrupce Jana  Malá
15. 3. 2004 Nevnucujte ženám zákaz potratů
15. 3. 2004 Potraty: Argumentace pana Mareše je nepoctivá Aleš  Kubeczka
14. 3. 2004 Hospodaření OSBL za únor 2004
22. 11. 2003 Adresy redakce
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
15. 3. 2004 Se starostmi do Štrasburku Zdeněk  Jemelík
15. 3. 2004 "Žiji již v deváté desítce svého života" Jan  Čulík
15. 3. 2004 Britští vězni z Guantánama: Američané porušují lidská práva   
15. 3. 2004 "Spravedlivá globalizace": zpráva Mezinárodního úřadu práce při OSN Martin  Hekrdla
15. 3. 2004 Bizetova Carmen a tak trošku Troškova "Prodaná nevěsta"? Jan  Paul
15. 3. 2004 Demokracii zelenou viděti... Karel  Dolejší
15. 3. 2004 Opravdu divnej chlap Štěpánka  Matúšková
15. 3. 2004 Opravdu sprostá výstava Jan  Čulík
15. 3. 2004 Ta ostuda - americký demokratický kandidát John Kerry umí francouzsky   
14. 3. 2004 Zpráva Výboru proti mučení potvrzuje problém policejního násilí   
14. 3. 2004 Léky proti AIDS pro Afriku nebudou k dispozici   
12. 3. 2004 Motol Jiří  Bakala
12. 3. 2004 Vzpomínka na světovou velmoc USA Roman  Weber-Pachola
12. 3. 2004 Sociální vědci vystupují v médiích, jinak jejich práce nikoho kromě státu nezajímá Ivo  Bystřičan
12. 3. 2004 Čtenářem Labyrintu Jiří  Lněnička

Autorské právo RSS 2.0      Historie >
15. 3. 2004 "Spravedlivá globalizace": zpráva Mezinárodního úřadu práce při OSN Martin  Hekrdla
2. 2. 2004 Open source expanduje v Izraeli díky vládě Štěpán  Kotrba
28. 1. 2004 Armádní technologie, balastní informace a internetová drbna Štěpán  Kotrba
20. 1. 2004 WSF 2004: I jiný svět je možný Štěpán  Kotrba
15. 11. 2003 Digitalizace na rozcestí - vidět dopředu znamená i vědět Štěpán  Kotrba
16. 10. 2003 Radní ve Slaném: "Komerční BL zneužívají našeho městského znaku k zatraktivnění svého produktu"   
24. 9. 2003 "Krása" a "styl" Hitlerovy pracovny a problematika mezinárodního copyrightu   
26. 8. 2003 Protest proti zavedení softwarových patentů v EU   
19. 6. 2003 Rowlingová žaluje americký deník   
12. 5. 2003 Nejvyšší soud USA potvrdil platnost copyrightu na 95 let Martin  Mačok
5. 8. 2002 Poškodí britská vláda Cambridge University vynucováním autorských práv?   
14. 3. 2002 O posilování patentových zákonů usilují korporace, které vznikly bez nich   
1. 3. 2002 Internet, autorská práva a svobodná výměna informací   
6. 2. 2002 "Kauza" Vaněk versus Lada v pohledu médií Jan  Paul
9. 1. 2002 Zákon SSSCA znovu na pořadu dne Vladimír  Stwora