25. 7. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
25. 7. 2008

DOKUMENT

Co se stane, když otočíte vypínačem?

Projev premiéra Mirka Topolánka na setkání s představiteli českého průmyslu 19. 6. 2008

Omlouvám se za takto banální název své přednášky. Ale mám prostě pocit, že debata o budoucnosti energetiky se nám, zejména v Evropě, poněkud vymyká z rukou. Že se často vytrácí její racionální jádro a pohybuje se v iluzích. V nebezpečných iluzích, dodávám. V kontextu hrozeb jako je mezinárodní terorismus, proliferace zbraní hromadného ničení, nebo Zemi ohrožující fundamentalismus dokonce v sebevražedných iluzích. Páchání dobra má zajisté své existencionální meze.

Myslím, že se musíme vrátit na zem. S malým z. Musíme mít odvahu říci, že jedna a jedna jsou dvě. Že pořád platí ekonomické a fyzikální zákony. Musíme dát našim občanům záruku, že i nadále budou zabezpečeny jejich základní životní potřeby -- voda, jídlo, teplo, světlo, pocit bezpečí. Musíme dát našim občanům záruku, že i v budoucnu stále budeme znát kladnou odpověď na onu banální úvodní otázku. Ve chvíli, kdy se po otočení vypínačem nestane nic, lidé okamžitě pochopí, že mají jiný, daleko zásadnější a naléhavější problém, než je nové a zpupné náboženství boje s klimatickými změnami.

Nechci teď polemizovat se změnami samými, spíše se schopností člověka jim zabránit. To ale bude už pozdě. Mne neuklidňuje fakt, že to evidentně nebudu už já a moje generace politiků, kteří budou bez milosti vystaveni útokům základní potřebou neuspokojených a touhou po krvi lačnících mas. Musíme mít tedy odvahu říkat pravdu a převzít odpovědnost! Už dnes!

Když se tu máme bavit o různých formách energie, o budoucnosti celé energetiky, měli bychom si odpovědět na tři prosté otázky.

  • Odkud se energie bere?
  • S jakou účinností jsme schopni ji využívat?
  • A jak zajistit udržitelnost energetiky?

Pokud budeme schopni odpovědět na tyto tři banální otázky, budeme také schopni garantovat, že po otočení vypínačem se rozsvítí světlo. Odpověď na první otázku je snadná. Energie rovná se slunce. Veškerá energie, kterou jsme schopni využívat, pochází buď z našeho Slunce, či z ostatních hvězd. Při současném poznání vesmíru se zdá být nevyčerpatelná. U solární energie je původ zřejmý. Fosilní paliva a biomasa vznikly či vznikají díky fotosyntéze. Obnovitelnost je dána u obou funkcí času. Větrná a vodní energie jsou výsledkem působení slunečního záření. Přílivová energie vzniká působením gravitace, jejíž počátek sahá k Velkému třesku. Geotermální energie je důsledek rozpadu jader radioaktivních prvků, které vyrobily kolabující hvězdy. Posledně jmenovaný proces už jsme schopni napodobit v jaderných reaktorech. Na rozdíl od termojaderné sluneční reakce. V každém případě si musíme být plně vědomi toho, na co upozorňuje profesor Janouch v předmluvě ke knize Bruna Combyho: „Enviromentalisté pro jadernou energii“. „Fyzika zná pouze jeden zdroj energie: je to energie jaderná“ Vzniká buď při fúzi lehkých jader, či při štěpení jader těžkých.

Když vyjdeme z faktu, odkud veškerá energie pochází, dalším krokem je vybrat takové zdroje, které původní energii slunce, respektive hvězd využívají co nejúčinněji. Hledáme tedy odpověď na druhou otázku. Jestliže ve všech ostatních oborech lidské činnosti postupujeme od méně vyspělých technologií k vyspělejším, od méně efektivních činnosti k efektivnějším, od starých způsobů k modernějším, bylo by hloupé, kdyby tomu v energetice mělo být naopak. Je zřejmé, že vzdálená budoucnost nemůže být ve spalování fosilních paliv. Běžná elektrárna s výkonem 1000 MW spotřebuje za rok kolem 2 milionů tun uhlí, či ropy. Přitom zásoby těchto zdrojů jsou omezené – alespoň měřeno délkou lidského života. To by nás nemělo vést v reálném čase k odpískání tohoto způsobu získávání energií, k omezování výzkumu, k odmítání Clean Coal Technologies, k rezignaci na hledání nových nalezišť.

Ještě daleko horší bilanci má tolik favorizovaná biomasa. Abychom získali oněch 1000 MW výkonu, museli bychom ročně spálit obilí sklizené ze 100. 000 hektarů. V případě rychle rostoucích dřevin pak téměř ze 300.000 hektarů. Což je desetina rozlohy veškeré naší orné půdy. Jde sice o obnovitelný zdroj, sotva mu však můžeme obětovat naši produkci potravin. Jde sice v našich podmínkách o možné, nicméně krátkodobé a krátkozraké řešení. Ani v tomto případě by to nemělo znamenat útlum a nerozvíjení potenciálu využití. Ale.... Lépe než fotosyntéza vychází využití fotovoltaického jevu. I současné málo dokonalé články by v našich nepříliš slunečných podmínkách dokázaly vyrobit oněch 1000 MW na ploše řádově 10.000 hektarů. Problémem je vysoká cena. Nicméně pokud už někdo tlačí na využití obnovitelných zdrojů, pochopil bych už spíše sázku na pokročilou solární technologii, než na energetické suroviny z časů lovců mamutů. Větrná energie v našich podmínkách nemá perspektivu. Kdybychom nastavěli stometrové větrníky všude po celé republice, kde je to jen trochu možné, nahradili bychom tím zhruba polovinu 1000 megawattového elektrárenského bloku. Potenciál vodní energie jsme již prakticky vyčerpali a sotva se dostaneme nad nynější 3 procenta roční spotřeby elektřiny. S geotermální energií můžeme počítat velmi omezeně, s přílivovou vůbec. Povodňovou vlnu nezapočítávám.

Co nám tedy zbývá? Modří, možná i moudří, již vědí. Je to jaderná energie. Na jeden tisíci megawattový blok stačí pouhých 28 tun uranové rudy ročně. Sto tisíckrát méně než u fosilních paliv. Z hlediska dnes dostupných technologií jde o zdroj, který nejúčinněji využívá původní energii z hvězd. Zdroj, který stojí nejvýše na žebříčku vyspělosti a efektivity. Ještě účinnější je termojaderná fúze. Podle zdrojů Evropské komise by prvnímu funkčnímu zařízení mělo stačit na 1000 MW výkonu ročně 3 tuny přírodního lithia a 100 kg deuteria získaného z vody. Jenomže kdy budeme mít první prakticky využitelnou termojadernou elektrárnu. V roce 2050? 2060? Toto datum se neustále posouvá.

Tím se dostávám k třetí otázce. Udržitelnost energetiky. Potřebujeme zdroje, které jsou nejen účinné, efektivní a laciné, ale také dosažitelné v reálném čase. A které nezvyšují naši energetickou závislost na importech surovin z nestabilních oblastí. Každé plánování má samozřejmě omezenou platnost danou inovačním cyklem a pokrokem technologií, které nelze zcela předvídat. Stanovme si však jako rozumnou hranici výhled na nějakých padesát let. Tedy do doby, než by měly začít fungovat výkonné a levné termojaderné elektrárny. Popřípadě jiná řešení, na které jediný superobnovitelný zdroj, lidský intelekt a invence do té doby přijde. Nicméně je třeba být střízlivý. Energetika je těžkotonážní obor a neproměňuje se zdaleka tak rychle a revolučně, jako třeba elektrotechnika.

Je naprosto jasné, že v delší perspektivě nám vypadávají fosilní zdroje. Ropu a plyn musíme dovážet, jejich zásoby jsou navíc omezené, i když se neustále objevují nová naleziště. Nicméně je odpovědné počítat s tím, že než začne fungovat termojaderná fúze, mohly by být jejich zásoby vyčerpány. Lepší je to s uhlím. Přes jeho relativně nízkou energetickou účinnost pro něj mluví cena a fakt, že máme domácí zásoby na delší dobu. Nicméně vysoké emise a dopad těžby na životní prostředí tento zdroj rovněž fakticky diskvalifikují. Z toho, co jsem již uvedl je jasné, že s obnovitelnými zdroji nemá cenu vůbec počítat. Alespoň ne jako se substitutem v energetickém mixu, kompenzujícím výpadek stávající výroby a ne s těmi, které se za ně dnes považují. Neobstojí ani z hlediska ceny, ani výkonu a nakonec ani co se týká dopadu na život obyvatel.

Pro mě existuje jediný obnovitelný zdroj, který má budoucnost. A to je jádro. Z hlediska definice to sice není přesné, avšak suroviny pro jadernou energetiku vystačí na tisícovky let. Měřeno délkou trvání naší civilizace a mírou technologického pokroku, ke kterému za tu dobu došlo dokonce i energetice a nepochybně ještě dojde, jde o dostatečně dlouhou dobu. Proto si snad mohu dovolit použít s jistým zjednodušením označení „obnovitelný zdroj“. Z hlediska všech dostupných informací pokládám jadernou energii za jediný zdroj, který nás může bezpečně přenést přes dobu, než začne fungovat termojaderná fúze (případně něco lepšího).

Jde o zdroj:

  • laciný a cenově stabilní (na rozdíl od ropy)
  • čistý
  • s minimem spotřebovaného paliva a produkovaného odpadu
  • výkonný a pružný za každého počasí
  • s dostatečným potenciálem a nezávislý na nestabilních teritoriích.

Navíc je to zdroj bezpečný a zodpovědný. Jako jediné odvětví započítává do nákladů produktu i poplatky z budoucí likvidaci odpadu a zařízení. Za celých padesát let jaderné energetiky nedošlo ani k jednomu technologickému selhání, které by ohrozilo zdraví a lidské životy.

Při havárii elektrárny v Three Miles Island v USA se ukázalo, že bezpečnostní opatření dostatečně brání nekontrolovanému šíření radioaktivních materiálů. A Černobyl je ukázkou politické chyby, dalším zločinem komunismu. Reaktor černobylského typu vůbec nebyl určen pro výrobu elektřiny, ale plutonia pro jaderné zbraně. I přes tento otřesný příklad politické zvůle je však 4000 obětí černobylské havárie naprostým zlomkem například ve srovnání s oběťmi těžby v uhelných dolech, kde každoročně umírají tisíce horníků. Sečteno a podtrženo: Jaderná energie tady a teď, na příští půl století, nejlépe splňuje zadání dané úvodní otázkou: co se stane, když otočíte vypínačem. Samozřejmě debatu o nejvhodnějším zdroji musí doprovázet debata o úsporách a efektivnějších technologiích. Ale to už by byla jiná přednáška. A i přes nutné úspory je jasné, že spotřeba energie poroste, bylo by proto nezodpovědné nepočítat s dostatečnými zdroji.

Po nás politicích se často žádá, abychom byli zodpovědní k budoucím generacím, respektovali přírodu, žili s ní v rovnováze a kontrolovali ty zlé a přírodu ničící energetiky. Po nás energeticích se také často žádá, abychom respektovali přírodu. Právě po tom, ve jménu obou těchto profesí, ale zejména ve jménu naplnění základních potřeb příštích generací, volám. Platí totiž: Slunce je energie. Energie je život. Život je stav daleko od rovnováhy.

Jestliže máme všechnu energii ze sluncí, musíme využívat tu nejušlechtilejší, tu, která nejméně plýtvá přírodním materiálem. Pokud skutečně ctíme život, pak víme, že každý živý organismus fakticky umírá na nedostatek energie, na opotřebování a vyhoření svých palivových článků. Platí to i pro naši civilizaci. Respektujme život a dodejme mu dostatek energie. Nenechme se zatlačit do defenzivy v podstatě nekrofilní filosofií, která odmítá civilizační rozvoj spojený se zvyšováním spotřeby energie jako a priori špatný. Termodynamicky vzato je život stav daleko od rovnováhy. Čím vyspělejší živočich, tím má k této rovnováze dále. Rovnováhy s přírodou dosahujeme až po smrti, když vyhasnou naše baterie a složitá nerovnovážná stavba našeho těla se rozloží na prvočinitele.

Pokud nám jde o udržení šťastného a plnohodnotného života obyvatel, je dostatek energie jednou ze základních podmínek. Na úvodní otázku co se stane, když otočím vypínačem, proto za sebe, za vás a za všechny odpovědné za další vývoj naší společnosti a obecně naší civilizace, při vědomí právě vyřčeného, odpovídám sebevědomě i pokorně :

Budiž světlo!

                 
Obsah vydání       25. 7. 2008
26. 7. 2008 Kohoutovy a Jasného Zářijové noci: pozoruhodně zralý a promyšlený film Jan  Čulík
26. 7. 2008 Letošní Letní filmová škola jako sociologický materiál pro studium české společnosti Jan  Čulík
27. 7. 2008 LFŠ a Jiří Králík Boris  Cvek
26. 7. 2008 Výrok dne (včerejšího): Armáda USA chce napochodovat do Polska
26. 7. 2008 Baracku Obamovi o Íránu
26. 7. 2008 Platnost smlouvy o omezení strategických raket vyprší v příštím roce a USA ji nemají v úmyslu prodloužit
26. 7. 2008 Strašný let Ruska? Miloslav  Štěrba
26. 7. 2008 Space War: Naše nynější krize William S. Lind
26. 7. 2008 Posilní sa závislosť EÚ od Gazpromu?
25. 7. 2008 Výsledek policejního šetření a Vstupenka do bezdomoví Jan  Kadubec
25. 7. 2008 Mezi právem a spravedlností je stále větší propast Štěpán  Kotrba
25. 7. 2008 Občanskoprávní spor Věra  Říhová
25. 7. 2008 RIA Novosti: Rusko může na protiraketovou obranu v Evropě odpovědět raketami na oběžné dráze Karel  Dolejší
25. 7. 2008 Krutý úsměv budoucnosti: mediální scénářování alternativ vývoje a možná realita Štěpán  Kotrba
25. 7. 2008 Skotská nacionalistická strana překvapivě vyhrála nad labouristy v bezpečném labouristickém okrsku
25. 7. 2008 Proč máme armádu, když vařit a zabíjet je rozdíl Miroslav  Polreich
25. 7. 2008 Trapný Schwarzenberg zapomenutý ve střižně České televize Lubomír  Lédl
25. 7. 2008 Co se stane, když otočíte vypínačem? Mirek  Topolánek
25. 7. 2008 Co by měla podle závěrů Pačesovy komise dělat vláda?
25. 7. 2008 Komu posloužil Kubice? Jiří  Paroubek
25. 7. 2008 Výrok dne: Pornokomix za milión, no nekupte to
25. 7. 2008 Výrok dne: americký kosmonaut se seznámil s informacemi o UFO
25. 7. 2008 Schwarzenberg prý není vlastizrádce, dí státní zástupkyně Ivona Horská
25. 7. 2008 Ministerstvo zahraničí připouští v odborném materálu umístění amerických raket v Česku, připouští i 13,5 km ochranné zóny Štěpán  Kotrba
25. 7. 2008 Ufff, to jsme si oddechli.... Chávez ani Castro Rusy nepozvali...
25. 7. 2008 CDI: Program "okamžitého globálního úderu" je pochybený a jeho realizace zvýší riziko jaderné války Karel  Dolejší
25. 7. 2008 Ktarak se darebácký stát mění v přítele z nejvěrnějších
25. 7. 2008 Zpráva dne: V novozélandském Aucklandu studenti vypsali odměnu za zatčení Riceové
25. 7. 2008 Režisér pořadu České televize Kosmopolis Koula se brání: Neožrali jsme se
25. 7. 2008 Obama triumfoval v Berlíně - není to ale pro domácí americkou politiku kontraproduktivní?
24. 7. 2008 Šéf amerického onkologického ústavu varuje před užíváním mobilních telefonů
25. 7. 2008 Aktuální Nesmrtelnost Milana Kundery Hana  Tomšů
25. 7. 2008 Zákaz tašek z umělé hmoty, aneb O životním prostředí a o pohodlnosti Uwe  Ladwig
25. 7. 2008 444. karikatura Michaela Marčáka v Britských listech
25. 7. 2008 Vysoké ceny v ČR se zdaleka netýkají pouze supermarketů a samoobsluh
25. 7. 2008 Český lid je uvědomělý a ví, že kapitalisté musejí vydělávat
25. 7. 2008 Sako levné v Nizozemí, drahé v Praze
24. 7. 2008 Drahota v ČR a láce v Evropě III.
24. 7. 2008 Lidl je "levný", ale ne v ČR
24. 7. 2008 Drahota v ČR a láce v Evropě II.
25. 7. 2008 Hysterie v Britských listech
24. 7. 2008 Sluneční energie ze Sahary by mohla zásobit elektřinou celou Evropu, konstatuje Evropská unie
24. 7. 2008 Rada Českého rozhlasu opět škodí Českému rozhlasu Štěpán  Kotrba
25. 7. 2008 Úmysl a efekt
25. 7. 2008 Zrození "liberálního fašismu" ve Francii Miloslav  Štěrba
24. 7. 2008 Americký generál varuje před tankováním na Kubě, Chávez nabízí Rusům prostor pro základny Štěpán  Kotrba
24. 7. 2008 Velkohubé žádosti o granty a voliči zelených Štěpán  Kotrba
23. 7. 2008 Immanuel Wallerstein: Zabrala v Iráku "vlna"? Immanuel  Wallerstein
24. 7. 2008 Obecní noviny: zkušenost nejen zlínská Miloslav  Štěrba
24. 7. 2008 Jak říci "ANO", anebo "NE", jde-li o účast na olympiádě? Miloš  Dokulil
24. 7. 2008 Příspěvek k politické kultuře Stanislav A. Hošek
23. 7. 2008 Snažíme se rychle dohnat Evropu, svět i zdravý rozum Olga Anna Sedláčková
19. 7. 2008 Hospodaření OSBL za červen 2008