Dovolím si odhadnout, co by si měla pomyslet po přečtení Šutova článku, nebo jen jeho nadpisu, většina čtenářů (Britských listů):

"Tak zase jim (firmě MONSANTO a zastáncům genetických manipulací s DNA) unikly nějaké umělé geny, přenesly se přímo na poli z geneticky zmanipulované bavlny do nevinného plevele a vyvolaly vznik nevídaně agresivního superplevele, jenž neodvratně zničí farmáře, kteří se rozhodli pěstovat GM bavlník a používat herbicid Roundup, což sama firma MONSANTO byla nucena přiznat. Fuj, hanba jim ...!"

Jenže:

• výskyt plevelů, rezistentních vůči některým herbicidům, je zcela běžnou záležitostí, kterou však odborníci z 80 států přesto nepřetržitě a pečlivě monitorují v rámci mezinárodně koordinovaného výzkumu a nové nálezy průběžně zveřejňují (http://www.weedscience.org). K datu 11. července 2006 bylo zaznamenáno již 309 rezistentních forem u 183 druhů (110 dvojděložných, 73 jednoděložných) na 270 000 polích celého světa. Také v Česku máme své "superplevely", je jich k dnešku patnáct, první byl zjištěn už v roce 1982, poslední 2005 a z toho hned dva druhy laskavců
• Tento průzkum ostře sledují a také finančně podporují velké koncerny, vyrábějící herbicidy, mezi jinými právě firma MONSANTO. S tímto koncernem také spolupracuje Šutou hojně citovaný dr. Culpepper z University of Georgia, který odhalil rezistentní formu (biotyp) laskavce Palmerova (Amaranthus palmeri).
• V závěru zprávy dr. Culpeppera, kterou pan Šuta buď nedočetl do konce, nebo se mu to nehodilo, však také čteme: "Herbicidy nevyvolávají vznik rezistentních rostlin; rezistentní rostliny jsou přirozeně vždy přítomné ve velmi nízkých počtech. Opakované použití stejných herbicidů, nebo herbicidů se stejným způsobem účinku, může vyselektovat odolné rostliny a dovolit , aby se z nich stal dominantní biotyp."
• GM bavlník byl genetickými manipulacemi vybaven k tomu, aby v systému speciální pěstitelské technologie přežil vysoké dávky systémově působícího a relativně levného herbicidu Roundup, které plevelné druhy rostlin na poli nepřežijí. Existenci odolných plevelných rostlin lze odhalit jen pomocí vysokých dávek zmíněného herbicidu -- bez ohledu na to, jestli tam současně roste GM bavlník, nebo jen zaplevelený úhor.
• frekvence rezistentních rostlin v populaci se obecně začne vracet k výchozímu stavu blízkému nule (platí to obecně pro rezistenci vůči všem stressovým faktorům -- např. chorobám a škůdcům), jakmile stresor přestane působit (jakmile herbicid přestaneme používat a nahradíme jiným na odlišném principu). Mít zapnuté geny, které organismy nepotřebují, je prostě nevýhodné a nositele takové genetické výbavy to zpravidla oslabuje(viz např. Briggs a Walters (2001). Tuto zákonitost nicméně komplikuje fenomen spřažené rezistence (vůči více typům stresorů) -- u herbicidů (a antibiotik) jev nežádoucí, šlechtitelé odrůd odolných vůči chorobám a škůdcům však jej upřednostňují.

Takže:

• "superplevel" laskavec Palmerův (přesněji jeho G/9 biotyp) nemá žádnou souvislost s technologiemi genových manipulací a rozhodně nezískal nic z GM bavlníku;
• pokud u nějakého organizmu existuje schopnost být odolný (vůči čemukoliv), byli nositelé této vlastnosti v populaci tohoto druhu přítomni už od samotného vzniku druhu, pokud vznikli později, šlo o náhodný a nezávislý proces, kterému se říká mutace.
• pokusy -- zejména opakované - o záměrné předkládání nesprávných, zkreslených nebo neúplných informací neodborné veřejnosti by měly své autory trvale diskreditovat, jinak bude jejich činnost diskreditovat i to, co chtějí tímto nepoctivým způsobem hájit.

Doporučená literatura:

D. Briggs a S.M. Walters : Proměnlivost a evoluce rostlin. Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc (český překlad z r. 2001, zvl. str.273-275).