6. 2. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
6. 2. 2006

Benešovy zákony

O Benešových dekretech se už víceméně nehovoří. Teď si však na ně vzpomněly Britské listy a v článku Aloise Matušky "Benešovy dekrety" připomínají 60. výročí od doby, kdy Prozatímní shromáždění ČSR prohlásilo Benešovy dekrety za zákony.

Autor právem připomíná, že jich bylo celkem 143, z toho přes 40 podepsal dr. Beneš za války. Z ostatních se však autor - neprávem - věnuje pouze dekretům o Němcích a Maďarech a podává informace, které jsou problematické. Zjišťuje, jak je to u nás zvykem, že vše bylo zcela v pořádku.

Nacionálněpersekuční dekrety tvoří jen nevelkou část. Ze 143 dekretů prezidenta republiky obsahují pouze zhruba dvě desítky normy politické, mocenské a právní povahy. První poválečná československá vláda musela řešit mnoho zcela nových provozních otázek - často také pomocí dekretů. Směřování státu do budoucna ovlivnila, a to nesmírně významně, právě ona zmíněná dvacítka dokumentů politických, mocenských a právních.

Alois Matuška tvrdí, že Benešovy dekrety vycházely "z mezinárodních dohod o reparacích a konfiskaci německého majetku v cizině, přijatých na konferencích na Krymu a v Postupimi" . To není pravda. Dokonce ani postupimská konference, která schválila tzv. odsun Němců z Československa, se ani slůvkem nezmiňuje o konfiskaci německého majetku. Ta mohla být podle mezinárodního práva uskutečněna teprve po mezinárodní konferenci o reparacích, která, jak sám autor připomíná, vstoupila v platnost až v roce 1946. Ale konfiskace německého majetku začala v Československu dávno předtím, hned po osvobození země v květnu 1945: dekretem č. 5 /45, který uvalil národní správu na majetek státně nespolehlivých osob (19. května) a o měsíc později (21. června) dekretem č. 12/1945 Sb., který konfiskoval veškerý pozemkový majetek Němců a Maďarů. Jak mohly tyto dekrety vycházet z mezinárodních dohod, které ještě neexistovaly?

Ale nejde jen o to. Benešovy dekrety se netýkaly pouze Němců a Maďarů. Pravda, jedním z jejich cílů bylo opravdu připravit odsun Němců a Maďarů. Ale šlo o mnohem víc. Šlo o obnovení předválečné republiky v podobě, která by odstranila její zřejmé chyby, zejména v národnostním uspořádání a v sociální oblasti. V podstatě bylo možno uvažovat o dvojím řešení: buď vytvořit plně demokratický stát "švýcarského" (v podstatě federálního) typu, v němž zaujmou jednotlivé národy (Češi, Slováci, Maďaři, Němci a Poláci) rovnoprávné postavení, nebo vytvořit unitární socialistický, slovansky národní stát, kontrolovaný opět českou politikou...

Toto řešení, jemuž posloužil sílící válečný radikalismus, mělo v řadách české exilové politiky jednoznačně převahu. Znamenalo převrácení reality v osvobozeném Československu v sociální oblasti (obrovské konfiskace majetku) i v národnostním složení. Z nově vzniklého unitárního socialistického státu, který se uvázal vazalskou závislostí na Sovětský svaz, měli být vyhnáni Němci a Maďaři. To vše měla uskutečnit bezprostředně po skončení války národněsocialistická revoluce řízená vládou pěti stran (nár. socialisté, dvě komunistické strany, lidovci, sociální demokracie a slovenská Demokratická strana). Opozice nebyla připuštěna.

Pražská vláda řídila poválečnou revoluci prostřednictvím národních výborů a legislativy. Legislativou revoluce byla právě dvacítka Benešových dekretů. Týkaly se

1. Úprav ústavy, právního řádu, státních a společenských orgánů.

2. Potrestání zločinů, "kterých se dopustili nacisté a jejich zrádní spoluviníci v Československu", Šlo zejména o tzv. retribuční dekret, který zřizoval lidové (víceméně stanné) soudy.

3. Všeobecných konfiskací. Tento hluboký zásah do vlastnických poměrů v Československu spolupůsobil, že v rukou státu se ocitlo 2/3 československého průmyslu. Československo se stalo socialistickým státem.

4. Dekrety všeobecně politické (kupříkladu o závodních radách) a zejména zákon o totálním zestátnění filmového průmyslu, natáčení a promítání; první mocný cenzurní zásah státu.

5. Dekrety protiněmecké a protimaďarské, které zbavily německé a maďarské obyvatelstvo majetku, veškerých práv, zavedlo pro ně pracovní povinnost a sběrné tábory atd.

Je tedy velký omyl považovat za Benešovy dekrety jen tyto poslední, nacionálněperzekuční dekrety. Je zapotřebí vidět dekrety prezidenta republiky v jejich celku jako legislativu poválečné revoluce, kterou česká emigrace připravovala již přinejmenším od konce roku 1943. Domnívá-li se Alois Matuška, "že čs. vláda a prezident Beneš nepostupovali svévolně a protiprávně, ale v souladu s mezinárodním právem", nechť si tuto víru třebas i ponechá. Ale realita byla úplně jiná. A myslí-li si, že Benešovy dekrety neměly nic společného s vyhnáním Němců, velice se mýlí.

Na základě Benešových dekretů totiž nezůstalo Němcům v Československu vůbec nic. Neměli ani majetek, ani náznak jakýchkoli práv. Byli v postavení otroků. Takže ministerstvo vnitra mohlo vypracovat dekret, jímž byli Němci zbaveni československého občanství (č.33/1945 Sb.) a další dekret "O odsunu civilního obyvatelstva a vnitřním osídlení", jímž se měla ustavit "Nejvyšší rada pro odsun a vnitřní osídlení". Tento dekret předložilo ministerstvo vnitra vládě v červnu 1945, tedy ještě před konferencí vítězných mocností. Pražská vláda si však nebyla stoprocentně jista stanoviskem západních mocností, a proto raději z tohoto dekretu (dekret č. 27/1945 Sb. o vnitřním osídlení) vyškrtala vše, co se týkalo odsunu Němců a Maďarů. Pro vyhnání Němců zvolila pražská vláda méně deklarativní cestu. A začala, stejně jako celá poválečná revoluce brutálním divokým odsunem Němců.

Poválečná národněsocialistická revoluce vedla k závažným materiálním, právním i sociálně psychickým škodám. Ještě po šedesáti letech se o jejích revolučních zákonech, které doslova převrátily dosavadní realitu, hovoří tak, jako kdyby šlo jen o odsun Němců. Odsun Němců je dodnes populární. "Omyl", považující za Benešovy dekrety pouze dekrety protiněmecké a protimaďarské, usnadňuje české politice vyrovnat se s revolucí, která se odehrávala před 60 léty.A tak žijeme neustále ve společenském klimatu značně poznamenaném poválečnou iracionalitou a nenávistí.

                 
Obsah vydání       6. 2. 2006
6. 2. 2006 Británie bohatství a bídy, 2006
6. 2. 2006 Islámští demonstranti v Londýně zřejmě budou čelit trestnímu stíhání
6. 2. 2006 Americká média "se chovají ostudně"
6. 2. 2006 Viktorie Petr  Pojar
6. 2. 2006 Náklady války v Iráku a v Afghánistánu dosáhnou 440 miliard dolarů
6. 2. 2006 Amerika: Soukromá data z internetu se intenzivně využívají v trestním vyšetřování i civilních soudních sporech
6. 2. 2006 "Za 15 let budeme zřejmě prodávat daleko tenčí noviny za 100 Kč" Jan  Čulík
4. 2. 2006 Bulvární úzkost českých šéfredaktorů Jan  Čulík
6. 2. 2006 Benešovy zákony Emanuel  Mandler
6. 2. 2006 Jde o následovníky, nikoliv pamětníky Vlastimil  Balín
6. 2. 2006 Luciferův ráj aneb úvaha nejen o kovbojích v sukni Karel  Moudrý
6. 2. 2006 Unipetrol: Jde médiím opravdu o pravdu? Pavel  Hojda
6. 2. 2006 Václav Žák k obvinění z "klamavé reklamy" Václav  Žák
3. 2. 2006 Software, vyhledávající plagiáty, je poskytován jako služba Petr  Nachtmann
6. 2. 2006 Řecká vláda přiznává, že se stala obětí místní verze skandálu Watergate
6. 2. 2006 Dánské velvyslanectví v Bejrútu bylo podpáleno
6. 2. 2006 Ségolène je pro Blaira Simone  Radačičová
6. 2. 2006 Endymión Boris  Cvek
5. 2. 2006 Lidé čtěte !
6. 2. 2006 Plagiátorství má jednoduché řešení Ondřej  Slačálek
6. 2. 2006 Všeobecná deklarace lidských práv by neměla být modlou Luboš  Zálom
6. 2. 2006 Mluvící bubliny a nafouklá identita Česka Štěpán  Kotrba
6. 2. 2006 Zmanipulované gény Sylvia  Rychlá
4. 2. 2006 Soud zastavil stavbu dálniční křižovatky v Praze na Malovance
3. 2. 2006 Vydali byste v Německu antisemitské kreslené vtipy?
3. 2. 2006 Bylo správné či nesprávné zveřejnit ty karikatury?
3. 2. 2006 Štěk Bohumil  Kartous
3. 2. 2006 Vzdělanostní společnost, univerzity a kvalita vzdělání Boris  Cvek
3. 2. 2006 Civilizační retardace a katalyzátory modernosti Martin  Škabraha
3. 2. 2006 Znovu o víře, rouhání, Bohu a ironii
2. 2. 2006 Britské listy mají za rok o polovinu více čtenářů
2. 1. 2006 Hospodaření OSBL za prosinec 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce