20. 8. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Doc. RNDr. Luděk Pekárek, DrSc.
20. 8. 2007

Sisyfovské úsilí odborníka na "elektromagnetický smog"

Americká raketová základna na území Česka  - TÉMA BLKde se vzal odborník na radary Pekárek? Tak se zeptali všichni ve chvíli, kdy za "zastánce" radarové základny v Brdech začal hovořit pán v kmetském věku, o jehož odbornosti lze dnes už s úspěchem pochybovat.

Nicméně Doc. RNDr. Luděk Pekárek, DrSc. existuje. Je jím bývalý ředitel Fyzikálního ústavu ČSAV, dnes agilní důchodce a člen klubu Sisyfos, spolupracovník jeho předsedy, anatoma prof. MUDr. Jiřího Heřta, DrSc., se kterým například editoval sborníky Sisyfa "Věda kontra iracionalita" (Academia 2002) . Jeho popularizační práce je veřejnosti známá, vášnivě rád diskutuje s různými zastánci pavědeckých či nonkonformních teorií, zabýval se například experimentováním se senzibily, geopatogenními zónami a proutkaři, vysvětloval fyzikální nesmyslnost homeopatie, polemizoval o škodlivosti mobilních telefonů či dalších zdrojů "elektrosmogu". Pokud se pouští popularizačně na přednáškách Sisyfa do New Age či mnoha jiných odrůd postmoderního mystického blábolení, je zajímavý a jízlivý. Pokud rozhoduje o udělení vědeckých hodností jako člen vědecké rady Univerzity Karlovy, je to tragédie. S vědou už totiž nemá Pekárek dlouho nic společného. Protože věda vyžaduje nezaujatost.

Pro klub skeptiků Sisyfos přednášel na jeho kongresech v letech 1995-2001 na téma "Působení elektromagnetického pole na člověka" a "Magnetismus a jeho účinky na živý organismus". V roce 1988 se dokonce pokusil o novou koncepci vyučování fyzice na střední škole. (in: Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 33/1988, 37-46) Snad proto ho nazývá hnutí Pro základnu "jedním z největších expertů na problematiku". Ne tragédie, ale fraška.

foto: Nikola Hronková, MAFA pro iDnes

O hodnotách a poselstvích

Jako externistu-seniora ho určitě nevyhodí z katedry fyziky povrchů a plazmatu ČVUT, kde studentům přednáší v hodinách matematického modelování na téma deterministický chaos, nelineární oscilace a vlny. Od kyvadla po předpovídání počasí a tsunami. Poněkud široký záběr, kdyby měl Pekárek jít dál, než k vysvětlení rovnic. Pokud se Pekárek věnuje podpoře výuky fyziky na středních školách, jako například ve filmu "Vlny kolem nás" kde na příkladech vln na vodě, světelných vln či akustických vln jsou představeny základní jevy skládání, interference vln pro studenty SOU a SŠ, je to v pořádku. Stejně tak je v pořádku, pokud bývalý ředitel ústavu přednáší na téma "O hodnotách a poselství fyziky a vědy", případně jako pracovník oddělení pro neionizující elektromagnetická pole a záření Hygienické stanice Hl. m. Prahy hovoří "Populárně a vědecky o proutkaření". Horší to už je, pokud Pekárek rozptyluje "zbytečné a neodůvodněné" obavy z vlivu elektromagnetického pole na člověka (Věda kontra iracionalita 3, Sisyfos, Academia 2005), či jeho kolega, pedolog prof. Ing. Miroslav Kutílek, DrSc. se vyjadřuje pohrdlivě o tom, že globální oteplování je lidstvem způsobená realita: "Zatím nebyla potvrzena hypotéza o vlivu emisí CO2 jakožto dominantního faktoru způsobujícího vzrůst globální teploty. " (Globální oteplování a klimatické změny v minulosti, CEP 2007). Zde už aktivity obou pánů překračují meze vědecké diskuze, a oba se zde vydávají na pole politiky. Pekárkovi po celý život známé politiky. Protože Pekárek byl více politik, než vědec. Jako ředitel Fyzikálního ústavu ČSAV musel, řeknete. Ale je více věcí, které Pekárek nemusel. Nemusel být fízl.

Členem KSČ byl od roku 1945. Vystudoval fyziku na přírodovědecké fakultě v roce 1948, v letech 1951-53 aspirantura na Moskevské státní univerzitě, od r. 1954 pracoval ve Fyzikálním ústavu Akademie věd České republiky, Tehdy po pochopitelně nutném souhlasu OV KSČ v roce 1955 ve svých 30 letech se stal ředitelem Fyzikálního ústavu a byl jím do roku 1972, kdy byl vyloučen z KSČ. Potom ještě za Husákovy normalizace třikrát podepsal spolupráci s StB. V roce 1962 jako ideový spolupracovník zahraniční rozvědky, v roce 1973 jako agent vnitřní kontrarozvědky, v roce 1977 jako tajný spolupracovník ekonomické kontrarozvědky s krycím jménem Šabart.

Luděk Pekárek v databázi spolupracovníků StB - MV ČR ZDE

Vladimír Dvořák, Svatopluk Krupička, Antonín Šimůnek: Pohled do minulosti Fyzikálního ústavu ČSAV ZDE

Nezaujatý odborný pracovník

Luděk Pekárek, Pavel Šístek, Lukáš Jelínek si v Česku vydali publikaci Neionizující záření : expozice a zdravotní rizika (Praha: Státní zdravotní ústav, 2006. ISBN 80-7071-276-7) Pekárek osvěcuje svým optimismem vědeckou komunitu i laiky. Popularizuje vědu ve spolku Sisyfos i v AV ČR. Je jednoznačný a k protivníkům silně sarkastický, až sprostý. Neváhá je označovat za potenciální pacienty psychiatrických zařízení. Ale to může dělat pouze v Praze, kde mu to ještě žerou...

Z vědeckého hlediska naprosto absurdní a diletantské argumentace se dopustil prof. Pekárek v hodnocení semináře Světové zdravotnické organizace WHO a Ministerstva zdravotnictví ČR k syndromu EMH (elektromagnetické hypersensitivity), který se konal v Praze ve dnech 25. až 27. října 2004 . MZ ČR pověřilo doc. RNDr. Luďka Pekárka, DrSc. zastupovat ministerstvo při pořádání konference-semináře. Údiv nastane ve chvíli, když zjistíme, že Pekárek svou "vědeckou argumentaci" zveřejnil jako zprávu na oficiálních stránkách Státního zdravotního ústavu...

Na začátku osmdesátých let minulého století ve Švédsku hledali odpověď na původ zdravotních potíží některých osob, pracujících u počítačových monitorů. Ty si stěžovaly na svědění kůže, pálení očí, poruchy spánku, bolení hlavy, někdy se u nich objevovala vyrážka v obličeji, závratě, tendence ke zvracení, bolesti kloubů, poruchy srdečního rytmu, zvýšený krevní tlak a mnohé jiné obtíže. Představa o tom, že někteří lidé jsou přecitlivělí k působení elektromagnetického pole, se rychle rozšířila po celém světě. Nejsou řídké případy, kdy zdravotní potíže přisuzované expozici elektromagnetickému poli, dosáhnou nesnesitelné úrovně a kdy postižení lidé opouštějí zaměstnání a vyhledávají k pobytu místa vzdálená od měst.

Hlavním výsledkem jednání konference bylo konstatování, že nebyla nalezena příčinná souvislost mezi expozicí elektromagnetickému poli a zdravotními potížemi, které této expozici postižení lidé přisuzují.

Elektromagnetické pole může mít velkou, často i rozhodující úlohu u osob přesvědčených o tom, že jsou ozařováni. Je dobře známé, že úzkost a strach z neviditelného záření může způsobit u citlivých osob zdravotní potíže, které se projeví měřitelnými a někdy velmi závažnými poruchami. Psychoterapie by v těchto případech měla být součástí léčby.

... jde o psychosomatický syndrom, který se vyvine u osob citlivých nikoli k expozici elektromagnetickému poli, nýbrž ke zprávám o zhoubném působení těchto polí na člověka....

Tento stav byl označen termínem idiopatická netolerance k prostředí. Název vyjadřuje, že příčina narušení zdravotního stavu není známa a podporuje výklad, že u postižených osob jde o druh fobie. Obdobná fobie byla indikována po katastrofě v Černobylu v místech, kde zvýšení radioaktivity bylo samo o sobě zdravotně bezvýznamné, kde se však přesto objevovaly zdravotní potíže mylně přisuzované radioaktivnímu záření.

Milým překvapením bylo, že po našich vystoupeních, která se jednoznačně přihlásila k psychosomatickému vysvětlení posuzovaného onemocnění a uvedla na jeho podporu mnoho konkrétních argumentů, se značný počet účastníků semináře k této interpretaci ihned připojil a souhlasil i s návrhem označit toto onemocnění jako fobii k elektromagnetickému poli (elektrofobii). Zřejmě se za uplynulých dvacet let nashromáždilo tolik poznatků o zdravotních obtížích, které postižené osoby připisují elektromagnetickému poli, že mozky nezaujatých odborných pracovníků jsou dobře připraveny přijmout psychosomatické vysvětlení tohoto onemocnění.

... Nicméně u autorů zvaných přednášek, kteří se tématem zabývali většinou déle než deset let a na jejichž přehled o tématice pracovníci WHO spoléhali, byla neznalost této práce nepochopitelná a těžko omluvitelná. Situace nepotřebuje další komentář -- snad jen poznámku, že jakožto účastníci z České republiky jsme došli ke stejnému závěru jako Göthe et al., aniž jsme Göthovu práci znali. ...

Jedno zajímavé poučení, které z polovičatého závěru semináře vyplynulo, je tedy v poznání zatím málo uvažovaného druhu střetnutí zájmů: Naprostá většina těch, kteří byli vybráni k přednesení přehledných referátů a všichni ti, kteří řídili závěrečná zasedání tří komisí, patřili k dlouhodobým řešitelům úkolu "EHS". Ti neměli zájem hledat jiné vysvětlení než "elektromagnetické" přesto, že tento směr pětadvacet let nikam nevedl.

Zkušený psychiatr, informovaný o intenzitě polí, kterým pacient přisuzuje své potíže, musí totiž psychosomatickou příčinu těchto potíží odhalit velmi brzy. ...

Luděk Pekárek: Konec elektromagnetické hypersenzitivity - "informace" Centra pracovního lékařství SZÚ ZDE

Luděk Pekárek: Konference o elektromagnetické hypersenzitivitě - zpravodaj SISYFOS ZDE

Psychosomatické či naopak somatopsychické vazby lze vysledovat u některých jedinců na jakýkoliv podnět, nejen na elmag. záření. Klinické studie v uplynulých čtyřiceti letech jednoznačně prokázaly stressovou, autosugesční ale i vnější sugesční přecitlivělost různé intenzity u cca 1-10% populace. Podmiňující roli může, ale i nemusí hrát premorbidní náchylnost orgánu. U obzvláště citlivých jedinců lze takto vyvolat i čistě orgánová onemocnění. Nejen nespecifické projevy se zjevnou vazbou na nervovou soustavu, jako např. ochrnutí či poruchy smyslů, ale i žaludeční vřed či stigma. Vsugerovat si můžeme i smrt. Možný vliv je i opačný - somatopsychický vliv - to když se somatické predispozice projeví v psychickém vývoji. Popsány jsou psychosomatické vazby u chorob srdce, krevního tlaku, dýchání, zažívacího traktu, kůže, ženských orgánů, ORL, hlasu, očí, zubů, pohybového ústrojí. To vše patří k voodoo této civilizace. Vyloučit vliv davové či mediální sugesce na psychicky predestinované jedince nelze. Nicméně Pekárkovo optimistické nadšení pro jednoznačně psychiatrický výklad EMH nesdílí nikdo až tak ostře, mimo Pekárka.

WHO sice připustila psychosomatické vlivy u syndromu EMH, ale připustila ohrožení zdraví přidružené k EMF expozici. Sdělila korektně v tu dobu známá fakta. Nic víc.

WHO: Electromagnetic fields and public health 12. 2005 ZDE

WHO na základě studií ještě v roce 2006 hovoří o EMH osobách. Stále není známo, zda jev EMH může být nezávislou chorobou nebo druhem "Multiple- Environmental-Sensitivity-Syndrome", jak je popsán syndrom přecitlivělosti na rozmanité chemikálie, tvrdí o výsledcích studie projektu NEMESIS (1996-2000) jeho autoři, Christopher H. Mueller a Christoph Schierz z Institute for Hygiene and Applied Physiology (IHA) Swiss Federal Institute of Technology ETH. Komise WHO i britský National Radiological Protection Board či Health Protection Agency se s touto opatrností a vědeckou nejenoznačností dodnes ztotožňují. Čili žádné kategorické hodnocení či dokonce jednomyslnost názorů a bagatelizování vlivu elektromagnetického záření na lidské zdraví či jeho redukce pouze na psychosomatické vysvětlení. Reakcí odborníků WHO je zdravý skepticismus, projevující se v pokračování výzkumu, v legislativné rovině pak ostrými limity expozice elmag. záření , zejména civilních osob. Prostě - předběžná opatrnost a nedůvěra ke všem dosavadním zjištěním, vyžadující další studie. Vášnivě jednostranný, arogantní pohled profesora Pekárka tak v porovnání s konstatoáním jednotlivých odborných týmů i samotné WHO čouhá jako sláma z bot jednoho českého burana ve vědeckém plášti. Určitě ne "mozek nezaujatého odborného pracovníka". Přesvědčen kategoricky o své jediné pravdě až na hranici - není to to správně české, husitské?

Kjell Hansson Mild, Mike Repacholi, Emilie van Deventer: Electromagnetic Hypersensitivity - WHO 2006 ZDE

World Health Orgnization: Electromagnetic fields (300 Hz to 300 GHz), Health hazard assessment ZDE

Doporučení expertů WHO je vůči veřejnosti, pořicházející do styku s elektromagnetickým zářením opatrně formulované, ale komplexní:

    Primární prevence
  • zmenšení expozice elektromagnetickému záření v celku populace
  • Označení produktů a návody zajišťující, že veřejnost může měřit expozice
  • Regulační aktivita, která zahrnuje vynucení existujících předpisů a zajištění kvality testování stejně jako odpovídající nové směrnice.
    Sekundární prevence
  • snížení expozice elektromagnetického záření u citlivých jednotlivců. To může zahrnovat různá praktická opatření - od naprosté eliminace po pouhé snížení expozice.
    Terciální prevence
  • léčba zasažených jednotlivců.

Definition, Epidemiology and Management of Electrical Sensitivity Report for the Radiation Protection Division of the Health Protection Agency - 2005 ZDE

Health Protection Agency - 2005: Statement by the National Radiological Protection Board Advice on Limiting Exposure to Electromagnetic Fields (0-300 GHz) ZDE

Pekárkovy zahřáté tkáně

... Podle něj je sice pravda, že trouby skutečně mají vliv na aminokyseliny v ohřívaných pokrmech, a rovněž je možné, že část záření unikne mimo ně, ale podle něj ani jedna z těchto věcí není člověku nebezpečná.

Mikrovlnné trouby, stejně jako mobily, pracují s neionizujícím magnetickým zářením. Slovo záření sice vzbuzuje obavy, ale podle Pekárka v tomto případě nejsou na místě. "Neionizující záření se chová jinak než záření ionizující, jako jsou třeba rentgenové paprsky," vysvětlil docent Pekárek.

Rentgenové a podobné paprsky zároveň působí jako proud částic a mohou skutečně poškodit molekuly v tkáni tak, že pokud si tělo změny samo nezacelí, může začít zhoubné bujení. "Ale neionizující záření vysílá fotony a ty jsou tak malé, že molekuly nijak měnit nemohou," tvrdí Pekárek. Mohou tkáň pouze zahřát.

Takže i kdyby z trouby nějaké paprsky unikly, největším nebezpečím má být riziko zahřátí tkáně, což však v praxi vzhledem k jejich malému množství nehrozí. "Ještě tak největší nebezpečí by se týkalo očí, ty jsou na to nejcitlivější," dodává expert.

iDnes: Mikrovlnné trouby neškodí, tvrdí vědci ZDE

To, že mikrovlnné záření vysílá fotony, a díky tomu ohřívá tkáně, je žvást, i když odkázaný do kvantové teorie. Proud fotonů sám o sobě neřeší nic.

Materiály, které obsahují vodu, například potraviny, kapaliny nebo tkáně pohlcují mikrovlnnou energii , která se pak mění v teplo. Molekula vody má charakteristický tvar daný atomem kyslíku a dvěma atomy vodíku, které dohromady svírají úhel přibližně 105°. Toto uspořádání způsobuje, že molekula vody vytváří takzvaný dipól. Kladné náboje jader a záporné náboje elektronových obalů nejsou v molekule vody rozmístěny zcela symetricky, což znamená, že molekula se navenek jeví na jedné straně nabitá víc kladně, na druhé záporně.

Mikrovlny produkované troubou tvoří elektromagnetické vlnění, které působí na nabité předměty, v našem případě na molekuly tuků, cukru a vody. Mikrovlny velmi rychle mění polaritu elektromagnetického pole v daném místě, podobně jako rozkmitaná struna mění svoji polohu nahoru a dolů. Dochází k jejich vibraci až rotaci ve směru pole. Oscilující pole působí na dipóly vody, rozkmitává je a dodává jim tak energii. Při vysoké rychlosti oscilace pole nestačí molekuly tyto změny zcela sledovat a výsledkem pohybu a vzájemného "tření" molekul je přeměna mikrovlnné energie na teplo. Tato energie se projeví například rozrušováním chemických vazeb v řetězcích molekul navázaných k sobě a zvyšováním pohybové energie molekul. Mikrovlny urychlují pohyb molekul. Navenek potom pozorujeme tento zvýšený pohyb molekul jako růst teploty. A právě ono rozrušováním chemických vazeb v řetězcích molekul navázaných k sobě je ovšem to, co vadí i organickým molekulám v našem těle. Protože ony rozrušené molekuly už nejsou "ohřátá" živá tkáň, ale rozložená mrtvá tkáň a nebo napadená buňka, která může reagovat samoopravným procesem, který se může, nebo nemusí povést. Pokud se nepovede, vznikne útvar deformovaný, známý jako rakovinné bujení. Takže žádné fotony, ale pohyb molekul

Magnetron, který emituje mikrovlny, je vzduchem chlazená elektronka a pracuje na principu ohýbání toku elektronů pomocí silného magnetického pole. V roce 1946 se Dr. Percy Spencer zabýval výzkumem, který souvisel s radary a přitom si všiml tepelných účinků mikrovlnné energie na některé látky. Na základě tohoto objevu zkonstruoval první mikrovlnnou troubu.

Důležité je, že frekvence mikrovln 12,25 cm, což je 2,45 miliardy kmitů za vteřinu, tedy 2450 MHz, je stejná jako vlastní frekvence kmitání dipólů vody. Dochází zde k jevu rezonance. Mikrovlny o výše uvedeném kmitočtu tedy díky rezonanci nejlépe rozkmitají právě molekuly vody... V mikrovlnné troubě je kmitočet konstantní, u radaru nikoliv.

A Brief History of the Microwave Oven ZDE

Jediné, co se zatím ví jistě, je to, že záření z mobilů může zahřívat tkáně

Minulý týden vzbudila velký rozruch zpráva britských vědců z týmu vedeného Williamem Stewartem, podle které nepatří mobilní telefony do rukou dětem, zejména těm mladším osmi let. Shodou okolností se ve stejné době objevila také informace, že mobily mají vliv na DNA - k takovému závěru dospěli vědci z mezinárodního týmu po pokusech na tkáňových kulturách. Podle nich stoupá s používáním mobilních telefonů riziko, že se vytvoří zhoubné nádory. Typ záření, který mobily vysílají, přitom se zhoubnými nádory bývá spojován. Závěr se zdál jednoznačný, telefony jsou nebezpečné, záření, které vysílají, může poškodit lidské zdraví.

České výzkumy

"Viděl jsem anglickou studii, má celkem 120 stran a v podstatě nepotvrdila nic jiného než už dříve známý tepelný účinek záření, vysílaného mobilními telefony," uvedl Luděk Pekárek z Národní referenční laboratoře pro neionizující záření "Mobilní telefony nejsou bez vlivu, ale zatím třeba neumíme říci, zda působí nějaké vratné či nevratné změny," řekl František Vožeh z plzeňského ústavu, který proto raději v případě telefonů doporučuje předběžnou opatrnost, zejména pokud jde o děti. Neznamená to však podle něj, že by mobily škodily, jen se zatím rizika nepovedlo ani potvrdit, ani vyvrátit. Podobně hovoří i pražští lékaři, kteří se zkoumáním mobilů zabývají. "Telefon vyzařuje ve chvíli, kdy do něj člověk mluví, ne když poslouchá," uvedl před několika dny pro MF DNES neurolog Robert Jech.

agentura ActivConzult: Škodí mobilní telefony ? ZDE

"Podle toho, co jsme se zatím dozvěděli, by americký radar mohl mít průměrný výkon kolem 200 kilowattů, což není o mnoho více než výkon vysílačů instalovaných na žižkovské věži," řekl LN Luděk Pekárek z Národní referenční laboratoře pro neionizující záření.

Zatímco však běžná vysílací zařízení třeba pro televizní a rozhlasový signál či mobilní telefony "vyzařují" elektromagnetické vlny kontinuálně a všude kolem sebe, radar vysílá krátké přerušované pulzy, soustředěné do úzkého paprsku. Ten se rozšiřuje teprve ve větší vzdálenosti a výšce, vůbec tedy nezasahuje své okolí na zemi.

Marek Kerles, LN 28. 3. 2007/RadarBrdy.cz: Radar musí splnit české normy ZDE

Pekárek tvrdí, že přes nekončící debatu o vlivu mobilních telefonů či televizních vysílačů na lidské zdraví je zatím vědecky prokázán pouze jeden konkrétní účinek: "Záření může oteplovat organismus," říká Pekárek. Z tohoto důvodu platí v Česku i v EU normy, které říkají, že zaměstnanci vysílacích zařízení, včetně vojáků, mohou být vystaveni pouze takovému záření, které může teoreticky ohřát jejich tělo o jednu desetinu stupně Celsia. U běžných obyvatel je pak tento limit ještě pětkrát nižší.

"Elektromagnetické pole od zapnutého mobilu u ucha je minimálně desetitisíckrát větší, než od uvažovaného radaru, i kdybyste byli v jakékoli obci v jeho okolí," uvedl Pekárek v rozhovoru.

iDnes: Mobil u ucha září víc než radar, uklidňuje odborník ZDE

Opět žvást. To by platilo, kdyby oněch 200 kilowattů (ale středního vyzářeného výkonu) nebylo směrováno do impulsního paprsku o úhlu 0,18° . Impulsní výkon má úplně jiné hodnoty... Maximální výkon může dosáhnout hladce hodnot přes 4 MW. Na vzdálenost několika kilometrů je schopen takovýto paprsek zapálit pyropatrony v sedačce vojenského pilota či v airbagu automobilu. Z kovových součástek, které hlavní paprsek "olízne" či na něj dopadnou boční laloky, budou sršet jiskry stejně, jako když necháte v mikrovlnce lžičku... V okruhu 13,5 km od radaru není díky tomu možné používat výbušniny, v okruhu 8,6 km nesmí létat civilní letouny, v okruhu 4,5 km vojenské letouny a po zemi se neautorizované osoby nesmí pohybovat ve vzdálenosti kratší než 0,5 km. Ve vzdálenosti nad 5 km nemá být ani rušen příjem TV vysílání a nad 10 km rádiového vysílání včetně sítě mobilních operátorů. Příležitostná statická elektřina se může vyskytovat v některých případech použití radaru ve vzdálenosti 10 kilometrů. Oficiálně. Tento radar tvaruje úzký směrový paprsek do úhlu 0,18° v sektoru zhruba 13°x13° a hlavní osa tohoto radaru má vždy směřovat 2° nad úrovní terénu. Podle Stanislava Kauckého je tu hned jedna nejasnost - "hlavní svazek by teoreticky musel během elektronického snímání směřovat rovněž o 11° pod hlavní osu, tzn. směrem do terénu. Pak by výkonová hustota v místě náhodné osoby ve vzdálenosti nikoliv 6,5 km a ve výšce 192 m, ale na zemi ve vzdálenosti okolo dejme tomu 1 km dosahovala zcela jistě jiných hodnot a věřte, že nikoliv nižších, než uvedených 10 mW/cm2". Tento radar tvaruje úzký směrový paprsek o šířce 0,18° v sektoru zhruba 13°x13° a hlavní osa tohoto radaru má vždy směřovat 2° nad úrovní terénu. A hned je tu jedna nejasnost - pokud by to skutečně bylo tak, jak říká Marek, pak by hlavní svazek musel během elektronického snímání směřovat rovněž o 11° pod hlavní osu, tzn. směrem do terénu. Pak by výkonová hustota v místě náhodné osoby ve vzdálenosti nikoliv 6,5 km a ve výšce 192 m, ale na zemi ve vzdálenosti okolo dejme tomu 1 km dosahovala zcela jistě jiných hodnot a věřte, že nikoliv nižších, než uvedených 10 mW/cm2. Vyzařovací charakteristiky antén všech radarů mají také nežádoucí jev - boční smyčky, do kterých sice vyzařují mnohonásobně nižší výkon, ale nikoliv žádný výkon. Ani anténa XBR radaru není výjimkou - první postranní smyčka má v porovnání s hlavní smyčkou nižší úroveň o -20 dB, druhá asi o -40 dB. V praxi to znamená, že vyzařování by mělo být soustředěno sice do směru cíle (balistické rakety), ale současně parazitně i do jiných směrů, včetně terénu a nízko nad terén.

A je ještě jiný rozdíl mezi žižkovským vysílačem a brdským radarem. Rozhlasové či televizní vlny se nechovají stejně, jako mikrovlny. Jinak byste si ohřívali večeři na televizi a koukali byste se na fotbal do mikrovlnky...

Stanislav Kaucký: Radar v Česku: bezpečnostní riziko nebo zbytečné obavy? ZDE

Štěpán Kotrba: Radarová základna: dezinformace znehodnocují občanskou debatu ZDE
Stanislav Kaucký: Íránské rakety nikdy nebudou přesné; útok na radar může zničit cokoliv do vzdálenosti 2,5 km a více ZDE

Radar vás neohrozí, pokud budete nemocní, může za to váš strach. Takový vzkaz v pondělí lidem poslali armádní experti, kteří posuzovali možná zdravotní rizika spojená s plánovaným umístěním amerického radaru v Brdech. Několika stránková studie rozebírá dopady na vesnice v okolí plánované stavby a tvrdí, že případné záření radaru nebude mít na zdraví obyvatelstva žádný vliv.

Experti ale upozornili, že by se v oblasti mohly vyskytnout nemoci, které si lidé způsobí tím, že se bojí radaru. "Může se stát, že řada lidí bude nemocná z toho strachu. Jde o takzvaný psychosomatický syndrom. Někde už jsem slyšel, že lidé v Brdech už nyní trpí bolestmi hlavy či nespavostí, a to tam ten radar ještě nestojí," uvedl člen expertního týmu Luděk Pekárek ze Státního zdravotního ústavu. Ministerstvo zdravotnictví už podle něj souhlasilo, aby se v místě občas prováděli namátkové zdravotní prohlídky zaměřené na boj s tímto syndromem. Státní zdravotní ústav by byl ochoten do oblasti vyslat psychology a psychiatry. "Ano, jsme připraveni, ale když to těm lidem nabídnete, tak se urazí," doplnil Pekárek.

Americký radar? Nesmíte se bát, jinak budete nemocní ZDE

Radar zdraví nepoškodí. Ale může vyvolat syndrom ZDE

Co říci na závěr? Nechme mluvit ty, kteří opravdu rozumějí radarům...

Českem v posledních měsících hýbe diskuse o záměru USA postavit v Brdech radarovou základnu protiraketového systému. Jaký by mohl mít případný radar vliv na lidské zdraví? Hostem iDNES.cz byl pan RNDr. Luděk Pekárek, DrSc. z Národní referenční laboratoře pro neionizující záření Státního zdravotního ústavu v Praze, který v on-line rozhovoru dne 17. srpna 2007 odpovídal na otázky občanů. Tady je jedna z nich.

Pan Jan Svoboda položil otázku: Rád bych se zeptal na možnost odrazu paprsku (XBR radaru) směrem na Prahu, Příbram atd.

A takto na ní pan Pekárek odpověděl: K odražení paprsku od náhodného předmětu může ve výjimečném případě dojít, ale hodnoty odraženého záření budou ze zdravotního hlediska vždy zanedbatelně malé.

Tato odpověď však přinejmenším vyvolává pochybnosti. Podívejme se tedy trochu podrobněji na vliv rozptylu a odrazů energie v dráze hlavního svazku antény. Obrovská hustota výkonu, soustředěná v hlavním svazku o šířce 0,18° se bude šířit reálným vzdušným prostorem naší republiky (a přirozeně i dále) v podobě impulzů. V režimu vyhledávání cílů na velkých vzdálenostech bude nutné elektronické vychylování svazku jen v rozsahu o šířce velmi malých elevačních úhlů. Tato situace by nastala nejen v "ostré" bojové činnosti, tzn. v případě útoku nepřátelské rakety, ale přirozeně i v případě periodických testů a kalibrace radaru a to denně v trvání přibližně 2 (maximálně až 4 hodin), kdy úzký svazek bude směrován na družice na oběžných dráhách v kosmu. Z toho vyplývá, že náhodný objekt vysoko nad Zemí se může po relativně dlouhou dobu dostat do dráhy svazku a být ozařován obrovským soustředěným výkonem. S takovými hodnotami vyzařování ve vlnovém pásmu 3 cm nejsou zatím nikde ve světě zkušenosti. V těchto případech nelze vždy hovořit o mžikových ozářeních. Přitom musíme předpokládat, že signál se od tohoto objektu odrazí s intenzitou a do směru, které nelze nikdy předpovědět, protože se vždy bude jednat o zcela náhodný proces, přímo závislý na tvaru, rozměrech, materiálu objektu, jeho povrchu, ale i parametrech samotného signálu a dalších faktorech. S výjimečným případem, jak uvádí pan Pekárek, bych si nebyl tak jist, protože o České republice se v žádném případě nedá říci, že by byla prostorem s minimální hustotou obyvatelstva, spíš naopak. Kromě toho náš vzdušný prostor (mimo vymezenou bezpečnostní zónu) je doslova "prošpikován" letovými koridory, ve kterých se dá říci, že je velmi čilý letový provoz. Nelze předpokládat, že hustota obyvatelstva ani letového provozu se postupem času budou snižovat, spíš naopak. Přibývá i příznivců různých sportů, kteří se ve vzduchu cítí lépe, než doma za kamny. Z toho vyplývá, že pravděpodobnost výjimečných případů náhodných odrazů bude vzrůstat.

Další skutečností je, že každá nehomogenita atmosféry (teplotní rozhraní, zvýšená vodní koncentrace, turbulence, hustá oblaka prachu, ledu, sněhu a pod.) a létající objekty všeho druhu a původu (jako např. rogala, paragliding, větroně, horkovzdušné balóny, ptáci, modely, ale i vrtulníky záchranné služby), budou způsobovat útlum, rozptyl a odraz energie do různorodých směrů, včetně povrchu Země, a ve vzdálenostech stovek kilometrů od radaru i více. Sám ředitel agentury MDA generál Obering tvrdí, že pokud by se člověk (např. na rogalu) dostal do hlavního svazku ve vzdálenosti 8 km, bylo by to pro něj sakramentsky zlé.

Hlavním nebezpečným vlivem na okolí obecně, je však výkon. Z hlediska nebezpečného výkonu lze zónu přibližně do 50 km považovat za zvláště nebezpečnou. Nelze totiž propagandisticky tvrdit, že "tam (v Brdech) už bezletová zóna je". Stačí si uvědomit, že odraz energie jediného impulzu od letounu vzdáleného 50 a více kilometrů za bezpečnostní zónou Brdy, směrem k Zemi a do jiných náhodných směrů, bude realitou s těžko předvídatelnými následky na zdraví lidí, provozuschopnost avioniky na palubě letounů a jiná pozemní zařízení. V analýze MO je zhruba stovka obrázků vesnic v okolí Brd se znázorněným profilem terénu, viditelností a spodní hranicí vychylování svazku. Jako kdyby lidi nikam nejezdili autem, ani nechodili na procházky po okolí, kór do překrásných Brd. Lidi už jsou takoví a kopce je odjakživa lákají. Musíme přece počítat s tím, že lidi budou všude a nejen ve vesnicích.

Problém nežádoucích odrazů a rozptylu energie je třeba vždy zvažovat nikoliv v laboratorních podmínkách a odděleně od vnějšího světa, ale naopak, v reálném světě. Kopule radaru (radom) nebude vždy perfektně suchý a čistý, ale častěji spíš pokrytý vodou, sněhem a prachem. Takové případy závislé na počasí a parametry takového rozptylu nelze kvalifikovaně předvídat a už vůbec ne jednoduše s uvážením známých parametrů spočítat!

Úroveň postranních smyček v decibelech mnohým nezasvěceným nic neřekne, bude asi srozumitelnější přirovnání. Pokud bude jejich střední hodnota okolo -40dB (10 000 krát nižší), jak uvádí pan Pekárek, pak do postranních smyček bude vyzařován celkový střední efektivní výkon, přibližně srovnatelný s efektivním impulzním výkonem v ose hlavního svazku radarů, (pracujících ve stejném kmitočtovém pásmu), které jsou součástí téměř všech bojových letounů. Nejde ale říci, že hodnoty takového záření budou vždy zanedbatelně malé.

Jestliže se vrátíme k původní otázce, zda je možný odraz paprsku směrem na Prahu, Příbram, pak na základě dostupných poznatků lze odpovědět: ano, v určitých případech to je možné, pravděpodobné a člověku nebezpečné. Je však mnohem jednodušší běžného smrtelníka přesvědčovat, že mu nic nehrozí, než mu pracně a složitě vysvětlovat případy, kdy by to mohlo být jinak. Přitom ale nelze opomenout ani tu skutečnost, že radar bude prospěšný pouze USA a ne nám, lidem žijícím v Evropě.

zdroj:-lnd-, -sky-, ATM online 17.8.2007: Nežádoucí odrazy energie XBR radaru ZDE


Dosud autoritativně nezodpovězené otázky Britských listů ZDE

Štěpán Kotrba, BL 25.1.2007: Radarová základna: dezinformace znehodnocují občanskou debatu ZDE

Missile Defence Agency - BMDO FACT SHEET JN-00-19 ZDE

dvousetstránková analýza radaru SBX ("sea based" verze téhož radaru) - v angličtině ZDE

Stanislav Kaucký: Základní údaje o SBX radaru - v češtině ZDE
Stanislav Kaucký, BL 28.8.2006: Protiraketová obrana USA: XBR a SBX radary ZDE
MfD cituje 29. 8. 2006 Stanislava Kauckého: Protiraketový radar může ohrozit letadla ZDE
                 
Obsah vydání       20. 8. 2007
20. 8. 2007 Zn. "Hledá se stoprvní poslanec", aneb reforma podle Melčáka Michael  Kroh
20. 8. 2007 Reforma může klienty bank poškodit Miloslav  Roch
20. 8. 2007 Lekce radarové propagandy Tomáš  Gawron
20. 8. 2007 Sisyfovské úsilí odborníka na "elektromagnetický smog" Václav  Drbohlav, Štěpán  Kotrba
20. 8. 2007 Veřejné popravy v Íránu
20. 8. 2007 Jeremy Paxman bude autorem letošní klíčové přednášky na Edinburském televizním festivalu
20. 8. 2007 Boj proti tzv. "třem zlům" - extremismu, separatismu a terorismu konečně v popředí zájmu Miroslav  Polreich
20. 8. 2007 Sloni v porcelánu Václav  Dušek
20. 8. 2007 Když za dobrodružstvím - tak do Mexika Miloš  Kaláb
20. 8. 2007 Má 87 minut animovaného filmu větší cenu než lidský život? Miroslav  Uhlíř
20. 8. 2007 Lékaři bohy nikdy nebyli, aneb Budiž pochváleno to řemeslo lidí v bílých pláštích Uwe  Ladwig
20. 8. 2007 Pawlowski dluží sedm miliónů za zdravotní pojištění novinářů, za 425 milionů koupil pozemek Štěpán  Kotrba
20. 8. 2007 Záchranná služba opravdu "nejprve požaduje platbu od cizinců, než je odveze"
20. 8. 2007 Bez komentáře
20. 8. 2007 Stále více Rakušanů nesplácí dluhy Richard  Seemann
20. 8. 2007 Čína si zachovává meziroční 23% růst zahraničního obchodu
17. 8. 2007 Rusko obnovuje strategické lety svých vojenských bombardérů
17. 8. 2007 Schwarz odmítá, že by Golga nechtěli odvézt, kdyby nezaplatil Štěpán  Kotrba
18. 8. 2007 Zemřela "národní instituce", novinář "svědek století"
17. 8. 2007 Železářská firma dostala od Pentagonu milion dolarů za dvě podložky v ceně 19 centů
17. 8. 2007 Čechy Čechům aneb xenofobní Luboš Palata Štěpán  Kotrba
17. 8. 2007 Cena pevných svazků s obyvateli České republiky Štěpán  Kotrba
17. 8. 2007 Herec a senátor Tomáš Töpfer je pro radar Jakub  Rolčík
17. 8. 2007 Kořeny nelidského systému v českém zdravotnictví Petr  Wagner
16. 8. 2007 Záchranka pro cizince? Zaplaťte předem, ošetření bude později a lékaři a zdravotní sestry na vás budou sprostí Fabiano  Golgo

Americká protiraketová základna v České republice RSS 2.0      Historie >
20. 8. 2007 Sisyfovské úsilí odborníka na "elektromagnetický smog" Václav  Drbohlav, Štěpán Kotrba
16. 8. 2007 S Klvaňou jednat nebudeme   
8. 8. 2007 Jak lze zamaskovat radar Jan  Neoral
6. 8. 2007 Radar jako zrcadlo Ladislav  Žák
5. 8. 2007 Akce "Praha - Brdy - Hirošima"   
5. 8. 2007 Pozdrav od starosty města Hirošima   
5. 8. 2007 Mají mít antirakety v Polsku DESETKRÁT VÍC hlavic? Štěpán  Kotrba
4. 8. 2007 SRN: Wi-fi nebo radar, pro jistotu co nejméně elektromagnetického záření ....   
4. 8. 2007 Pane Klvaňo, odpovězte na ty otázky, na které neodpověděl generál Štěpán  Kotrba
3. 8. 2007 Myšlenka dne (včerejšího) : Klvaňův tenký paprsek   
3. 8. 2007 Břízkovec, hora Osudu Pavel  Čámský
2. 8. 2007 Základna USA a výpověď smlouvy o důvěře Ruskem Miroslav  Polreich
1. 8. 2007 Čertovo kopýtko kolem radaru v ČR Miloš  Dokulil
1. 8. 2007 Tomáš Klvaňa: komunikační schopnosti profesionálního aktivisty Jan  Wagner

Radar v Brdech - klíčové argumenty RSS 2.0      Historie >
20. 8. 2007 Sisyfovské úsilí odborníka na "elektromagnetický smog" Václav  Drbohlav, Štěpán Kotrba
7. 8. 2007 Záhadná obrana XBR radaru v Brdech Stanislav  Kaucký
5. 8. 2007 Mají mít antirakety v Polsku DESETKRÁT VÍC hlavic? Štěpán  Kotrba
4. 8. 2007 SRN: Wi-fi nebo radar, pro jistotu co nejméně elektromagnetického záření ....   
4. 8. 2007 Pane Klvaňo, odpovězte na ty otázky, na které neodpověděl generál Štěpán  Kotrba
2. 8. 2007 Základna USA a výpověď smlouvy o důvěře Ruskem Miroslav  Polreich
31. 7. 2007 Má americká protiraketová obrana zlikvidovat po preventivním jaderném útoku USA poslední ruské a čínské střely?   
28. 7. 2007 Premiére, lžete. A Britské listy mají důkaz. Štěpán  Kotrba
28. 7. 2007 Czech Prime Minister Mirek Topolánek has lied in Parliament. Here is the evidence Jan  Čulík
27. 7. 2007 Americký Kongres zasadil těžkou ránu Bushově projektu raketové obrany v Evropě   
24. 7. 2007 Továrny hrůzy: Made in America Nikola  Čech
20. 7. 2007 65 % občanů nesouhlasí s vybudováním radarové základny v ČR, nesouhlasí i 36% voličů ODS   
19. 7. 2007 Chytilová, Kocáb a Töpfer před polednem o radaru Štěpán  Kotrba
12. 7. 2007 Noam Chomsky: Poselství pražské demonstraci Noam  Chomsky