Tedy, maximální možný výnos z investice je 60procent za 5let, něco přes 9 procent ročně (přesněji ). Skutečná návratnost se tudíž bude pohybovat v rozmezí 0 (zajištěná návratnost počáteční investice) až 9 procent. Výnos až 60 procent za 5 let a garance návratnosti vkladu pochopitelně vypadá reklamně lépe než výrok: „Pokud budete mít štěstí dáme vám 9 procent ročně, pokud štěstí nebude dáme vám 0 procent. Popřípadě něco mezi tím.“. Přitom je to to samé. Navíc není zcela jasné, jaké jsou podmínky pro dosažení těch 9ti procent.

Zajištěné fondy jsou konstruovány následujícím jednoduchým způsobem. Drtivá většina vkladu, dejme tomu 80 procent částky (podle bezrizikové úrokové míry na 5let) je investována do bezrizikového aktiva - státních dluhopisů. Tím se garantuje návratnost vkladu na konci pětileté lhůty, neboť těchto 80 procent naroste vlivem úroků na 100procent nominální výše původního vkladu a máme tedy garantovaný původní vklad. Zbylých 20 procent fond investuje libovolně jinak, a podle toho, jak se tyto investice budou vyvíjet, potom počítají ony bonusy, tedy výnos v rozmezí 0-9ti procent. Zmíněných 20 a 80 procent jsou jen orientační příklady, rozdělení závisí na výší pětileté úrokové sazby státních dluhopisů a to podle vzorce , kde i je výše bezrizikové sazby a P_majetku je procentní podíl majetku, který je třeba investovat do bezrizikového aktiva tak, aby za 5 let byla jeho nominální výše shodná z původním vkladem.

Celá konstrukce má z pohledu vkladatele několik výrazných problémů

• Kvůli garantování návratnosti je drtivá většina prostředků investována ve státních dluhopisech, přičemž míra inflace je vyšší než jejich výnos, tím se vlastně průběžně ztrácí kupní síla největšího dílu investice (ve prospěch státu).
• Návratnost je v rozmezí 0 - 9 ti procent. Pokud budu předpokládat normální rozdělení pravděpodobnosti na tomto intervalů tak střední hodnota návratnosti je 4.5 procenta. mohu tedy optimisticky očekávat něco okolo 4.5procent.
• Pokud v uvedeném období navíc výrazně vzroste inflace (to je velmi pravděpodobné vzhledem k přechodu na euro a růstu cen ropy a potravin), ztrácíme ještě více neboť máme zisk omezen shora a to na 9pct, ročně (střední hodnota je přitom 4.5procent).
• Garantovaný fond si můžeme relativně jednoduše postavit sami podle výše uvedeného schématu a ušetřit na poplatcích a skrytých poplatcích fondu. Pokud už ho tedy chceme.
• Fond je sice garantovaný, ale otazníkem zůstává, co by se stalo v případě krachu pobočky mezinárodní správcovské firmy. Pokud se správcovská společnost dostane do problémů, může nastat vkladatelům, kteří vložili více než pojištěný limit výrazná ztráta, ostatní budou čekat nedefinovanou dobu na výplatu pojištění (i několik let v případě zkrachovalých brokerů). Pokud vkládáte peníze do produktu, který se v převážné většině skládá ze státních dluhopisů, je potom zcela nesmyslné nést riziko krachu soukromého subjektu.
• Návratnost je dále snižována náklady na správu fondu, jaké jsou? Tyto náklady se dají takřka nepostřehnutelně skrýt do podmínek dosažení návratnosti tak, že se střední hodnota návratnosti posune pod oněch 4.5procent.

Tento produkt má z pohledu správcovské společnosti řadu výhod:

• Může si účtovat skryté poplatky ve značné výši.
• Klient je zaháčkován na relativně dlouhou dobu.
• S produktem nejsou spojena žádná rizika.
• Klientovi jsou odčerpány prostředky, které může užít například na splácení úvěru dané skupině a tak ještě platí hypotéku s úrokem 6 procent a výše, zatímco má peníze výhodně uloženy na de facto max. 4.5 procent.

Existují i výhody z pohledu státu:

• Rozšíří se spektrum kupců státních dluhopisů, což bude držet uměle dole úrok sazbu pro stát.
• Díky bodu 1 nebude muset stát nabídnout ani takové úroky, jaké by byly nutné na pokrytí inflace, tj. bankrot státu se přenese na bankrot kupní síly držitelů dluhopisů ve všech formách (zajištěné fondy, penzijní fondy, stavební spoření...).

Existence podobných produktů, jejichž cílem je postupně vysávat vkladatele ve prospěch soukromých monopolů a státního aparátu, za užití státního represivního aparátu (vhodně nastavené daňové zákony) je, pokud vím, základním znakem fašizmu.