Podzimní mračna nad Palestinou

14. 11. 2006 / Daniel Veselý

Žena zemřela před mešitou v Beit Hanoun na severu Gazy, kde našlo více než šedesát mužů úkryt během nedávného dělostřeleckého útoku izraelských tanků a minometů.

Byl tento útok opět pouhou chybou, či chladným kalkulem izraelské armády? Přes ekonomickou blokádu, nezákonné vojenské akce, stornování platů pracovníkům Palestinské samosprávy, totální kontrolu této "největší věznice" na světě, je Izrael stále považován drtivou většinou politiků, intelektuálů a západní populace jako "jediná fungující demokracie na Blízkém východě".

Přes alarmující studie a zprávy OSN, Amnesty International a Human Rights Watch, světových periodik jako Independent, Guardian, mediálních agentur jako BBC a Reuters, setrvává značná část populace Evropské unie a Spojených států netečná -- proč se taky tímto incidentem zaobírat, když je ve světě tolik zla? Avšak my - coby občané členské země Evropské unie neseme každý svůj díl viny, neboť jsme již natolik apatičtí a unavení tímto gordickým uzlem, že si ani neuvědomujeme, kterak politika Evropské unie jen dál paralyzuje jakýkoliv krok, který by pomohl živořícím, z nichž většina žije v naprosto nepřijatelných podmínkách a alarmující chudobě.

Ve středečním vydání deníku Metro byl na titulní stránce otištěn článek, který ukazoval Palestince, jak protestují proti verdiktu kvazitribunálu, jenž odsoudil Saddáma Husajna k trestu smrti. Bezprostředně po útocích z 11.9. 2001 všemi světovými médii probleskla ukázková mediální hanebnost, jež snímala radující se palestinské ženy a děti, kterak oslavují toto nebetyčné zvěrstvo. Takto symbolicky se nahlíží na tyto "iracionální" , "krvelačné"a "od přírody zlé" bytosti optikou naší zlovůle.

Zatímco na Západním břehu probíhá, aniž by to bylo reflektováno médii, protiprávní konfiskace palestinského území, Gaza je již od demokratických voleb soustavně ostřelována izraelskými minomety a letectvem. Jde o kolektivní potrestání za to, že Palestinci nevolili tak, jak se od nich očekávalo. V budoucnu se dá očekávat jen větší mobilizace islámského fundamentalismu a ohrožení izraelského obyvatelstva v podobě sebevražedných atentátů, jež jsou snad tím nejtragičtějším mementem tohoto konfliktu

Představme si, že by obdobná situace v naší republice nastala za minulého režimu. Trpěli bychom pod sovětskou okupací čtyřicet let s tím, že by v našich i sovětských věznicích živořilo během této doby kolem tři čtvrtě milionu lidí, již by byli vystaveni všem druhům mučení, jemuž by podlehl neznámý počet odsouzených. Sovětské buldozery a tanky by systematicky ničily tisíce domů, zahrad a polí. Naše území by bylo soustavně zabíráno. Počet uprchlíků, kteří by byli nuceni opustit své domovy, by překročil jeden milion. Naše ekonomická situace by byla rok od roku horší. SSSR by uskutečnil několik invazí, při nichž by se počet zabitých pohyboval v řádu desetitisíců.

Tento katastrofický scénář se naštěstí neuskutečnil, i když první polovina padesátých let by se této hypotetické situaci mohla podobat, a to jsem neuvedl přesná čísla, která by odpovídala skutečnosti.

Problém oněch tří čtvrtin milionu uprchlíků z první izraelsko-arabské války v letech 1948-49 je téměř stejně starý jako OSN. Faktem zůstává, že izraelsko-palestinský konflikt se stal jakýmsi prubířským kamenem této organice, a skutečnost, že nebyl dosud alespoň částečně vyřešen, zpochybňuje samou existenci této organizace. Ale to je již téma na samostatný článek.

Vytisknout