V dnešní době, kdy často fňukáme nad tím, že nám mléko zdražili o dvacet haléřů, benzín stoupl o haléřů třicet, poslanci se nám zase pohádali a venku je o pár stupňů více než obvykle, bychom si měli uvědomit (nechci moralizovat), co se dělo před několika desítkami let nedaleko našich hranic. Miliony lidí změněné na bezvýznamné číslo. Plynové komory s kapacitou až 2000 osob za 15 minut. Speciální šibenice pro 12 vězňů najednou. Pece schopné zpopelnit 340 osob za den. Dokonalá německá preciznost ve zpracování lidských ostatků. Ceníky pro kilo lidských vlasů. Využití kostí i kůže obětí. Dokonalý systém značek -- jiná barva pro židy, homosexuály, Romy, politické apod. Končící koleje, kde probíhala selekce doktorem Mengelem.Až 70% "pasažérů" po cestě, trvající často až 10 dní, putovalo ihned do lázní. Eufemistický název pro plynové komory. Tři kotce po sedmi lidech nad sebou. Jedny kamna, jedna díra v zemi jako záchod. Tisíc lidí na jednom baráku. 255 takovýchto "domů" vedle sebe. Hromady dětských botiček, brýlí, kufrů, zubních kartáčků. Oblečení. Zbytky, které zbyly po lidech, z nichž měl každý svůj svět, své sny, své plány, svoji rodinu, přátele, známé. A další a další hrůzy.

S němým úžasem si prohlížíte expozice zemí, které měly v Osvětimi své oběti. Kladete si různé otázky, ale především nejste schopni to zlo kolem sebe pochopit. Často si také vzpomenu na politické debaty se starší generací, která tak ráda vzpomíná, jak se měla dříve lépe. Ptám se v duchu kdy?

Za světové války, v 50.letech, v době studené války, za normalizace.

Nevím. Asi jim selhává paměť. Poslední poznámka -- navrhuji všem těm, kteří hlásají Čechy Čechům a podobné nesmysly, týdenní ozdravný pobyt v Osvětimi. Dle výběru.

Auschwitz 1 nebo Auschwitz 2-Birkenau (Brzezinka).