3. 8. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
3. 8. 2004

Slavný americký filmař Albert Maysels: "Nepotřebuju Hollywood!"

S americkým režisérem Albertem Mayslesem hovořil v Karlových Varech Petr Šafařík

A co provedeme s tím Moorem? Budeme se ho muset nějak zbavit, všude se mě na něj ptají... (smích). Nedávno se mě na něho dotazovali v jednom rozhovoru a já jsem říkal, co mi na jeho filmech vadí. Pak jsem si ale uvědomil, že ti novináři velmi chtějí slyšet takovou kritiku, že jsou proti Moorovi zaujatí a chtějí mu uškodit, že si přejí, aby mu nikdo nic nevěřil a aby lidé volili Bushe. Tak jsem nakonec nedal souhlas k uveřejnění toho rozhovoru!

Začněme vaší cestou k filmu. Vystudoval jste psychologii. Chybělo vám někdy formální filmařské vzdělání?
Ne, protože v padesátých letech v USA ani žádné filmové školství nebylo.
V Československu ano.
V té době?
Ano, hned po druhé světové válce.
(Údiv A. Mayslese.)
Nakolik vám psychologické vzdělání pomohlo při filmařské dráze?
Myslím, že dost, musíte totiž být hodně objektivní, spravedlivý, rozumět lidem komplexně, nezjednodušeně. Třeba film Grey Gardens o jednom zvláštním vztahu matky a dcery [ - o snímku viz v BL článek P. Š. z 21. 7. 2004 ZDE ] - by někdo bez psychologického vzdělání nejspíše udělal hodně jinak.
Sám ve svých filmech stojíte za kamerou, kdy jste začal natáčet?
Jako dítě. Neměl jsem moc peněz, ale kamera šla koupit už za 35 dolarů! Bylo mi devět nebo deset let, byl jsem však hodně ambiciózní a chtěl jsem se stát někým, jako byli Koperník, Darwin nebo Beethoven.
Ve filmu nebo v psychologii?
V čemkoli.
Tři roky jste psychologii vyučoval, bylo těžké ji opustit pro dráhu filmaře?
Ne, protože mě více zajímalo lidské chování v samotném životě než jeho výzkum v poněkud umělých podmínkách vědecké psychologie.
Bylo těžké s vašimi filmy prorazit?
Ne, měl jsem štěstí. Když jsem se v roce 1955 vrátil z Ruska, kde jsem natáčel v ústavech pro choromyslné, šel jsem do jedné televize a nabídl jim ten materiál za to, když mě ho nechají sestříhat. A oni to přijali.
Ten film se ale nikdy nevysílal v celých Státech, jen v té jedné lokální televizní stanici.
Teď ale tento snímek spolu s ostatními, které se nikdy nepromítaly, bude dostupný na DVD, např. spolu s půlhodinovým filmem o boxerovi Mohamadu Alim nebo desetiminutovém snímku o Orsonu Wellsovi.
Řadu svých filmů prezentujete, jako by byly výsledkem spolupráce více režisérů, i když ta další jména patří například zvukaři nebo střihačce. To je poněkud nezvyklé.
Ty filmy vlastně nemají více režisérů, ale jde mi o to, aby si lidé uvědomili význam všech zúčastněných, producenta nebo střihače. Právě střih je snad stejně důležitý jako režie. V dokumentárním filmu asi pojem režisér ani není tak výstižný, snad by se mělo mluvit spíše o filmaři. Například můj bratr se zdaleka nestaral jen o zvuk, podílel se hodně na produkci, výběru témat, komunikaci s natáčenými lidmi a tak dále.
Ale při vlastním natáčení jste vy byl tím hlavním, kdo určoval, co a jak se natáčí?
Ano. Ale i můj bratr, vlastně oba dva.
Byl jsem velmi převapen vašimi výroky o Michaelu Moorovi v diskusích po vašich projekcích v Karlových Varech. Opravdu považujete své vlastní dílo za naprostý opak přístupu Michaela Moora?
Ano, samozřejmě. Má nejlepší díla nejsou o politice, ale o společenských tématech. A neprosazuji svůj osobní pohled [ - Maysles opakovaně používá pojem "point of view", P. Š. ] - , i když vím, že to člověk dělá vždy. Já se ale od svého subjektivního názoru pokouším distancovat. Michael Moore jej do svých filmů promítá velmi silně. Rozdíl mezi námi je tedy podstatný, protože tím osobním hlediskem se ovlivní vše.
Jak hodnotíte vliv filmů Michaela Moora?
Snadno svede lidi k tomu, aby mylně hodnotili fakta. Moore nemá dost otevřenou mysl na to, aby dokázal postihnout opravdu podstatné věci, pouze lidi přesvědčuje o svých názorech. Dobrý dokumentarista během filmování objevuje, Moore se pouze snaží potvrdit to, co už se domníval před ním. Je to propaganda jako u Hitlera, takový je to chlapík...
Několikrát jste v souvislosti s Moorem použil slovo "zneužívat".
Ano, bylo by například zajímavé hovořit s lidmi, které natáčel, nechat je vylíčit, jak to probíhalo, a pak jim ukázat, co se objevilo ve filmu. Asi by se hodně z nich velmi rozhněvalo.
V jedné diskusi jste řekl, že jste americkou vládu neúspěšně žádal, aby vám dovolila natáčet americké vojáky za druhé války v Zálivu. Domníváte se, že byste - kdyby vám to povoleno bylo - v takovém prostředí mohl pracovat radikálně jinak než Moore?
Samozřejmě, vše, co dělám, je zcela jiné. Například můj film Obchodní cestující [ právem věhlasný dokument o prodejcích bible z roku 1968, pozn. P. Š. ] - je k Americe velice kritický, ale ne Moorovým způsobem. Navíc - já jsem při natáčení Obchodního cestujícího našel přátele, Moore by si nejspíše nadělal nepřátele, to je ten rozdíl.
Ale opravdu cítíte stejnou sympatii například k šéfovi prodejců bible z tohoto filmu, který je podle všeho velmi špatným člověkem?
To je pravda, dělá hodně špatné věci. Ale jsme přátelé, mluvíme spolu.
A myslíte si, že ho váš film trochu změnil?
Ne, nezměnil ho. Ale ten film mění své diváky, je tak silný! A nemá žádné osobní hledisko. Kdyby ho měl, tak bych v něm těm prodejcům, těm mizerům, musel za špatnosti, které dělají, něco provést! Ale já je vlastně dělal také, vždyť jsem po domech chodil s nimi! A později jsem zjistil, že i ten jejich šéf obchází lidi stejně jako oni, takže je tím zasažen stejně...
Ve filmu Running Fence je scéna, v níž jeden muž hovoří ke kameře a na jeho větu "...když se mě teda na to ptáte" se zpoza kamery ozve odpověď "Já se vás na nic neptal"... Je to možné považovat za určité krédo direct cinema? Byl to váš hlas?
Vidíte, to ani nevím, nevzpomínám si, jestli jsem to byl já nebo můj bratr. Připadalo mi to jako pěkný příklad té často uváděné zásady direct cinema vyhýbat se komentářům, rozhovorům - jako by tam filmaři nebyli.
Tak úplně to zase není, nejsem tam sice proto, abych zasahoval do děje, ale nijak nepopírám svou přítomnost na daném místě. Kdybych se při natáčení pokoušel předstírat, že tam nejsem, bylo by to moc špatné.
Nechystám na lidi žádné pasti. Natáčení z neosobní perspektivy jakoby "mouchy na zdi" je k ničemu, snímá všechno, a necitlivě.
Často se zmiňujete o odstupu od osobního hlediska, to je ale přítomné vždy, např. už jen výběrem z natočených záběrů. Jaký u vás vlastně bývá poměr mezi natočeným a použitým materiálem?
Řeknu to zjednodušeně: my vybíráme střihače, který dělá ty vlastní objevy! Nemáme předem žádný plán. Ale kdybyste viděl vedle nějakého našeho filmu i veškerý natočený materiál, poznal byste, že mají stejný charakter. Obecněji: pokud by se takový test doplnil i osobní přítomností při natáčení a všechny ty tři věci by spolu ladily, pak se dá říct, že má film dobrou režii.
Můžete uvést k nějakému vašemu filmu přesný poměr, např. 5 hodin materiálu na hodinový dokument?
Ach, každý se na to ptá, ale to není vůbec relevantní. Když si vezmete třeba Tolstojův román, tak také není důležité, jestli na jednu kapitolu sbíral materiál nebo ji psal deset nebo padesát hodin... Důležitý je jen výsledek.
Ale Tolstoj nehovořil o "direct novel"...
To je pravda, ale platí za realistu. Ale zapomeňme na Tolstoje, co třeba takový Henri Cartier-Bresson, u něj je přece úplně jedno, kolik udělal snímků na jeden dobrý. Filmy v jeho tehdejším fotoaparátu měly jen 12 obrázků, ne třeba 36, a přece to na věci nic nemění.
Ptal jsem se proto, že se hodně lidí od direct cinema asi očekává zcela transparentní prezentaci skutečnosti, ve zmíněném poměru jakoby 1:1.
To je opět věc osobního hlediska. Slyšel jsem jednu skvělou přednášku o Shakespearovi, která dokládala, že je výborný tím, jak od něho uměl abstrahovat. To neznamená, že žádné neměl. Mám ho i já, ale pokouším se být objektivní, i když se to úplně nedaří. O Obchodním cestujícím si ani po tolika letech snad nikdo nemyslí, že není pravdivý.
Co soudíte o digitální filmové technologii? Natáčíte jen na klasický filmový materiál?
Naopak, už dva roky používám pouze digitální video. Je to mnohem levnější. Nejsem tolik omezen časem, mohu být mobilnější, samostatnější. Zkrátka: nepotřebuji Hollywood - "high production value". Potřebuji "high photographic value" - stojím mnohem více o senzitivního kameramana než o kameramana výborného jen technicky.
Jak by asi vypadal třeba váš film Obchodní cestující dnes, kdybyste ho točil na digitální video?
Ještě lépe! Tehdy jsem přece jen přišel o některé momenty hlavně kvůli častému zakládání nového filmu. Snímek jsme dělali jen ve dvou, já a můj bratr.
Povede vývoj technologie k demokratizaci, nebo novým, nízkorozpočtovým filmům zabrání v cestě k divákům distribuční systém, televize a podobně?
Někteří lidé soudí, že demokratizace povede ke snížení kvality. Ale je tu přece například ve fotografii v podobě malých levných fotoaparátů už dlouho a kvalita nijak neutrpěla. Já té demokratizaci velmi fandím. V dokumentárním filmu možná přinese nové žánry, jeden z nich teď sám vynalézám, pro sebe ho nazývám "dokumentární báseň". Až vejde ve známost, snad si lidé ty velké možnosti začnou více uvědomovat a i těm, kteří nikdy nic nenatočili, dojde, že mohou dělat vlastní dokumentární básně!
Můžete uvést nějaký příklad těch vašich?
Třeba sedím v autobuse a naproti mně velmi obézní černoška. Dívá se oknem do dálky, nic se neděje, já ale něco tuším, pozoruji ji, dokonce k tomu strhnu i ženu, která sedí vedle mne, a najednou té černošce její asi devítileté dítě prudce přitiskne hlavu mezi obrovská prsa a usne... Kdybych to natočil, byl by to krásný moment. A takové se dějí stále. Například v tom samém autobuse - sedím vedle starého muže, který začne vyprávět jedné spolucestující o svém mládí, jak byl ve válce, o umírání kolem něho. Líčí také, jak brzy vstává a co má celý den práce, pak se otočí ke mně a řekne: je mi šestaosmdesát let a jsem úplně slepý. To je báseň... Takové - trvající třeba jen dvě nebo pět minut - bych chtěl teď točit. A v nich by nebylo žádné osobní hledisko, o kterém jsme tolikrát mluvili. -
Tím už ale je to, že vás ta věc zaujme a natočíte ji.
To máte pravdu. Ale nebudu nic měnit, vůbec to nebude pod mou kontrolou.
Na diskusích s diváky jste se zmiňoval i svém "vlakovém projektu", kdy chcete cestovat po železnici různými zeměmi a natáčet zajímavé lidi a příběhy, s nimiž se tam setkáte. Opravdu to nijak blíže nepřipravujete?
Ne, prostě jedu vlakem a hledám příběh. Jsem připraven kdykoli vystoupit, pokud si to bude příběh nebo situace žádat. Už jsem něco natočil v Rusku.
Jsou lidé ve střední nebo východní Evropě takovému projektu více přístupnější než na Západě?
To si nemyslím, nevidím zde žádný rozdíl. Soudím, že se všichni lidé raději otevírají než uzavírají. Stačí jim vysvětlit, co děláte, o co vám jde.
Děkuji vám za rozhovor.
Také děkuji. A co provedeme s tím Moorem? Budeme se ho muset nějak zbavit, všude se mě na něj ptají... (smích). Nedávno se mě na něho dotazovali v jednom rozhovoru a já jsem říkal, co mi na jeho filmech vadí. Pak jsem si ale uvědomil, že ti novináři velmi chtějí slyšet takovou kritiku, že jsou proti Moorovi zaujatí a chtějí mu uškodit, že si přejí, aby mu nikdo nic nevěřil a aby lidé volili Bushe. Tak jsem nakonec nedal souhlas k uveřejnění toho rozhovoru! Takže jsem ostražitý na všechny strany...
                 
Obsah vydání       3. 8. 2004
2. 8. 2004 Hrůza, vraždění a alkohol
3. 8. 2004 Zprávy na TV Nova: Potvrzení existence paralelních světů Bohumil  Kartous
3. 8. 2004 Slavný americký filmař Albert Maysels: "Nepotřebuju Hollywood!" Petr  Šafařík
3. 8. 2004 Otakar Vávra: Umělec s malým u Milan  Černý
3. 8. 2004 Morální integrita patnácti milionů lidí, kteří jen žili své životy Štěpán  Kotrba
3. 8. 2004 Podivné machinace při povolování Lidlu v Rumburku
3. 8. 2004 O tvůrčí integritě v dobách útlaku Jan  Čulík
3. 8. 2004 Je etické udávat spoluobčany? Miloš  Kaláb
3. 8. 2004 I české školy "prodávají" tituly
3. 8. 2004 Západosúdánský Dárfúr, největší humanitární krize současnosti
3. 8. 2004 O kravách aneb kdo ubližuje dětem Marcel  Gotthard
2. 8. 2004 Homosexualita z pohľadu kresťana
2. 8. 2004 Efektívne členstvo Atilla  Ágh
2. 8. 2004 Zemanova lekcia slovenskej ľavici Jakub  Topol
2. 8. 2004 Sila korporácií
2. 8. 2004 Dierový štítok a presýpacie hodiny
2. 8. 2004 Ohlédnutí za Letní filmovou školou 2004 Jan  Čulík
30. 7. 2004 Monty Python Terry Gilliam: Všechny státy mají tendenci směřovat k totalitě Jan  Čulík
29. 7. 2004 Tom Stoppard: Ve svobodné společnosti musejí mít lidé právo hovořit neodpovědně Jan  Čulík
30. 7. 2004 Monty Python Terry Jones: Tony Blair by měl být postaven před soud jako válečný zločinec Jan  Čulík
3. 8. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 25. - 28. července 2004
2. 8. 2004 Není otázka jako otázka Štěpán  Kotrba
2. 8. 2004 Státní maturita z matematiky: Prostě jen špatný nápad Jakub  Malinovský
2. 8. 2004 Fašismus v naší epoše Petr  Šafařík
2. 8. 2004 Úkolem ženy je čekat a poslouchat, míní Vatikán
2. 8. 2004 Non Plus Ultras: další neúspěšný pokus, který se snaží být filmem Jan  Čulík
2. 8. 2004 Foglarovi hoši, občanská společnost a malá ekologie Eduard  Vacek
31. 7. 2004 Gross: Varianta vlády, která je možná, i když není žádným zázrakem Štěpán  Kotrba
1. 8. 2004 Světová obchodní organizace: dohoda! Ludmila  Štěrbová
2. 8. 2004 Jak britské univerzity začínají "prodávat" slabým studentům univerzitní tituly
1. 7. 2004 Hospodaření OSBL za červen 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
3. 8. 2004 Zprávy na TV Nova: Potvrzení existence paralelních světů Bohumil  Kartous
3. 8. 2004 Je etické udávat spoluobčany? Miloš  Kaláb
3. 8. 2004 Slavný americký filmař Albert Maysels: "Nepotřebuju Hollywood!" Petr  Šafařík
3. 8. 2004 Otakar Vávra: Umělec s malým u Milan  Černý
3. 8. 2004 O tvůrčí integritě v dobách útlaku Jan  Čulík
2. 8. 2004 Státní maturita z matematiky: Prostě jen špatný nápad Jakub  Malinovský
2. 8. 2004 Fašismus v naší epoše Petr  Šafařík
2. 8. 2004 Hrůza, vraždění a alkohol   
2. 8. 2004 Foglarovi hoši, občanská společnost a malá ekologie Eduard  Vacek
2. 8. 2004 Ohlédnutí za Letní filmovou školou 2004 Jan  Čulík
2. 8. 2004 Jak britské univerzity začínají "prodávat" slabým studentům univerzitní tituly   
1. 8. 2004 Světová obchodní organizace: dohoda! Ludmila  Štěrbová
31. 7. 2004 Gross: Varianta vlády, která je možná, i když není žádným zázrakem Štěpán  Kotrba
30. 7. 2004 Škoda, že v České televizi nemůže Igor Chaun odvysílat celý svůj film Jan  Čulík
30. 7. 2004 Demise premiéra znamená demisi celé vlády Jan  Kudrna

Americký dokumentarista Michael Moore RSS 2.0      Historie >
3. 8. 2004 Slavný americký filmař Albert Maysels: "Nepotřebuju Hollywood!" Petr  Šafařík
28. 7. 2004 Fahrenheit 9/11: vyprodaný sál a dlouhý potlesk Viktor  Šaněk
27. 7. 2004 Zamyšlení nad filmem Fahrenheit 9/11 Jiří  Jírovec
14. 7. 2004 Proč novináři pomáhají vládám lhát občanům?   
14. 7. 2004 Moorův film Fahrenheit 9/11 zlomil v Británii kasovní rekord   
12. 7. 2004 Ohlédnutí za Karlovými Vary Jan  Čulík
9. 7. 2004 Nový Moore konečně i v ČR! Petr  Šafařík
6. 7. 2004 Michael Moore: Klidně si ukradněte můj film, jsem pro svobodnou výměnu informací   
5. 7. 2004 Michael Moore si založil blog   
29. 6. 2004 Pokusy zakázat vysílání filmu Fahrenheit 9/11 jsou útokem na svobodu slova Jiří  Kratochvíl
28. 6. 2004 Michael Moore poděkoval politickým odpůrcům za obrovský úspěch svého filmu   
25. 6. 2004 Moorův film Fahrenheit 9/11 vyvolává v USA vášně   
25. 6. 2004 Moorův film je bezostyšná propaganda, ale Bushe asi zničí   
24. 6. 2004 Fahrenheit 9/11 "není v žádném případě nudný   
23. 6. 2004 Moorův film Fahrenheit 9/11 bude v Americe mládeži nepřístupný   

MFF 2004 - festivalový deník RSS 2.0      Historie >
3. 8. 2004 Slavný americký filmař Albert Maysels: "Nepotřebuju Hollywood!" Petr  Šafařík
21. 7. 2004 Dobrý český film a jeho americký vzor Petr  Šafařík
12. 7. 2004 Brabcův Krysař není úplně špatný film Jan  Čulík
12. 7. 2004 Ohlédnutí za Karlovými Vary Jan  Čulík
12. 7. 2004 Uhýbají čeští filmaři před skutečností? Jan  Čulík
11. 7. 2004 "Provinční" udělování cen v Karlových Varech? Bohumil  Kartous
10. 7. 2004 Karlovy Vary: Hlavní cenu získal mechanický italský film Jan  Čulík
9. 7. 2004 Nový Moore konečně i v ČR! Petr  Šafařík
9. 7. 2004 Správce statku: "Užívat si života, než uplyne, je důležitější než podnikat" Jan  Čulík
8. 7. 2004 Slabinou MFF Karlovy Vary je tradičně nevýrazná soutěž Petr  Šafařík
8. 7. 2004 Karlovy Vary: Trapné vtípky Marka Ebena Jan  Čulík