21. 5. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
21. 5. 2007

O kultuře diskutujme kulturně

aneb Národní knihovna nepatří jen knihovníkům a architektům

Milan Kubr
Tak už tu zase máme téma, které začíná rozdělovat národ. Na jedné straně se formují šiky konzervativních a úzkostlivých estétů, kteří jsou ochotni Prahu bránit před poskvrněním třeba svým tělem. Proti nim stojí nečetní zato však velmi agilní bojovníci za svobodu umělecké tvorby a za práva vlastních profesí. Ti si přece nemohou nechat nic diktovat od lidí, kteří ničemu nerozumí a jimž vlastně ani není nic do toho, jak bude nová Národní knihovna vypadat a kde se na příští staletí uvelebí.

Kultura této diskuse o novém kulturním stánku je příkladná. Věcné argumenty se sem tam objeví, nikdy však nejsou dovedeny do konce a rychle zmizí pod nánosem ironizujících narážek, obvinění z podjatosti, zvýhodnění nebo nedostatku vkusu, přímých urážek, a dalších splašků.

< Elbphilharmonie, Hamburk

Nedejme se však zmást formou diskuse, která je asi adekvátní dnes u nás převládající politické kultuře, a všímejme si raději podstaty věci. Nejde o nic méně, než o to, komu bude vlastně nová Národní knihovna patřit a kdo má právo projevit své estetické cítění a vyjádřit svůj názor. Knihovníci a architekti se přes své velké zásluhy uchýlí za pár let na zasloužený odpočinek, Pražané a jejich další generace však u toho zůstanou. Spolu s návštěvníky Prahy se na novou knihovnu budou dívat dnes a denně. Tisíckrát v nich vzbudí pocit krásna a pýchy, nebo si opakovaně řeknou, co nám to tu kdo postavil a proč se tomu nezabránilo, což si dodnes říkají před bývalým federálním shromážděním nebo před novou scénou Národního divadla. A oprávněně si postesknou, že to nebylo za peníze těch, kdo pravomocně rozhodovali, nýbrž za peníze daňových poplatníků, tedy za jejich peníze !

Hluboké rozdíly v názorech na architektonické řešení a umístění nové budovy Národní knihovny ukazují, že rozvíjející se diskusi by nebylo vhodné násilně utnout s argumentem, že jde o věc odborníků, do níž veřejní činitelé ani občané nemají co mluvit. Nic se nestane, když se pár měsíců věnuje korektně vedené výměně stanovisek pro tento zjevně rozporuplný a proto ne zcela dozrálý projekt, a proti němu. Velmi nápadná a z dálky viditelná budova knihovny na letenské pláni pár metrů od pražského hradu -- to je vlastně něco tak významného jako Zlatá kaplička nad Vltavou. Za celý svůj život nepamatuji tak důležitou novou kulturní stavbu ve svém rodišti, a na tak prominentním místě. Jsem proto přesvědčen, že při konečném rozhodování by měly mít názory pražanů a jejich veřejných představitelů při nejmenším stejnou váhu jako názory autora, komise a zadavatelů projektu. Možná že by to stálo za celopražské referendum, a je-li toto prakticky neproveditelné, volení představitelé najdou jistě vhodný způsob k projednání návrhu se všemi občany, jimž leží krása Prahy na srdci.

Vůbec nevadí, že svůj názor na projekt vyslovil emotivně už i Václav Klaus, i když se za to dočkal několika pokárání v tisku. Prezident na to má morální právo jako každý občan, jemuž česká kultura není lhostejná. Jeho kritické vystoupení ve věci knihovny určitě nepatří do stejné kategorie jako popírání globálního oteplování ! Václav Havel projevil však názor zcela opačný, což jen ukazuje, že projekt ještě nedozrál a neměl by se uspěchat.

Pokud jde o volbu místa, sám nemohu pochopit, jak se obří chobotnice přestrojená za ementál dostala právě na letenskou pláň. Dovedu si ji představit u široké vodní hladiny, v níž je odjakživa doma a z níž jakoby se právě vynořila jako bájná bytost. U moře nebo u jezera by mohla být krásná, avšak na horním konci letenské pláně, stísněná mezi stromy, domy a přetíženou dopravní tepnou, je to rušivý prvek, který se tam dostal jakýmsi omylem a rád by se odtud diskrétně někam odplazil, kdyby to jen šlo. A ta výška, nepřiměřená hmotnost a disharmonie tvarů i barev s panoramem Hradčan! Jsem si jist, že by si tak blízko Hradčan sama chobotnice připadala jako cizí vetřelec, který byl násilně umístěn někam, kam se vůbec nedral.

Nemohu si odpustit srovnání se dvěma architektonickými skvosty, které ideálně zapadají do svého prostředí, ač by např. na letenské pláni působily jako pěst na oko. Najděte si na internetu obrázky opery v Sydney z nejrůznějších úhlů nebo projekt nové Labské filharmonie (Elbphilharmonie) v Hamburku. A představte si je bez vodní hladiny kolem a bez jejich specifického pozadí, někde mezi obyčejnými činžáky.

Rozumný názor vyslovil Milan Knížák, který sice není vítězným návrhem nijak nadšen, chobotnici si však dovede představit někde jinde v Praze. Vhodné místo by se při dobré vůli jistě našlo. Přímo u Vltavy by to bylo nejlepší, zřejmě by to však nešlo vzhledem k umístění knihovních fondů pod zemí. Hledejme tedy důstojné místo a nikoli předměstskou odkladovou plochu někde jinde a nechme před naší milou chobotnicí trochu volného prostoru. Dejme jí tam nějakou nehlubokou vodní hladinu, ve které by se mohla aspoň shlížet, když už jí bude souzeno žít navěky na souši. Dejme jí tedy šanci, neprotlačujme ji však do prostředí, do něhož se nehodí a s nímž nemá kulturně nic společného.

Podívejme se přitom kvalifikovaně a nepředpojatě i na projektovanou cenu a riziko jejího překročení a na další docela přízemní praktické a finanční otázky (provoz, topení, klimatizace, údržba, izolace, čištění a renovace fasády, atd.), o nichž je známo, že je i nejlepší architekti rádi ignorují a často o nich dávají příliš optimistické informace. A nechme příslušným odborníkům a úředníkům starost o dořešení procedurálních otázek, jako např. zda zadání projektu připouštělo či zakazovalo umístění knihovních fondů pod zemí či zda byl vítězný návrh nějak zvýhodněn. Takové otázky nejsou pro širší veřejnost příliš zajímavé, i když i ony mohou mít pro celý projekt svou důležitost.

                 
Obsah vydání       21. 5. 2007
21. 5. 2007 Vstup jen pro bílé Josef  Vít
21. 5. 2007 Jak chtěl pan Payne zachránit Evropu Jan  Neoral
21. 5. 2007 Ano, samozřejmě, Michael Moore je aktivista
21. 5. 2007 Květen 2007: k čemu předčasné volby? Boris  Cvek
21. 5. 2007 Policie a podivné zvyklosti v České republice
21. 5. 2007 Kocourkovské radovánky Václav  Dušek
19. 5. 2007 Pošetilá zahraniční politika ODS a Evropa v ohrožení Jiří  Kadeřávek
21. 5. 2007 Cenzura internetu se provádí ve stále větším počtu států
21. 5. 2007 Co by řekl asi Jimmy Carter o zastáncích základen? Uwe  Ladwig
21. 5. 2007 Diskuse o antikomunismu
21. 5. 2007 Viděli jste Madeleine?
21. 5. 2007 Slová Milan  Rúfus
21. 5. 2007 O kultuře diskutujme kulturně Milan  Kubr
21. 5. 2007 Proč se v ČR nepublikuje zpravodajství z Dálného východu? Petr  Fiala
21. 5. 2007 Klimatické změny, globální darwinismus a náboženský fanatismus Kamil Vladislav Vaněk
21. 5. 2007 Feministický úhel horolezeckého článku byl zbytečný
21. 5. 2007 Osmitisícovky a ženy Petr  Wagner
21. 5. 2007 Datace evangelií Zdeněk  Bárta
19. 5. 2007 V Pákistánu přivítali Topolánka kostkovanou vlajkou
19. 5. 2007 Ne, Blaire! Americký dar na rozloučenou britskému premiérovi
19. 5. 2007 Americká vláda se snaží zkonfiskovat náš film, tvrdí Moorův producent
18. 5. 2007 Putin je opět zatracován pro odpor k Sorosovým nečistým praktikám Hugo  Fibiger
18. 5. 2007 New York Times: Raketovou obranu (zatím) nepotřebujeme
18. 5. 2007 Kamenem a chlebem Pavel  Kopecký
4. 5. 2007 Hospodaření OSBL za duben 2007
22. 11. 2003 Adresy redakce