Američtí ekonomové se domnívají, že dopad hurikánu Katrina na americké hospodářství bude malý. Postižená oblast prý produkuje jen 2 procent amerického hrubého národního produktu.

Ferguson má však obavy, že Katrina bude mít vážnější hospodářský dopad. Ke katastrofě totiž došlo v době, kdy je na globálním trhu s ropou pozoruhodně nenaplněná poptávka. V prosinci 1998 stál barel ropy pouhých 11 dolarů. Už před hurikánem Katrina však dosáhla cena barelu ropy 65 dolarů.

Ceny ropy žene nahoru nezastavitelný růst mezinárodní poptávky ruku v ruce s vážným omezením globální těžby ropy. Motorem poptávky jsou především asijské ekonomiky, v čele s Čínou.

Od roku 1990 stoupla čínská spotřeba ropy z 2 milionů barelů denně na téměř 6 milionů barelů denně. Téměř třetina světového vzrůstu spotřeby ropy za posledních pět let je důsledkem vzrůstu poptávky právě v Číně.

Na straně nabídky je velkou překážkou rychlé vyčerpávání lehce přístupných ropných rezerv mimo oblast Perského zálivu a především chronický nedostatek rezervních rafinerijních kapacit. Katrina situaci jen zhoršila, protože vyřadila z provozu celou řadu velkých rafinerií a snížila dodávku benzínu asi o milion barelů denně. Není tedy divu, že nakrátko dosáhla cena ropu 70,85 dolarů za barel.

Americké ekonomice se zatím stále vede dobře. Je tomu tak proto, že průměrná americká domácnost neuvěřitelně plýtvá. Cena energie sice stoupla, ale spotřeba domácností nijak nepoklesla. Američané v současnosti reagují na všechny hospodářské problémy stejným způsobem - sníží své úspory. Ty jsou nyní většinou už na nule. Naprosto rekordní je výše amerických hypoték a spotřebitelských úvěrů. Důsledkem je obrovský deficit amerického běžného účtu. Ten je zvládnutelný pouze v tom případě, zůstanou-li americké úrokové míry nízké. To je nepravděpodobné. Jiným vážným problémem je, že cizinci začínají ztrácet trpělivost, že za dovoz svých výrobků do USA dostávají od Američanů jen stále větší hromadu dlužních úpisů.

A přírodní katastrofy mohou vést k vážné hospodářské krizi. Téměř před sto lety, jak na to poukázali ekonomové Kerry A. Odell a Marc D. Weidenmier, velké zemětřesení v San Francisku vedlo k jedné z největších hospodářských krizí v celé americké historii.

Tehdy, jako dnes v New Orleansu, úřady selhaly. Město San Francisko nezničilo ani tak zemětřesení jako následné požáry. Když začali evropské pojišťovny vyplácet své pojistky, Anglická banka zvedla úrokové míry ze 3,5 na 6 procent. V reakci na to stouply i americké úrokové míry, došlo k bankovní krizi a k recesi, které vedla k poklesu průmyslové výroby skoro o třetinu.

Ano, to byly dny, kdy se věřilo na zlatý standard, ale podobný sled událostí je možný i dnes. Spojené státy budou muset zjevně po katastrofě v New Orleansu dovážet více ropy a tím si ještě zvětšit svůj obrovský deficit na běžném účtu. Pokud to zahraniční investoři odmítnou, dolar může dále výrazně klesnout. Americká ústřední banka nebude mít jinou volbu než zvýšit úrokové míry. A tak pocítí americké rodiny vážný tlak - budou muset platit zvýšené platby za hypotéku, za svůj spotřebitelský dluh i za energie.

Dopad hurikánu Katrina na celosvětovou ekonomiku může být ještě velmi vážný, varuje závěrem autor.

Podrobnosti v angličtině ZDE