14. 3. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
14. 3. 2006

Nový finský reaktor je doslova mizerný od základů

S využitím zpráv Nucleonics Week a Greenpeace

Finsko je jedinou západoevropskou zemí, která staví jaderný reaktor. V minulých letech byla proto dávána za příklad renesance jaderné energetiky. Výstavba však ještě neběží ani rok a už nabrala mnohaměsíční skluz. Potýká se nejen s nedostatečnou kvalitou svárů reaktorové nádoby, ale koncem února vyšlo najevo, že i samotná základová deska byla postavena z nekvalitního betonu.

Finsko dnes provozuje čtyři reaktory vybudované ještě na přelomu 70. a 80. let: po dvou reaktorech stojí v lokalitách Loviisa a Olkiluoto. I výstavba dalšího, pátého bloku ve Finsku má už velmi dlouhou historii. Tento záměr byl neúspěšně prosazován už v roce 1986 a poté v letech 1991-1993. Parlament tehdy pokaždé návrh přesvědčivě zamítl.

Do třetice a nakonec úspěšně se projekt objevil na stole až v tomto století, kdy elektrárenská společnost TVO (Teollisuuden Voima Oy) požádala o jeho povolení v listopadu 2000. Po kontroverzních diskusích, v nichž bylo veřejné mínění rozděleno zhruba půl na půl, jej nejprve v lednu 2002 schválila finská vláda. Následovala ratifikace v parlamentu, který ji schválil těsnou většinou osmi hlasů v květnu 2002.

Ukázkový a přitom neopakovatelný experiment

V prosinci 2003 uzavřela TVO s dodavatelským konsorciem Framatome a Siemens kontrakt na výstavbu jaderného bloku typu EPR (European Pressurized Water Reactor) o výkonu 1600 MW. Jedná se o reaktor tzv. třetí generace, od kterého si průmysl slibuje lepší bezpečnostní parametry než od těch, které byly stavěny v minulých desetiletích. Reaktor EPR 1600 však dosud existuje jen v počítačových projektech, nikdy nebyl vybudován ani jako zkušební prototyp.

Finsko se tak stalo zemí, která má slibovaný "zázrak" poprvé vyzkoušet. Jaderný průmysl se pochopitelně snaží uspět, aby si otevřel dveře pro další zakázky. Dodavatelská smlouva má i proto, že jde o první prototyp, některé zvláštnosti: dodavatelé se zavázali vybudovat reaktor za fixní cenu 3,2 miliardy Euro. Nutno dodat, že i to je o 700 milionů Euro více, než se uvádělo v návrhu předloženému parlamentu. V případě, že budou náklady překročeny -- což se podle zkušeností i odborných analýz dá skoro jistě očekávat -- navýšení ceny zaplatí dodavatelé, nikoliv investor. Konkrétně se na ně složí francouzští daňoví poplatníci, protože vícenáklady půjdou na vrub francouzské vlajkové firmy Framatome (od letošního 1. března přejmenované Areva podle koncernu, jehož se stala součástí).

Francie, která ma na úspěchu projektu výsostný zájem, navíc poskytla společnosti Framatome exportní půjčku ve výši 600 milionů Euro. TVO má k dispozici další exkluzivní úvěr ve výši 1,95 miliardy Euro s úrokem pouhých 2,6 % p.a. (poskytly jej společně banky Bayerische Landesbank, BNP Paribas, Handelsbanken, JP Morgan a Nordea).

Z těchto důvodu panují obavy, že i když se projekt po ekonomické stránce ukáže jako smysluplný -- a vzhledem k pevné ceně kontraktu to z hlediska investora ani jinak být nemůže -- nebude to znamenat, že i případné investice do dalších reaktoru EPR 1600 budou podobně výhodné. Sotva lze totiž počítat s tím, že by dodavatelé nadále poskytovali takto výhodné podmínky nebo že by investoři měli k dispozici takto levné úvěry. I samotná Francie, která plánuje několik takových reaktorů vystavět, například počítá s investičními náklady asi o 25 % vyššími.

Zajímavé je, že právě kvůli státem garantovaným výhodným podmínkám podala u Evropské komise proti stížnost Evroská federace obnovitelných zdrojů (EREF). Podle názoru EREF jde o jasné porušení přísných pravidel liberalizovaného trhu s elektřinou ZDE, kdy stát nesmí žádným způsobem zvýhodňovat určitého investora nebo konkrétní projekt oproti jiným konkurentům a záměrům.

Stavějí Finové svůj Temelín?

Stavba finského reaktoru Olkiluoto-3 byla povolena tamními úřady v únoru 2005, přičemž ambiciózním plánem společnosti TVO je dokončit projekt už v květnu 2009. Finský úřad pro jadernou bezpečnost STUK měl i z toho důvodu na schválení zcela nového designu jen rok času a nakonec se rozhodnul, že část licenčního řízení bude provádět až za "pochodu" během samotné výstavby. Tento postup si vysloužil kritiku nejen ze strany ekologických organizací jako Greenpeace, ale i expertů, kteří tvrdí, že se to může podepsat na bezpečnosti jaderné elektrárny (viz například european-pressurised-reactor-a.pdf).

Po přípravě staveniště byly stavební práce reálně zahájeny teprve na podzim 2005. Už v lednu 2006 ale oznámila finská společnost TVO, že projekt má šestiměsíční skluz ZDE a nyní se ukazuje, že bude ještě větší. Podle informací finských médií přiznávají příslušné instituce zpoždění až deset měsíců. Prakticky to znamená, že po roce necelém výstavby se termín dokončení téměř nepřiblížil. To silně připomíná výstavbu Temelína v 90. letech.

Podobnost s temelínskou ságou nevychází jen z toho, že i v českém případě šlo o jedinečný experiment svého druhu, při kterém se na málo prověřenou sovětskou technologii rouboval americký počítačový řídicí systém. Jak to dopadlo u nás, máme ještě v živé paměti. Dostavbu projektu zahájeného v roce 1986 schválila v březnu 1993 vláda Václava Klause s tím, že elektrárna bude dokončena v roce 1995 a bude stát 68 miliard korun. Po více než deseti přiznaných skluzech a navýšení rozpočtu nakonec začal první temelínský reaktor vyrábět energii až v roce 2001, přičemž rozpočet převýšil 100 miliard. Oba reaktory dnes sice -- nejsou-li právě kvůli nějaké poruše mimo provoz -- dodávají elektřinu do sítě. Avšak vinou nedostatečné dokumentace stále nemají kolaudační rozhodnutí, a protože jejich povolení ke zkušebnímu provozu již vypršelo, nacházejí se po formální stránce v podivném právním vakuu.

Špatně od samých základů

Prvním problémem, který se koncem letošního ledna dostal na veřejnost, je špatná kvalita pokusných svarů na vzorcích reaktorové nádoby. Tlakovou nádobu vyrábí na zakázku japonská Mitsubishi, ale ukázalo se, že pět ze šesti testovacích vzorků neodpovídá francouzským požadavkům na kvalitu.

Podle projektového manažera úřadu STUK Petteri Tiippana se navíc problém s jakostí objevil i u dalšího zařízení, které má udržovat v primárním okruhu elektrárny dostatečný tlak. Tiippana pro týdenní zpravodaj Nucleonics Week situaci dokonce okomentoval tak, že nechápe, proč Framatome nezajistil potřebnou kvalifikaci svářečů a výrobního postupu přes samotným zahájením výroby. Podle jeho názoru nejde o potíže s papírováním, jak se ještě na sklonku roku pokoušel potíže bagatelizovat Framatome, ale o "opravdové potíže při výrobě".

O měsíc později, na konci února, ale vyšlo najevo, že mizernou kvalitu má i samotný základ elektrárny: betonová základová deska, budovaná od podzimu 2005 (původně měla začít její stavba už v dubnu 2005, ale už i u ní došlo k několikaměsíčnímu oddálení). Kontroly zjistily v říjnu, kdy byla tloušťka položeného betonu tři metry, že deka je příliš porézní a nevyhovuje projektovým parametrům. Tuto informaci navíc dodavatel Framatome/Areva sdělil finskému úřadu jaderné bezpečnosti STUK teprve v polovině února. Příčinou je údajně příliš vysoký podíl vody v betonové směsi. Podle dodavatele tato odchylka nesnižuje pevnost základů, avšak může oslabit ocelovou výztuž betonu, protože betonem snadno pronikne voda a dojde ke korozi. Framatome navrhuje situaci řešit tím, že se základy pokryjí speciální nepropustnou vrstvou. Důvodem takového řešení je snaha, aby se nemusela základová deska demolovat a stavět znovu.

Protože STUK se v médiích kriticky ohradil proti špatné informovanosti, přehazují si teď investor a dodavatel mezi sebou problém jako horký brambor. TVO si stěžuje na Framatome kvůli tomu, že nedokáže pružně reagovat na problémy a na výsledky kontrol, které již proběhly. Subdodavatel betonu, firma Forssan Betoni Oy, vydala pro helinskou burzu prohlášení, že "zprávy o tom, že dodaný beton neodpovídá standardům, jsou zcela nepravdivé" a že "beton v základech Olkiluoto předčí všechny parametry a podmínky, které jsou pro něj vyžadovány". Ředitel firmy Juhani Sormaal dodal, že k případu nebude poskytovat žádné další informace, protože "jde o tajemství související s projektem jaderného bloku".

Šéf STUK Jukka Laaksonen na začátku března sdělil, že práce na staveništi stojí a že jeho úřad nyní zjišťuje, zda jde o chybu jednorázovou nebo systémovou, tedy zda je systém kontroly kvality na straně dodavatelů dostatečný. Konečné výsledky šetření mají být k dispozici na konci dubna.

Autor byl v letech 2003 - 2005 předsedou Strany zelených.

                 
Obsah vydání       14. 3. 2006
14. 3. 2006 Miloševičova krev "obsahovala stopy léků"
13. 3. 2006 Smrt tyrana a neschopného politika
14. 3. 2006 Oni tam mají lékárnu?
14. 3. 2006 Řezník z Balkánu Fabiano  Golgo
14. 3. 2006 Práva novinářů Petr  Wagner
14. 3. 2006 Vyhrobovali tam Zbyněk  Hejda
14. 3. 2006 Michael  Marčák
11. 3. 2006 Jak informovaly Britské listy o válce v Kosovu
13. 3. 2006 Zaujatost a zakomplexovanost II. Jan  Čulík
14. 3. 2006 Český tisk
14. 3. 2006 31.12.1945: Zakomplexovaný český i světový tisk odsoudil a potrestal Adolfa Hitlera
14. 3. 2006 Vztahy NATO - Rusko : nová kvalita
14. 3. 2006 Jen drobnost?
14. 3. 2006 Je to opravdu jen drobnost
14. 3. 2006 Lidé na cestách Václav  Dušek
14. 3. 2006 Co za těmi Zelenými je Milan  Daniel
14. 3. 2006 Duhové peníze Štěpán  Kotrba
14. 3. 2006 Dolary a nevládní organizace mezi Washingtonem a Moskvou Stanislav  Kliment
14. 3. 2006 Vlamování do otevřených dveří Zdeněk  Jemelík
14. 3. 2006 Továrna Hyundai Vít  Hinčica
14. 3. 2006 Nový finský reaktor je doslova mizerný od základů Jan  Beránek
14. 3. 2006 Estonští fašisté jsou také v Evropské unii
13. 3. 2006 Čésky pasník, tópry pasník... Boris  Cvek
11. 3. 2006 Vše je o to horší, že ČR není žádná diktatura Egon T. Lánský
14. 3. 2006 Mami, já nechci umřít je vynikající literární čin
14. 3. 2006 Je česká společnost xenofobní vůči dětem?
14. 3. 2006 Česká televize by měla dělat tematickou předvolební analýzu
14. 3. 2006 Britské listy jsou plné jedovatostí
14. 3. 2006 Fantaskní pohled
14. 3. 2006 Informace, které v papírovém tisku nejsou
14. 3. 2006 Smrt komunistům
15. 3. 2006 Proč jsou letos dvě demonstrace proti válce?
14. 3. 2006 Bůh slitovný a milostivý Karel  Sýkora
13. 3. 2006 Feminismus a redefinice ženství a mužství v demokratickém Španělsku Darina  Martykánová
13. 3. 2006 Jde o střet mezi barbarstvím a civilizací, nikoliv o náboženský konflikt
13. 3. 2006 Rozvoj Tibetu na čínský způsob - děkuji, nechci Karel  Dolejší
13. 3. 2006 Buď kapitalismus nebo obyvatelnou planetu - nemůžeme mít obojí
13. 3. 2006 Jak ČT Moravcovým diskusním pořadem zkreslila politické poměry Jan  Čulík
22. 11. 2003 Adresy redakce
12. 2. 2006 Hospodaření OSBL za leden 2006

Greenpeace RSS 2.0      Historie >
14. 3. 2006 Dolary a nevládní organizace mezi Washingtonem a Moskvou Stanislav  Kliment
14. 3. 2006 Duhové peníze Štěpán  Kotrba
14. 3. 2006 Nový finský reaktor je doslova mizerný od základů Jan  Beránek
13. 3. 2006 Zavedení GM vojtěšky může mít vážné ekologické dopady Linda  Nová
10. 3. 2006 Šuta: "Brezinova směs výmyslů a pomluv" Miroslav  Šuta
9. 3. 2006 Velký megafon Miroslava Šuty Ivan  Brezina
23. 2. 2006 GMO: Celosvětová koalice žádá zákaz "sebevražedného osiva" Miroslav  Šuta
20. 2. 2006 Proč nevolit Zelené Ondřej  Ručka
17. 2. 2006 Zelené překvapení? Josef  Provazník
16. 2. 2006 Clemenceau: Prezident Chirac rozhodl povolat azbestem zamořenou loď zpět do Francie Miroslav  Šuta
31. 1. 2006 Svět bez hranic Milan  Černý
25. 1. 2006 Zakladatel Greenpeace volá po celosvětové expanzi jaderné energetiky Ivan  Brezina
18. 1. 2006 Miroslav Šuta recykluje už jednou vyvrácenou fámu Ivan  Brezina
18. 1. 2006 Mezinárodně proslulá firma nepodvádí Miroslav  Šuta
13. 1. 2006 Mitterrand: levicový strejda, nebo monarchistický sedmilhář? Josef  Brož