Celý článek Davida Jacksona v angličtině najdete zde.

Někteří Bushovi kritici jdou ještě dále. Bezpečnostní analytik David Isenberg v článku Panovačný prezident označuje aféru s odposlechy za vrcholek ledovce a píše o "stále autoritářštější" Bushově administrativě. Ta sice tvrdí, že USA jsou ohroženy válkou - ale žádná válka de facto vyhlášena nebyla. "Jestliže Bush potřebuje větší pravomoci než ty, které již má, měl by o ně požádat Kongres", tvrdí Isenberg, a uzavírá: "Je paradoxní, že pokud k podobným nezákonným aktivitám dochází v jiných zemích, obvykle je označujeme za policejní státy".

Zákulisí "zajišťování národní bezpečnosti" Spojených států už v roce 2004 popsala kniha dlouholetého bezpečnostního poradce Kongresu Winslowa T. Wheelera "Obranní rozmařilci: Jak Kongres sabotuje bezpečnost Spojených států". Wheeler, který třicet let pracoval jak pro republikány, tak pro demokraty, tvrdí, že po 11. září 2001 Kongres prakticky přestal kontrolovat výdaje Pentagonu. Do příslušných zákonů upravujících obranný rozpočet jsou inkorporovány nejrůznější investice do volebních obvodů, jejichž zastupitele je třeba získat (pork-barrel projects). Proto se pak například buduje parkoviště na Aljašce nebo vojenské muzeum v Západní Virginii - a vojákům v Iráku přitom chybějí boty vhodné do pouštních podmínek...

Emanuel Pastreich v recenzi zmíněné knihy nazvané Rebelové uvnitř federálního systému Spojených států upozorňuje, že Wheeler patří mezi konzervativce, kteří současnou vládu kritizují jako "vládu peněz a privilegií". Poté, co Wheeler v roce 2002 poprvé kritizoval zkorumpovanost Kongresu, byl donucen k rezignaci na svou dosavadní pozici...

Způsob, jakým Kongres plýtvá penězi formálně určenými na obranu, dokazuje, že vysocí představitelé USA ve skutečnosti nepočítají s existenčním ohrožením své země teroristy. Dokud existoval Východní blok, bylo třeba hledět na efektivitu vynakládaných prostředků přinejmenším proto, aby Spojené státy za svým protivníkem výrazně nezaostaly. Avšak nyní, než dojde k expanzi Číny, vyvolané rostoucí spotřebou neobnovitelných zdrojů, USA žádného vážného soupeře nemají. Právě proto je možné z rozpočtu Pentagonu financovat předvolební kampaně kongresmanů a spíše než o potřeby vojáků se starat o zisky zbrojovek.