25. 4. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
25. 4. 2007

Mít dítě v ČR je katastrofální handikap

Že dcera pana Zörklera má potíže jako matka samoživitelka se dvěma dětmi najít zaměstnání, nikoho nemůže překvapit. Každý z nás zná desítky takových případů. Ano, mít dítě v ČR je katastrofální handikap. Ale jinde ve světě to není zpravidla lepší. Nedělní Observer přinesl zprávu, že jenom letos přijde o práci kvůli svému těhotenství v Británii na 30 000 žen, takže moje kamarádka, kterou kvůli tomuto prohřešku, vyhodili z nejmenované pražské nemocnice (nahlas to samozřejmě nikdo neřekl) není zdaleka sama. Jsou země, kde zaměstnavatelé posílají zaměstnankyně pravidelně na vyšetření ke gynekologovi a ty těhotné jdou ihned na dlažbu. Jak vidno, není to není to pouze česká specialita a jinde to může být dokonce horší.

Joan Blades ve své knize o tom, co chtějí americké matky, uvádí případ mladé rozvedené ženy s dvěma dětmi, která hledala práci. Všude se jí ptali jestli má děti a jestli je vdaná. Jednou už toho měla dost a vyjela na potenciálního zaměstnavatele, co mu je do toho. Sdělil jí, že mnoho, neboť pokud má děti, dostane samozřejmě menší plat, a pokud je rozvedená s dětmi bude mít plat ještě menší. Když namítla, že to musí být nezákonné, vysvětlil jí, že to zákonné samozřejmě je, což on jako právník musí vědět lépe než ona. Měl pravdu, zákonné to bylo.

Blades uvádí, že matky mají v USA o 44% menší šanci získat pracovní místo než bezdětné ženy se stejnou kvalifikací a že pokud nakonec i pracovní místo získají, vydělávají v průměru o 11 000 dolarů ročně méně. Roku 1991 bezdětná třicetiletá žena vydělávala oproti každému dolaru, který vydělal muž, 90 centů, třicetiletá žena s dětmi vydělala 73 centů a matka samoživitelka 56 -- 66 centů. I v pronatalitní Francii dítě pro ženu znamená doživotně nižší příjem (o 12%). Miliony žen v Británii nemají nárok na plnou státní penzi, nemají totiž odpracované roky -- měly děti. Pro celou věc bylo dokonce vynalezen slovo, říká se tomu feminizace chudoby.

Má to své důsledky. I když mladé ženy v Evropské unii chtějí v průměru asi 2,5 dítěte a mladí mužové jen o něco méně, připadá v Evropské unii na ženu 1,47 dítěte. Ve Francii a Skandinávii, které jsou k rodinám vstřícnější je to více. Tam, kde politické elity ve své nekonečné moudrosti rozhodly, že rodina je něco, co si všichni dáme "za domácí úkol" je to značně méně.

Není to jen otázka Evropské unie a toho "zlotřilého" sociálního státu, který musí být zničen, jak se nám snaží mnozí namluvit.

Pod úrovní prosté reprodukce jsou dnes země u kterých by to téměř nikdo před lety nečekal jako Srí Lanka, Thajsko, Vietnam, Alžír či Turecko (2006). Mnohé z nich se nějakým velkým sociálním zabezpečením příliš pyšnit nemohou. Írán už dokonce údajně plánuje jak bude postupovat, až se země začne vylidňovat a nebude možno udržovat infrastrukturu celé země.

To, že v USA připadá zhruba 2,1 dítěte na ženu, je dáno nikoliv ekonomickým systémem USA, ale vysokým přistěhovalectvím. Asiatky mají v USA v průměru 1,5 dítěte na ženu. To je "evropské" číslo. Američanky -- definované jako ženy narozené v USA -- mají 1,8 dítěte na ženu a to pouze díky Hispánkám. Třetí generace Hispánek má 2,3 dítěte na ženu a druhá dokonce 2,6 dítěte na ženu. Na číslo 2,1 se ženy v USA dostávají díky přistěhovaleckým rodinám, které mají průměrně 3 děti (čísla z roku 2002).

Podle údajů OSN (2004) připadá na ženu v Evropě (počítáno s Ruskem) 1,4 dítěte, v Severní Americe 1,99 dítěte, následuje Oceánie s 2,32 dítětem na ženu, Asie s 2,47 dítětem na ženu a Latinská Amerika s 2,55 dítětem na ženu. (Afrika má stále něco kolem 5 dětí v rodině). Celkem je pod hladinou prosté reprodukce asi 1/3 států sdružených v OSN (representují 43% obyvatel planety).

Nejlepší na konec. Příliš lidí v OSN totiž založilo svoji kariéru na boji s přelidněním, takže tato čísla jsou zřejmě z politických důvodů nadsazená. Podle údajů CIA (2006) je na úrovni a nebo pod úrovní reprodukce již kolem 85 států světa. Hrubým odhadem, lze říci, že po vyloučení Afriky, dnes ve zbytku světa připadá na ženu maximálně 2,3 dítěte a dá se přdpokládat, že s výjimkou subsaharské Afriky, bude svět pod úrovní prosté reprodukce do roku 2015.

Jižní Amerika se zřejmě pohybuje někde kolem této hodnoty již dnes a celý americký kontinent táhne směrem vzhůru pouze Centrální Amerika. Pokud jde o Asii -- vysoká porodnost je pouze na Indickém subkontinentu, v bývalé sovětské Střední Asii a arabských zemích, kde však rychle klesá.

Ekologové se mohou radovat, katastrofické scénáře, které počítaly s tím, že nás roku 2050 bude 10 miliard, se konat nebudou. Kapitalismus je, díky své schopnosti privatizovat náklady na výchovu dětí a zároveň nacionalizovat její zisky, nejlepší formou antikoncepce.

                 
Obsah vydání       25. 4. 2007
25. 4. 2007 "Máte stejná práva, ale..." Raisa  Edilbieva
25. 4. 2007 1000 korun za podpis petice? Nezbláznil jste se?? Bohumil  Kartous
25. 4. 2007 Otázky Václava Moravce o zdravotnictví: Selhání Petr  Wagner
25. 4. 2007 Nemocné zdravotnictví - jak z toho ven? Josef  Vít
25. 4. 2007 Končí veřejnoprávní rozhlas v České republice? Jan  Čulík
23. 4. 2007 Ryby vždy smrdí od svých hlav Štěpán  Kotrba
25. 4. 2007 Novinářský mor v České republice
25. 4. 2007 Deníky Bohemia informují objektivně
25. 4. 2007 Americká armáda "zneužila smrti fotbalisty Tillmana"
25. 4. 2007 Americká protiraketová obrana v Evropě z trochu jiného soudku, aneb kdo je čí spojenec?
25. 4. 2007 Uvadlá bystrost (nejen) jednoho novináře z MF Dnes Luděk  Toman
25. 4. 2007 Jak se české televize zase zostudily
25. 4. 2007 Cestování vlakem, nebo autobusem? Věra  Říhová
25. 4. 2007 Mít dítě v ČR je katastrofální handikap Lenka  Vytlačilová
25. 4. 2007 Výsledky Hradeckého Škrabáka, soutěže nejlepších juniorských literátů Královéhradecka, vyhlásí přední čeští autoři Tomáš  Koloc
25. 4. 2007 Potřebujeme víc silnic?
25. 4. 2007 Moc a bezmocnost reklamy, aneb Někdy by bylo lepší říci, jak něco dělat, než se snažit lidi odrazovat Uwe  Ladwig
24. 4. 2007 Antifašismus -- nástroj novodobé inkvizice Milan  Špinka
24. 4. 2007 Británie se pokouší sabotovat vyšetřování korupce ve zbrojovce BAE Systems
24. 4. 2007 Jak předcházet na školách úmrtí z anafylaktického šoku Miloš  Kaláb
24. 4. 2007 Kritika železniční dopravy je legitimní, ale neměla by být zcestná Jan  Hošek
24. 4. 2007 Kubánská intervence ve prospěch národně osvobozeneckých hnutí v Africe Daniel  Veselý
23. 4. 2007 Podepsali Václav Havel a Saša Vondra ultrapravicový "Projekt pro nové americké století"?
23. 4. 2007 Bushova návštěva stvrdí radar v ČR. Nebo ne? Bohumil  Kartous
23. 4. 2007 Julínkova "reforma" zdravotnictví: Anebo: ten samet nám tak trochu zhrubl
16. 3. 2007 Hospodaření OSBL za únor 2007
22. 11. 2003 Adresy redakce

Genderová nerovnost ve společnosti RSS 2.0      Historie >
25. 4. 2007 Mít dítě v ČR je katastrofální handikap Lenka  Vytlačilová
16. 4. 2007 Rodičovství -- výzva pro celou společnost Darina  Martykánová
16. 4. 2007 Mít v ČR dítě je katastrofální handicap   
9. 4. 2007 Biologicky přirozené bylo zůstat na stromech Petra  Procházková
6. 4. 2007 K maskulinní totalitě a feministickému radikalismu Jiří  Drašnar
6. 4. 2007 Profesionální žena Darina  Martykánová
6. 4. 2007 Džentlmenství, nebo pokrytectví? Věra  Říhová
6. 4. 2007 Pouze bezdětná žena může mít stejné výsady jako muž, pravil Topolánek Petra  Procházková
6. 4. 2007 Je to mé rozhodnutí   
6. 4. 2007 Nerovnost pohlaví vznikla v paneláku   
6. 4. 2007 Rozum a objektivnost by neměly být ani "klučičí" ani "holčičí" Jiří  Škuba
6. 4. 2007 Mezi námi drsňáky Darina  Martykánová
6. 4. 2007 Topolánek ženy nechce diskriminovat   
5. 4. 2007 "Většinová žena" má více úcty k autoritám   
5. 4. 2007 Bez totality (maskulinní) by nebylo radikalismu (feministického) Stanislav A. Hošek