2. 7. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
2. 7. 2007

Intervence, budování státu a imperiální ambice USA

William T. Kabb, přední kritik americké zahraniční politiky, píše, že na prahu 21. století imperiální ambice USA představují neoliberální globalizaci, jejichž základem je hegemonie nad mezinárodním režimem obchodu, financí a investic světové ekonomiky a jejich institucionální páteře (Mezinárodní měnový fond, Světová organizace obchodu, Světová banka) doplněné metodou vojenského dobývání když je toto považováno za nutné.

Základním stavebním kamenem této ambice je i doktrína budování státu (state building) spočívající v rozvoji mezinárodních regulačních mechanizmů zaměřených na řešení otázky tzv. neúspěšných či zhroucených států (failed states, collapsed states), které USA považují za klíčové ve své zahraničně politické strategii.

O tom svědčí dokument Bílého domu, 2002 US National Security Strategy, vytyčující dlouhodobé bezpečnostně politické výhledy USA a doslovně konstatující, že "Ameriku v post-studenoválečném prostředí ohrožují méně státy dobyvatelské než rozpadající se." Prakticky to vedlo k otevření nového úřadu při Statním departmentu, Office of Reconstruction and Stabilization, jehož poslaní charakterizoval sám prezident USA Bush II. ve svém projevu 17. května 2005 při slavnostní večeři vlivné International Republican Institute (IRI) jako prostředek k posílení "odpovědnosti naši vlády při podpoře národů vymaňujících se z tyranie a válek."

Nástup tohoto neoliberálního (tj. programově usilujícího o podřízení veškerého společenského života zájmům finančního kapitálu s ohledem na jeho maximální ziskovost -- dle Roberta W. McChesneyho) "zájmu o stát" vysvětlují nejen změny v mocenské rovnováze, ke kterým došlo v post-bipolárním mezinárodním systému, ale i, jak významně odhaluje kniha Francese S. Saunderse Who Paid the Piper: the CIA and the Cultural Cold War (1999), důsledky dlouhodobého zapojení nejznámějších evropských zastánců "politické svobody" do služby globálního kapitálu.

Právě to druhé umožnilo od 80. let minulého století postupnou krystalizaci intelektuálně ochablého a státnicky vyprahlého mezinárodního klimatu, v němž nejreakčnější představitele amerického establishmentu, takřka bez obav, prosazovali vlastní politickou agendu o nutnosti přizpůsobování světu potřebám USA na úkor mezinárodní stability a světového míru.

Post-bipolární mezinárodní systém bez významného soupeře americké rozpínavosti přispívá k potlačení stranictví (partisanship) americké demokracie a její inklinaci k unilaterálnímu prosazování vlastních zahraničně politických agend, o čemž svědčí nejen jednání diplomatů-extremistů jakým byl například John Bolton, ale i slova Madeleine Albrightové, která v době první irácké krize v r. 1994 prohlásila na půdě RB OSN, že "USA budou jednat multilaterálně když mohou, a unilaterálně když to považují za nutné."

Kromě toho ovšem jsou další stejně závažné okolnosti vysvětlující důležitost doktríny budování státu v kontextu současného mocenského štvaní USA:

Za prve v kontrastu s otevřeně útočnou strategií Pentagonu preventivního úderu (preemptive attack) schvalujícího agresi proti státům, jež USA považují za nepřítele, nese jakousi auru šlechetnosti, která chce zmírnit zdrcující dopady vojenské agrese jednak na život zasažené země, a jednak na princip suverenity a nevměšování se (non-intervention), na němž stojí právní a institucionální základy Charty OSN.

Za druhé jako druh PR zamlžuje problémy "nového humanitarismu," přesněji jeho kulturně konfrontační podstatu, která účelově zaměňuje práva jednotlivců s právy a poslání státu tak, že v dnešním domnělém svobodném světě stát již pozbyl svou funkci referenčního subjektu bezpečnosti a prospěchu společnosti, tudíž i jeho suverenitu nelze považovat za překážku "humanitárně vojenským intervencím."

O výstřednosti tohoto ve své podstatě antisociálního zpochybňování funkce státu svědčí nejen jeho selektivnost, týká se výlučně té části světa považované za vně západního světa, ale i sekvence událostí po 11/9 vedoucích k špinavému a bezvýchodnému zapletení USA a jejich donucovací a nereprezentativní koalice ochotných ("Coalition of the Willing") v Iráku, ale i Afghánistánu pod záminkou obnovení státu a zákonnosti i podpory humanitarismu.

Dnes, dva roky po výše zmíněném projevu Bushe II., kde jsou připomenutá jako nadějné příklady transformace k demokracii a stabilitě, prestižní časopis Foreign Policy ve svém nejnovějším čísle charakterizuje obě země jako společnosti, které nejen USA ohrožují ale jsou i zdrojem jejich velkého rozčarování a zklamání (www://foreignpolicy.com).

Další tvrdé důkazy o selhání strategie šíření amerických ideálů svobody a demokracie přinesla nejnovější zpráva úřadu Vysokého komisaře pro uprchlíky OSN, 2006 Global Trends, která upozorňuje na největší celosvětově nárůst počtu uprchlíků od r. 2002 a to o 14% na téměř 10 miliónů osob, na němž se nejvíce podílejí právě Iráčané a Afgánci (www.unhcr.org).

Právě zkušenosti Iráku a Afghánistánu ukazují, že doktrína budování státu získává největší prostor tam, kde stát je kapacitně a legitimně oslabený, a díky tomu lze snadno vytvořit účelně manipulovaný quasi-mezinárodní konsensus vedoucí k jeho plné či částečné anexi prostřednictvím různých restrikcí. Ty slouží nejen ke zpětnému ospravedlnění vměšování se a okupace cizího území, ale pomocí jakýchsi prakticky měřitelných parametrů (liberalizace, privatizace, dobré vládnutí, apod.) dále prohlubují jeho závislost a podrývají možnosti autonomního rozhodování.

Tím ideologie a praxe neoliberalismu ospravedlňuje své doktríny budování státu, což není nic jiného než nově-koncipovaná role státu jako politického subjektu, který je schopen udržet vnitřní pořádek případně zprostředkovávat předem vymezený okruh mezinárodních aktivit, aniž by usiloval o své tradiční výlučně právo spojované se suverenitou, tudíž i kontroly a rozvoje vlastních lidských a materiálních zdrojů. V tomto smyslu můžeme chápat nový "imperiální projekt" (podle A. Gramsci) USA, v němž hraje důležitou roli doktrína budování státu, jako třídně založený a polarizující proces, v němž se otázka mezinárodně organizované proti-reakce stává nebývale aktuální.

                 
Obsah vydání       2. 7. 2007
1. 7. 2007 Lidé o tom chtějí mluvit, filmař to natočí, ale v médiích to systematičtěji nenajdete Jan  Čulík
1. 7. 2007 Bigotní dogmatismus zprava i zleva Jan  Čulík
2. 7. 2007 Fotografický deník: Karlovy Vary 2007 Štěpán  Kotrba
30. 6. 2007 O slávě a o čistotě Jan  Čulík
2. 7. 2007 Michael  Marčák
1. 7. 2007 Městu a světu: Rozepnutý poklopec stínového premiéra Štěpán  Kotrba
1. 7. 2007 Jak pomalu lze jít? Poetický film a umění zaujmout diváka Ema  Čulík
1. 7. 2007 How slow can you go? - Poetic film and the art of the audience Ema  Čulík
30. 6. 2007 Slibný začátek Jan  Čulík
1. 7. 2007 Atentát ve skotském Glasgow
30. 6. 2007 Pandořina skřínka otevřena Fabiano  Golgo
29. 6. 2007 Vyrobíme sami objektivní pořad o americkém radaru, když to vaši redaktoři neumějí nebo nechtějí udělat
2. 7. 2007 Intervence, budování státu a imperiální ambice USA Mesfin  Gedlu
2. 7. 2007 Kolem Transparency International netransparentno
2. 7. 2007 Prázdniny na Božích mlýnech Pavel  Kopecký
2. 7. 2007 Je nesprávné pomíjet Menzelův láskyplný pohled
29. 6. 2007 Film o lidské nedokonalosti Jan  Čulík
2. 7. 2007 Co je víc? Jiřina  Hauková
30. 6. 2007 Kvůli klimatizaci ničíme životní prostředí Jan  Čulík
30. 6. 2007 Globální hrozba ze strany nejrozsáhlejšího militaristického komplexu všech dob Daniel  Veselý
2. 7. 2007 Budovatelé demokracie a trhu - flákači, absentéři, příživníci a vykořisťovatelé Michal Z. Čenko
30. 6. 2007 Vyvařování v nemocnicích Petr  Wagner
2. 7. 2007 Silniční zákon: Proč nás policie zbytečně perzekvuje? Petr  Wagner
2. 7. 2007 Zapomenutý básník Louis Fürnberg 24. 5. 1909 -- 23. 6. 1957 Richard  Seemann
30. 6. 2007 Budeme z ideologických důvodů předstírat, že jídlo v nemocnici je chutné? Jan  Bím
2. 7. 2007 Nový silniční zákon rok poté
29. 6. 2007 Přestaňte kouřit, začněte žít Jan  Čulík
29. 6. 2007 Gangsterské metody v boji o rozhlas Štěpán  Kotrba
29. 6. 2007 Puzení konat Václav  Dušek
29. 6. 2007 Nový silniční zákon rok poté Ivo  Antušek
29. 6. 2007 Film, který neví, co chce říct Jan  Čulík
4. 5. 2007 Hospodaření OSBL za duben 2007