18. 1. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
18. 1. 2006

Zamyšlení nad následky Dekretu kutnohorského z 18. ledna 1409

Byl to krátkozraký dokument

Nevzdělaný národ je odsouzen k druhořadé roli a lze jej i snadněji ovládat.

Dne 26. ledna 1347 bylo vydáno ustanovení biskupa Klimenta povolující Karlu IV. založit v Praze universitu a Karel IV. ji pak listinou ze 7.dubna 1348 zakládá. Díky ní bylo u nás ve 14. století nepoměrně víc vzdělanců než jinde ve střední Evropě. Jak se mohlo stát, že potom vzdělanost upadla tak, že teprve v roce 1882 se na pražské "Karlo-Ferdinandově" universitě začalo vyučovat česky?

Jeden ze zlomů byl zřejmě Dekret kutnohorský , když po jeho vyhlášení 18. ledna 1409 odešlo z pražské university "čtyř národů" (českého, polského, saského a bavorského, kde měl každý národ jeden hlas), z protestu na 60 profesorů a asi 1000 studentů! Mistr Jan Hus ztratil za těchto okolností náboženské i národnostní oponenty, ale z university vymizela myšlenková soutěživost.

Pro krásný sloh a vlasteneckou vzletnost Dekretu si možná mnohý z nás nevšimne, jaká malost z Dekretu čiší v porovnání se zakládající listinou Karla IV, nebo listinou biskupa Klimenta. Rádo se také zapomíná, že král Václav IV. měl pro podporu českých snah (tlumočených i Mistrem Janem) na universitě pohnutky pohříchu osobní. Měl problémy s arcibiskupem Zbyňkem Zajícem a svými voliteli -- kurfiřty , kteří jej pro nedůstojné chování (alkoholismus a neskrývané "dívkařství") dokonce zbavili titulu římského krále. A tak Václav IV. hledal každou podporu pro vrácení titulu -- i na universitě, v té době ideově (nábožensky) a národnostně rozhádané.

Období husitské revoluce a dalších historických turbulencí vedlo na universitě ke ztrátě kontinuity. A kontinuita je, jak známo, důležitější, než dekret dokládající datum založení škol. V roce 1417 papež zakázal pražske universitě činnost, protože se přihlásila ke kališnické konfesi a vlastně až do počátku 17.století živoří. (Hle, jak vysokým školám nesvědčí ideologie !) A zatímco na Karlově universitě od té doby existuje jediná -- artistická fakulta, university, založené později v okolních zemích, se rozvíjejí. Po porážce protestantských stavů (1620) podstatná část českých vzdělanců ze země odešla, protože svou nekatolickou víru považovala za významnější, než jiné hodnoty. I náš Komenský, který ve vzdělání a výchově viděl jedinou cestu k převýchově lidstva, odchází aby pomáhal kultivovat jiné národy.

I když první základní školy byly u nás zřizovány církví již v průběhu 11. století, povinnou docházku do základní školy u nás ustanovila Marie Terezie v roce 1774. Nařízením Marie Terezie, byly školy zakládány při všech farách. Povinná docházka byla tehdy šestiletá, s výjimkou pro letní období, kdy děti na vesnici pomáhaly při polních pracech, a proto se nemusely školní docházky zúčastňovat.

V době baroka bylo vzdělání národa vůbec převážně v rukou jesuitů, nižší a vyšší školy zakládali také premonstráti, piaristé, benediktíni. Karolinská universita je předána Jezuitům (není třeba vidět jen vládou ustanoveného vrchního censora Antonína Koniáše), nekatolíkům ale vzdělávání není umožněno. Roku 1717 byla v Praze založena také technická (inženýrská) studia -- nejdříve (jak jinak!) pro vojenské odborníky.

Od roku 1784 je na Karlově universitě místo latiny jako vyučovací jazyk zavedena němčina (pro lepší přístupnost německy hovořícím studentům neovladajícím latinu) a omezený počet české (katolické a ještě k tomu německy hovořící) inteligence je vzděláván pouze německy. Za těchto okolností není divu, že širší česká vzdělanost po nějaké době zřetelně začala pokulhávat za vzdělaností německou. Až nařízením Františka Josefa I. byla na universitě zavedena čeština. Zákonem č. 24/1882 byla pražská universita rozdělena na dvě části: "Českou universitu Karlo-Ferdinandovu" a "Německou universitu Karlo-Ferdinandovu". Bylo to mimo jiné i díky neutuchajícím snahám našich prapradědů, kteří dobře chápali, že ve vědění je síla. Masarykova věta "Chceme-li mít jednu (rozuměj českou) universitu, musíme mít dvě", je bezprostředním dokladem těchto snah.

Uzavření českých vysokých škol (ale i pražské německé university) nacisty v roce 1939 bylo směřováno nejen proti politickému odporu, ale i pro omezení vzdělanosti českého národa. Nevzdělaný národ je odsouzen k druhořadé roli a lze jej i snadněji ovládat.

V porovnání s popsanou minulostí jsme na tom dnes bezpochyby mnohem lépe.

Stačí to ale v dnešní Evropě?

Zakládací listina University Karlovy ze dne 26. ledna 1347

Kliment biskup, služebník božích služebníků. Na věčnou paměť věci.

Darem božského řízení, ač s nedostatečnými zásluhami, jsouce postaveni na stráž nejvyšší apoštolské důstojnosti, obracíme zrak nám svěřené obezřetnosti, jako pastýř všeobecného stáda Páně, ke všem krajům našich věrných, pokud nám nebesa dovolují, a s radostí a vděčně prokazujeme přízeň a při vhodné příležitosti poskytujeme pomoc těmto věrným, kteří zatouží po literním vzdělání, jejichž prostřednictvím se šíří uctívání božího jména a jeho katolické víry, pěstuje se spravedlnost a s prospěchem se daří jak veřejné, tak soukromé věci a množí se veškerý blahobyt lidského pokolení. A tak před časem nám náš nejdražší syn v Kristu Karel, vznešený římský král, vyložil, že v jeho dědičném Českém království a v mnoha jiných krajinách a zemích, které sousedí s tímto královstvím, nemají obecné učení, jehož by bylo v oněch končinách svrchovaně zapotřebí. A že metropolitní město Praha, ležící uprostřed tohoto království na velmi zdravém místě, navštěvované lidmi z nejrůznějších krajin a bohaté na živobytí a jiné životní potřeby, byla velmi příhodná pro zřízení takového obecného učení, když v ní bylo od dávných časů partikulární učení (studium). My, přihlížejíce k neobyčejné zbožnosti a čistotě víry, kterou jak sám Karel a jeho předchůdci, čeští králové, tak obyvatelé téhož království osvědčili vůči svaté církvi římské, a sami, král Karel i obyvatelé, stále osvědčují, vřelou touhou jsme vedeni k tomu, aby ono království, jež boží dobrota obdařila množstvím lidu a dostatkem věcí, bylo obohaceno úrodou vzdělání. A aby v něm, tak jak bude známé zlatem a stříbrem, byly tu i zdroje vynikajících věd, jež by vydávaly muže nápadné zralým úsudkem, vyrovnané ozdobou ctností a vzdělané v různých oborech věd. Nechť je tam pramen poskytující vláhu, z jehož hojnosti by čerpali všichni, kdož hodlají proniknout do zdrojů literního vzdělání. Když jsme toto vše rozmyslným zkoumáním uvážili a zvláště půvabnost zmíněného města, dychtíce otcovským zanícením přispět k obecnému prospěchu a k pohodě nejen výše zmíněných obyvatel tohoto království a krajin okolních, ale také jiných, kteří se k tomuto městu budou hrnout z různých končin světa, jsouce nakloněni prosbám řečeného krále, podle rady našich bratří z apoštolské moci ustanovujeme, aby ve zmíněném městě Praze vzkvétalo na věčné budoucí časy obecné učení v kterémkoli povoleném oboru. A aby učitelé i studenti tamtéž užívali a těšili se všem výsadám, svobodám i osvobozením z obecného práva, které byly poskytnuty doktorům, učitelům a studentům, zdržujícím se na obecném učení. A dále, aby ti, kdo časem dosáhnou perly vědění na té fakultě, na které studovali, a budou žádat o povolení učit, aby jiné mohli vzdělávat, i o čest a hodnost misterství, byli od mistrů nebo mistra té fakulty, na níž se bude zkouška konat, představeni pražskému arcibiskupovi, který toho času bude. A týž arcibiskup, když byl svolal doktory a mistry, řádně působící na té které fakultě, nechť je v předmětech, které se požadují od těch, kdož mají být povýšeni k hodnosti doktorské nebo misterské, dá svědomitě zkoušet podle způsobu a obyčeje, jak se v těchto případech na obecných učeních zachovává. A nechť jim pak udělí, budou-li shledáni dostatečnými a způsobilými, takovéto povolení učit a čest a hodnost misterskou. Ti pak, kdo na témž učení zmíněného města budou zkoušeni a potvrzeni a obdrží povolení učit a čest či titul ministerský, jak již zmíněno, budou mít nadále plnou moc a svobodnou způsobilost, bez jakékoli zkoušky nebo schválení, působit a učit, jak ve výše zmíněném městě, tak kdekoli jinde, aniž by jim byla překážkou statuta a zvyklosti, schválená apoštolskou nebo jinou pravomocí či jim se protivící, jak v řečeném městě nebo v kterémkoli jiném místě či na obecných učeních, na nichž by chtěli působit nebo učit. Nikomu tudíž z lidí vůbec nebudiž dovoleno porušit tuto listinu našeho ustanovení nebo se mu stavět na odpor s nerozvážnou smělostí. Jestliže by se však někdo toho opovážil, nechť ví, že propadne hněvu všemohoucího Boha a svatých Petra a Pavla, jeho apoštolů. Dáno v Avignonu, sedmého dne před únorovými kalendami, pátého léta našeho pontifikátu.

Z latiny přeložil Jiří Spěváček: Založení Univerzity Karlovy. Slovo k historii 15. Melantrich, Praha 1988.

Zakládací listina Univerzity Karlovy v Praze ze 7. dubna 1348

český text

Karel, z Boží milosti římský král, vždy rozmnožitel říše, a český král. Na věčnou té věci paměť.

Mezi tužbami našeho srdce a tím, co naši královskou mysl svou tíhou stále zaneprázdňuje, její zřetel, starost a pozornost se stále obrací k tomu, aby naše české království, jež nad ostatní důstojenství a državy, ať dědičné, ať šťastně získané, obzvláštní náklonností naší mysli milujeme, o jehož povznesení vší možnou horlivostí se staráme a o jehož čest a blaho vším svým snažením usilujeme, aby tak, jako se řízením Božím raduje z přirozené hojnosti zemských plodin, podle příkazu naší prozíravosti a naším přičiněním za našich časů bylo ozdobeno množstvím učených mužů.

A tak, aby naši věrní obyvatelé království, kteří bez ustání lační po plodech vědění, se nemuseli v cizích zemích doprošovat almužny, ale aby našli v království stůl k pohoštění prostřený a aby se ti, jež vyznamená vrozená bystrost a nad ni, stali poznáním věd vzdělanými, a nebyli již více nuceni a za zbytečné mohli pokládat, za účelem vyhledávání věd kraj světa obcházet, k cizím národům se obracet, nebo aby jejich dychtění bylo ukojeno, v cizích končinách žebrat, nýbrž aby za svou slávu považovali, že mohou jiné z ciziny k sobě zvát a účastny je činit té lahodné vůně a tak velikého vděku.

Protož, aby tak prospešný a chvalitebný záměr naší mysli zrodil důstojné plody a aby vznešenost tohoto království byla rozmnožena utěšenými prvotinami novoty, rozhodli jsme se po předchozí zralé úvaze zřídit, vyzdvihnout a nově vytvořit obecné učení v našem metropolitním a zvláště půvabném městě pražském, které je jak bohatstvím zemských plodin, tak příjemností místa, jelikož vším potřebným oplývá , nadmíru příhodné a uzpůsobené k tak velikému úkolu.

Na tomto učení budou pak doktoři, mistři a žáci všech fakult, jimž slibujeme znamenité statky, a těm, které toho hodné shledáme, udělíme královské dary. Doktory, mistry a žáky na kterékoliv fakultě i mimo ní, všechny vespolek a každého zvláště, ať přijdou odkudkoliv, jak na cestě, tak při pobytu i při návratu, chceme zachovat pod zvláštní ochranou a záštitou našeho majestátu, každému pevnou záruku dávajíce, že všechna privilegia, výsady a svobody, kterých z královské moci užívají a kterým se těší doktoři a žáci jak na učení pařížském, tak boloňském, všem a jednomu každému, kdo by sem chtěl přijít, laskavě udělíme a postaráme se o to, aby ty svobody byly ode všech a každého jednoho neporušitelně zachovávány.

Toho všeho na svědectví a pro bezpečnější jistotu dali jsme vyhotovit tuto listinu a kázali jsme ji potvrdit pečetí našeho majestátu. Dáno v Praze léta Páně tisícího třístého čtyřicátého osmého, v prvé indikci, sedmého dne měsíce dubna, druhého roku našich království.

DEKRET KUTNOHORSKÝ (VÁCLAV IV.)

Václav, z milosti boží král římský, vždy rozmnožitel říše, a král český

Důstojní nábožní milí!

Ačkoli jsme všeobecně povinní dbát o prospěch všech lidí, přece jen nesmíme jim být nakloněni natolik starostlivě, že by snad podléhal škodě a újmě prospěch těch, kteří jsou k nám těsně připoutáni příhodností míst, časů nebo některými jinými okolnostmi. I když totiž každý člověk je povinen milovat každého člověka, přece jen je potřebí, aby samo toto milování vycházelo toliko z náklonnosti náležité; dávat přednost v lásce cizinci před domácím je proto zvrácením náležité náklonnosti, ježto pravá láska začíná vždy u sebe sama a potom se přenáší na potomky podle příbuzenství.

Protože pak národ německý, který nemá vůbec žádného obyvatelského práva v Českém království, v rozličných záležitostech na pražském vysokém učení si osvojit k užívání tři hlasy, jak nás o tom došla věrohodná zpráva, a poněvadž národ český, téhož království pravý dědic, těší se a užívá toliko jednoho hlasu, my tedy, považujíce za nespravedlivé a značně nevhodné, aby z prospěchu obyvatel, kteří po právu na něj mají nárok, těžili nadměrně cizinci a přistěhovalci, a oni pak aby se cítili být utiskováni nedostatkem a nevýhodami, přikazujeme vám mocí tohoto listu mocně a přísně, chtíce tak rozhodně míti, abyste ihned, jak jej spatříte, bez všelikého odporu a zdráhání připustili národ český vším způsobem ke třem hlasům při veškerých poradách, soudech, zkouškách, volbách a jakýchkoli jiných jednáních řečené univerzity podle vzoru zřízení, kterému se těší národ francouzský na univerzitě pařížské a jehož užívají ostatní národy v Lombardii a v Itálii, a ponechali jej od této chvíle na věčné časy klidně užívat a těšit se z výsady těchto hlasů, nečiníce jinak, ačli se chcete vyvarovat našeho nejprudšího hněvu.

Dáno na Horách Kutných, osmnáctého dne měsíce ledna, v čtyřicátém šestém roce naší královské vlády v Čechách, v říši římské pak v třicátém třetím.

Důstojným rektoru a celé univerzitě pražské, nábožným našim milým.

(1409)

Vysvětlivky:

Kurfiřt, kníže svaté říše římské, oprávněný volit panovníka. Uplatněno poprvé v roce 1198, právně kodifikováno Zlatou bulou Karla IV. Původně celkem sedm osob (arcibiskup mohučský jako německý kancléř, arcibiskup kolínský jako burgundský kancléř, arcibiskup trevírský jako italský kancléř, král český jako nejvyšší číšník, vévoda saský jako nejvyšší maršálek, markrabí braniborský jako nejvyšší komorník a falckrabí rýnský jako nejvyšší stolník), 1623 odebrán kurfiřtský hlas Falci a předán Bavorsku, 1648 obnoven pro Falc, 1692 nově vytvořen pro Brunšvicko. Po sekularizaci 1803 byly zrušeny kurfiřtské hlasy duchovních knížat, nově uděleny Bádensku, Hesensku, Salcbursku a Württembersku, po 1806 zůstal titul pouze pro Hesensko.

Poznamenává Antonín Konečný: Ten "biskup" Kliment, o němž autor píše, je skutečně biskup, ale římský, čili papež, toho jména šestý, sídlící v Avignonu. Jako absolvent archivnictví jsem se učil číst i papežské listiny, a vždy se v nich papež tituloval "XY episcopus, servus servorum Dei" (biskup, služebník služebníků Božích).
                 
Obsah vydání       18. 1. 2006
18. 1. 2006 Pamatujete na Afghánistán? Nyní jsou tam obyvatelé terorizováni sebevražednými atentátníky
18. 1. 2006 Britští extremisté před soudem za šíření rasové nenávisti
18. 1. 2006 Tolerování extremistické propagandy je výrazem důvěry v občanskou společnost Karel  Dolejší
18. 1. 2006 Na obranu občanských svobod
18. 1. 2006 Studenti a informace Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
18. 1. 2006 Byl to krátkozraký dokument František  Hezoučký
18. 1. 2006 Jak efektivněji učit František  Augusta
18. 1. 2006 Islámské internetové fatwy proti sexu
18. 1. 2006 Povolte homosexuální styk až od osmnácti let
18. 1. 2006 Evangelikální prostituti Štěpán  Kotrba
18. 1. 2006 Vlna spláchne i potůček špíny Štěpán  Kotrba
18. 1. 2006 Láska ke třem (neexistujícím) pomerančům Alex  Koenigsmark
18. 1. 2006 Náboženství jsou kritizovatelná Josef  Provazník
18. 1. 2006 Viagra a cialis mohou poškozovat oční nerv
18. 1. 2006 Poznámky ke zdravotnictví z druhé strany Petr  Wagner
18. 1. 2006 Jaderná energie patří do technického muzea Hermann  Scheer
18. 1. 2006 Anketa "o nejabsurdnější bankovní poplatek" -- finálové kolo
18. 1. 2006 Gore: Povolení odposlechů podkopává ústavu Karel  Dolejší
18. 1. 2006 19. 1. 2005 - Vzpomínkový večer na Jana Bouchala
18. 1. 2006 Mužům vstup zakázán Karla  Ladwigová
18. 1. 2006 Práce v průmyslových zónách je pro Číňany dobrodiním
18. 1. 2006 Napište neprávem vězněnému Petru Partykovi
18. 1. 2006 Dopouští se ČR úvěrového podvodu? Michal  Rusek
18. 1. 2006 Prohlášení k rezoluci o komunismu z Parlamentního shromáždění Rady Evropy
18. 1. 2006 Miroslav Šuta recykluje už jednou vyvrácenou fámu Ivan  Brezina
18. 1. 2006 Mezinárodně proslulá firma nepodvádí Miroslav  Šuta
18. 1. 2006
16. 1. 2006 Západním firmám vyhovuje čínský totalitní režim
17. 1. 2006 James Lovelock: Životní prostředí na Zemi je už zničené
17. 1. 2006 Jaderná energetika "nemůže být řešením pro klimatické změny"
17. 1. 2006 Pražský dopravní podnik: cestující jsou tu pro nás, nikoliv my pro ně Irena  Ryšánková
6. 1. 2006 Mlčení ministrů Jan  Čulík
2. 1. 2006 Hospodaření OSBL za prosinec 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce