Prolnutí erotiky s politikou se naopak stalo ve společnosti žádanou událostí, která vytváří jakýsi mediální vír, v němž je politik ve světle reflektorů otáčen, grilován, propírán, obnažován, ale především mediálně vitalizován. Čím je událost obskurnější, tím je ten vír a vítr silnější a politik je po delší dobu obdarováván žádoucím intenzivním mediálně-virtuálním životem.

Čím jsou tyto změny v chování politiků způsobeny? Souběžně s fylogenezí člověka vzniká sociálno - nová kvalita jsoucna, jako produkt interakce a spolupráce lidí. Součástí sociálna je morálka, určující sociální hodnoty a sociální normy chování. Morálku si jedinec osvojuje od nejútlejšího dětství v procesu sociálního zrání a socializace a tím se dotváří z biologického tvora v člověka. V evropském prostoru se podílí dva tisíce let na formování sociálna a tedy také morálky, křesťanství. Více než dvě stě let však vliv křesťanství v evropském prostoru slábne a jeho vyhasínání se dokonce neustále zrychluje, a to za vydatné pomoci samotné římskokatolické církve a jejích kněží, kteří ve společnosti masové kultury slují spíše pedofilií, než celibátem. Snad už ani nepřekvapí, když křesťanský politik, blízký katolické církvi a roky hřímající o ukradení církevního majetku komunistickým státem, který církev potřebuje pro charitu, se s charitou soudí o majetek, který jí byl odkázán.

Po diskreditaci reálného socialismu sovětských satelitů je vytěsňována i morálka socialistického humanismu. S konkrétními druhy morálek však vyhasíná i morálka jako taková. Komplementárně k tomuto vyhasínání se objevuje nová skutečnost, obsahující řadu procesů a sociálních fenoménů, které vyhasínání morálky podporují.

Tou novou skutečností je „tržní společnost bez přívlastků“. Bez přívlastků to znamená bez kultury, bez mravnosti, bez hodnot, kde jedinou hodnotou je zisk a základními nástroji, regulujícími interakci ve společnosti jsou tržní mechanismy. Z hlediska sociálna představuje tržní společnost bez přívlastků regresi. Z toho, co vzniklo ve vývoji lidské civilizace jako nástroj, se stal cíl, který likviduje dosavadním vývojem dosažené formy sociálna. Regrese znamená pokles na nižší, předchozí vývojový stupeň. Regrese sociálna je pokles na nižší stupeň ve fylogenezi člověka a v evoluci.

Určité formy sociálna můžeme pozorovat již u zvířat, které žijí ve společenstvích. Nejen biologicky má člověk svůj původ ve zvířecí říši, ale i lidské sociálno vychází ze sociálních forem života zvířecích smeček a tlup lidoopů. Etologie, zabývající se chováním zvířat a jejich vazbami na prostředí, přenáší z chování zvířat inspirující podněty pro pochopení chování lidí. Člověk po staletí neustále hledal důvody pro tvrzení, jak velice se liší od zvířat, jak velice je vzdálen zvířecí říši. Čím je však člověk vzdělanější a kulturnější, tím více si je schopen přiznat, že má se zvířaty společného mnohem více než se domníval a více chápe přírodní jednotu, kterou se zvířaty tvoří.

Po regresi sociálna je pro pochopení chování politiků a společnosti inspirativní pohled na sociální chování zvířecích společenství, zvláště na vztah mezi sexuálním chováním a sociálnem smečky, např. vlčí smečky či smečky lvů. Ve smečce je přísná hierarchie sociálních pozic a na vrcholu sociální pyramidy je alfa samec. Z této pozice vyplývají normy chování alfa samce i ostatních členů smečky vůči němu. Pářit se smí pouze alfa samec a často pouze s alfa samicí. Tyto normy chování nejsou nahodilé, mají svou přirozenou logiku z hlediska existence smečky a vývoje druhu. Alfa samec je nejsilnější, nejschopnější a podle toho si též vybírá alfa samici, a tak jsou předávány kvalitní geny a takováto regulace páření zvyšuje pravděpodobnost, že mláďata přežijí a zajistí reprodukci kvalitní smečky. Zpětně má páření, tedy sexuální chování vlčí smečky, mocensky rituální charakter. Pářením alfa samec také potvrzuje svou výlučnou pozici ve smečce.

V tržní společnosti bez přívlastků přestává platit to, co platilo po stovky generací. Do vrcholných mocenských pozic se dostávali jedinci, kteří mohli nejvíce přispět k bezpečnosti a reprodukci rodu, kmene, společnosti a jejích členů. Po regresi sociálna se vynořují z minulosti evoluce lidskou pospolitostí překonané formy sociálního chování. Sexuální chování a jeho atributy se opět stávají relevantní pro boj o pozici ve společnosti (smečce). A tak při aspiracích na mocenské (politické) pozice se nehovoří o inteligenci a vzdělanosti kandidáta, o jeho schopnostech a zásluhách na přežití a na rozvoji společnosti (tlupy), ale o tom, že je to „chlap s gulami“, či je prezentována jeho sexuální zdatnost, která je deklarována sexuálními ataky na podřízené ženy. Alfa samec je schopen páření nejen s alfa samicí, ale i s dalšími samicemi ve smečce. Samice, která toto chování alfa samce neakceptuje, riskuje svůj případný neúspěch ve „vyšší společnosti“.

Největší rozdíl mezi minulostí a současností je forma kontaktů. Počet členů ve smečce vylučuje jiný než individuální kontakt, který je permanentní a velice bohatý. V současnosti množství členů ve smečce (společnosti) individuální kontakt vylučuje. Přirozený individuální kontakt je nahrazen a zprostředkováván mediálními technologiemi, které mají charakter hromadných sdělovacích prostředků, v nichž převažuje jednosměrná komunikace od jednoho zdroje sdělení k neomezenému počtu příjemců (rozhlas, televize, internet, tištěná média) anebo obousměrná komunikace dvou či více jedinců (telefon, mobil, internet). Vývoj lidské civilizace probíhá ve směru další medializace a digitalizace. Je paradoxem současnosti, že regrese sociálna vrací společnost do minulosti, ale souběžně formou sociální komunikace se společnost tlačí vpřed do budoucnosti.

Alfa samec nemůže v mediální společnosti své sexuální rituály spojené s jeho mocenskou (politickou) pozicí provádět v intimitě smečky, ale musí je medializovat. Prvky původního rituálu ve smečce mají nový mód, který je medializovaným ekvivalentem původního.

Tržní a mediální společnost masové kultury má své zákonitosti, z nichž můžeme odvodit požadavky na mediální ekvivalenty rituálu alfa samce. V tržní společnosti bez přívlastků s masovou mediální kulturou jsou sex, peníze a moc vzájemně převoditelné. Tato zákonitost se uplatňuje v rituálu utváření alfa samce v mediální krajině.

V rituálu má klíčový význam alfa samice. Právo na páření s alfa samicí patří k těm atributům, které dělají z průměrného deprivanta alfa samce. Aspirant na alfa samce se musí postarat o mediální vytvoření alfa samice, která zpětně potvrzuje jeho alfa pozici ve společnosti. Ve společnosti adorující mládí proto aspirant na alfa samce zapudí opotřebovanou ženu, která nesplňuje atributy alfa samice, a nahradí ji mladou samicí, schopnou mediálně všemožně zaujmout, a to zejména bulvár. V rituální trojčlence je pak na řadě moc (funkce). Aspirant na alfa samce hledá samici s vysokou pozicí ve smečce (Miss World či ČR, známá modelka), danou také funkcí anebo ji k takové funkci dopomůže (parlamentní, stranické, vládní).

Ve světě, kde došlo k destrukci a všeobecnému zmatení norem a vkusu, v němž se princezny chovají jako kurvy a kurvy jako princezny, se uplatňuje nový mechanizmus konstruování alfa samice. Ze sexuálně atraktivní samice se utváří sexuální ikona, což v éře infosféry (Sak,P. a kol. Člověk a vzdělání v informační společnosti. Praha: Portál.2007) a kyberprostoru není problémem. Fotografie na hranici aktů a pornografie mohou nasytit kyberprostor v planetárním rozměru v několika dnech a v planetárním rozměru vedou k miliónům virtuálních souloží. Gradient mezi virtuální souloží miliónů a přirozeně reálnou souloží politika s alfa samicí je ziskem, který ho potvrzuje jako alfa samce.

Produkt rituální soulože alfa samce s alfa samicí - jejich dítě - se stává součástí rituálu a posouvá rituál do další fáze. Alfa samice ho ze soukromí převádí do veřejného rituálního prostoru (např. parlamentu), kde ho rituálně mediálně kojí a samci a samice s nižší pozicí ve smečce manifestačně projevují vůči dítěti svou submisivitu, nosí mu hračky a obdivují ho, čímž si zaručují, že jejich sociální pozice v hierarchii smečky bude alfa samcem potvrzena.

Sociální regrese se projevuje i v dalších oblastech, např. v sociální komunikaci. Alfa samec přechází z verbální komunikace v druhé signální soustavě do komunikace v první signální soustavě. Komunikuje grimasami obličeje, vyplazováním jazyka do kamer, vztyčováním prostředníčku, kopáním do dopravních prostředků.

Některé události v současném světě zdánlivě popírají sociální regresi a nový vztah mezi sexem, mocí a morálkou. Klaus Wolfowitz byl odvolán z čela Světové banky po odhalení jeho „ekonomického chování“ k milence a evropský komisař Günter Verheugen byl předmětem ostré mediální kritiky za své dovolené s milenkou, silné kritice za sexuální chování byli v poslední době vystaveni též izraelští politici.

Ve skutečnosti tato kritika za sexuální excesy je zástupná a stává se záminkou, přičemž skutečné důvody v pozadí těchto kauz jsou zcela jiné. Důvodem odvolání Paul Wolfowitze bylo spíše to, že byl předním exponentem odmítané a zprofanované politiky vedoucí k americké agresi v Iráku. Odhalení milenky a její finanční zvýhodňování bylo spíše vítanou záminkou. Podobnou záminkou pro mediální útoky na evropského komisaře Güntera Verheugena bylo sice odhalení jeho mileneckého vztahu, ale v pozadí však byla předchozí Verheugenova ostrá kritika bruselské byrokracie a bruselských byrokratů. Kritika Güntera Verheugena byla také otevřenou manifestací velmi silné pozice bruselského byrokrata. Nakonec se vždy ukáže, že v pozadí je to, co je v tržní společnosti bez přívlastků kruciální - peníze a zisk.

Podoba fenoménu alfa samce a s ním spojených dalších jevů a procesů je drtivou výpovědí o současné společnosti a produktem jejích nejvýznamnějších trendů - rozvíjení tržní společnosti bez přívlastků, medializace a komputerizace. Současný fenomén alfa samce je dramatickým průsečíkem evolučně starých forem sociálna a nejmodernějších technologií lidské civilizace.