ANALÝZA

Sousedi se dohodli

9. 9. 2009 / Josef Mikovec

Brazílie slavila 7. září Den nezávislosti, která byl vyhlášen v roce 1822 a Brazílie po letech, kdy byla větší částí Spojeného království Portugalska, Brazilie a Algavres a předtím portugalskou kolonií, se stala dalším císařstvím na americkém kontinentu. Tím se mohla dokonce stát znovu v době zcela nedávné. V roce 1991 však bylo lidové hlasování, kterým bylo rozhodnuto, že Brazílie se nestane opětovně císařstvím, ale zůstane republikou.

Monarchistické hnutí přesto v  Brazílii stále existuje, i když poslední potomek brazilského císaře – filozofa Pedra II., šestadvacetiletý sympatický princ Pedro Luis de Orleans e Bragança, celým jménem Dom Pedro Luiz Maria José Miguel Gabriel Rafael Gonzaga de Orleans e Bragança e Ligne zemřel při havárii letu letadla Air France č. 447.

Samozřejmě, že letmá teorie o atentátu se také objevila, bez většího rozptylu a přesvědčivosti. Lidí, kteří říkají „my jsme toho císaře měli chtít“ prý dokonce mírně přibývá.

Oslav v hlavním městě Brasília se zůčastnil osobně prezident sousedního státu Nicolas Sarkozy. Ano, Brazilíie s Francií sousedí, stačí letmý pohled na mapu, tentokrát bohužel a pro jistotu, bez krásné choti, zato však s francouzskou prezidentskou gardou a námořníky. Mezi oběma zeměmi bude vystaven most ve smyslu doslovném, a ovšem i přeneseném. Sarkozyho přítomnost na tribuně pospolu s brazilským prezidentem Lulou a jeho chotí Marisou Letícia, v tak významný den, napovídá.

Možná více, nežli se nám řekne. Francie je zde tradičně populární. Nyní tady máme Rok francouzské kultury a Sarkozy zase navrhuje Brazílii za stálého člena Rady bezpečnosti, což je působivé. Jsou ovšem i šťouralové co jim nic není recht. A tak se konala velká přehlídka, hojná účast papalášstva a lampasů. Bohatě uniforem současných i historických. Hymny kapely, bubny, pochodující i tančící, nepřekonatelné Brazilky, capoeira (ukázka není z přehlídky), vlajky, lid, nadšení, veselice. Francii sláva. Francie se z Brazílií dohodla na sdílení vojenské technologie, atomové ponorce, první v Jižní Americe, helikoptérách, spolupráci atd. Jde o dost peněz a pro Brazílii jde o velmocenský status, zvláště v rámci Unasul-Unasur, o bezpečnost a ostatní. V moři má Brazílie značné bohatství, také proto potřebuje ponorky a letectvo jistého druhu. Dohodou s Francií se stane bezesporu námořní silou. Brazilie sice má letecký průmysl civilní i vojenský, ale potřebuje branné síly modernizovat, včetně  vojenského letectva.

Další zdroje ZDEZDEZDEZDE

Konkurencí byli Švédi se svým v Česku známým letounem SAAB Gripen Ng a severoamerický Boeing F-18. Francie zase koupí brazilská letadla. Současně s přehlídkou a oficiální radostí po celé zemi se konaly demonstrace, připomínající neradostná fakta. Demonstrovalo se nejen v Brasílii také za odstoupení prezidenta Senátu a bývalého 31. prezidenta republiky José Sarney, obviněného z nehezkých, avšak bohužel ne neobvyklých slabostí politiků, v Latinské Americe takřka epidemicky rozšířených. V Brasílii došlo ke srážce s policií. Demonstranti na druhé straně bezpečnostní bariéry byli lidé z velmi anti-kapitalistického Fòrum Transnacional da Emancipaçao Humana.

Po dobu přehlídky tvrdě žhnulo zimní slunce. Rozpršelo se až po přehlídce. A tak to má být.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 9.9. 2009