Bioodpad je dle směrnice o skládkování odpadů definován jako jakýkoli odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu, jako např. potravinářské a zahradní odpady, papír a lepenka. Členské státy EU přijali v souvislosti s bioodpadem závazek, kterým se zavazují k povinnosti zajistit snížení množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu ukládaného na skládkách.

Opatření přijaté Ministerstvem životního prostředí, které je součástí návrhu novely zákona o odpadech a které spočívá v třídění bioodpadu prostřednictvím hnědých popelnic, však již dnes jednoznačně znemožňuje splnění závazku o snižování bioodpadů v číslech, která jsou obsažena v plánech odpadového hospodářství pro druhou a třetí fázi.

Od roku 2010 bude totiž na českém trhu k dispozici velké množství suroviny – bioodpadu, aniž by byla vybudována dostatečná zpracovatelská kapacita zařízeními I. generace (kompostárny, bioplynové stanice). Zařízení II. generace (gazifikační či pyrolýzní jednotky) se pak v ČR nenacházejí vůbec. Již dnes je proto výkupní cena bioodpadů záporná a pohybuje se od minus 300 Kč/t za zelený odpad a od minus 1 200 Kč/t za kuchyňský bioodpad.

Bursík namísto poděkování, že obce a jejich občané budou za stát plnit povinnost třídit a využívat biologicky rozložitelný komunální odpad, nejen že obce trestá zvýšením poplatků, ale zužuje splnění této povinnosti pouze na třídění pomocí toho nejméně efektivního a nejdražšího systému, totiž pomocí barevných popelnic. Celkové náklady na tento způsob třídění biodpadů se na každých 10 000 obyv. vyčíslují na 1 000 000.- kč/rok (bez nákladů na vybudování zařízení na využití bioodpadů). Přitom na pro druhou a třetí fázi, kdy máme třídit až 75% odpadů, reálná kapacita barevných kontejnerů nestačí.

Kapacita kompostáren a biostanic nestačí ani pro první fázi. Na místo ekologického a ekonomického využití biodpadů tak přibude městům obcím starost a to doslova Šrámkovská - co a kam s ním? A jako vládní přídavek ještě narostou finanční náklady na byť dočasnou deponii. Ptám se tedy, jaký vlastně MŽP sleduje cíl? Je zde snaha o ekologické a ekonomické zacházení s komunálním odpadem anebo se opět jedná o „švejkovinu“ která naoko splní závazek k EU, ale fakticky způsobí pouze starosti a problémy?¨

„B“ je správně. Ovšem tento přístup ministerstva životního prostředí má ještě jeden a daleko závažnější důsledek. Odpady obecně představují obrovské zásoby nevyužité energie a zásoby recyklovatelného a tedy znovupoužitelného materiálu. Jedná se tedy o energeticky a ekonomicky využitelné suroviny, které mají zásadní význam zvláště pokud se lidstvo dostává do problémů se zdroji nerostných surovin a s energetickými zdroji. Zatímco většina vyspělých států si tato fakta uvědomuje a investuje do recyklace a obecně využívání odpadů značné prostředky a úsilí, naše vláda se snaží pouze naoko vyhovět závazkům EK, ale s negativními důsledky pro obce, občany a potažmo pro ekonomiku vůbec.

Domnívám se, že taková politika přivede naše hospodářství k odporu k ekologickému chování, což bude mít negativní důsledky na morálně etické vědomí naší celé společnosti. Proč platit vyšší poplatky za to, že třídím? Proč třídit odpady, když není zajištěno jejich následné zpracování? Trápí tyto otázky vůbec naší vládu?

Měly by a ne pouze naoko, ale to by v ní museli sedět skutečně zodpovědní ministři.... Reálná cesta v třídění bioodpadu v požadovaném množství tkví ve využití následného získávání biologické složky odpadu přímo ze směsného odpadu pomocí tzv. mechanicko-biologických úpraven odpadů a využití vytříděného bioodpadu v kvalitě „podsítné“ složky jako energetického paliva pro výrobu energií, zejména jeho zplyňováním nebo pyrolýzou. K tomu, aby si obce troufly do takových investic, nesmíme jim prostředky brát navýšením poplatků a jejich rozpuštěním v černých dírách krajských rozpočtů, naopak jim musíme cestu usnadnit přístupem k prostředkům z evropských fondů, SFŽP a zprostředkovaně zajímavou výkupní cenou energie vyrobenou v těchto zařízeních.

Autor je stínovým ministrem životního prostředí ČSSD