Fakta lze shrnout jednoduše. Pro CzechTek byla zajištěna odlehlá louka u dálnice na Rozvadov. Souhlas majitele s pořádáním akce byl smluvně potvrzen. Místo bylo dostatečně vzdáleno od nejbližších obydlí. Záchody a voda byla rovněž obstarána. Věcně prostě neexistoval žádný problém, který by akci bránil. Jedinou, bohužel ale zásadní, překážkou bylo, že ze strany státních orgánů bylo již dávno před akcí rozhodnuto o tom, že CzechTek letos neproběhne. Po loňském ročníku, kdy policie CzechTek rozháněla v době, když už samovolně pomalu končil, převládla (díky silně tendenčnímu zpravodajskému pokrytí) mezi lidmi nespokojenost, že neviděli rázný zákrok na ochranu soukromého pozemku, jehož obsazení nebylo se správcem dohodnuto. Ačkoli je jeho nárok na pozemky spíše pochybný (soudí se s ním o ně už léta pronajímatel letošního pozemku pan Plesky), snažil se na akci zpětně profitovat, když žádal náhradu přemrštěně vysoko odhadnutých škod. Nicméně louka byla dobrovolníky posléze uklizena (jejímu úklidu bezprostředně po akci zabránila policie) a dle reportáží z letošního jara už zde loňský CzechTek téměř nic nepřipomíná - vzniklé škody jsou tedy čirou fikcí. Tolik tedy k často opakovaným frázím o zdevastovaných lukách a pozemcích pokrytých odpadky.

Jelikož Paroubek ve společnosti převládající antipatie k teknivalům a celé komunitě dobře vycítil, spočítal si jednoduše, že mu rázné předvedení síly dosud v takové míře neozkoušených speciálních pořádkových jednotek politicky jen prospěje. Od Paroubka taková ubohost snad ani nepřekvapila tolik jako to, jak se v celé kauze od počátku silně angažoval bývalý disident Bublan. Moc prostě korumpuje a odolá málokdo.

CzechTek byl nakonec rozehnán, aniž by se vůbec v plné míře rozjel. Konečnou záminkou k zákroku (po sérií pustých policejních lží, které nemá ani smysl opakovat) byla stížnost majitele sousední louky, kde část lidí stanovala a stály zde dva menší soundsystémy. Násilně vyklizena byla ovšem i pronajaté louka. Trestní oznámení, kterým se policie formálně kryla, bylo podle některých anonymních svědectví z majitele účelově vymámeno - stejným způsobem, jakým se nejdříve policie snažila, aby pronajímatel Plesky smlouvu odvolal. Kdo chce psa bít, ten si prostě hůl vždycky najde. O hanebném zákroku cca 1200 policistů bylo rozhodnuto už předem. Desítky zraněných, policie mlátící bezbranné lidi včetně žen, ničící majetek - a to vše zcela bezdůvodně. Příznačné je, že jeden ze zůčastněných policejních šéfů František Pachl, který velel zákroku na dálnici D5, je v Cibulkových seznamech uveden jako spolupracovník Stb. Metody, kterými se policie snažila a stále marně snaží akci legitimizovat, skutečně praktiky této organizace silně připomínají.

Doufám, že se podaří řádně prošetřit případnou souvislost zákroku policie se smrtí mladého muže, který byl nalezen na dálnici nedaleko od okupované louky. Novináři by rovněž mohli přezkoumat, jak to ve skutečnosti je s údajnými 89 zraněnými policisty, protože to vzhledem k jejich výbavě působí až absurdně - policejní vedení se tím ale s chutí ohání jako s neklamným důkazem o brutalitě účastníků CzechTeku.

Ministr Bublan již začal mluvit o nutnosti legislativním změn, které by podle jeho slov pomohly podobným akcím předcházet. Zřejmě se vzhlédl v anglickém modelu, kde už přes deset let platí tzv. Criminal Justice Act, což je právní paskvil, který cíleně pořádání teknivalů znemožňuje. Podobná norma byla před několika lety zavedena i ve Francii. Díky politickému ohlasu letošního CzechTeku je sice možno doufat, že z Bublana brzy bude ministr bývalý, jenže představa, že jeho nástupce bude vůči freeteknu vstřícnější, by byla přinejmenším naivní.

Bojím se, že se nějaké změny zákona o shromažďování časem dočkáme. Teknivaly pak budou a priori nelegální a na policejní zásahy proti nim se bude pohlížet jako na oprávněné vymáhání dodržování zákona. Pro jedince, kteří považují zákon za jedinou a bezvýhradně závaznou normu chování, to asi bude uspokojivé řešení. Z lidí, kteří přijedou na takovou akci, budou prostě zločinci a o oprávněnosti policejních zásahů se právníci nebudou přít a lid tomu bude tleskat. Bohužel je a vždy bude dost lidí, jejichž etické povědomí je takto silně omezeno. Ačkoli je všude kolem sebe možno najít bezpočet případů, kdy se v souladu se zákonem dějí nehorázné sviňárny. A naopak je spousta věcí, které zákon formálně zapovídá, ale které nemusí nikomu působit jakoukoli újmu. Člověk se svobodným a zdravým úsudkem je schopen takové případy odlišit. Dogmatik vzývající slepě pořádek a zákon ovšem nikoliv.

Lze si prostě snadno představit případ, kdy se na soukromém pozemku bez vědomí majitele, uspořádá teknival a majitel přitom nebude poškozen. Takto ovšem věc již mnohokrát proběhla. Je samozřejmě správné a žádoucí se s ním prve dohodnout, jenže je to především obtížné - hlavně kvůli dlouhodobému očerňování těchto akcí a jejích účastníků v médiích. Figuruje zde tak jednak strach z následků samotné akce a hlavně reakce okolí (sousedů apod.).

Je zřejmé, že freetekno jako fenomén není věcným problémem, jak se to stále snaží média prezentovat. Nejde prostě o žádný hluk ani podupanou louku a přechodný nepořádek. Kořeny pronásledování a averze vůči této alternativní kultuře jsou mnohem hlubší. Obecně zde lze vidět konflikt plynoucí z principiálního rozporu mezi dnešní západní technokracií a principy občanské společnosti, které freetekno komunita reprezentuje. Vládnoucím trendem je dnes prostě soutěživý individualismus, kdy hybnou silou všeho dění jsou peníze a jejich neustále urychlovaná cirkulace a mírou blahobytu je hodnota HDP.

V tomto kontextu působí lidé, kteří přitáhnou na louku aparát a zdarma zde pro ostatní hrají, přinejmenším podezřele. Když ale během let akce přeroste v největší kulturní sešlost vůbec (jak tomu bylo u Kopidlna v roce 2003) a komerční techno festivaly skončí ztrátou, je už potřeba zakročit. Stav, kdy potencionálně mnohamilionový přírůstek HDP vyklouzne zpod kontroly státní moci, je potřeba zvrátit. Nejde ale zdaleka pouze o peníze. Freetekno jako kultura a životní styl se prostě představitelům státní moci příčí tím, že ukazuje alternativy v oblastech, která jsou jinak sešněrovány a dušeny spoustou norem, zákonů a úřední buzerace, které se snaží budit dojem nezbytnosti a užitečnosti. CzechTek je křiklavým (a hodně hlasitým) příkladem, že to jinak dělat lze.

CzechTek a jiné teknivaly jsou spontánní zábavou, která přináší autentické zážitky. Rady různých chytráků, že by se předešlo problémům, kdyby byl organizován stejně komplexně jako různé komerční festivaly, si vnitřně protiřečí, protože při snaze dodržet všechny byrokratické náležitosti, které se na pořádání podobných akcí vážou, by výsledkem byl jen ubohý státem schválený a řádně zdaněný paskvil bez původního obsahu. Freetekno se takto nedá svázat, protože se vyvinulo právě jako reakce na stav, kdy legální a povolená zábava nepřináší skutečné prožitky, protože v jejím pozadí je touha po zisku, nikoli po spontánním sdílení.

Člověk prostě musí vynaložit vlastní energii, aby něco získal. Freetekno je kreativní zábava, kde vlastní party je pouze jejím vyústěním, nikoli jediným obsahem. Je to způsob, jak tvořivě trávit čas s přáteli a výsledek pak sdílet se všemi, kteří na party přijdou a podle svých možností k ní rovněž přispívají.

Význačnost každoročního teknivalu je v tom, že se sem sjíždějí téměř všechny české systémy a rovněž spousta dalších z celé Evropy. Je to setkání celé české freetekno komunity se světem. Takový velký sraz má zásadní význam v tom, že se člověk přesvědčí, že tvořivých a podobně naladěných lidí je spousta. Každým rokem se objevují nové systémy a staré se vyvíjí. Freetekno žije a CzechTek je příležitost, jak se o tom lze přesvědčit.

Akce je to tedy každý rok jedinečná a pro komunitu důležitá. Spousta lidí se na ni připravuje a těší už dlouho dopředu. Při setkání takového množství lidí se už pochopitelně nelze zcela vyhnout některých negativním průvodním jevům. Život v nejbližších obcích bude vždy takovou akcí silně ovlivněn. Nebývalý provoz, možné zácpy, přinejmenším z dálky slyšitelné tekno, vykoupený obchod apod. Tradičně xenofobním Čechům často k nervozitě a strachu stačí již to, že se po vsi pohybuje množství nestandardně vypadajících lidí, případně to, že se za lesem něco divného děje. Vzniklý nepořádek se nikdy nepodaří zcela dokonale uklidit. Zdupaná tráva naroste až příští rok apod. Nicméně akce je vždy pořádána tak, aby tyto problémy byly minimalizovány. Myslím, že při většině akcí je obtěžování místních obyvatel vcelku zanedbatelné, jak o tom vypovídají svědectví tolerantnějších vesničanů, kteří se v ideálním případě přijdou na samotnou akci podívat.

Letos policie tím, že zablokovala vjezd na louku a nechala auta mířící na party stát v okolních obcích, pokusila tuto rovnováhu narušit. Obyvatelé zablokovaných vsí ovšem vesměs pochopili, že na vině je samotná policie a nikoli lidé jedoucí na akci. Různé absurdity a lži ovšem charakterizovaly celé vystoupení policie na letošním CzechTeku.

Shrnuto tedy došlo k tomu, že desetitisícům lidí byl z politické zvůle znemožněn důležitý sraz (na který mnozí jeli i tisíce kilometrů). Obyvatelé širokého okolí byli neúměrně obtěžováni (o čemž svědčí i petice, aby policie pozemky pro akci zpřístupnila). Další tisíce lidí uvízli díky policejní blokádě na dálnici. Zásah samotný pak přinesl kromě desítek zraněných i škody na majetku účastníků a poškození údajně bráněných pozemků, které výrazně převážilo nad jeho možným ohrožením poklidně probíhající akcí. Náklady na policejní manévry se jistě pohybují v řádu desítek milionů korun. Tisíce lidí možná až teď ztratilo důvěru v demokratické principy naší země. Spravedlivý hněv a odpor vůči policii, která lidi bezdůvodně mlátí, a politickým klikám, které ji řídí, je jedinou přirozenou reakcí.

Nicméně celá událost má i některé pozitivní důsledky. Mnoho politiků v kontextu policejního zásahu naplno odhalilo svou tvář. Vlna následných demonstrací, ke kterým se přidalo i mnoho starších lidí, kteří s technem nemají nic společného, ale dokázali rozpoznat, že zde běží o pronásledování kulturní menšiny (analogie s normalizační perzekucí vlasatých rockerů je zde velmi přiléhavá), má silný ohlas. Paroubek i Bublan pro svou ostudnou roli v celém případu snad budou přinuceni k ústupkům a omluvám (ideálně tedy rovnou k demisi). Že místo nich nastoupí někdo věrohodnější, nelze jistě očekávat. Bude ale vědět, že nic podobného si už dovolit nemůže. Paroubek, jehož některá tisková vyjádření (viz. třeba LN z 2. 8. 2005) by před dvaceti lety mohlo bez úprav převzít Rudé Právo při referování o tom, jak špinavé máničky ruší klid a pořádek v zemi, se sice asi hanbou nepropadne (protože proti tomu jsou politici imunní), ale snad alespoň ztratí důvěru všech soudných lidí. Že vyjádření policejních šéfů v konfrontaci s reálným průběhem událostí vyznívají podobně jako některé podařené díly majora Zemana, asi už nepřekvapuje nikoho. Důvěra v policii je jako prázdné a absurdní slovní spojení vnímáno odedávna.

Poměrně humorná a málo věrohodná je i reakce některých členů opozice. Někteří politici prostě ucítili příležitost zaútočit na současnou vládu a přiživit se na spravedlivém rozhořčení demonstrujících davů. Od snahy takto parazitovat na bezpráví se je potřeba důrazně distancovat.

Jsem rád, že se ukázalo, že freetekno komunita se umí vůči perzekuci státní mocí bránit a že tyto obranné mechanismy v našem státě vůbec fungují. Že zde ještě nelze vše zcela zamluvit a překroutit. Média vesměs začala - ve srovnání s minulými ročníky - informovat o mnoho seriózněji, i když za vyvážené většinou zpravodajství stále považovat nelze. Rozhodně už se ale nejedná o dřívější šílené excesy, které média předváděla v uplynulých letech. Je to důležité obzvlášť proto, že komunita je vůči většinové společnosti určitým způsobem vymezena a v jistém smyslu i uzavřená. Jelikož zde ale není žádná organizace ani hierarchie, jeví se pak jako bezbranná. Ukázalo se naštěstí, že to není pravda.