12. 7. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
12. 7. 2004

Iráčku otřes se

"Tolik potřebná pracovní místa obsadili Američané, Evropané a lidé z jižní Asie. Silnice jsou plné kamionů, dovážejících zásoby vyrobené v zahraničí, zatímco v iráckých továrnách chybí i elektrické generátory. Výsledkem je, že na rekonstrukci se nenahlíží jako na poválečnou obnovu, ale jako na rozšíření okupace, zahraniční invazi jiného druhu," prohlásila novinářka Naomi Klein.

Lidskoprávní aktivistka Ewa Jasiewicz a filmař Pennie Quinton se v Anglii brzy objeví před soudem s obviněním za "neoprávněný vstup na cizí pozemek." To si vysloužila za protesty proti Konferenci o státních zakázkách v Iráku, která se konala v dubnu v Londýně. Ewa, Pennie a další demonstranté a demonstrantky se snažili upozornit na skutečnost, že přebírání Iráku nadnárodními korporacemi probíhá v mnohem větším záběru než pouze v oblasti těžby a zpracování ropy. To vydělává miliony dolarů členům kartelu nadnárodních společností, kterému dominují ty podporující George Bushe. A zatímco miliony dolarů určených na rekonstrukci mizí, miliony Iráčanů žijí bez vody a elektřiny.

Minulý režim zanechal Irák ve velkých dluzích. Pařížský klub věřitelů vlastní irácký dluh ve výši 160 miliard dolarů, většinou pocházející ze Sadámových půjček na válku proti Iránu. Další část dluhu jsou válečné reparace zemím, které Sadám napadl. Tyto reparace, vynucené Kompenzační komisí OSN, stály Irák od dubna tohoto roku 1,64 miliardy dolarů, tedy víc, než je určeno na zdravotnictví a vzdělávání dohromady. 23. června požádala OSN o 259 milionů dolarů na pokrytí schodku v dodávkách humanitární pomoci; ten samý den vyhlásila kompenzační komise, že na reparace půjde letos dalších 600 milionů dolarů.

Ale zdá se, že USA zahraniční dluh Iráku nějak nevadí. John Snow, finanční správce USA, prohlásil: "Lidé v Iráku by neměli nést tíži tohoto dluhu, vzniklého za diktátorského režimu." Jde o nový směr americké zahraniční politiky? Možná se John chystá oznámit odpuštění iráckého zahraničního dluhu -- z většiny vlastněného neamerickými korporacemi -- aby se Bush mohl soustředit na rozdávání tučných kontraktů na obnovu dárcům na jeho volební kampaň.

Korporace Halliburton byla dosud poněkud stydlivá, když přišla řeč na výši jejich kontraktů v Iráku, ale Pentagon potvrdil, že původní výše 90 milionů dolarů byla schválena ještě před Saddámovým pádem. Bývalý šéf Halliburtonu, viceprezident Dick Cheney, popřel, že by došlo k jakémukoliv bezpráví. Prohlásil, že veškeré kontakty s touto korporací přerušil v roce 2000, kdy nastoupil do Bílého domu. Francouzská tisková agentura Agence France Press ale tvrdí, že z Pentagonu uniklá e-mailová korespondence dokazuje Dickovo angažmá v přidělování rozsáhlých kontaktů Halliburtonu už v době, kdy působil v úřadu.

Bílý dům na druhou stranu zatím utratil pouhá dvě procenta z 18,4 miliard dolarů, které si vyžádal od Kongresu na "naléhavou" rekonstrukci Iráku. A tak zatímco Bush možná šetří na velké utrácení během volební kampaně, část peněz prostě zmizela. Organizace Christian Aid loni v říjnu objevila, že 4 miliardy dolarů příjmů z ropy zůstaly zcela mimo účetnictví, a i podle posledního koaličního reportu cestuje sem a tam 1,3 miliardy dolarů.

Richard Armitage se v roce 2000 stal náměstkem amerického ministra zahraničí i přesto, že byl v té době vyšetřován Komisí Ronalda Reagana pro vyšetřování organizovaného zločinu z podezření ze spojení s gamblingem a prostitucí. Dnes pomáhá dohlížet na Ministerstvo zahraničí, které použilo 184 milionů dolarů určených na projekty rozvodů pitné vody na navýšení rozpočtu na výstavbu nové ambasády USA v objektu bývalého Saddámova paláce.

Staří známí

A to vše ještě před tím, než do Iráku vtrhl Mezinárodní měnový fond (MMF) se svým dlouhodobým programem strukturálních úprav, zaváděným výměnou za redukci dluhu. Jak jinak, jde o razantní privatizaci a otevírání irácké ekonomiky zahraničním investorům. Výsledkem bude stoupající nezaměstnanost a irácké veřejné služby v rukou "koalice" zahraničních nadnárodních společností.

Jakmile se korporace za výhodnou cenu zmocní veřejných služeb, začnou propouštět, aby rychle zvýšily zisky. Dočasná koaliční zpráva už s přeměnou Iráku na perfektní místo pro kšeft dávno začala. V září minulého roku podepsala rozkaz č. 30 o mzdách a podmínkách práce, ve kterém zrušila vládní podporu zaměstnancům veřejného sektoru, která jim pomáhala zaplatit nájem a jídlo. Minimální mzdu stanovila na 69 000 dinárů (40 dolarů) měsíčně, což podle Ewy Jasiewicz činí méně než polovinu mzdy, doporučené pro zaměstnance sweatshopů v jedné ze zón volného obchodu v sousedním Iránu.

Podle Antonia Juhasze z Mezinárodního fóra o globalizaci Bushova administrativa "využívá vojenské invaze a okupace Iráku k šíření agendy korporativní globalizace, která je podle mezinárodního práva nezákonná, lidé v Iráku si ji nevybrali a která se může snadno stát ještě více devastující, než dvanáct let ekonomických sankcí, dvě Amerikou vedené války a jedna okupace."

Jedna z věcí, na kterou nové vedení nahlíží stejně jako Saddámův režim, je drakonické právo upravující působení odborů. Zaměstnancům státního ropného průmyslu je zakázáno organizovat se v odborech a zastrašování odborových organizátorů je běžnou věcí. Přesto se lidé k dělnickým skupinám přidávají, což komentuje novinář David Bacon, který do Iráku přijel s organizací Americká práce proti válce: "Jedna z nejpovzbudivějších věcí byla, že ani za těch nejhorších představitelných podmínek neváhají pracující ani minutu a organizují se." Nezaměstnanost je stále vysoká (30%) a proces rekonstrukce nepřináší tolik míst, jak bylo očekáváno. Zatím bylo namísto slibovaných 250 000 vytvořeno pouhých 15 000 míst.

Sadám si odjakživa koledoval o potíže, když vedl jedinou státem vlastněnou ropnou společnost na světě a odmítal pustit do hry západní korporace. Pamatujete si, jak před dvěma lety USA sponzorovala převrat proti Hugo Chavezovi ve Venezuele? Ten slíbil, že peníze z ropy použije na zaplacení minimální mzdy, namísto toho, aby všechny proudily zahraničním ropným společnostem. Ale jde o víc než jen o ropu. Na středním východě je spousta státem vlastněných statků, o které mají za levný peníz zájem západní korporace. Záminka terorismu, umožňující vydělávat díky invazi a ekonomické kolonizaci, nějak neznepokojuje Saudskou Arábii, která se byznysu už otevřela. Ale takovému Iráne a Sýrii, s jejich státem vlastněnými vodními společnostmi, elektrárnami a telefonními rozvody, už jistě chamtivý Halliburton a přátelé dělají vrásky na čele.

podle SchNEWS

SchNEWS jsou nezávislým týdenním zpravodajem, publikovaným aktivistickou skupinou blízkou anarchismu Do or Die z anglického Brightonu. SchNEWS pokrývá široké spektrum témat od ekonomické globalizace po alternativní zdroje energie. Šířen je v papírové podobě v Anglii a po celém světě pak ve formátu PDF.

                 
Obsah vydání       12. 7. 2004
9. 7. 2004 Kostelka přiznal utajené jednání s Američany Štěpán  Kotrba
11. 7. 2004 Irák: Britská rozvědka "odvolala tvrzení", že má Saddám ZHN
10. 7. 2004 Ospravednění pro útok na Irák bylo chybné, konstatuje ostře kritická americká zpráva
12. 7. 2004 Američané zabránili vědcům vystoupit na kongresu o AIDS
9. 7. 2004 Spojené státy tajně jednají o výstavbě raketové základny v České republice Stanislav  Kliment
12. 7. 2004 Pohřešuje se veřejnoprávní televize Bohumil  Kartous
12. 7. 2004 Zemřel Laurance Rockefeller
12. 7. 2004 Uživatelé internetu se odvracejí od Internet Exploreru a přecházejí k Mozille
12. 7. 2004 Výzva: hledám majitele fenky sražené autem Ladislav  Kahoun
12. 7. 2004 Koalice: Podpis vlastní krví aneb konec objímání stromů Irena  Ryšánková
9. 7. 2004 Stoprocentní podpora vládě, která ještě neexistuje, a křesťanský "slib věrnosti" Štěpán  Kotrba
12. 7. 2004 Úloha médií v demokracii
12. 7. 2004 Postavení a úloha veřejné správy v demokracii a právním státu
10. 7. 2004 Tony Blair chtěl rezignovat
10. 7. 2004 Karlovy Vary: Hlavní cenu získal mechanický italský film Jan  Čulík
12. 7. 2004 Ohlédnutí za Karlovými Vary Jan  Čulík
12. 7. 2004 Uhýbají čeští filmaři před skutečností? Jan  Čulík
12. 7. 2004 Brabcův Krysař není úplně špatný film Jan  Čulík
11. 7. 2004 "Provinční" udělování cen v Karlových Varech? Bohumil  Kartous
9. 7. 2004 Nový Moore konečně i v ČR! Petr  Šafařík
9. 7. 2004 Správce statku: "Užívat si života, než uplyne, je důležitější než podnikat" Jan  Čulík
8. 7. 2004 Český sen: zábavný průvodce zemí, kde se neřežou hlavy Ondřej  Čapek
11. 7. 2004 Blbá nálada se změnila v Nové Veselí... Zdeněk  Bárta
11. 7. 2004 Hledání vkusu aneb o SUPERlativech Jan  Sýkora
12. 7. 2004 Je rok 2035...
12. 7. 2004 Iráčku otřes se Pavel  Houdek
9. 7. 2004 Mezinárodní soudní dvůr odsoudil izraelskou zeď
12. 7. 2004 Mýlili jsme se, zapomeňte! Josef  Vít
12. 7. 2004 Kdo mlží a manipuluje fakta? Pavel  Mareš
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
1. 7. 2004 Hospodaření OSBL za červen 2004
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů