|
19. 10. 2004
Kolik je vlastně těch Romů?Debakl při sčítání lidu utrpěla česká společnost, nikoliv "romští nacionalisté"
Je pravda, že téma sčítání Romů zaplnilo česká média na dobu delší, než by snad kdo na začátku mohl čekat. Není však pravda, že by tomu bylo proto, že by se romští předáci, ať již jimi Tomáš Hirt myslí kohokoliv, utkávali o to, kdo sčítání Romů provede. |
Když jsem před deseti lety psal článek Duchovná chudoba Rómov - a ako ju umelo vytvoriť s pomocou masmédií, reagoval jsem na snahy přinášet účelové dezinformace o Romech, které by později posloužily pro ospravedlnění neospravedlnitelného - manipulování s Romy. Měl jsem za to, že o deset let později článek nebude aktuální. Po příspěvku Válka o "etno-počítadlo" Romů, který Tomáši Hirtovi (koordinátor projektu Varianty společnosti Člověk v tísni) otiskla 18. 10. Mladá fronta Dnes, si tím přestávám být jistý. Článek obsahuje řádu nepravdivých tvrzení, na něž bych rád reagoval. |
Myslím, že všem Romům, kteří se do diskuse zapojili, šlo zejména o to, dozvědět se, proč a jak by takový výzkum měl být prováděn. Zcela smyšlené je tvrzení Tomáše Hirta, že se v rámci diskuse romští předáci předháněli v tom, kdo na otázku "Kolik je v ČR Romů?" odpoví vyšším číslem. Diskusi jsem se pozorně věnoval a nezaznamenal jsem ani jediný odhad počtu Romů, který by byl v této souvislosti vysloven. Postavené na hlavu je tvrzení Tomáše Hirta, že Romové usilují o účast při sčítání Romů proto, aby mohli s počty Romů manipulovat (směrem nahoru). Drzostí je pak tvrzení, že "při minulém cenzu utrpěli romští nacionalisté překvapivý debakl, když se k jejich obrozeneckému projektu přihlásilo necelých 12 tisíc lidí." Debakl -- nikoliv překvapivý - při posledním cenzu utrpěla česká společnost, která nedokázala odstranit v Romech pocit strachu z deklarování vlastní národnosti a ostudu si uřízl i Český statistický úřad ruku v ruce se státními orgány, když nedokázal -- nejen Romům -- srozumitelně vysvětlit rozdíl mezi státní příslušností a národností. Navíc výsledky sčítání, které ukazovaly, že v ČR žije jen něco přes deset tisíc Romů nebral tehdy nikdo vážně a vážně je nikdo nebere ani teď. Tomáš Hirt si díky svému vzdělání v oblasti sociální a kulturní antropologie jistě dovede domyslet i další důvody, proč se Romové k romské národnosti nehlásili. Za všechny uveďme alespoň čtyřicetileté popírání existence romského národa a jeho degradaci na sociálně-patologickou skupinu, jehož jsme byli svědky v dobách komunismu. Článek operuje s termíny "romští nacionalisté", "etnorevitalizační hnutí", "romské populace", Tomáš Hirt tak utvrdil svoji pozici mezi autory, kteří se účelově snaží vzbudit dojem, že představitelé romských neziskových organizací jsou nacionalisté, na které by si česká společnost měla dávat pozor. Ve skutečnosti jsou to lidé, kteří se vesměs pouze snaží udržovat při životě romskou kulturu. To se však Tomáši Hirtovi a jeho kolegům nehodí do skládané mozaiky, která má za cíl ukázat Romy jako zuboženou sociální skupinu, které je potřeba "pomáhat" tak dlouho, dokud nezbělá a dokud z takové pomoci lze něco vytřískat -- kariéru, peníze, prestiž. Když jsem během romského sezení slyšel vyprávění slovenských Romů o tom, jak se s Tomášem Hirtem, v té době koordinátorem programu nadace Info Roma, poprvé setkali, skvěle jsem se bavil a smál jsem se tak, až mi toho gádže bylo líto. Nyní mi ale začínají tuhnout rysy. Válka o "etno-počítadlo" Romů18. 10. 2004 Na nedávné schůzce členů občanského sdružení "Parlament Romů v ČR" s prezidentem Klausem se řešilo i téma statistického šetření situace tzv. romských populací. Opus "sčítání Romů" není v hitparádě romského "národního obrození" nový. Předáci různých "romských" občanských formací se již několik měsíců utkávají o to, která z nich součet provede. Na jednom se shodují: sčítacími komisaři musí být Romové. Anabáze však připomíná anekdotu o zprávách Rádia Jerevan. Spouštěčem počtářského hnutí je usnesení vlády č. 607 ze dne 16. června 2004, ve kterém se místopředsedovi vlády pro výzkum a vývoj, lidská práva a lidské zdroje ukládá předložit "návrh provedení dlouhodobého komplexního terénního sociologického výzkumu mapujícího situaci romských komunit v ČR". Vzápětí po přijetí uvedeného dokumentu celou frašku eskalovala fáma, že řešiteli výzkumu bude ze státního rozpočtu poskytnuto 50 mil. Kč. A "romský" tisk i internet se plnil vzájemnými útoky předáků, reminiscencemi na minulá sčítání lidu a předháněním se v tom, kdo na otázku "Kolik je v ČR Romů?" vysloví vyšší číslo. Panoptikum se pokusila urovnat tisková mluvčí MPSV ČR, která 17. 8. vydala tiskovou zprávu, v níž se uvádí, že se nechystá sčítání, ale terénní sociologický výzkum, jehož respondenty nebudou z definice Romové, ale osoby a rodiny žijící v prostředí sociálního vyloučení bez ohledu na domnělou či připsanou etnicitu. Utkvělá sčítací fikce však nadále žila vlastním životem, aby ji přiživil prezident, který této iluzorní "prioritě" občanského sdružení naslouchal. Odhlédneme-li od faktu, že směnka na miliony je krytá pouze přáním těch, kteří se po ní natahují, má válka o "etno-počítadlo" logické zdůvodnění. Při minulém cenzu utrpěli romští nacionalisté překvapivý debakl, když se k jejich obrozeneckému projektu přihlásilo necelých 12 tisíc lidí. A vzhledem k tomu, že každé nacionální či etnorevitalizační hnutí stojí a padá s počtem vyznavačů, chtěli by co nejdříve složit reparát. Na dobrovolnou deklaraci národnosti se přitom zjevně spolehnout nelze, a tak si národnostní masu, jejímž jménem hodlají vystupovat, "reprezentanti" spočítají raději sami. Parlament Romů si zkrátka určí své voliče, aniž ti o jeho politické služby stojí nebo jeho existenci vůbec tuší. Pokud se trik podaří, otevřou romští předáci novou kapitolu v dějinách nacionalismu. K ustavení národa a legitimizaci moci jeho politické reprezentace již nebude zapotřebí ideologické osvěty mezi soukmenovci, jako tomu bylo například v případě českého nacionálního "obrození". Už nebude nutné, aby se k národnosti kdokoli dobrovolně hlásil. Postačí, když se samozvaná elita dostane k počítadlu. MfDnes, Tomáš Hirt |
