17. 1. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
17. 1. 2005

Centralismus a roubování národních států

Mám-li říci pravdu, považuji euroústavu za roubování národních států a jejich principů. Použil bych přirovnání k jabloni. Jako euroskeptikovi mi přijde poněkud nesmyslné vytvářet z jabloně univerzální ovocný hybrid. Jak jsou určující pravidla a specifiky co do čeho roubujeme, univerzálním hybridem může vzniknout, ať se to komu nelíbí či nelíbí, strom složený z hlavního kmene a nejsilnějších větví.

Nic na tom nezmění uváděný fakt o zachovávání kulturních tradic, folklóru a individualit menších větví. Jako hlavní kmen a větve stromu asimilují převážnou většinu menších roubů, tak stejným způsobem euroústava odstartuje postupnou asimilaci rozdílů a národních principů. Ve finále zůstanou jen ty nejsilnější kmeny a vstřebají ty menší. Zachování menších, či spíše malých individuálních rozdílů, práv a svobod menších kmenů či původních charakteristických znaků bude po čase zanedbatelné. Univerzální mutant zasadil kořeny a narouboval strom. Jaké z něj však bude ovoce?

Menší kmeny a větve zbaveny svých vlastních existenčních kořenů dále závislých pouze na kořenech hlavního kmenu ztratí právě tu existenční pozici, kterou mají. V tom vidím problém euroústavy a novodobé asimilace menších, zejména nepočetných národních států. Euroasimilace menší národy s malým počtem a mínusovou populační křivkou polkne pomalu a postupně jako džusový mixér ovoce. Zbývá už jenom vypít. Jak bude ale chutnat?

Evropská unie, složená ze suverénních států s principy zachování národní suverenity zachovává tradiční kořeny i malých národů a v podstatě kořeny i národního práva národa na své území a existenci včetně sebeurčení.

Navržená euroústava však naopak zejména slabší státy v jejich národním právu a kořenech ohrožuje a v podstatě asimiluje. Zda-li proces asimilace bude trvat 5, 15, 25 nebo 50 let, případně déle, není podstatné. Z časového historického hlediska národa, jeho práv a sebeurčení, je to vteřinou nepodstatnou zda za 5 nebo 50 let. Asimilace malých národů nastane a je opět nepodstatné, jestli proběhla pomocí okupace, či ekonomické okupace, či je jinak ekonomicky a politicky europodmíněna. Poklidný průběh asimilace nic nemění na výsledku, že k ní dojde a malý národ bude vstřebán a že mu může hrozit zánik. Chceme být vstřebáni?

Chceme být opravdu vstřebáni pod ideologickými sliby a propagandou spasitelnosti centralistické euroglobalizace, kdy lepší zítřek může být také zvyšování euromilitarizace, euroekonomické dominance, byrokratického centralismu? Nevidím perspektivně celosvětové euroambice v honbě za světovou pozicí a ekonomickou mocí.

Není nikde napsáno, že nemohou Evropu přivést do ostrých světových střetů, zejména pak Evropu přivést do světového sporu se Spojenými státy americkými.

Bující euronaciolismus, spíše eurokontinentalismus mně nejde dohromady ruku v ruce s bujícím antiamerikanismem, rozšiřujícím se v Evropě. Tato obava není až tak scestná, že by se nemohla v ambicích chorých mozcích politiků přinahodit. Nejsem zastáncem amerikanismu v žádném případě. Nemusím být ani amerikanista, ani antiamerikanista, abych se přirozeně nebál možného konfliktu Evropy a Ameriky, na jehož následky by doplatili mnozí. Dojde-li k euroglobalizaci a sroubování celé Evropy pod centralistickou moc, neznám sílu, která by zabránila potencionálním rizikům těch záporů, které jsem uvedl. Neznám sílu, která by euroantiamerikanistické centralizované moci, schované za europarlamentní džungli a jednotnou centralistickou ústavu zabránila v realizaci převzetí moci nad celou Evropou a nehrozilo by riziko vyostření světových vztahů.

Nelze zapomenout a podcenit, že Evropa je v těchto konfliktních a válkotvorných ambicích a příčinách jako jediný kontinent na světě tradiční. Před druhou světovou válkou byl rovněž politický vývoj světa poněkud zaskočen prudkým obratem k onomu riziku a celý svět to riziko podcenil. Poté to přišlo a už se to nedalo zastavit. Historické omyly Velké Británie a Francie, významných světopolitických subjektů tehdejší doby v politickém a posléze předválečném vývoji jsou známy. Opravdu ke stejným chybám pod rouškem euroidelogie nemůže dojít? Zvláště když euroglobalizace s tehdejšími cíli 3. říše má mnoho společného, v mnohém i stejné kořeny, tj. sjednocenou centralizovanou ekonomickou, politickou a vojenskou moc a ambice? Tehdy se rovněž rodil zárodek v sociální i socialistické ideologii, stejně jako z části dnes.

Je opravdu to prorůstání socialismu a postkomunistů z bývalého východního bloku ruku v ruce s eurosocialisty a eurokomunisty bývalého západního bloku tak neškodné, mírotvorné a bezpečné? Opravdu nelze předpokládat, že v jejich rukou by se celý vývoj případně mohl zvrhnout úplně někam jinam? Někam jinam, než je současná propagovaná líbivá europísnička když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají? Kdo mi bude odporovat, nechť si nejdříve položí otázku, kolik takových rudých Ransdorfů a Špidlů už v EU hnízdí a co od těch ptáčků asi tak můžeme čekat? Koncentrace komuny a internaciolály v EU orgánech je početná ze všech účastných zemí Evropy. A kdo při tom tyto loutky tahá za špagát?

Pokud se někdo domnívá, že pro Evropu a Svět seskupení Ransdorfové a Špidlové vymyslí něco dobrého, je asi mediálně zmasírovaný naivka a opakuji - kolik dalších takových tam je? Už je někdo alespoň sečetl? Oponence tohoto rizika v demokratičnosti orgánů EU rovněž není na místě. Vždyť právě komunisté umějí zneužívat deformované zdemokratizované prvky k získávání moci a jejím udržování se při moci i v rámci svých vnitřních struktur zcela bravurně.

Autor je administrátor serveru www.interchat.cz a spolupracovník serverů www.euroskeptik.cz, časopisu Obrana národa a Svědomí. či www.virtually.cz. Spolupracoval též s časopisem Zpravodaj Vlastenecké fronty.

                 
Obsah vydání       17. 1. 2005
17. 1. 2005 Seymour Hersh: Američané chtějí zaútočit na íránské cíle
17. 1. 2005 Globální stmívání
17. 1. 2005 Američané vážně poškodili starověké město Babylon
17. 1. 2005 Musíte si rozhodnout, zda chcete žít ve světě pohádky, anebo nejistoty
17. 1. 2005 Michael  Marčák
17. 1. 2005 Zničme to, ale civilizovaně Bohumil  Kartous
17. 1. 2005 Posedlost nepřesnostmi... Zdeněk  Jemelík
17. 1. 2005 Školné na vysokých školách: Drsná zkušenost z Kanady Jiří  Jírovec
17. 1. 2005 TV NOVA podlehla logice teroristů? Boris  Cvek
17. 1. 2005 Policie stíhá konkursní exsprávkyni Zbrojovky Brno
17. 1. 2005 Metodika plánování a metodika dialogu Boris  Cvek
17. 1. 2005 Ďáblův advokát: "atheistova" úvaha o levici a náboženství Tomáš  Stýblo
17. 1. 2005 Jak přispěly české nadace obětem asijské katastrofy Bohumil  Kartous
17. 1. 2005 Stotisíc bezbranných obetí cynického systému Radovan  Geist
17. 1. 2005 Princ Harry, hákenkrajc a mipsáci Ivan  David
17. 1. 2005 Jaký je smysl a cíl regulace?
14. 1. 2005 Demokrácení v čistém europanském prostoru Václav  Dušek
17. 1. 2005 Michael  Marčák
16. 1. 2005 Budeme čekat na Godota? Zdeněk  Bárta
17. 1. 2005 Centralismus a roubování národních států Jindřich  Tichý
17. 1. 2005 "Etnický medikament" Jaroslav  Zvěřina
17. 1. 2005 Chaotický systém českého zdravotnictví
17. 1. 2005 Dík Vladimíru Justovi Jiří  Nezval
17. 1. 2005 Tri roky bezprávia Radovan  Geist
17. 1. 2005 Nemecký útok v Ardennách a sovietska ofenzíva Peter  Greguš
17. 1. 2005 Problémy so štandardizovaním Kuby Adrian Peter Pressburg
14. 1. 2005 Svádět fiasko s arbitráží na podvržený dokument je alibismus Václav  Žák
6. 12. 2004 Hospodaření OSBL za listopad 2004
22. 11. 2003 Adresy redakce

Evropská unie RSS 2.0      Historie >
17. 1. 2005 Centralismus a roubování národních států Jindřich  Tichý
13. 1. 2005 Nejsme hlupáci, pane profesore!   
10. 1. 2005 Občan o ní může rozhodnout, i když jí nerozumí Pavel  Urban
7. 1. 2005 Referendum o Evropské ústavě: chybí étos i důvěra Josef  Brož
6. 1. 2005 Euroústava za všechny peníze Tomáš  Vandas
4. 1. 2005 Referendum o referendu Josef  Provazník
29. 11. 2004 Schröder, Zapatero a Gross vyzvali evropské občany k schválení Evropské ústavy   
22. 11. 2004 Klaus a Gross v Berlíně představili diametrálně různý pohled na EU Radek  Vogl
12. 11. 2004 Euroústava a česká otázka Milan  Neubert
27. 10. 2004 Evropský parlament donutil předsedu EK k ústupu   
22. 10. 2004 Joschka Fischer a jeho vize světové budoucnosti   
21. 10. 2004 Suverenita Slovenskej republiky v Európskej únii a význam referenda Milan  Štefanovič
19. 10. 2004 Londýn: "Jiná cesta je možná"   
8. 10. 2004 Evropa by měla přivítat rozhodnutí přijmout Turecko do EU   
6. 10. 2004 Evropa směřuje k velmoci, ale s jakými hodnotami? Radek  Vogl