Výmluvy, alibismus, malost. Partneři mohou mít nad tím tak jen útrpné úsměvy. To tady ještě nebylo...

A nejapnosti pokračují. A.Vondra při projednávání ratifikace LS v zahraničním výboru Poslanecké sněmovny (dále PS) 24.6. doslova řekl, že nynější situace je pro nás "výhodná", že je to "taktická výhoda", protože LS už v tomto znění k 1.1.09 platit nebude a pokud se bude znovu vyjednávat nový text, máme šanci lépe prosadit své zájmy. Přitom ve stejný den několik hodin před Vondrou na stejném zahraničním výboru velvyslanec Francie v ČR Ch.Fries při prezentaci priorit francouzského předsednictví v EU ve druhé polovině roku jasně citoval prezidenta Sarkózyho, že "LS se nebude znovu vyjednávat v žádném případě", což má silnou podporu uvnitř Unie.

Nejvyšší představitelé členských zemí EU dali na summitu v Bruselu jasně najevo vůli pokračovat v ratifikaci LS a pracovat s tímto dokumentem jako nutnou smluvní základnou pro řešení současných největších problémů Evropy. Jen ČR považuje situaci s prodlevou při ratifikaci LS pro sebe za "výhodnou". Co si o nás mají myslet?

Tak by se dalo dlouze pokračovat . O nedemokratickém přístupu vlády k projednávání radarové smlouvy už bylo řečeno mnohé. Premiér Topolánek tomu nasadil korunu, když v PS při hlasování o návrhu mimořádné schůze PS k radaru řekl, že mu "PS zabránila v minulosti vystoupit k situaci ohledně sjednávání radarové smlouvy" (!!), přičemž sám vždy hlasoval proti zařazení tohoto bodu nebo teď naposledy proti programu mimořádné schůze.

Ten premiér, který před několika dny vyzval opozici k serióznímu jednání o zahraniční politice země, o společné dohodě na českých národních zájmech ... Tato jeho prohlášení nemají cenu ani toho papíru, na kterém byla napsána, řečeno s klasikem. Většího cynismu,lži a manipulace již asi nelze.

Ale čemu se tu vlastně divíme? Copak jsme za ta léta dobře nepoznali ODS s její nedůvěrou až zapšklostí vůči jakémukoli sjednocování Evropy, jakékoli koordinaci a společnému postupu snad kromě čistě liberálně- ekonomických oblastí. Její až chorobnou nedůvěrou v "centrální mocnosti" evropského pohybu -- Francii a Německo? Její až iracionální vírou ve všespasitelné poslání USA v Evropě?

Vždyť tato "diagnóza" se tu objevovala už v "raném" období vlády ODS, v 90. letech. Jen byla překryta tehdejší shodou polit.reprezentace na euroatlantické orientaci země. Jenže už tehdy si ODS vykládala toto směřování prioritně na NATO a USA a až někdy v mlhavé budoucnosti možná také počítala se vstupem do EU jako "doplňkovému " spojenectví k NATO.

Tak byly položeny základy k přetrvávajícímu negativismu ODS vůči Evropě. Současné úsilí vlády o radarovou smlouvu je jen projekcí politiky "restaurace" exkluzivního spojeneckého vztahu k USA, navíc k USA na sklonku neúspěšné bushovské politiky intervencionismu. Paralelní chladně rezervovaný až pohrdavý vztah k EU znamená programové odpoutávání se od Evropy.

Byli jsme naivní, když jsme věřili ve "výchovnou funkci evropské integrace na polidštění ODS". Ukazuje se, že strategií ODS v EU je "zahradilovsko-nečasovské" heslo " Vstoupit, vyždímat a rozložit". První a poslední součást strategie jim jde náramně, jen ta prostřední -- čti využívání evropských fondů- dost pokulhává. Není divu, když se mají projevit skutečné odborné a diplomatické schopnosti, tak není kde brát...

Celkový trend české zahraniční politiky je tedy naprosto tristní. Země je hnána touto vládou do izolace v Evropě, do závislosti na jediném spojenci, který o to navíc ani moc nestojí (..když ten radar tolik chcete, tak my vám ho tedy dáme...). Nadcházející předsednictví v EU je ve světle této sebezničující politiky vůbec těžko představitelné jak pro samotnou českou vládu, tak pro partnery v Evropě. Lze jen těžko v historii EU najít takový precedens, kdy na jedné straně má Unii má předsedat země, jejíž současná reprezentace dává najevo takovou nechuť a odstup vůči evropské integraci a na druhé straně jsou partneři, kteří mají být touto zemí řízeni a za její moderace řešeny společné problémy. To je jen těžko představitelné a už teď z toho celou Unii bolí hlava...

Shrnuto, Česká republika ještě nebyla za svou existenci, pokud jde o její mezinárodní postavení, tak "dole"jako je teď, řečeno obrazně. Je otázka, zda je z této situace nějaké východisko za současné vlády. Jestliže vláda vydrží ještě dva "řádné" roky v tomto eurofobním kursu, hrozí České republice úplný propad do hlubin mezinárodní bezvýznamnosti.