Ve zprávě je ještě míň informací, než v prvním „Předběžném posouzení vlivu radiolokační stanice EBR na zdravotní stav populace v okolí vojenského újezdu Brdy“.

Kdyby mně odevzdali takovou zprávu o měření studenti naší průmyslovky, vrátil bych ji k přepracování. Vládě můžu napsat jen nedostatečnou.

U každé zprávy z měření by měl být nejdříve teoretický rozbor úlohy, tedy co vlastně budeme měřit a jaké hodnoty očekáváme. Podle toho se také volí metody měření a přístroje. Tato pasáž ve zprávě úplně chybí, v teoretických hodnotách je odkazováno na předcházející studii, v ní ale nejsou žádné použité fyzikální vztahy, ani hodnoty použité pro výpočet. Když jsem se na použité vztahy a hodnoty dotazoval paní ministryně Parkanové, odpověděla mně, že na tyto informace nemám nárok, že jsou tajné.

Podle zprávy měření probíhalo od 9.00 do 17.30 místního času. Proč je tedy udávána teplota v průběhu měření 30^oC, to je na Kwajaleinu celý den třicet stupňů? S vlhkostí udávanou na jedno desetinné místo (76,5%) je to stejně směšné, jako v první zprávě s hustotou zářivého toku na pět desetinných míst. Je to stejné jako by zpráva udávala vzdálenost Praha Brno s přesností na milimetry. Fyzikálně je to nesmysl, ale veřejnost na to skočí, říká si vláda.

Ve zprávě se uvádí, že měření bylo prováděno přístrojem NARDA 8718B a sondou 8721 s konktétními výrobními čísly. Proč jsou na snímcích z měření přístroje dva a na různých snímcích různé sondy? Bílá a černá krytka u sond, pak černá a černá, pak opět černá a bílá.

Proč je u vzdáleností nad 560 metrů naměřené hodnoty uváděny „<0,50 W/m²“, když sonda 8721 má dolní limit 0,1 W/m²?

Ve zprávě o měření vůbec není zmíněno, jakým směrem v okamžiku měření radar vyzařoval. Protože jeho „paprsek“ je úzce směrován, mělo to být to základní ve vztahu k místu měření, co mělo být uvedeno. Ze zveřejněné mapky (mimochodem převzaté z GoogleMaps bez uvedení zdroje) vyplývá, že měření bylo prováděno tak, aby se nic nenaměřilo.

Jak by se asi tvářila automobilka, která zadala studii „Prověření oslňování reflektorů našich automobilů“ a dostala by následující protokol o měření: první měření bylo provedeno pět metrů za automobilem, druhé až šesté ve vzdálenosti deset až sto metrů napravo od automobilu někde v poli a teprve ve vzdálenosti od dvě stě metrů byla měření oslňování prováděna před automobilem. A výsledek? Reflektory vůbec neoslňují! Podobné měření nám předložili vládní odborníci.

A ještě závěrečná poznámka k zvolené metodě měření. Zvolená měřící sonda zachytí jen „zprůměrované“ záření za určitý čas. Jak je to ošidné při posuzování zdravotních následků uvedu na příkladu.

Mějme plotýnku na vaření, která má malou tepelnou setrvačnost a změny teploty se na ní projeví „okamžitě“. Položíme na ni ruku a přitopíme tak, že po dobu deseti sekund bude stálá teplota plotýnky 30^oC. Budeme cítit jen mírně vlažnou plotýnku. Když ale provedeme experiment v pulsním režimu (stejném jako bude pracovat radar), bude situace následující. Prvních pět sekund necháme plotýnku na pokojové teplotě 20^oC, šestou sekundu ji zahřejeme na 120^oC, zbylé čtyři je zase na pokojové teplotě. Průměrná teplota za deset měřených sekund je stejně jako v prvním případě 30^oC. Kdo z vládní komise dá na takovou plotýnku ruku? Já v žádném případě.

Autor, poslanec KSČM a předseda kontrolního výboru Poslanecké sněmovny je vzděláním fyzik a pedagog...

Vladimír Koníček, BL, 26.10.2007: Předseda kontrolního výboru Parlamentu nemá právo znát vzorce, týkající se zdravotní neškodnosti amerického radaru? PDF