30. 1. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Vuk Jeremic   a Javier Solana
30. 1. 2008

Srbsko nesmí být naše prohra

Včerejší den byl pro mne dnem prohry: nepodařilo se mi v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky prosadit jednání o rezoluci o územní celistvosti Srbska.

Malé státy, jako je Česko, nemají jinou ochranu ve světě, než je mezinárodní právo. Mnichovská dohoda nás poučila, že velcí spojenci při prosazování svých záměrů neberou ohledy na zájmy malých spojenců. Proto musí být naším prvořadým cílem všemožně usilovat o dodržování a kultivaci mezinárodního práva a institucí, které jsou určeny k jeho prosazování. Nepochybuji o tom, že po etnických čistkách v Kosovu je dnes většina tamních obyvatel přesvědčena, že odtržení od Bělehradu je pro ně nejvýhodnější cesta.

Vuk Jeremic a Javier Solana

Když se 9. 1. 2008 v Britských listech objevil můj článek Opět na Bělehrad?, ozvali se čtenáři, kteří mne ve snaze projednat ve Sněmovně stanovisko ke snaze odtrhnout Kosovo od Srbska podpořili. Tím víc mne mrzí, že se – spíše vinou přízemních mezistranických hádek, než skutečným rozporem mezi programy stran – nepodařilo návrh rezoluce ani projednat. Přitom jsem nejen já přesvědčena, že otázka odtržení Kosova je problém, který se týká národních zájmů České republiky. Právě my bychom měli být citliví na jakékoliv projevy mnichovanství. My přece víme, že politika appeasementu nevedla k míru.

V současném světě je přibližně dvě stě obdobných teritorií – a aplikace takto pojatého práva na sebeurčení nutně povede k chaosu a krveprolití. Tvrzení, že vynucené oddělení části Srbska nebude chápáno jako precedens, je dílem zbožné přání, dílem opětovné používání politiky dvojího metru: proč by se Albánci od Srbska mohli oddělit a Srbové od Bosny a Hercegoviny nikoliv? Co další separatistické požadavky v Evropě a na postsovětském území? A co bude dál? Zpochybnění Trianonské dohody?

Zdálo se, že takovýto pohled na problém rozbíjení Srbska by mohl ve Sněmovně získat podporu. Byla jsem přesvědčena, že

  • Kolegy s ODS by mohla k zařazení tohoto bodu jednání vézt i skutečnost, že se při jednání o odtržení Kosova projevují nejhorší rysy v práci Evropské unie. Stanovisko jenom některých států a činitelů je vydáváno za stanovisko Unie, což je zcela v rozporu se zásadami konsensu nutného při přijímání rozhodnutí o zahraniční politice. Proč by měla ODS při projednávání Reformní smlouvy tolik bojovat za práva malých států v Unii, kdyby teď přehlédla, jak pohrdavě se velké státy a bruselští úředníci chovají k postojům Kypru, Bulharska, Rumunska či Slovenska?
  • Kolegy z KDU-ČSL prosazujících, aby se politika u nás i v Unii opírala o tradiční hodnoty, by mohlo mobilizovat, že připravovaný nový stát v Evropě rozhodně nebude tradičním.
  • Kolegové ze sociální demokracie by jako příslušníci levice měli víc než kdo jiný dbát o dodržování mezinárodního práva a historické vědomí. Navíc dostávají darem příležitost ukázat, že poté, kdy se jejich vláda podílela na bombardování Jugoslávie, již opustili jednostrannou politiku vůči Balkánu. Připomínám též dobré vztahy ČSSD se slovenskou stranou SMĚR-sociální demokracie, jejíž předseda a slovenský premiér nedávno vyjádři principiální postoj odmítající uznání separatistických snah kosovských Albánců; obdobné stanovisko ve své rezoluci v březnu loňského roku vyjádřil celý slovenský parlament.
  • Na první pohled se také zdálo, že i někteří kolegové ze Strany zelených by mohli vnímat rizika obsažená v odtržení Kosova od Srbska, a to i přesto, že jimi navržený ministr zahraničí je aktivním protagonistou této hry.

Navíc jsem si přivezla minulý týden zkušenost z jednání Rady Evropy, kde navržená rezoluce obsahovala tezi, že možnosti dalšího jednání se vyčerpaly. Toto nebezpečné tvrzení – svědčící pouze o neochotě či neschopnosti vyjednavačů za Evropskou unii, kteří měli zprostředkovávat dohodu mezi Bělehradem a Prištinou – přijatá rezoluce neobsahuje. Stalo se tak mimo jiné díky postoji členů české delegace, když shodné stanovisko proti takovémuto porušování mezinárodního práva a znehodnocování diplomacie přednesl jak zástupce za KSČM, tak i za ODS.

Přestože jsem byla přesvědčena, že by nás téma obhajoby územní celistvosti suverénního státu napříč politickými stranami mohlo spojit, nepodařilo se to. Stranické sobectví opět zvítězilo nad národním zájmem. Teď zasedne zahraniční výbor Poslanecké sněmovny, aby se k danému tématu znovu vrátil. Na jednání byl pozván i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Začíná další kolo.

Autorka je poslankyní za KSČM, místopředsedkyní zahraničního výboru a členkou výboru pro životní prostředí, předsedkyní podvýboru pro ochranu přírody a krajiny, členkou podvýboru pro problematiku civilizačních onemocnění a závislostí a podvýboru pro zdravotně postižené a sociálně vyloučené skupiny

                 
Obsah vydání       30. 1. 2008
30. 1. 2008 Král žlučí pomazaný Martin  Škabraha
30. 1. 2008 Občan 38Kč, církev 300 miliard? Jan  Zeman
30. 1. 2008 Český národ Boris  Cvek
30. 1. 2008 Zavinili si Češi všechny své katastrofy sami? Jan  Čulík
30. 1. 2008 Klaus versus Švejnar: profesionál proti amatérovi Štěpán  Kotrba
30. 1. 2008 Otázky, které Klausovi ani Švejarovi nikdo nepoložil Štěpán  Kotrba
30. 1. 2008 Podmínky přidělení prostředků státního rozpočtu USA pro stavbu a rozmístění raketové obrany USA v Evropě se staly zákonem Pavel  Barák
30. 1. 2008 Výhledy a rizika e-governmentu a t-governmentu v ČR Štěpán  Kotrba
30. 1. 2008 Srbsko nesmí být naše prohra Kateřina  Konečná
30. 1. 2008 Dnes zasedá Rada Českého rozhlasu. K Radiožurnálu.
30. 1. 2008 Bushova Zpráva o stavu Unie
30. 1. 2008 Hé Rám Miroslav  Tejkl
30. 1. 2008 Ocenění pro ředitele Českého rozhlasu Leonardo
30. 1. 2008 Tělesný pohyb zřejmě zpomaluje stárnutí
30. 1. 2008 Viselec Sylvia  Plathová
30. 1. 2008 Chcete jointa a máte chuť na rakovinu, neboli Kdo má za co platit? Uwe  Ladwig
30. 1. 2008 Demagogický guláš Lukáš  Zádrapa
29. 1. 2008 Komu patří mandát? Stanislav A. Hošek
29. 1. 2008 Kanada zrušila svůj obranný radar po jediné stížnosti Miloš  Kaláb
29. 1. 2008 Proč by měl mít i pokladač věnců své předpoklady Bohumil  Kartous
29. 1. 2008 Sedmnáct případů s heparinem? Petr  Wagner
29. 1. 2008 Teta Bushka možná půjde do vězení Štěpán  Kotrba
29. 1. 2008 Návrat do Falludže
28. 1. 2008 Jsem Evropan. Srbsko je Evropa, Makedonie také. Egon T. Lánský
28. 1. 2008 Odcházení od Václava Havla: Stará hra, která nevědomky nastoluje důležitý problém současnosti Jan  Čulík
29. 1. 2008 O vrazích pravých a náhradních aneb cesta Renaty Vesecké ke kariéře Jakub  Polák
28. 1. 2008 Rozhovor s Janem Čulíkem v Českém rozhlase Brno
30. 11. 2007 Jací jsme
2. 1. 2008 Hospodaření OSBL za prosinec 2007

Slobodan Miloševič, Srbsko a válka v Kosovu RSS 2.0      Historie >
30. 1. 2008 Srbsko nesmí být naše prohra Kateřina  Konečná
28. 1. 2008 Jsem Evropan. Srbsko je Evropa, Makedonie také. Egon T. Lánský
24. 1. 2008 Kosovo jako příklad Michal  Vimmer
23. 1. 2008 O budoucím českém prezidentovi může rozhodnout i Kosovo Stanislav  Kliment
23. 1. 2008 Rezoluce ke Kosovu v Radě Evropy prošla, ale jinak...   
18. 1. 2008 Případ Kosovo: Výzva k solidaritě s republikou Srbsko   
9. 1. 2008 Opět na Bělehrad!? Kateřina  Konečná
8. 1. 2008 Mnichov, tentokrát v Kosovu -- pokračování v dlouhodobé strategii Jaroslav  Foldyna
17. 12. 2007 Kosovo - európsky problém Matúš  Holý
10. 12. 2007 Kosovská evropská republika? Egon T. Lánský
23. 11. 2007 Samostatné Kosovo?   
18. 10. 2007 Ljubav za ljubav: Bývalý poslanec žádá spravedlnost pro Kosovo   
15. 3. 2007 Západ a jeho role při rozbití jugoslávské federace Daniel  Veselý
22. 11. 2006 Jak vyřešit budoucnost pro Kosovo, Abcházii a jižní Osetii? Jiří G. Müller
30. 10. 2006 Srbsko změnilo ústavu: Kosovo "nedílnou součástí Srbska"