3. 12. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
3. 12. 2008

Chceme je posílit? Pak je zakažme!

Zakázat komunisty, zakázat komunismus! Kdybyste s takovým návrhem přišel v lednu 1990, otevřený dopis tohoto znění bych vám tehdy nepsal. Lidé si tenkrát od vás, politiků, slibovali, že budete chytřejší a čestnější než soudruzi a že také budete mít národní hrdost a kus vlasteneckého citu, který vám nikomu nedovolí posluhovat velmocím a rozkrádat stát. Posluhování a rozkrádání jsme tenkrát měli plné zuby a také jsme moc toužili po demokracii, čili po lidovládě, abyste mi dobře rozuměl. Kdyby se Komunistická strana Československa zakázala v rámci tak zvaného revolučního kvasu, málokdo by co namítal. Tehdy byla příhodná chvíle, kdy lidé vnímali dění značně černobíle na způsob: ti jsou dobří a jen dobří a tamti zlí a jen zlí. S polistopadovými vládami navíc zatím nestačili udělat jedinou špatnou zkušenost. Jak známo, v lednu 1990 a ani později toho roku KSČ nikdo nezakázal. Jestli proto, že byli tehdejší státníci demokratičtí, nebo proto, že měli s odstupujícími soudružskými státníky stohy dohod o převzetí moci, toho se já, řadový smrtelník, na rozdíl od vás, nikdy kloudně nedopátrám.

Rád bych vás, pane Štětino, přesvědčil, že jste s návrhem zakázat Komunistickou stranu Čech a Moravy přišel, jak se říká, po termínu. Proč po termínu? Většina parlamentních politických stran si do názvu vtělila přídomek "demokratická". To samo o sobě neznamená, že by se strany demokraticky chovaly nebo se tak chovat chtěly. Prostě značka DEM. se dobře prodává. Nicméně lidé se o skutečný význam slova "demokratický" začali zajímat a zjistili, že demokracie se vyznačuje tím, že je svoboda smýšlení a možnost nenásilného názorového projevu jedním z jejích základních pilířů. Proto ve skutečné demokracii není ani jeden politický vězeň či obecně vězeň pro názor a ani jeden pro názor utlačovaný člověk. Až když začnete ctít výše zmíněná demokratická práva, vznikne vám pod rukama prostor volné názorové, a tedy i politické soutěže.

Politik, který volnou politickou soutěž zakazuje, je v demokracii v každém případě podezřelý, protože jí škodí. Proč chcete uškodit demokracii vy? Je vaše protikomunistické cítění a přesvědčení tak zásadní, že vám splynulo s bojem za pravdu a vy se vlastně obětujete u vědomí, že radši vrazíte demokracii nůž do boku vy, než aby to udělali komunisté? Nebo jste vůbec nepřemýšlel o našem celonárodním právu na demokracii, o právu, pro které jsme na listopadových náměstích různě po vlasti před devatenácti lety nastavovali těla ranám policistů? Třeba jste tam tehdy mezi námi nestál. Kde jste tehdy stál nebo seděl, pane Štětino?

Nebo se radikálním nápadem, který vás ještě nezatěžká nepohodlnou nálepkou "extremista", ale už je dost šokující na to, aby se o vás mluvilo, před někým nějak zviditelňujete? Nebo jste dokonce, aniž to víte, kmitajícím titěrným kolečkem v globální hře? V jaké, ptáte se? V té, co se snaží o prosakování tvrdého normalizačního kurzu na způsob: jenom tihle tady vládnou trhu, jenom tito zde dělají politiku a my, pakliže chceme žít bez potíží, musíme tohle skousnout. Osobně jsem názoru, že vám poněkud prvoplánově splývá strach z domněnky, že "imperiální snahy Ruska nekončí u Užhorodu, ale u Aše" s dílčím úspěchem Zjuganovových komunistů, z čehož jste pro sebe vyvodil, že " ti naši (komunisté) jsou jim pátou kolonou".

Sama logická výztuž takových vývodů je poněkud křehká a poukazuje na skutečnost, jak slepým rádcem bývá strach. Natolik slepým, že kupříkladu naivně přehlížíte letitou imperiální povahu zájmů Spojených států amerických, které by nejraději obkroužily celý obydlený svět, a že vám ušlo i to, že dnešní Rusko nehodlá na nepřítele střílet marx-leninismem, nýbrž municí třetího tisíciletí, v čemž se, jakož i v mnohém jiném, naprosto shoduje s taktikou a strategií USA.

Vy byste měl společně s námi vystupovat proti skutečným nešvarům dnešních dnů, které nás navíc tady a teď ožebračují nebo nás alespoň v duchovním smyslu ponižují. Buďte té statečnosti a pomozte nám s kritikou režimu, co očekávané a slibované dobré hodnoty nepřináší, bývalou sociální, zdravotnickou a vzdělávací síť, jejíž funkčnost a výsledky nám záviděli ledaskde v Evropě, potopil, demokracii nám nepovolil, tak jako nám ji nedovolili zmiňovaní komunisté, a to hlavní, z čeho vychází a na čem svým způsobem bohatne, i když zároveň i prodělává, je poněkud primitivní dělítko společnosti na bohaté a chudé, jejichž nezasloužené majetkové rozdíly poněkud rychle vymezily dělicí čáru mezi dvěma třídami s neslučitelnými zájmy. Za takového stavu věcí se každý, kdo by zakazoval marxismus, vystavuje nebezpečí, že se mu zítra narodí přede dveřmi Marx!

A každý, kdo by komunistickou stranu a s ní 13% našich občanů vykázal do ilegality, riskuje, že narazí na statisíce sešikovaných rozzlobených lidí, kterým se těžko do očí nadává do extremistů a těžko jim vyhrožovat kriminálem, protože oni se s vládou nepřijdou dohadovat, oni ji přijdou odstranit a ona bude v případě porážky moci jen doufat, že budou tak naivní a nedůslední jako v listopadu 89 a nepoženou ji k zodpovědnosti spolu s těmi, kteří nám tenkrát z revoluce udělali bleší trh politických reklam bez záruk a reklamací, trh levné práce a spousty závislostí, ať už tomu nakrásně říkali otevřená společnost, globální svět nebo kdovíjak ještě.

Jestli si nechcete širší občanské a lidské souvislosti svého honu na 13% zpoplatněných spoluobčanů připustit, nabízím vám alespoň ne tak primitivní a také daleko účinnější lék na komunismus, než je něco či dokonce někoho zakázat. Něco mi říká, že kdybychom nenasytné hlavouny v obchodu a v politice poslali, jak vy říkáte, k šípku a slušné výnosy z národohospodářství podělili mezi lidi spravedlivě, bylo by hračkou vypořádat se s komunisty. Je by už prostě nikdo nevolil, nikdo by je jako opozici nepotřeboval. Spokojení lidé neoponují.

                 
Obsah vydání       3. 12. 2008
3. 12. 2008 Soudní komise v Guantánamo jsou porušením principů spravedlnosti
3. 12. 2008 "Miluj radara svého jako sebe samého" Karel  Dolejší
3. 12. 2008 Štětina odpověděl, jak bych to od dobrého a váženého senátora očekával
3. 12. 2008 "O krvi antikomunistů"
3. 12. 2008 Senator Štětina, president Bush a vojín Shepherd, neboli Přece někdo zase zachrání víru v inteligenci lidstva Uwe  Ladwig
3. 12. 2008 Rodit, či nerodit? Toť otázka! Miloš  Dokulil
3. 12. 2008 Naše Čezko Petr  Pospíchal
3. 12. 2008 Pražské gorily ve světě - navzdory nepřízni Rady ČRo
3. 12. 2008 Ještě jednou o nebetyčné idiocii
3. 12. 2008 Smysl adventu a tvář Coca-Coly Tomáš  Koloc
3. 12. 2008 Reflexe, nebo soudy? Jan  Makovička
3. 12. 2008 Specialisté chápou, že i kdyby šlo o jakýkoli scénář, pak alespoň jedna hlavice doletí do USA...
3. 12. 2008 Zbytečná cesta do Drážďan
3. 12. 2008 Chceme je posílit? Pak je zakažme! Patrick  Ungermann
3. 12. 2008 Bylo by dětinské pouštět se do debaty o tom, "kdo si začal" s násilím
3. 12. 2008 Galeje ve jménu demokracie... Jaromír  Habr
3. 12. 2008 Citát dne aneb když policie pracovala jako nějaká zpravodajská služba
3. 12. 2008 Topolánkovo předkongresové vysvětlení finanční krize poslancům Mirek  Topolánek
3. 12. 2008 Propaganda od Romana Jocha - článek bez informační hodnoty
2. 12. 2008 My russkije, aneb tři otázky pro objasnění Jan  Keller
2. 12. 2008 Medicínské námitky proti "standardům zdravotní péče" Petr  Wagner
2. 12. 2008 Petr Wagner neřeší zásadní etické otázky dnešní zdravotnické péče Jan  Čulík
2. 12. 2008 Letové časy hovoří proti radaru v Brdech Václav  Vébr
2. 12. 2008 Cesta do Drážďan Monika  Binke
2. 12. 2008 Proč je důležitý standard zdravotní péče Jan  Mertl
2. 12. 2008 O krvi kolaborantů a zrádců Jaromír  Štětina
2. 12. 2008 Immanuel Wallerstein: Irák: třináctá hodina Immanuel  Wallerstein
2. 12. 2008 Piráti nejsou zapomenutou hrozbou Jakub  Kučera
2. 12. 2008 ČR už vojenským cílem pro ruské rakety dávno je
3. 12. 2008 Servilně předčasné odsouhlasení
2. 12. 2008 Zubatá předala dopis vládě
9. 11. 2008 Hospodaření OSBL za říjen 2008