Anna ovšem stojí sama proti jiným pražským "mediálním hvězdám" , jako je třeba Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Michael Kocáb, David Černý nebo David Koller. Možná bude mít i ona pocit, který mívám poslední dobou často, a sice ten, že jsem se buďto musel zbláznit já, nebo všichni výše uvedení pánové. Rád bych proto Anně Geislerové tímto vyjádřil svůj dík a svou podporu. Díky, Anno! Nenechte se nijak zviklat od lidí, kteří příliš dlouho odebírali Respekt nebo se příliš spřátelili s Pavlem Bémem!

Pokud jde o zmíněné osobnosti "z druhé strany barikády", vždycky to byli mí oblíbenci, jen se obávám, že teď mají nějak zkreslenou optiku. Ve třicátých letech nechtěli levicoví intelektuálové vidět, co se skutečně děje v Sovětském svazu. Dnes nechtějí pravicoví intelektuálové vidět, že zahraniční politika USA je cokoli, jenom ne "demokratická". Kromě toho se dopouštějí logicky pochybené úvahy, že kdo je "proti Rusům a komunistům", musí být nutně "pro USA a Topolánka", a naopak.

Kdybych byl mediálně známou osobností, udělal bych to, co Anna, a to i přesto, že bych se ocitl v jednom řetězu s týmž Jiřím Paroubkem, za jehož vlády byli brutálně zbiti účastníci Czechteku 2005. Ne, že bych mu snad během té hladovky podal ruku nebo něco podobného. Ať si Paroubek dělá, co chce. Na té lodi ho pro tuhle chvíli strpíme. Důležité je, zda loď dopluje.