Rád bych něco poznamenal k reportáži BBC o klecových lůžkách. Můj bratr je již delší dobu britský občan. Jeden jeho anglický kamarád se léčil v anglickém psychiatrickém ústavu na endogenní deprese. Nebyla tam klecová lůžka. Nebyla zapotřebí, protože pacienti byli po masivních dávkách psychofarmak celkem klidní. A pokud někdo přece jen, navzdory chemii, projevoval neklid, silní pánové ho zavřeli do malé místnosti bez oken, zevnitř obložené žíněnkami. Bratrův kamarád trpěl také náznaky klaustrofobie. Pomyšlení na to, že by mohl být zavřen do takové místnosti, ho vedlo k tomu, že při první příležtosti z ústavu zmizel a od té doby se odmítá ústavně léčit vůbec.