10. 3. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
10. 3. 2006

Nový systém ochrany dětí přinese pozitivní změny

Michaela Marksová Tominová

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která bude projednávána v poslanecké sněmovně po navrácení s pozměňovacími návrhy ze Senátu, je napadána některými neziskovými organizacemi s tím, že vrací systém náhradní rodinné péče do 50. let. To je ale naprostý nesmysl. Zákon upravuje řadu věcí ku prospěchu ohrožených dětí: je přímo nařízena práce s původní rodinou, aby se pokud možno zabránilo odejmutí dítěte a jeho umístění do ústavu tam, kde to není skutečně nutné.

Dále nařizuje pravidelné návštěvy dětí v ústavní péči a jejich rodin proto, aby se děti -- pokud se již do ústavu dostaly -- mohly zase co nejdříve navrátit domů. Lékařům ukládá povinnost vyplňovat hlášení o jakémkoli podezřelém úrazu dítěte a odesílat ho na příslušný orgán péče o dítě -- aby se včas odhalily případy týraných dětí, neboť takoví rodiče navštěvují s dítětem záměrně různé lékaře. Kromě toho nově zavádí institut pěstounské péče na přechodnou dobu, jako jednu z alternativ k péči ústavní.

Dalším argumentem proti zákonu je, že chce poškodit, ne-li zlikvidovat neziskové organizace. To v zájmu státu v žádném případě není. Neziskové organizace jsou již v současné době velice důležitým partnerem státu a lze jen doufat, že postavení těch, které pracují skutečně poctivě a mají v daném oboru zkušenosti, se v budoucnu ještě zlepší a posílí -- třeba také díky zákonu o sociálních službách a systému akreditací.

Novela upravuje podmínky pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Je třeba si uvědomit, že změna účelu těchto zařízení ze "záchytných" pracovišť (okamžitá pomoc) na místo, kam soudy přednostně oproti ústavní péči umísťují dětí, vznikla novelou zákona o rodině, ale jejich provoz dosud nebyl v návaznosti na tuto změnu nijak upraven.

V praxi se ukazuje, že některá jsou provozována skutečně jako zařízení pro okamžitou pomoc, to znamená pro azylové krátkodobé pobyty, a jiná jsou v praxi využívána na pobyty dlouhodobé, jako alternativní dětské domovy rodinného typu. Stanovit v zákoně vzdělání příslušných pracovníků je nezbytné -- jedná se o práci s dětmi, a to s dětmi ohroženými, které za sebou již většinou mají nějaký traumatizující zážitek, a proto práce s nimi musí být profesionální, a také musí být ošetřena registrace organizací, které taková zařízení provozují.

S tím úzce souvisí i otázka umisťování dětí mladších jednoho roku do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Není možné tvrdit, že neexistují žádné praxí nebo výzkumy podložené důvody dokládající potřebu zvýšené péče pro děti do jednoho roku. Kojenci a batolata vyžadují zvýšenou péči vždy, a to jak v rodině, tak i v náhradní péči. U dětí oddělených od biologické matky je navíc často nekompletní anamnéza, jsou narozené z nesledovaných těhotenství nebo jinak rizikové -- je tedy indikována ještě větší pozornost, než u ostatních dětí.

Požadavek zvýšené kontroly a dohledu nad těmito dětmi za supervize odborníků je tedy zcela pochopitelným požadavkem, jehož cílem není v žádném případě komplikovat činnost subjektů zřizujících zařízení, ale naopak zajistit adekvátní péči o ohrožené děti. To ale zároveň v žádném případě neznamená, že děti do jednoho roku, které nejsou v rodinách, musí být pouze v kojeneckých ústavech.

Při hodnocení zákona o sociálně-právní ochraně dětí je třeba mít neustále na mysli, že se nepíše pro konkrétní organizace, ale obecně: musí zohledňovat i možnost, že v této oblasti nepracují jen organizace osvědčené, ale že sem mohou vstupovat i organizace nové, které se třeba chovat profesionálně nechtějí. Podmínky, které jsou v novele stanoveny pro provoz zařízení pro okamžitou pomoc, jsou stále jsou mnohem měkčí než ty, které platí pro vnzik dětských domovů, a to nejen státních, ale i těch soukromých.

Novela dále zavádí pro tato zařízení státní finanční příspěvek. Jde o nárokovou dávku ve výši sedminásobku životního minima na dítě (tedy v průměru 14.700,- Kč měsíčně), podle počtu dnů, které dítě v zařízení stráví. Zařízení bude moci příspěvek použít na jakýkoli účel související s péčí o dítě, tedy i na mzdy zaměstnanců. Tato dávka nahrazuje příspěvek začleněný poslaneckou iniciativou zcela nesystémově do zákona o státní sociální podpoře, kde s ohledem na skutečnost, že jde o dávku umístěného dítěte, na níž navíc uplatňuje nárok (tak jako u ostatních dávek státní sociální podpory) zákonný zástupce dítěte), je využití na provoz zařízení velmi problematické.

Další myšlenkou některých neziskových organizací je, aby veškerá náhradní péče, tedy zprostředkování konkrétních dětí k osvojení či pro pěstounskou péči a konkrétních rodičů, přešlo ze státu na ně. Zde je třeba zdůraznit, že pokud v Evropě náhradní rodinnou péči zprostředkovává někdo jiný než stát, jedná se o státem akreditované organizace, podléhající velmi přísným kritériím. Současný český systém se snad může někomu zdát méně pružný, otázku ale zůstává, proč. Jestliže v některých krajích čekají žadatelé na adopci malého zdravého miminka, které není romského původu, i několik let, pak to není systémem, ale prostým faktem, že je mnohem méně takových dětí než žadatelů.

Fakt, že o adopcích rozhoduje vícečlenný poradní sbor, je maximální prevencí korupce v této oblasti, a zároveň prostředkem, jak zajistit objektivitu pro žadatele a co nejlepší výběr pro dítě. Česká republika je stejně jako ostatní vyspělé země garantem sociálně-právní ochrany dětí a jako takový nese zodpovědnost za péči o ohrožené děti. Není tedy možné, aby samotný akt zprostředkování prováděly neziskové subjekty. V loňském roce bylo do náhradní rodinné péče umístěno okolo 900 dětí; v současné době u nás neexistuje nestátní subjekt, který by měl kapacitu pro pokrytí takového objemu dětí a žadatelů.

A co se týče zprostředkování tak zvaně "hůře umístitelných" dětí, které mají například určitou míru postižení -- zákon je nemůže rozlišit od dětí, které jsou "umístitelné dobře". Stávající praxe, kdy neziskové organizace vyhledávají pro tyto postižené děti náhradní rodiče, se zákonem nijak nezmění -- jen konečné slovo před seznámením konkrétních rodičů a konkrétním dítětem musí mít stát, ostatně tak by tomu mělo být i v současné době.

Stát velmi vítá aktivity neziskových organizací, které se týkají rozvoje odborné praxe v oblasti náhradní rodinné péče, zejména v oblasti poradenství a dalších aktivit pro náhradní rodiny. Důležité je, aby přibývalo kvalitních služeb v oblasti sanace rodin, díky kterým se ve spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany dětí může být zajišťována práce s rodinami a zabráněno tak umísťování dětí do ústavních zařízení v případech (zejména ze sociálních důvodů), kdy je potřeba pracovat s rodinou a ne ji ještě "potrestat" odebráním dítěte.

Nově zavedené pokuty pro organizace až do výše 200.000,- a možnost odnětí pověření výkonu sociálně-právní ochrany tomu subjektu, který hrubě porušil pravidla, jsou zcela logické: pokud někdo například zprostředkuje adopci dítěte ilegálně a za úplatu, pak se jedná o obchod s dětmi a pokuta a odnětí pověření jsou více než na místě.

Případnou radikální změnu systému tato novela nevylučuje, ovšem nelze ji udělat ze dne na den. Pokud by měla například většina dětí z dětských domovů být v pěstounských rodinách, pak je třeba vyhledat velké množství nových rodin a na jejich funkci je důkladně připravit. Je třeba mít stále na mysli jedno: existují lepší a horší ústavy, stejně jako zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc či pěstounské rodiny. Žádnou formu náhradní rodinné péče ale nelze plošně odsuzovat. Je ovšem nepochybné, že v práci s ohroženými a opuštěnými dětmi je neustále co zlepšovat. Nejedná se ale zdaleka jen o věci obsažené v zákoně. K tomu, aby se snížily počty dětí v ústavech, je potřeba vzájemné spolupráce: nejen organizací státních i nestátních, ale také státních složek mezi sebou navzájem.

autorka je ředitelkou odboru rodinné politiky a sociální péče MPSV

                 
Obsah vydání       10. 3. 2006
11. 3. 2006 Slobodan Miloševič nalezen mrtev
11. 3. 2006 Jak informovaly Britské listy o válce v Kosovu
11. 3. 2006 V Mladé frontě Dnes Miloševiče odsoudili i potrestali Štěpán  Kotrba
10. 3. 2006 Neokonzervativní spojenci opustili Bushe ohledně Iráku
11. 3. 2006 Lékaři odsoudili násilné krmení hladovkářů na Guantánamu
10. 3. 2006 Volby 2006: Topolánek tvrdí, že "rovná" daň s programem Zelených nekoliduje Bohumil  Kartous
10. 3. 2006 Jsme tady "za nemocné" a jim chceme pomáhat Petr  Wagner
10. 3. 2006 ■ ■ ■ Kateřina  Bolechová
10. 3. 2006 Futurologická vize? Tak tedy futurologická vize! Jakub  Wolf
10. 3. 2006 Ženy musí dát písemný souhlas k pohlavnímu styku a před notářem! Jan  Paul
11. 3. 2006 Čulík "kritizuje, ale sám má břevno v oku svém"
11. 3. 2006 Břevno v oku... Kamil  Abbid
9. 3. 2006 Operace Antropoid: Policie pro podezření z korupce zatýkala na ministerstvu dopravy
10. 3. 2006 Jejich slovo bylo činem Stanislav A. Hošek
10. 3. 2006 Solární panely - děkuji, nechci Lenka  Vytlačilová
15. 2. 2006 Právo, víra, svoboda, politika Egon T. Lánský
10. 3. 2006 Šuta: "Brezinova směs výmyslů a pomluv" Miroslav  Šuta
9. 3. 2006 Poslanec Křeček nikoho neobelhává Ivan  Brezina
10. 3. 2006 Kdo financuje ekologické NGO? Miroslav  Šuta
10. 3. 2006 Tibet má větší možnosti rozvoje v rámci Číny než jako samostatný. Josef  Vít
10. 3. 2006 Nový systém ochrany dětí přinese pozitivní změny Michaela Marksová Tominová
10. 3. 2006 SPÖ se rozešla v Korutanech s Haiderem Richard  Seemann
10. 3. 2006 Jaderná energetika
10. 3. 2006 "Léky", které nikdy neléčily Michal  Vimmer
9. 3. 2006 Otevřeli jsme Pandořinu skříňku
8. 3. 2006 Proto nelze vyhrát válku proti chudobě, varuje OSN
9. 3. 2006 Korupce a vydírání v obecním zastupitelstvu Zdeněk  Belušík
10. 3. 2006 Mediscan Network se distancuje od gynekologa
9. 3. 2006 Očekávaný efekt Bohumil  Kartous
9. 3. 2006 Za ekologickou může být považována pouze efektivní energetika Milan  Černý
9. 3. 2006 Výkřik proti ubližování dětem Irena  Zítková
9. 3. 2006 Většina Čechů nemusí na britských univerzitách platit školné Jan  Čulík
9. 3. 2006 Bůh: Ztratil jsem důvěru v Blaira
10. 3. 2006 Chávez převzal Mezinárodní cenu UNESCO Fidel Castro Ruz
8. 3. 2006 O autoritě a informaci Jakub  Wolf
8. 3. 2006 Názory, postoje a znalosti české populace v počátcích digitálního televizního vysílání Petr  Sak, Karolína  Kolesárová-Saková
10. 3. 2006 Politikové v televizi
22. 11. 2003 Adresy redakce
12. 2. 2006 Hospodaření OSBL za leden 2006