Darujme čas svým dětem

17. 12. 2009 / Oldřich Adamec

Přibývá nám mladých, lhostejných k životu druhých lidí, nevážících si práce ostatních, kulturních tradic a hodnot vůbec. Narůstá počet rodin, které neplní svoji funkci v oblasti citové výchovy, ale zato vysoce funkční v získávání mnoha peněz a dalších "věcí". Některé děti vyrůstají v prostředí, kde se jim od malička předkládá konzumní vztah k životu, jako by hromadění hmotných statků bylo samozřejmou zárukou šťastného života.

Děti jsou přitom přeci takové jaké si je vychováme, jaké jsme pro ně vzory, jaká je celková atmosféra společnosti, ve které vyrůstají. Vždyť často u nás dospělých vidí, jak chytračíme, jak se vezeme v závětří, jak za vyrobené zmetky nebo předstíráním práce bereme slušné peníze, jak si tu a tam z práce přineseme leckteré věci a ono nám to docela beztrestně vychází.

Bylo napsáno již mnoho pojednání a rozborů, které se snaží dopátrat se příčin tohoto stavu. Domnívám se, že jednu z hlavních příčin vystihuje statistika využití časového fondu obyvatel ČSSR, tak jak je zveřejněna v časopise " Statistické přehledy 6/81.

Podle této statistiky věnuje otec svým dětem ve všední den 8 minut a v neděli 16, zdálo by se, že tento otec pomáhá v domácnosti, ale 28 minut není zrovna mnoho. Ani různé funkce a schůze nejsou pro něj velkou časovou zátěží (6 minut). Sebevzdělání (kurzy, školení, přednášky) věnuje 4 minuty denně. Nejvíce volného času věnuje tento otec sledování televize. Obrazovce patří ve všední den více než půldruhé hodiny a v neděli dokonce tři hodiny.

Ani u matek není množství času věnovaných péči o děti vyhovující. Copak lze 19 minut ve všední den a 22 minut v neděli nazvat láskyplnou péčí? Kolik minut z toho času zbývá na pohádku před spaním, kontrolu domácících úkolů, vyprávění o životě, o škole, o tom co malého, ale i většího človíčka trápí, získávání dítěte k úctě ke kulturním tradicím a kultuře života vůbec.

Nejvíce času zabere ženám práce v domácnosti. Ve všední den to činní 189 minut a v neděli dokonce 294 minut. Na zbývající oblasti využití volného času zbývá ženám zhruba třetina až polovina času než mužům.

A tak když se nad touto statistikou zamyslíme, musí nám být smutno. Tak často se pídíme po hmotných statcích, abychom mohli naše děti zahrnout množstvím jídla, dárků a dalších věcí a při tom shonu nám jaksi už nezbývá čas a duševní klid pro to, co je zejména v mladé rodině nejcennější -- pevné citové vztahy mezi rodiči a dětmi, které se upevňují právě tím, co děti u nás v čím dál větší míře postrádají a to je čas rodičů. Proto se za všechny naše děti přimlouvám, zamysleme se nad způsobem našeho života a darujme čas svým dětem.

Rodina a škola 1981

Vytisknout