16. 12. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 12. 2008

Právo na sebeurčení a osud Evropy

Reakce na článek Tomáše Koloce "Odkud pramení dnešní nevděk vůči RČS a jejím zakladatelům?"

Současné, mnohdy vypjaté diskuse o tom, zda mají patřit Čechy Čechům, Slovensko Slovákům, Maďarsko Maďarům či Německo Němcům a zda soužití národů ve sjednocené Evropě má tedy být co nejvolnější, nebo naopak pevně uspořádané, ukazují, že si s myšlenkou Evropy stále ještě nevíme úplně rady. Základním motivem evropských dějin je život s jinakostí, s odlišností,

Přijmout odlišnost bližního svého jako něco, co přináší obohacení, není vždy snadné. To platí jak pro jednotlivce, tak pro nejrůznější světonázorové a politické skupiny a také pro národy. Odlišnost přináší znejistění, nebo dokonce zpochybnění vlastních pozic. Ten kdo odlišnost nepřijme, se pak stává agresivním. To dokládají evropské i světové dějiny nesčetnými příklady. Stačí se jen podívat z tohoto úhlu pohledu na osud evropských Židů, Romů, protestantů či katolíků, nebo třeba homosexuálů. V jejich dějinném příběhu se vždy znovu tragicky odráží neschopnost majoritní společnosti přijmout jejich odlišnost. Tento motiv je možné v evropských dějinách sledovat na nejrůznějších úrovních a v nejrůznějších souvislostech. Ukazuje se, že nejsilnější kvalitou Evropy je právě život v mnohosti, a zároveň, že právě její různorodost nesčetněkrát vedla k tragickým střetům, válkám a utrpení.

Tomáš Koloc se ve svém článku ptá, proč je možné dívat se na vznik Československa v roce 1918 s určitou pochybností. Nebyl to snad jedině správný krok, který zajistil, aby český a slovenský hlas v Evropě nezanikl? Tomáš Koloc zmiňuje rakouského duchovního badatele a filozofa Rudolfa Steinera, jako jednoho z kritiků vzniku samostatného Československa. Rudolf Steiner se k otázce budoucího uspořádání Evropy vyjádřil několikrát a to již v průběhu První světové války. Poukazoval na to, že pokud se z této války nezrodí nový sociální řád, konflikty neskončí a evropský požár se v dohledné době rozhoří znovu. Zakladatel antroposofické duchovní vědy proto především v letech 1918 - 1921 rozvinul myšlenku trojčlennosti sociálního organismu. Podrobně ukázal, že ve zdravé společnosti by měla vládnout naprostá svoboda v duchovním a kulturním životě, rovnost před zákonem a bratrství v hospodářské oblasti. Jeho myšlenky jsou dále rozvíjeny a promýšleny dodnes.

Krom toho považoval Rudolf Steiner požadavek, který ve svých 14. bodech přinesl americký prezident Woodrow Wilson, totiž právo národů na sebeurčení, za něco pro Evropu vysloveně cizího a zhoubného. Ukazoval, že státy (především střední a východní) Evropy jsou ze své podstaty mnohonárodnostní a že jejich rozdělení podle etnického klíče není možné. Jeho názor byl zároveň nesen přesvědčením, že budoucnost Evropy spočívá v právu jednotlivců na sebeurčení -- a že teprve z něj mohou vycházet všechna další práva různých skupin, menšin a národů.

Ideálem pro něj tedy byla, řečeno dnešními pojmy, silná občanská společnost umožňující každému svobodnou volbu. Kulturní a duchovní hodnota jednotlivých národů má být v budoucnu nesena touto občanskou společností, která podle místa a jazyka získává svou nezaměnitelnou kvalitu. V organizmu Evropy má bezesporu každá své místo. To vše souzní s názorem Ivana O. Štampacha v BL ze 13.12.

Skepse Rudolfa Steinera vůči prvorepublikovému Československu vycházela z přesvědčení, že jde o stát příliš malý na to, aby v něm mohlo žít pokojně tolik rozdílných národů. Mimo jiné i proto, že Češi a Slováci měli do roku 1918 podstatně rozdílnou historickou zkušenost a tudíž i jinou výchozí pozici. Navíc tu bylo ono rozdělení na státotvorné a nestátotvorné národy, které rozhodně netvořily jen nějakou zanedbatelnou menšinu. Proto nedával v roce 1918 novému státu víc než 20 let. Hovořil tak v okamžiku, kdy se rozhodovalo o dalším dějinném vývoji a kdy tedy bylo teoreticky možné zvolit jiná řešení.

Rudolf Steiner viděl zásadní šanci v demokratizaci a federalizaci Rakousko-Uherské monarchie. Kdyby k ní došlo, vzniklo by mnohonárodnostní, kulturně rozmanité soustátí, které by se mohlo stát zárodkem budoucí sjednocené Evropy. Dějiny dvacátého století se ale ubíraly jinou cestou. Etnické čistky korigující původní evropskou různorodost a pestrost k ni patří.

To že se zakladatelé a část obyvatelstva po vzniku samostatného Československa s novým státem bezvýhradně spojili, není třeba zpochybňovat nebo dokonce kritizovat. Jejich činy byly jistě vedeny přesvědčením, že dělají pro národ to nejlepší. Hlubší pohled ovšem napoví, proč do českých dějin v jistém smyslu nakonec dobře zapadá euroskeptický prezident. Byly a jsou i jiné cesty.

                 
Obsah vydání       16. 12. 2008
16. 12. 2008 Ropa ze zdrojů OPEC začne docházet za 11 let, z ostatních ropných polí za 3-4 roky
16. 12. 2008 Tanečky okolo Lisabonské smlouvy Michael  Kroh
16. 12. 2008 Sarkozy ve francouzských Gumácích podpálil Klause
16. 12. 2008 Kdyby ČR vyráběla lokomotivy... František  Řezáč
16. 12. 2008 Ruská vláda neví, co bude napřesrok s ekonomikou
16. 12. 2008 Ruští generálové ztrácejí moc
16. 12. 2008 Nastávající krize Milan  Valach
16. 12. 2008 Michael  Marčák
16. 12. 2008 Taky něco na uklidněnou? Krize, nekrize? Miloš  Dokulil
15. 12. 2008 Traumata a mindráky Jiří  Drašnar
16. 12. 2008 Jak odvést pozornost od "lisabonizace" EU... Jaroslav  Kuba
16. 12. 2008 Immanuel Wallerstein: Pákistán: Obamova noční můra Immanuel  Wallerstein
16. 12. 2008 Bestie a nenávist Pavel  Urban
16. 12. 2008 Athénské jaro jako odpověď na finanční krizi Daniel  Veselý
16. 12. 2008 Financování reálné ekonomiky musí mít v regulační politice přednost
15. 12. 2008 Na pomoc ekonomice?
15. 12. 2008 Čech Klaus a složitost evropského bytí Miroslav  Polreich
16. 12. 2008 Vystačíme si se svými šašky? Miloslav  Štěrba
16. 12. 2008 Zemský ráj v nedohlednu
15. 12. 2008 Láska ještě úplně nevymřela Wenzel  Lischka
16. 12. 2008 Dva výroky dne
16. 12. 2008 Public relations ústavních principů Jozef Bohumil Ftorek
16. 12. 2008 Co ty formulace opravdu znamenají Štěpán  Kotrba
16. 12. 2008 Právo na sebeurčení a osud Evropy Tomáš  Boněk
16. 12. 2008 Raketa Bulava byla schválena pro sériovou výrobu
16. 12. 2008 Rovnost, volnost a bratrství - a klacek lidských práv
13. 12. 2008 Klaus je lepší dramatik než Havel Jan  Keller
13. 12. 2008 Integrovaná Evropa je jedinou možnou budoucností Ivan Odilo Štampach
13. 12. 2008 ČR nemůže přežít bez vazeb na ostatní evropské země Jan  Čulík
13. 12. 2008 K obhajobě vůdcovského principu Karel  Dolejší
12. 12. 2008 O roli prezidenta v ústavním systému ČR Václav  Žák
15. 12. 2008 Integrace Evropy nestačí Miroslav  Prokeš
13. 12. 2008 Center for American Progress: Zastavte rozmisťování protiraketové obrany v Evropě Karel  Dolejší
15. 12. 2008 K údajnému ruskému tvrzení o primárně protiruském zaměření nových amerických základen v Evropě Pavel  Barák
15. 12. 2008 Protiraketová obrana
15. 12. 2008 Pavel Barák obhajuje neobhajitelné Karel  Dolejší
16. 12. 2008 Velký kříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo českému ministru zahraničí Štěpán  Kotrba
15. 12. 2008 Všechna moc pochází z lidu Štěpán  Kotrba
15. 12. 2008 NATO provokuje Obamu: Chceme raketovou obranu v Evropě
15. 12. 2008 Prosinec 2008: Obamo, Vaše názory mne nezajímají... Boris  Cvek
15. 12. 2008 Muslimové a křesťané - soužití a možnosti dialogu
15. 12. 2008 Jak byste znali své sousedy, neboli Statistická data, na která by se mělo reagovat Uwe  Ladwig
15. 12. 2008 Na břehu dnů Petr  Litoš
15. 12. 2008 Odkud pramení dnešní nevděk vůči RČS a jejím zakladatelům? Tomáš  Koloc
4. 12. 2008 Hospodaření OSBL za listopad 2008