23. 2. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
23. 2. 2006

Mulláhové a jejich boj o moc

Od akcí kolem karikatur uplynulo už dostatek času, abychom mohli s odstupem zhodnotit poznatky, které jsme tím získali. Jako u každé kauzy se ptáme především, komu to má prospět a potom, kdo za tím stojí.

Shrňme nejdříve fakta: V Dánsku vydané karikatury, pocházející z knížek pro děti, zaručeně nikdo v těch protestujících zemích neviděl. To, co se tam za dánské karikatury vydávalo, byl podvrh dánských imámů, kteří podnikli s tímto padělkem trip po islámských zemích.

Zajímavé je, že podobnou zkušenost máme i s Jásirem Arafatem, při jednání se západoevropskými diplomaty mluvil andělským jazykem, dokonce za to dostal Nobelovu cenu míru, z jeho okolí však pronikly informace, že na palestinských shromážděních ohlašoval nároky palestinců na (celý) Jerusalem (arabsky Al Quds). I dánští Muftí prý Dánům sdělovali, jak mírumilovné náboženství je islám, jejich okružní cesta po islámských zemích byla však jedinou propagandou proti Dánsku a Evropě.

Oportunismus je zřejmě arabským vynálezem, vzpomínám, že jsem se v Káhiře jednou ptal domácích, jak je to daleko k Egyptskému museu. Bodří Káhiřané nám sdělili, že je to už jenom chvilku po té hlavní ulici, po které jsme tam šli. Z té chvilky bylo pak víc, než přes hodinu. Známí egyptologové mi věc vysvětlili. Arabům je zatěžko, někomu sdělit skutečnost, která by ho mohla zarmoutit, a tak mi těch 6 kilometrů definovali jako 'chvilkusnad `. Na jedné straně nám ti milí Káhiřané rádi pomohli, cestu nám zkrátit nemohli a tak nám alespoň dodali odvahy.

Podle toho, kdo naslouchá, mluví Arabové zpravidla tak, aby se naslouchající cítili lépe. To se týká i výroby atomové bomby. Hezké pohádky o mírovém využití atomové energie uklidní zjitřené vědomí světové veřejnosti, s Ruskem bude dojednána dodávka mírně obohaceného uranu na palivové tyče, tím se urychlí přepracování tohoto uranu na koncentraci, vhodnou pro bombu. Vrácení využitého paliva není problém, ten termín bude určitě až po dokončení bomby a pak je to už stejně jedno.

Rakety stojí už připravené, mohou zasáhnout i Prahu. Dopravovat těmito raketami obsah perských nočníků nebo konvenční výbušninu je od začátku nesmysl, náklady na postavení takové rakety jsou jednoznačně oprávněné pouze, když taková raketa ponese atomovou hlavici.

Kdo stojí za těmi všemi akcemi? Koordinace těchto akcí od Súdánu po Indonésii ukazuje na centrální řízení, na jakousi organizaci, stojící za propagandou a řízením protestů. V zemích, jako Sýrie, kde vládne totalita nám tak známá z Husákových normalizačních let, není možné, aby se bez svolení nebo pokynu strany BAAS a vlády sešlo víc, než 3 osoby, proběhly masové akce, nepochybně nařízené, nebo přinejmenším schválené stranou a vládou.

Akce probíhají ale i v zemích, kde vláda opravdu brání podpalování zastupitelských úřadů, zde je třeba hledat viníka jinde.

Nebudu daleko od reality, když zde zavedu jako faktor organizaci Al Kajda, náš starý známý Usáma a jeho hrdlořez Zarkáví. Bez zázemí nemohou však příliš ovlivňovat muslimský svět na tisíce kilometrů, k tomu jim chybí logistika. Kde můžeme tuto logistiku hledat?

Nuže, nabízí se náboženské vedení muslimů, mulláhové, ajatolláhové, muftí a imámové. Zde je skutečně evidentní, že moderní svět se satelitní televizí, rozhlasem bez hranic, vytrvale a intenzivně hlodá na základně moci náboženského režimu. Jejich moc je založena na udržování širokých mas svých věřících na středověké úrovni vzdělání. Dosud se jim to díky udržování izolace svých oveček, ať už zamezením schopnosti číst západní literaturu, jednoduše arabské písmo není s evropským slučitelné, dále mulláhové zakázali satelitní antény, tam pronikal hřích nejintenzivněji, jakž takž dařilo. Průnik USA a spojenců do srdce Arábie, do Mezopotámie, začal tyto všechny bariéry bořit, čokoláda, žvýkačka, americké potraviny a časopisy jsou na nejlepší cestě, svést Iráčany ke hříchu!

Dokonce i arabské ženy se začínají bouřit, první úspěšný příklad předvedla znásilněná Arabka, které se podařilo své trýznitele soudně postihnout!

Takové události jsou bezpochyby hřebíkem do rakve moci muslimských církevních papalášů, kde se začnou míchat světské soudy do jejich rozhodování, tam není daleko ke konci jejich nadvlády. Místo aby tu ženskou ukamenovali, zatkli násilníky! No kde to jsme, aby si ženské dělaly nároky.

Je všeobecně známo, že podpora Al Kajdy je založena především na arabských dědcích, zejména v Saúdské Arábii, kteří na naftě vydělali milony, ale sami se nehodlají vyhodit do vzduchu s pásem výbušnin. Ti vedou spolu s klerikály akce, financující sebevrahy a jejich organizace. Sebevrahové přijdou hned do ráje, kde na ně čeká několik desítek panen k hrátkám. Kdo je financoval, tam přijde snad také, těch panen bude trochu míň, přesto lepší, než nic. Zajímavé je, co čeká sebevražedkyně, o tom se korán nezmiňuje, asi mu ty ženské nestály za to. Možná, že jedním z velmi podstatných motivů násilností je i pokračující aktivizace ženského hnutí za práva muslimských žen, jejich prosazení by znamenalo konec moci církve. Prozatím se daří, donutit k protestům i lidi, kteří by jinak raději dělali něco rozumnějšího. Je to jako v kostele, když tam bude někdo sedět se zápisníkem a sledovat, kdo přišel a kdo ne, neznáme to už odněkud?

Arábie potřebuje jako protiváhu k reakcionářům typu Usáma a Zarkáví moderního politika typu Kemála Mustafy Paši, zvaného Atatürk. Arabský Masaryk, reformní politik, kterému by se zdařilo zlomit moc církve, by zachránil svět před nukleárním konfliktem.

                 
Obsah vydání       23. 2. 2006
23. 2. 2006 Jak se může ctnostný vesnický farář nakazit syfilis Štěpán  Kotrba
23. 2. 2006 Co je česká "pravicovost" aneb "My chceme cenzuru!" Jan  Čulík
23. 2. 2006 Francis Fukuyama: Už nemohu podporovat neokonzervatismus
23. 2. 2006 Německo vyšetřuje únos nevinného občana americkou CIA
23. 2. 2006 Blíží se nejzávažnější politická krize od roku 1989?
23. 2. 2006 Finta Jiří  Krombholz
23. 2. 2006 Umělec vyhozený dveřmi se musí vrátit oknem! Jan  Paul
23. 2. 2006 Kto ma naučil nemyslieť? Sylvia  Rychlá
23. 2. 2006 Věda je v tom nevinně Milan  Černý
23. 2. 2006 Padlí od Verdunu, odpusťte blbým českým novinářům! Martin  Škabraha
23. 2. 2006 Potíže jsou i s vědou?
23. 2. 2006 Sociální ekonomie a sociální podnikání jako nástroje politiky zaměstnanosti Václav  Novotný
23. 2. 2006 Proč věřím požární bezpečnosti dřevostaveb Tomáš  Peltan
23. 2. 2006 Mulláhové a jejich boj o moc Miroslav Václav Steiner
23. 2. 2006 Literatura na digitální scéně -- a co dál? Miroslav  Vejlupek
23. 2. 2006 GMO: Celosvětová koalice žádá zákaz "sebevražedného osiva" Miroslav  Šuta
23. 2. 2006 Léčení homosexuality? Vojtěch  Polák
22. 2. 2006 Američané zabili ve svých věznicích 98 vězňů
22. 2. 2006 "Nenávist" Britských listů vůči Západu
23. 2. 2006 Tatínek všechny mé nepřátele nezmlátí a budu si muset poradit sám Petr  Wagner
23. 2. 2006 Čulíka pálí v Británii dobré "bidlo"
23. 2. 2006 Extremní nevyváženost Britských listů
23. 2. 2006 Vzteklá reakce
22. 2. 2006 VeriChip: Konec individuální svobody
22. 2. 2006 Další neúspěch v Iráku: Hospodářství
22. 2. 2006 I když dřevěnému domku důvěřujete, buďte velice opatrní Miloš  Kaláb
22. 2. 2006 O drzosti českých bank - stále vynucují neuvěřitelné poplatky Patrik  Nacher
22. 2. 2006 Zelené preference Oskar  Krejčí
21. 2. 2006 Will Czech grads be prepared to compete? Jan  Čulík
21. 2. 2006 Utajené dějiny "permanentní kulturní revoluce" Jaroslav  Kuba
12. 2. 2006 Hospodaření OSBL za leden 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce