Druhý: Nedalo mi to, abych se nezeptal, zda hlasují pro nebo proti současné vládě dvojčat Kaczynských. "Nehlasuji pro ně," řekl mi Kažko Wisniowencki, učitel na základní škole v jednom mensším slezském městě (snad Plocku nebo Inowroclawi, nejsem si jistý). "Ale nechci se nechat vmanipulovat do tohoto druhu volební kampaně. Přesvědčují nás o tom, že si musíme vybrat mezi hodnotami a jejich popřením. Já to tak nevnímám. Volit budu Lidovou stranu." Stejná argumentace se objevila i u ostatních. Všechny odpuzovala ostrost, nevybíravost a konfrontační charakter kampaně ze strany stran Právo a spravedlnost i Občanská platforma.

Třetí: Mí přátelé nesouhlasí s tím, že by současná vláda byla "konzervativní," "Klerikalistická" nebo "nacionalistická -- protievropská." Podle nich je vymezování se pravicových vlád proti evropskému integračnímu procesu a vyvolávání národnostních pocitů obecným jevem ve všech zemích Evropy. Má své varianty závislé na národnosti. Například u Poláků, hrdého národa, který je ochoten "tasit meč" i v beznadějné situaci na základě emocionálního přetlaku a stresu se tato varianta vztahuje k minulé evropské hegemonii Polska a katolickému vyznání většiny obyvatel. (U nás jde o olomoucké tvarůžky, napadlo mě trochu nespravedlivě.)

Čtvrtý: Vliv Radia Maria se silně přeceňuje. Není přesné označovat ho za ultrakatolické. Je spíše fundamentalisticky katolické a to s sebou nese antisemitský resentiment. Mí přátelé, přestože (nebo protože) jsou věřící, považují vysílání této stanice za něco anachronického a k lidem, kteří se jeho vysíláním dávají "ovládat" chovají směs opovržení a shovívavosti.

Pátý: Město Břeh na mě zapůsobilo skoro neskutečným dojmem. Jeho centrum s neomítnutými zdmi a rozblácenými uličkami okolo kostela svatého Stanislava připomíná kulisu z Allenova filmu Stíny a mlha.

Šestý: Asi nejvíc mi pomohlo pochopit polský vztah k veřejným věcem a dělení politckých proudů do spektra jaké známe v Čechách, když mi bylo hádat, kdo řekl tento výrok: "Nejdůležitější vlastností, jež činí člověka ušlechtilým, je jeho duchovní hodnota, krystalizující v té míře, jak v něm roste úcta a láska k Bohu, který řídí osudy celého světa a Polska."

Hádal jsem Jana Pavla Druhého.

Správná odpověď ovšem zněla: Wojciech Jaruzelski.

Ve volbácj se rozhodovalo nikoliv o tom, zda má být Polsko pravicové nebo levicové, ale zda má být Polsko otevřenější a méně bizarní, než v mnoha aspektech vlády "Bolka a Bolka" dosud bylo.

Psáno v neděli 21. října na cestě z Břehu