17. 8. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
17. 8. 2004

Evropský soud pro lidská práva: Lustrační zákony jsou diskriminační

Rád bych upozornil na zcela čerstvý nález Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku ve věci Sidabras et Džiautas v. Litva ze 27. července 2004, který podle mého soudu naprosto mění pohled na lustrační zákony v zemích bývalého východního bloku.

Nález SIDABRAS AND DZIAUTAS v. LITHUANIA (do formuláře zadejte Sidabras) ZDE DOC

Zatímco v několika předchozích nálezech zaujímal ESLP k otázce lustrací vlažný a víceméně neutrální postoj, v případě Sidabras et Džiautas v. Litva jednoznačně označil tuto praxi za diskriminační a nepřiměřenou a za porušení Evropské úmluvy o lidských právech.

Nejprve stručně k oběma stěžovatelům:

Juozas Sidabras, narozený v roce 1951, pracoval po absolutoriu Litevského tělovýchovného institutu od roku 1975 do roku 1986 jedenáct let pro místní složku KGB. Po roce 1990, kdy Litva získala nezávislost, získal místo na finančním úřadě jako daňový inspektor. V souvislosti s přijetím obdoby lustračního zákona byl v roce 1999 ze svého místa propuštěn.

Druhý stěžovatel, Kęstutis Džiautas, se narodil v roce 1962 a absolvoval v 80. letech právnickou fakultu a od roku 1991 působil jako prokurátor na Generální prokuratuře, kde se zabýval zejména organizovaným zločinem a korupcí. Když se zjistilo, že v letech 1985-1991 Džiautas pracoval pro KGB, musel i on státní službu v roce 1999 opustit.

Litevský lustrační zákon byl přijat 16. července 1998 a od své české obdoby se poněkud odlišuje. Předně není zaměřen na příležitostné spolupracovníky KGB (a tří dalších zpravodajských organizací bývalého SSSR), ale postihuje pouze jejich stálé zaměstnance, s výjimkou těch, kteří se prokazatelně věnovali pouze trestním věcem, a pak těch, kteří se sami ve lhůtě 3 měsíců přihlásí a oznámí Ministerstvu státní bezpečnosti vše, co vědí o své bývalé práci, a výměnou za to obdrží od zvláštní tříčlenné komise jmenované litevským prezidentem výjimku.

Zákon nepostihuje všechny pracovníky KGB, pouze ty, kteří zastávali některou z funkcí, které jsou na zvláštním seznamu. Seznam obsahuje celkem 395 různých pozic ve zpravodajských strukturách.

Pozitivně lustrovaní Litevci nesmějí po dobu 10 let od data účinnosti zákona, tj. do 31. 12. 2008, zastávat žádné funkce ve veřejné správě, u policie, prokuratury, soudů, nesmějí působit jako právníci a notáři, v bankách a dalších úvěrových ústavech, ve strategických ekonomických projektech, u bezpečnostních firem, u jiných firem, které poskytují detektivní služby nebo komunikační systémy, dále nesmějí pracovat jako učitelé, školitelé nebo vedoucí vzdělávacích ústavů a je jim zakázáno vykonávat zaměstnání, které vyžaduje nošení zbraně.

Jak ESLP připomíná, podobné zákony existují v dalších východoevropských zemích a jsou předmětem kritiky různých mezinárodních organizací.

V projednávaném případě vyslovil ESLP většinou pěti hlasů proti dvěma závěr, že litevský stát svým jednáním porušil čl. 14 Úmluvy (zákaz diskriminace) ve spojení s čl. 8 (právo na rodinný a soukromý život), jednohlasně pak vyslovil názor, že nedošlo k porušení čl. 10 (svoboda projevu). Vedle práva na úhradu soudních výdajů ESLP každému ze stěžovatelů přiznal náhradu za způsobenou újmu ve výši 7.000,- EUR.

V odůvodnění verdiktu ESLP mimo jiné uvedl:

  • Soud akceptuje, že omezení možnosti stěžovatelů získat možnost určitého zaměstnání a s tím související diskriminační přístup, kterému byli vystaveni, sledoval oprávněný cíl chránit národní bezpečnost, veřejný pořádek, ekonomické zájmy země a právo na svobodu ostatních
  • Zbývá zjistit, jestli napadené rozlišování bylo přiměřeným opatřením. Hlavním argumentem stěžovatelů před Soudem bylo, že ani [lustrační] zákon, ani vnitrostátní řízení nezkoumalo jejich skutečnou loajalitu litevskému státu. Stěžovatelé tvrdí, že napadená omezení byla uplatněna in abstracto a že byli potrestáni výhradně na základě svého bývalého postavení důstojníků KGB, aniž by se vzal ohled na zvláštní okolnosti jejich konkrétního případu. Soud však nepokládá za potřebné, z následujících důvodů, odpovědět na otázku, zda stěžovatelé dostali příležitost prokázat svou loajalitu ke státu nebo zda bylo skutečně prokázáno, že loajální nejsou.
  • I kdybychom pokládali jejich neloajalitu za prokázanou, je třeba zdůraznit, že možnost stěžovatelů získat zaměstnání nebyla omezena jen na státní službu, ale i na různé oblasti soukromého sektoru. Soud zdůrazňuje, že požadavek loajality zaměstnance vůči státu je inherentní podmínkou zaměstnání u státních orgánů, které odpovídají za ochranu a zajišťování veřejných zájmů. Tak tomu však nemusí nutně být u zaměstnání u soukromých společností. I když ekonomické aktivity v soukromém sektoru nepochybně ovlivňují fungování státu a přispívají k němu, nejsou podrobeny suverénní moci svěřené státu.
  • Soud take upozorňuje, že [lustrační] zákon nabyl účinnosti v roce 1999, tedy téměř deset let poté, co Litva 11. března 1990 vyhlásila nezávislost, a v důsledku toho byla omezení pro výkon povolání stěžovatelů uplatněna 13, resp. 9 let poté, co odešli z KGB. Faktor pozdního uplatnění [lustračního] zákona, i když sám o sobě nikoli rozhodující, je třeba považovat při celkovém hodnocení přiměřenosti uplatňovaných opatření rovněž za relevantní.
  • Přelomový nález Štrasburského soudu může znamenat, že neobstojí lustrační zákony ani v jiných postkomunistických zemích, možná s výjimkou německého, který jediný míru viny a riziko neloajality individualizuje.

    Český lustrační zákon, plným názvem zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, se stejně jako zákon litevský neomezuje na funkce ve státní správě, ale zahrnuje i funkce v akciových společnostech, v nichž je stát většinovým akcionářem, a pak celou řadu koncesovaných živností: vývoj, výrobu, opravy, přepravu, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, znehodnocování a ničení zbraní, střeliva a výbušnin, provozování střelnic, provádění pyrotechnického průzkumu, provádění trhacích a ohňostrojových prací, výuka a výcvik ve střelbě se zbraní, služby soukromých detektivů a ostrahu majetku a osob.

    Proti litevskému lustračnímu zákonu český navíc zasahuje daleko širší okruh osob: kromě důstojníků Státní bezpečnosti jsou to její laičtí spolupracovníci, bez ohledu na to, jak intenzivně s StB spolupracovali a kdy své spolupráce zanechali. To ve svém důsledku znamená, že zatímco vražda se zahlazuje za deset let, spolupráce s StB je nepromlčitelná.

    Zeptáte-li se na můj právní názor, jsem přesvědčen, že lustrační zákon má před sebou poslední dva roky svého života - maximálně.

    (autor je právník, žije a pracuje v Ostravě a má negativní lustrační osvědčení)

                     
    Obsah vydání       17. 8. 2004
    17. 8. 2004 Evropský soud pro lidská práva: Lustrační zákony jsou diskriminační Ivan  Válek
    17. 8. 2004 Svatý teror
    17. 8. 2004 Život zvířat je důležitější než zaměstnání nějakého hostinského
    17. 8. 2004 Británie: Informační komisař varuje před vznikem policejního státu
    17. 8. 2004 Sčítání Romů se nechystá
    17. 8. 2004 A co vyhánění Němců?
    17. 8. 2004 Nejméně šest osob zahynulo při úterním atentátu v Bagdádu
    16. 8. 2004 Irák: Delegace národní konference vyráží do Nadžafu za al-Sadrem
    17. 8. 2004 IRÁK: Politické řešení v nedohlednu
    17. 8. 2004 Lobbisté chtějí potlačit pořad televize Channel Four
    17. 8. 2004 FBI obviněna, že utajuje styky z nájemným věznitelem v Afghánistánu
    17. 8. 2004 Staří stalinisté Štěpán  Kotrba
    17. 8. 2004 Facetiae populi aneb Hořký humor malých a ještě menších... Jiří  Černý
    16. 8. 2004 Bush plánuje přesunout americké vojáky domů
    17. 8. 2004 Chávezovo vítězství potvrzeno
    16. 8. 2004 Venezuela: Chavez zvítězil v referendu
    16. 8. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 6. - 8. srpna 2004
    16. 8. 2004 Finsko: Referendum o Ústavě EU ne, o vstupu do NATO ano
    17. 8. 2004 Rakušané poznají "našu mať" Sergej  Chelemendik
    16. 8. 2004 Czechtek: Inspirace pro ministra obrany Zdeněk  Jemelík
    16. 8. 2004 http://petice.techno.cz/
    16. 8. 2004 Ztrojnásobil se výskyt mozkových chorob
    16. 8. 2004 Jak je to s plýtváním energií v ČR? Vítězslav  Novák
    16. 8. 2004 Karel Hoffmann a jeho právo "vyjadřovat se nehorázně" Jan  Sýkora
    16. 8. 2004 Martin Schulz doporučuje českým komunistům exil Jan  Čulík
    16. 8. 2004 Kouření ohrožuje životy dětí Martin  Škapík
    7. 8. 2004 Hospodaření OSBL za červenec 2004
    29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
    22. 11. 2003 Adresy redakce
    18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
    17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

    Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
    17. 8. 2004 Život zvířat je důležitější než zaměstnání nějakého hostinského   
    17. 8. 2004 Svatý teror   
    17. 8. 2004 Evropský soud pro lidská práva: Lustrační zákony jsou diskriminační Ivan  Válek
    17. 8. 2004 Staří stalinisté Štěpán  Kotrba
    17. 8. 2004 Británie: Informační komisař varuje před vznikem policejního státu   
    16. 8. 2004 Nájemní politika - pozitivní výsledek vládní krize Jaromír  Císař
    16. 8. 2004 Karel Hoffmann a jeho právo "vyjadřovat se nehorázně" Jan  Sýkora
    16. 8. 2004 Největší tabu západní civilizace Petr  Sláma
    16. 8. 2004 Británie: Brutální útlak uprchlíků   
    13. 8. 2004 Ferguson: Lidé v Evropě pracují málo, protože nevěří v Boha   
    13. 8. 2004 Kubánští disidenti: Bushova vláda nerozumí Latinské Americe   
    13. 8. 2004 Boj, typický pro opozici Ivan  David
    13. 8. 2004 Rozumím, proč Fahrenheit 9/11 dostal hlavní cenu v Cannes Jan  Čulík
    13. 8. 2004 Psali jsme zkresleně o válce v Iráku, přiznává americký list Washington Post   
    12. 8. 2004 Ještě o Karlu Hoffmannovi: Nemají pravdu ani Ján Beňak, ani Eduard Vacek Jan  Čulík