Sotva začal nový rok a do svých ještě vyhřátých křesel usedli noví komunální politici, musí statisíce lidí řešit otázku bydlení a zejména ceny, kterou za svůj byt zaplatí. Od nového roku totiž čeká více než tři čtvrtě milionu bytů deregulace nájemného. Ta by měla být postupná a podle ministerstva pro místní rozvoj má cena nájemného růst maximálně o 19,2 procenta ročně. V některých lokalitách, zvláště pak v Praze, ale poroste cena za bydlení rychleji. Zatímco některé pražské obvody dosud s deregulací váhají, nebo ji připravují až na druhou polovinu roku, Praha 9, Praha 4 a Praha 2 zvedly ceny hned od ledna. Ve druhém pražském obvodu vzroste regulovaný nájem v bytech všech kategorií o 22 až 58 procent. Nejvíce přitom paradoxně porostou nájmy v bytech nejnižší, čtvrté kategorie, u bytů první kategorie se nájem naopak zvýší nanejvýš o třetinu.

V pětasedmdesáti ztratit domov

Regulované nájemné platí i ptětasedmdesátiletá Jana Krausová, která bydlí v nevelkém bytě na Vinohradech. "Strávila jsem tady celý život, bydlím tu už od dětství, a přestože byly Vinohrady vždy prestižní lokalitou, mohla jsem si tu bydlení dovolit," popisuje důchodkyně a dodává: "Celkem dostávám důchod okolo sedmi tisíc korun, nyní zaplatím necelou polovinu za bydlení a se zbytkem peněz nějak vyžiji, v zásadě bez problémů, ale také bez úspor," popisuje paní Krausová, která se živila jako odbornice na vodní hospodářství. Nyní, po více než padesáti letech, bude zřejmě muset svůj byt opustit. "Nevím, co budu dělat, ale pokud bude skutečně nájem růst tak, jak říkají na radnici, nebudu si toto bydlení moci dovolit," dodává důchodkyně s tím, že zatím nenašla radu ani na úřadu Prahy 2. "Řekli mi jen, že podle zákona nájem poroste, ale že si můžu zažádat o nějakou podporu na bydlení. Jakou přesně ale dodneška nevím," uzavřela paní Krausová.

Podobným problémům ale nečelí jen důchodci. Mladý pár z téže městské části uvažuje o stěhování už nyní, ačkoli mají oba partneři, pětadvacetiletý Jan a o dva roky mladší Martina, dobré zaměstnání a de facto by jim neměl dělat problém ani tržní nájem. "Bydlel jsem tu ještě s rodiči a chápu, že ten byt je v centru a má okolo sta metrů, přesto se stěhovat nechci, mám k tomu bytu osobní vztah," říká Jan. Nakonec ale bere věci pragmaticky. "Jestliže mi nájemné vyletí na nějakých deset tisíc měsíčně, raději si koupím vlastní byt, na hypotéku totiž zaplatím podobně a budu si platit vlastní budoucnost," dodává mladý truhlář a amatérský hudebník. Ani on, ani paní Krausová se k prognózám politiků nechtějí vyjadřovat, nevěří jim a jsou přesvědčeni, že jim jde jen o moc a peníze. "Kdyby o tom přemýšleli z pohledu lidí a ne z pohledu majitelů, pochopili by, že ačkoliv má každý právo na bydlení, nemůže každý platit stejně," říká nakonec Jan ve svém obýváku, který už brzy bude muset opustit.

První problémy čekají i mladou maminku z Prahy 4. Také zde si lidé nejvíce připlatí za byty čtvrté kategorie, jejich cena se hned od ledna vyšplhá na necelých třiadvacet korun měsíčně za čtvereční metr, což je téměř padesátiprocentní zdražení. "Takový byt s námi nikdo nevymění a v sociální pomoci, na kterou nyní politici odkazují, je zatím takový chaos, že skutečně nevím, zda mi vůbec někdo pomůže, jasno nemají ani na radnici," říká jednatřicetiletá Renáta, která žije s dcerkou Eliškou nedaleko Pankráce.

Pravice, levice a metry čtvereční

Drtivé vítězství pravice na komunální úrovni sice většina lidí uvítala, ale již poměrně záhy vyvstaly otázky, na které mají naši noví zastupitelé jen výmluvy či vyhýbavé odpovědi. Z nich je bohužel jasně čitelné, že ani oni sami nemají jasnou představu, kam krok, který udělala předchozí vláda, zavede obyvatele naší země.

Již nyní většina místních politiků tvrdí, že je zdražování nutné. "Dosud byly regulované nájmy v obecních bytech hluboko pod tržním průměrem, takže obce neměly de facto žádnou možnost investovat nějaké peníze zpět do bytového fondu na rekonstrukce či alespoň udržování stavu bytových domů," říká pražský radní Jiří Janeček (ODS), který má ve své kompetenci bytovou a sociální politiku města. Právě on se spolu s novými starosty pražských obvodů shodl na tom, že bude ideální využít maximální míru zvyšování nájemného, kterou nový zákon od začátku tohoto roku umožňuje. "Shodli jsme se na tom, že budeme nájemné zvyšovat v prvních třech letech o maximum, v posledním roce by se pak mohly více zdražovat nájmy v centru města a dalších lukrativních lokalitách, zatímco nájmy na sídlištích a v okrajových částech Prahy by rostly poslední rok už jen mírně," upřesnil Janeček. Právě hlavní město je přitom celostátně bráno jako příklad, jelikož se v Praze dopadne deregulace nájmů na velký počet z celkových 760 000 bytů, kterých se regulace týká v celé republice.

Každá pražská městská část vlastní zhruba od 1500 až po 9000 bytů s regulovaným nájmem, dalších asi deset tisíc jich vlastní pražský magistrát. Ne všechny městské části ale o deregulaci už rozhodly. Například v Praze 7 a 8 dosud zvažují jak dál, možná zvýší nájmy až v příštím roce. Podle sociálně demokratického poslance a předsedy Sdružení na ochranu nájemníků Stanislava Křečka čeká problém hlavně důchodce, kterým se za následující čtyři roky zvýší nájmy natolik, že je nebudou moci platit. "Není rozhodně pravdou, že všichni důchodci bydlí ve velkých bytech. Nakonec budou platit šest tisíc ze sedmitisícového důchodu, což je nemožné," říká Křeček.

Hlavní chybou je podle jeho slov fakt, že je deregulace nájmů plošná, takže zasáhne lidi bez ohledu na jejich finanční možnosti. "Nyní je klíčové zřídit institut odpovídajícího bydlení a nájmu a poté řešit situaci adresně podle možností jednotlivých nájemníků," dodal Křeček. Adresně chce ovšem řešit případné problémy i pražská ODS, která navíc spoléhá na to, že lidé budou byty vyměňovat. K tomu jim chce dokonce v metropoli zřídit zvláštní databázi bytů, které nájemníci nabídnou k výměně. Také tento krok má ale podle Křečka nedostatky, protože je k výměně nutný souhlas majitele, který v praxi nedává ani soukromník ani obec.

Ostravákům poradí Praha 6

Abychom nezůstávali jenm v hlavním městě, podívali jsme se například i do Ostravy, kde se regulovaný nájem týká asi 18 tisíc bytů. Podle vedoucího ostravského bytového odboru Allana Pavlici se ve většině z nich nájemné zvýší na zákonem povolené maximum. "Deregulace se dotkne patnácti ze dvaceti tří obvodů, jedenáct z nich začalo již od ledna, tři zvýší ceny od dubna, další zatím ceny zvyšovat nebude," upřesnil Pavlica. Také v Ostravě ale mají lidé problémy zjistit, co se vlastně bude dít, a někteří dokonce volají na bezplatnou linku, kterou zřídila pro své občany Praha 6. Podle mnohých místních politiků totiž naprosto zaspalo ministerstvo pro místní rozvoj, které na nové zákony nijak nepřipravilo ani lidi, ani komunální politiky, natož aby alespoň samo zřídilo informační linky.

Zdražovat se letos bude i v dalších městech. V Hradci Králové to bude za metr čtvereční od asi čtyř do více než sedmi korun. "Aby bylo možné nájemné zvýšit již od prvního ledna, musela být nájemci doručena tato změna písemně nejpozději do konce září minulého roku. Zvyšovat se proto budou nájmy později podle toho, kdy který nájemník obsílku převzal," poznamenal mluvčí hradeckého magistrátu Václav Svoboda. Za obsílky magistrát podle něj utratil asi sedmdesát tisíc korun. "Zvýšení nájmů nebude mít z důvodu privatizace bytů významnější vliv na celkový příjem do rozpočtu města," dodal Svoboda. Podle informací z radnice v Uherském Hradišti porostou nájmy v tomto městě o něco méně. V nejběžnějších hladinách nájemného si lidé měsíčně připlatí od 12 Kč po 252 Kč za šedesátimetrový byt, podle lokality a kategorie bytu. Podle místostarosty Uherského Hradiště Stanislava Blahy se zdražení dotkne asi tisícovky městských bytů a bude se lišit podle současné výše nájmu v jednotlivých bytech.

Eldorádo spekulací

Deregulace nájmů je v neposlední řadě také tématem pro realitní kanceláře a nejrůznější spekulanty na trhu s nemovitostmi. Novým trendem je například kupování bytů s regulovaným nájmem. Nájemník si s majitelem bytu de facto dojedná, že za úplatu bude mít nižší nájemné na dobu neurčitou. Má to ale svá rizika, zvláště pak pro nájemníky. Majiteli domu to totiž nijak nebrání v tom, aby činži podle zákona zvedal. Podle právníků proto nelze takovou smlouvu uzavřít na dobu neurčitou. Majitelé domů také podle realitních kanceláří často hledají nájemníky, kteří si za nemalé peníze pořídí dekret k bytu s regulovaným nájmem. Týká se to zejména lukrativních bytů, které nyní, když se zvyšuje nájemné, často pouští lidé, kteří si je s nízkým nájmem "drželi pro rodinu", nebo je na černo pronajímali za tržní ceny.

Podle některých informací se rozrůstá i počet spekulantů, kteří vyhledávají byty s regulovaným nájemným i s nájemníky. Po konečném uvolnění cen v roce 2010 pak chtějí byty výhodně prodat. "Existují spekulanti, kteří se tímto způsobem živí. Byty vyhledávají cíleně podle toho, zda jsou určeny k privatizaci. Mnoho lidí navíc chce vyloženě bydlet v bytech s regulovaným nájmem, a právě ty si tito spekulanti vybírají," popisuje v tisku neobvyklou praxi Vladimír Veselský z jedné z brněnských realitních kanceláří. Podle jeho slov očekávají spekulanti následným prodejem bytu až trojnásobný výdělek, podle střízlivějších odhadů odborníků ale vydělají takto "jen" asi dvojnásobek ceny.

I nadále navíc trvá klasický způsob, kterým již řadu let zkoušejí vydělat na obecních bytech sami nájemníci. V tomto případě jde o takzvané fiktivní výměny, kdy nájemník v podstatě prodá svůj dekret zájemci, s nímž jakoby vymění svůj byt. Prodejce pak papírově nějaký čas bydlí v bytě, který ani nemusí vidět, zpravidla se stěhuje do vlastního. I tento způsob, který je protizákonný, představuje pro obě strany a zejména pak pro kupce velké riziko. Radnice se totiž snaží veškeré výměny bytů podrobně zkoumat, některé si pak dokonce na tyto případy najímají soukromé detektivy.

Jak to celé dopadne ale v tuto chvíli nedokáží, opomeneme-li klasická klišé a mlžně obecné prognózy, říct ani sami komunální politici. Tisíce nájemníků jsou tak de facto rukojmími úřadů a mohou se jen pokoušet svou situaci s bydlením nějak řešit. Zda se nakonec potvrdí boom, dychtivě očekávaný bankovními domy, které se lidem stále více podbízejí s hypotékami a úvěry, nebo vzroste počet legálních i ne zcela zákonných výměn bytů, zůstává otázkou. Pomoci by mohla i dobře připravená privatizace. V prvním roce deregulace se sice dá čekat, že větší sociální problémy nenastanou, ale pokud stát situaci nezačne řešit okamžitě, může nastat i boom zcela opačný.

Absenci sociálních bytů by totiž mohli zejména mladí lidé řešit po svém, například squattingem, tedy obsazováním prázdných domů, kterých vlastní v republice spekulanti stále velmi mnoho. Jak by se pak stát díval na vyvlastňování ve veřejném zájmu, kterým by bydlení zcela jistě mělo být, však dokážeme odhadnout. Na druhé straně nám ale základní hygienické podmínky k přežití nabízí i státní věznice.

Autor je redaktorem deníku Právo