8. 1. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
8. 1. 2007

Řízené vzdělávání

Rozvoj přírodních věd a především techniky vyvolal zvýšené nároky na vzdělávání. Jednou z možností k dosažení vyššího stupně jeho účinnosti je využití poznatků kybernetiky. Tento požadavek má vyřešit inženýrská pedagogika a z ní vycházející inženýrská didaktika. Proč inženýrská pedagogika a inženýrská didaktika? Inženýrské vzdělání umožňuje získat přehled v množství vědních, především technických oborů. Je třeba také zdůraznit, že inženýrská pedagogika a inženýrská didaktika představují vyšší stupeň pedagogiky a didaktiky.

Pokud chceme při vzdělávání využít poznatky kybernetiky budeme předpokládat, že psychické procesy jsou v zásadě stejně řiditelné jako fyzikální, chemické, biologické a jiné. Vyučování při kterém převládá výklad učitele a žáci nejsou do něho aktivně zapojováni, není dostatečně řízené. Pokud má splňovat požadavky kybernetiky na "dobře řízený systém", musí respektovat dva základní požadavky:

1. Správně členit vyučování.

2. Účelně organizovat vyučování.

První požadavek vyžaduje přesné a podrobné vymezení cílových vlastností a procesů, které je třeba rozčlenit na dostatečně elementární komponenty a vyčlenit jejich strukturu. Toto je mimořádně důležité pro ověřování jejich plnění.

Druhý požadavek vyžaduje organizovat vyučování tak, aby docházelo k utváření požadovaných psychických procesů u žáků. Učitel často neví, jak se přetvářejí předávané informace do vědomí žáků a jestli při jejím zpracování se uskutečňují právě ty procesy, které jsou potřebné. Pokud to nezná nemůže regulovat svoji činnost v souladu se svým zámyslem a efektivně řídit vyučování.

Pro splnění prvního požadavku je třeba rozčlenit probírané téma na jednotlivé elementy, které nazveme jako kroky. Každý z nich svým vstupem navazuje na předchozí. Následuje textové a obrazové vysvětlení v něm obsažené části odborné problematiky a přechod na další krok..Je výhodné když každý z nich je didakticky stejně řešený. V takovém případě bude celý řetězec složený ze stejně didakticky řešených kroků....

Druhý požadavek na organizaci vyučování také vyžaduje ověření, zda se ve vědomí žáků uskutečňují požadované procesy.. Tento problém může vyřešit otázka s několika variantami odpovědi zadaná žákům po části odborné problematiky kroku. Pokud bude počet správných odpovědí dostatečně vysoký, může vyučování pokračovat. Tento případ budeme považovat za kladnou zpětnou vazbu žák -- učitel. V opačném případě, kdy dochází k záporné zpětné vazbě, musí učitel problém nově vysvětlit ( říká se: "tolikrát, až tomu bude rozumět i on sám!"). Pokud má u žáků docházet k řízení psychických procesů je třeba takto splnit požadavek zda se v jejich vědomí skutečně vytvářejí potřebné vědomosti Pokud by učitel tento druhý požadavek nerespektoval, nemohl by účinně řídit vyučování.

Z toho co jsem zde uvedl je zřejmé, že příprava inženýrsky řízeného vyučování je časově i odborně náročná. Pokud půjde o teorii, velikost kroku bude závislá na průběhu odborného tématu. Velikost kroku praxe je odvozena od jednotlivých úkonů např.při obsluze.mobilu. Krok teorie označíme jako elementární psychickou operaci, krok praxe jako elementární motorickou operaci.

Pokud je třeba elementární motorickou operaci i teoreticky zdůvodnit bude se jednat o elementární psychomotorickou operaci. Vždy se však bude jednat o krokové řešení, které je velice blízké průběhu našeho života. Krokově ovládáme elektroniku, automobil i náš domácí život probíhá podle řetězců našich zvyklostí,.od rána do noci. Člověk již od dětství krokově prochází svým životem. Jeho přechod do školy ve které by nebyl do vyučování aktivně zapojován sníží jeho zájem o vzdělávání a často vede k nežádoucím aktivitám.

Pokud se bude didaktické řešení elementární psychické operace lišit pouze odbornou náplní, nabízí se širší využití jedné didaktické techniky případně i zadání požadavků na konstrukci nové ( pedagogové dosud označují za didaktickou i takovou techniku, která byla převážně určena ke komerčním účelům, výjimkou byly vyučovací stroje).

Podobné to bude u elementární motorické operace, kde krokem je jeden praktický úkon na zařízení, které bezprostředně reaguje. Řetězec elementárních motorických operací bývá uvedený v manuálu přiloženém k soupravě, např.mobilu. Ke zvládnutí často využívaných základních funkcí postačilo jejich několikanásobné praktické opakování.

Ze tří uvedených elementárních operací je nejnáročnější třetí, elementární psychomotorická, která požaduje, aby každá elementární motorická operace byla i odborně zdůvodněna. K tomu dojde zvládnutím teoretické problematiky zaměřené na konkrétní technické zařízení. To může posloužit za příklad spojování více odborných témat do jednoho celku a jeho dovedení až do požadovaných dovedností a návyků, např.při příjmu televizního programu (práce kamery ve studiu, přenos úplného televizního signálu, jeho přeměna na obraz, funkce TV antény apod.).

Jednou z možností inženýrského didaktického řízení vzniku elementárních psychomotorických operací může být audiovizuální program který pomocí televizního monitoru umístěného v blízkosti technického zařízení nejdříve vysvětlí teoretickou část kroku a předvede i jeho motorické řešení, které žák na příkaz provede sám ( podrobně je tato možnost objasněna v příspěvku "Jak dochází k učení" Britské listy, 24.4.2006 ).

S podobným řešením jsem se setkal v kurzu Národního programu počítačové gramotnosti pořádaného bývalým Ministerstvem informatiky.

Cílem tohoto kurzu bylo v průběhu 4 x 2 hodiny obsáhnout problematiku obsluhy počítače se základním programem Windows. K tomu byly zhotoveny potřebné texty a tři CD. V textech je krokově popisován praktický postup řešení obsluhy. Počet účastníků byl limitován počtem počítačů ve třídě. Programem, postupně ze tří CD, byl žák textově i obrazově na monitoru počítače seznamován s jednotlivými kroky obsluhy a mohl pomocí kurzoru zvolit buď "UKÁZAT" ( pro opakování řešení kroku ) nebo "VYZKOUŠET". Pokud se žák při volbě "VYZKOUŠET" dopustil chyby byl na ni upozorněn a byla mu i vysvětlena.

Čtyři texty nazvané "Jak na počítač", "Texty v počítači", "Internet a e-mail", "Sám sobě úředníkem", které byly spolu se třemi CD v průběhu kurzu jeho účastníkům předávány umožňují aby byli "dobře řízeni" i při domácím opakování.

Jako jeden z absolventů tohoto kurzu mohu potvrdit, že jeho didaktické řešení splnilo oba základní požadavky kybernetiky na "dobře řízený systém"

Na těchto dvou příkladech "dobře řízených systémů" je zřejmá náročnost jejich přípravy. Výhodou je možnost širokého využití jejího didaktického řešení záměnou odborné náplně. Totéž platí i pro didaktické řešení řetězců elementárních psychických operací. Kdo ale má takto řízené vzdělávání připravovat? Má-li se jednat o "dobře řízený systém" vzdělávání, musí být "dobře řízeným" i systém, který ho bude připravovat. Zatím je řešení didaktické technologie vyučování ponecháváno na školách a jejich učitelích, kteří mají ve svých Školních vzdělávacích programech vyjádřit jak budou didakticky řešit úkoly zadané v Rámcových vzdělávacích programech.

Ve své praxi jsem vyřešil podobný problém pomocí "Integrovaného didaktického systému". Ten podřídil řešení krokového manuálu, výukového filmu, odborné učebny a v ní rozmístěné techniky, práci televizního studia na audiovizuálním programu i metodické pomůcky pro každou hodinu vyučování, jednomu didaktickému zámyslu. Zároveň byla zřízena skupina tzv. komisařů, jejíž příslušníci měli ze úkol, pomocí otázek s výběrovou odpovědí, zjišťovat jak se toto řešení osvědčilo v praxi. Základním úkolem bylo zabezpečit, s potřebným časovým předstihem, jednotnou přípravu obsluh ve výcvikových střediscích pro nově zaváděnou techniku tak, aby mohla být ihned plně využívána.

Pokud má reforma školství respektovat uvedené požadavky na řízené vzdělávání , musí být také řízení schopná. Respektování tohoto požadavku vyžaduje, aby ministrem (ministryní) školství byl odborník nejen pro oblast pedagogiky, v dnešní době inženýrské, ale i s organizátorskými schopnostmi.

                 
Obsah vydání       8. 1. 2007
8. 1. 2007 Dokáže Čína překonat svou krizi?
8. 1. 2007 Raketová základna USA -- otázku Česku vůbec nepokládat Oldřich  Průša
8. 1. 2007 Začátek roku už je, ale americká vláda stále neřekla, jestli chce stavět raketovou základnu v Česku Štěpán  Kotrba
8. 1. 2007 Hra lásky Daňo  Okáli
8. 1. 2007 Gymnázium, "profesoři" a studenti Boris  Cvek
8. 1. 2007 Karel Schwarzenberg a česko-rakouské vztahy Přemysl  Janýr, Michal  Petřík
8. 1. 2007 NOVA: "Těhotenství úzce spjato s Mirkem Topolánkem" Štěpán  Kotrba
8. 1. 2007 Přinášejí Otázky Václava Moravce něco nového, nebo jen opakují již někde řečené? Vladislav  Černík
8. 1. 2007 Mirek, beránek boží Zdeněk  Jemelík
8. 1. 2007 Politika je nejdřív polarizace a pak kompromis Uwe  Ladwig
8. 1. 2007 Co novinář, to blbeček? František  Schilla
8. 1. 2007 Řízené vzdělávání František  Augusta
8. 1. 2007 Milan  Kozelka
7. 1. 2007 Izrael "plánuje jaderný úder proti Íránu"
7. 1. 2007 Varšavský arcibiskup rezignoval těsně před jmenováním
6. 1. 2007 Přehodnotíme své styky se zeměmi, které kritizují popravu Saddáma Husajna
6. 1. 2007 Podepsal jsem výzvu "Jsme občané" Karel  Dolejší
6. 1. 2007 Epifanie člověka aneb Roubíčku, oni jsou blb Zdeněk  Bárta
5. 1. 2007 Oslí můstek k trojkoaliční smlouvě Ladislav  Žák
6. 1. 2007 "Ostudná oprátka" Viliama Bucherta Jan  Čulík
5. 1. 2007 Charta 77 ako zárodok "občianskej spoločnosti" Eduard  Chmelár
5. 1. 2007 Nejhorší noční můra Spojených států: Tahá za nitky dnešní irácké vlády Írán?
31. 12. 2006 Hospodaření OSBL za prosinec 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Školství RSS 2.0      Historie >
8. 1. 2007 Gymnázium, "profesoři" a studenti Boris  Cvek
8. 1. 2007 Řízené vzdělávání František  Augusta
3. 1. 2007 Do nového roku Jan  Čulík
3. 1. 2007 Jediná cesta, jak "zachránit ČR"?   
2. 1. 2007 Traumatické zaměstnání - učitel v Německu, aneb Co dělat jinak Uwe  Ladwig
7. 12. 2006 Inženýrská didaktika František  Augusta
5. 12. 2006 Konflikt o podstatě pod nánosem pomíjivosti Bohumil  Kartous
30. 11. 2006 Rozhodovací pomoc pro studenty, aneb Konečně konec školních let - ale co potom? Uwe  Ladwig
20. 11. 2006 Nové technologie vzdělávání František  Augusta
20. 11. 2006 Vysoký intelekt a vůdcovství v genech Michal  Giboda
20. 11. 2006 Rozhněvaní angličtí studenti vyžadují za své školné kvalitu   
2. 11. 2006 Školné podle Britů odrazuje mladé lidi od studia   
10. 10. 2006 Pedagogika na rozcestí? František  Augusta
11. 9. 2006 Univerzity usvědčují podvádějící studenty   
9. 9. 2006 Když jsem já šel tou putimskou branou... Jaromír  Máša