3. 2. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
3. 2. 2009

Amerika za Obamy zeslábne...

Mise na Mars? Ani náhodou

Doba je zlá a ekonomická krize na nás vykukuje z každého koutu naší planety. Napadá mne, jak asi za těchto okolností dopadnou různé vize a představy, které ještě před deseti, dvaceti lety přece jen nesly jistou dávku pravděpodobnosti. Jak asi dopadnou všechny ty super nákladné projekty na dobývání vesmíru, představy spisovatelů sci-fi literatury a scenáristů o budoucnosti lidstva, vysněné v těch krásných knížkách, atraktivních filmech a seriálech.

Když lunární modul Eagle přistál na Měsíci a naplnil tak cíle mise Apollo 11, když Neil Alden Armstrong 21. července 1969 poprvé v dějinách lidstva vystoupil na povrch nezemského tělesa (bože, jak je to dávno), byl jsem skálopevně přesvědčen, že nejpozději za 10 let bude na Měsíci mezinárodní stanice se vším, co k tomu patří a že někdy na konci milénia budou vyslanci lidstva z této stanice startovat na svoji misi na Mars a pak dál a dál, do nekonečného vesmíru. Tak to moje generace vnímala a všechno bylo tak jasné a jednoduché. Lidstvo se spojí, v zájmu vyšších cílů a hodnot se sjednotí ve svých prioritách a vyčlenit potřebné prostředky na tyto akce nebude nic složitého. Nestalo se to, byla to jen naivní iluze.

Lidstvo se nespojilo ani nesjednotilo a ony prostředky byly pohříchu vynaloženy jinak. Má to svoji logiku, protože drtivá většina skutečně schopných jedinců, bez kterých se velké věci udělat prostě nedají, nepatří obvykle k vizionářům a jejich hodnotová stupnice je příliš pragmatická, než aby nadřazovali jakési dlouhodobé cíle lidstva nad momentální úroveň svého postavení, míru moci, nebo kvalitu svého života.

Výzkum vesmíru je patrně jedna z nejnákladnějších aktivit, která se v moderních dějinách objevila. Investice do této oblasti jsou při tom velice rizikové a návratnost je příliš dlouhodobá a prakticky nulová, pomineme-li na chvíli nesporný význam pro národní bezpečnost. Navíc ho dnešní člověk nevnímá vždy příliš pozitivně. Ani amerického občana, bez ohledu na to, že vesmírný výzkum je v jeho zemi jeden z tradičních výrazů národní hrdosti, dnes nezajímá ani tak rozbor prachu z Marsu, jako spíše míra nezaměstnanosti v okolí jeho bydliště.

Dokážu si tedy představit, že omezení prostředků, vynakládaných ve Spojených státech na výzkum vesmíru, bude jednou z cest, které Barack Obama použije ve své, podle mne marné snaze o zeslabení dopadů ekonomické krize. Druhá cesta bude bezpochyby snaha o vytvoření takového mezinárodního klimatu, který nebude vyžadovat tolik prostředků do oblasti obrany a národní bezpečnosti. Bude dál a dál oslabována americká přítomnost na různých kontroverzních místech naší planety.

Obamova administrativa se bude vůči potenciálně nepřátelským režimům snažit o vstřícné a ještě vstřícnější postoje, které ale budou vykládány spíše jako projevy slabosti a bezmocnosti a z nepřátel se stejně přátelé nikdy nestanou. USA se tak postupně připraví o svoji, mravenčí prací předchozích prezidentů a vlád vybudovanou pozici a dříve nebo později přestanou být v pravém slova smyslu světovou velmocí. Nebudou mít ani impozantní vesmírný výzkum, ani impozantní zbraňové systémy, schopné nějakého rizikového politického hráče náležitě odradit a umravnit. Vzniklé vakuum ale bude muset někdo vyplnit.

Může to být současné Rusko jako země, která je, díky svým tradicím, na různé ekonomické či politické kolapsy mnohem lépe připravená. I díky svým lidem, kteří již něco zažili a hned tak něco je nerozhází. Rusko je také navíc země, kde může dojít (bez zbytečného ohledu na různé etické principy) k takové úpravě legislativy, že se kupříkladu i výzkum vesmíru stane výlučně komerční oblastí, sférou vytváření dalších a dalších lukrativních podnikatelských aktivit, pro které bude nejbližší okolí naší planety jakousi nezoranou půdou, která může přinést další obrovské zisky.

Tyto aktivity mohou výrazně přispět i k jistému oživení ekonomiky a nastartování pozitivního ekonomického vývoje. Pak také Rusko bude schopné na rozdíl od jiných dál financovat upevňování své pozice ve světě i modernizaci svého zbraňového potenciálu. Může to ale být konec konců i současná Čína, nejen pro svůj ekonomický potenciál a rezervy pro další rozvoj, ale i pro charakter národní mentality svých lidí. Zcela jistě to ale nebude Evropa, i kdyby se z ní nakrásně staly Spojené státy Evropské, či jiný bizarní útvar. Evropa bude v budoucnu vždy pouze akumulovat případné světové pozitivní posuny, nebo velmi účinně a rychle absorbovat všechny vznikající maléry. A kromě toho se bude vždy vnitřně vymezovat a handrkovat a to jsou atributy, které obvykle žádnou skutečnou velmoc neprofilují.

Pokud to tak všechno dopadne, pak zcela jistě nikdy nebude realizován televizní přenos okamžiku, kdy člověk z planety Země vystoupí na povrch Marsu a onen nádherný okamžik z roku 1969 se již opakovat nebude. Leda že by se použil návod ze zdařilého amerického filmu Kozoroh 1.

Nic se samozřejmě nestane. Jen se další krásný sen lidstva přesune do sféry pohádek. Když o tom tak přemýšlím, zakrátko budeme mít všichni stejně docela jiné starosti.

                 
Obsah vydání       3. 2. 2009
3. 2. 2009 Sarkozy se probudil: Le Figaro píše o "velké evropské prázdnotě" Josef  Brož
3. 2. 2009 Írán vyslal satelit na oběžnou dráhu
3. 2. 2009 V Číně přišlo 26 milionů lidí v důsledku hospodářské krize o práci
3. 2. 2009 Dobře jim tak!
3. 2. 2009 Pornografie
3. 2. 2009 Zelená představa o řešení ekonomické krize: Rodiny špinící ovzduší by měly platit vyšší daň
3. 2. 2009 Úžasný ostravský vzduch a moje astma
3. 2. 2009 Fištejnova nenávist Daniel  Veselý
3. 2. 2009 Kde je Člověk v tísni, když jsou lidé v tísni?
3. 2. 2009 Umění žít svobodně -- z deníku nastupující normalizace Michal  Petřík
3. 2. 2009 Kdopak mezi námi takhle ještě pochodoval "s láskou" k přísaze? Miloš  Dokulil
3. 2. 2009 Sníh v Británii
3. 2. 2009 Ani Luftwaffe nezabránila londýnským autobusům, aby přestaly jezdit... Sníh ale ano
3. 2. 2009 Ivan Vosecký protestoval proti násilí v Gaze
3. 2. 2009 Vsadíme na "změnu"? "Ano, můžeme!" Miloš  Dokulil
3. 2. 2009 Dvojí metr české justice Josef  Vít
2. 2. 2009 Dvě tváře Zelených: Pouze šestinu zajímá program
2. 2. 2009 Máme na "to" také my v ČR? Miloš  Dokulil
1. 2. 2009 Resources in English on Czech film, literature and politics
3. 2. 2009 I jiné pacienty probírají z umělého spánku. Kdo se o to zajímá? Štěpán  Kotrba
3. 2. 2009 Už je to tady: trh s videoobsahem se začíná pomalu hroutit
3. 2. 2009 Občanské protiradarové hlídky před poslaneckou sněmovnou
2. 2. 2009 Havlův dopis Johaně, pohyblivé Warholovy obrazy a další příběhy, nejen Benjamina Buttona Josef  Brož
3. 2. 2009 K financování české vědy Boris  Cvek
3. 2. 2009 Internetová Edice hostů do pátého ročníku Miroslav  Vejlupek
3. 2. 2009 Mise na Mars? Ani náhodou Petr  Litoš
3. 2. 2009 Mr. 10 Vít  Klíma
2. 2. 2009 O Zlém systému, slepotě intelektuálů a podivuhodné zradě Bohuslav  Binka
2. 2. 2009 O freudovské cestě k univerzáliím aneb Nezobecňuj z jednoho případu, zobecňuj ze dvou Karel  Dolejší
2. 2. 2009 Theodore Dalrymple
2. 2. 2009 Davos 2009: vyhne se svět protekcionismu? Ludmila  Štěrbová
2. 2. 2009 Červivé plody davoského konsensu Radovan  Baroš
31. 1. 2009 Iluze o hospodářském růstu Jaroslav  Ungerman
31. 1. 2009 Černý scénář mediálního trhu se začíná naplňovat Štěpán  Kotrba
3. 2. 2009 Znojemskou učitelku vlastně znásilnili
3. 2. 2009 Mravní zpustlost učitelek a mravní zpustlost společnosti aneb právo na orgasmus Štěpán  Kotrba
3. 2. 2009 Sadomasochismus to tedy nebyl Jan  Čulík
31. 1. 2009 Hospodaření OSBL za leden 2009

USA 2009: Obama a očekávání RSS 2.0      Historie >
3. 2. 2009 Mise na Mars? Ani náhodou Petr  Litoš
2. 2. 2009 Immanuel Wallerstein: Jak předělat Ameriku: Obamovy dvojznačnosti Immanuel  Wallerstein
2. 2. 2009 Odchod Matúš  Holý
30. 1. 2009 Potrebná zmena Radovan  Geist
26. 1. 2009 ICT: Krize, krize, krize kam se podíváš Štěpán  Kotrba
26. 1. 2009 Již první dny Obamova prezidentství ukazují, že bez prolévání krve to nepůjde Daniel  Veselý
22. 1. 2009 Vymítání démonů z americko-ruských vztahů   
22. 1. 2009 Proboha, jsi vůbec "Robert"? A není to fuk?! Miloš  Dokulil
22. 1. 2009 Chce vyjednávat s Íránem bez předchozích podmínek   
21. 1. 2009 Toto je cena a příslib občanství Barack  Obama
21. 1. 2009 Nový tón. Opustil falešný optimismus   
21. 1. 2009 Co Obamův projev znamená   
21. 1. 2009 Komentář deníku Daily Telegraph   
21. 1. 2009 Bloggeři a komentátoři nejednotni ohledně Obamova projevu   
21. 1. 2009 Proč nevydala iDnes Obamův projev celý?