Před pár dny mi jedna významná španělská historička vyprávěla o tom, jak víceméně náhodou zavítala na prezentaci knihy Václava Klause, v níž český prezident popírá lidský faktor v globálním oteplování. Dáma byla šokována nejen tím, s jakou suverenitou absolvent ekonomie zesměšňuje dlouholetý výzkum stovek vědců, ale především tím, jak člověk, který strávil posledních 20 let svého života v politice, hovořil bez přestání proti politikům, předložil posluchačům zcela anti-politický diskurz.

Podobná je ostatně i argumentace proti EU: na jednu stranu protievropští čeští politici nadávají na byrokratické struktury EU a označují je jako nedemokratické a svévolné, a na druhou stranu sabotují jakýkoli pokus o federalizaci EU či o posílení jejich politických institucí tak, aby občané měli přímý - národními vládami nezprostředkovaný - vliv v evropských institucích a aby tak EU fungovala demokratičtěji, ve větším kontaktu s občany - voliči. Podobně postoje vycházejí z náboženství ekonomismu: jediný čistý a neposkvrněný, dobro produkující mechanismus je volný trh, který vše vyřeší a každému dá podle jeho zásluh.

Vše ostatní je zbytečnou nadstavbou. Kněží této víry do značné míry ovládli veřejný diskurz v České republice, a zatímco jakákoli operace v ekonomickém prostoru je a priori legitimní, i kdyby škodila statisícům, jakýkoli politický či administrativní zásah je apriori nelegitimní, i kdyby prospíval milionům.

Čeští politici možná vyjadřují sympatie k USA, ale to jim nijak nebrání okázale ignorovat všudypřítomného politického ducha americké společnosti, která se vytvořila právě jako unie malých politických, samosprávných společenství, a v níž politici nerezignují na to, PŘESVĚDČIT občany všech tříd, barev i stupňů inteligence, protože režim, který vládne zády k občanům, není demokracie. Svoboda není jen svoboda se obohacovat, ale také svoboda podílet se na věcech veřejných...