Česká televize neví, proč Rusko vyhostilo jejího reportéra

17. 2. 2010 / Štěpán Kotrba

Česká televize udělala ze svého reportéra Josefa Pazderky objekt svého zpravodajství a oběť "zlého" Ruska, které nic netušícímu moskevskému zpravodaji České televize neprodloužilo vízum (čti vyhostilo ho). Redakce ani reportér "netuší důvod". Redaktoři dokonce připomněli shodný osud jeho předchůdce Jana Moláčka.

."Proč byla vybrána ČT a ne jiná česká média, která normálně jinak dostávají nová ruská víza, není jasné. Situací se zabývá české i ruské ministerstvo zahraničí, ale šance na to, že by se rozhodnutí ruského ministerstva ještě nějak změnilo je velmi malá," řekl Pazderka. Důvod je ale nabíledni.

Josef Pazderka je totiž velmi agilní novinářský spolupracovník vlivové politicky manipulativní firmy, jejíž je Česká televize zřizovatelem. Řeč je o "humanitární" společnosti Člověk v tísni. Josef Pazderka dlouhou dobu jako pracovník této organizace a koordinátor společnosti Člověk v tísni v Čečensku a Ingušsku, aktivista Výboru SOS Čečensko a sdružení Berkat a posléze i jako reportér ČT psal o zemích bývalého Sovětského svazu, zejména Čečensku, Ingušsku, Uzbekistánu , ale i v Afghánistánu a dalších "zájmových" oblastech. Jeho články nejen o Kavkazu vycházely v prohavlovském týdeníku Respekt a v řadě dalších českých médií. Koordinace zájmů části českého ministerstva zahraničí se zájmy US State Departmentu došla mediálního zacyklení - v tendenčních informacích o Rusku, jeho zahraniční politice a interpretacích výroků jejich představitelů. Na Kavkaze zejména. Sorosova Nadace Open Society Fund Praha Pazderku také částečně financovala. Člověk v tísni prorostl za léta své existence českou zahraniční politikou a ztotožnil se i s působením v oblastech, kde by operace diplomatů byly nemyslitelné a byly by označeny za činnost neslučitelnou s diplomatickým statusem. Formálně Člověk v tísni vozil "humanitární pomoc" do Grozného... U "novinářů" se to tak přísně nebere. V letech 1999/­2000 absolvoval Pazderka stáž u Petry Procházkové ve zpravodajské agentuře Epicentrum v Moskvě. "Čečenská ukolébavka" - Pazderkův hodinový film o Čečensku z let 2000-2001 je tak "objektivní"... Stejně jako jeho, na domněnkách protiruského aktivisty založený, komentář o vraždě ředitelky čečenské kanceláře "lidskoprávního" hnutí Memorial. Jako Pazderku teď, vyhostili Rusové kdysi i Petru Procházkovou, se kterou dělal Pazderka například rozhovor "Novinářka na divokém Východě". Ruská vláda má mechanismy, jak mít přehled o zahraničních novinářích v zemi: uděluje jim víza jen na rok a dává jim čas od času najevo, že sleduje, co dělají, píší, vysílají. Divoký Východ není zas tak divoký. Pazderka to moc dobře ví... Ten důvod k vyhoštění Procházkové byl obdobný, jen poněkud závažnější. Hrály v něm tenkrát roli zbraně a peníze. Dost velké peníze. Epicentrum zmizelo spolu s Procházkovou a Štětinou z Čečenska se vší mediální podporu ze Západu a několik vzpurných oligarchů bylo postupně "přivedeno k rozumu". Někdy i drastickými metodami, jak je ostatně na Kavkaze běžné. A situace se tam postupně začala vracet k normálu... až do té míry, že zde mohl být po letech zrušen výjimečný stav.

Bývalý mluvčí stávkujících v České televizi na přelomu roku 2000 a 2001 Jan Moláček měl roční vízum a akreditaci, kterou mu už v létě 2006 Rusové neprodloužili. Taky moc rád kdysi létal na Kavkaz... To je ostatně společný jmenovatel všech dosavadních žurnalistických vyhoštění reportérů ČT.

Podle mainstreamových médií bylo prý vyhoštění Moláčka reciproční krok ruské strany poté, co musel ukončit činnost v České republice ruský zpravodaj vládní tiskové agentury RIA Novosti Leonid Sviridov. Tentokrát je (opět podle médií) Pazderkovo vyhoštění reciproční krok za vyhoštění zpravodaje ruského listu Parlamentskaja Gazeta. Česká televize by měla pečlivě zvážit vlastní zahraničně-politickou orientaci. Zvážit, zda i nadále masivně podporovat společnost Člověk v tísni a najímat na práci v redakci zpravodajství a publicistiky (prý už bývalé) špióny či politické aktivisty, případně tolerovat souběh jejich neformálních aktivit s formálním krytím žurnalistickou praxí. "Maschadov byl osobnost", "...sympatický symbol čečenského odporu proti barbarství ruské armády", tvrdil Pazderka o vůdci čečenského hnutí odporu, kterého Moskva nazývala teroristou a přisuzovala mu i spoluúčast na přepadení školy v Beslanu a zabily ho ruské speciální jednotky v březnu 2005 při přestřelce. Jeho spolupracovníka, Čečence s gruzínským pasem Timura Borchashviliho pomáhá v Česku ilegálně skrývat senátor Jaromír Štětina, bývalý žurnalistický partner Petry Procházkové v agentuře Epicentrum. Štětina se dodnes stýká i s Anzorem Maschadova, synem bývalého čečenského prezidenta a později vůdce protiruských povstalců. Pazderkův obdiv k Štětinovi byl samotným reportérem ČT v minulosti medializován. Česká televize by měla zvážit, zda takové novináře jako Pazderka hájit jako objekty nespravedlnosti, či je omlouvat a v jejich krocích podporovat. Rusko (a ani třeba Čína či další státy) nejsou země, u kterých by mohla Česká televize trvale tolerovat věcnou i politickou zaujatost, tendenčnost a aktivismus. Škody, která tato profesní selhání působí, jsou pro celou Českou republiku větší, než je na první pohled patrné.

24. 03. 2007 Štěpán Kotrba: Jak se vám líbí reportáž, když točí o radaru bývalá agentka kontrarozvědky ZDE

23. 09. 2004 Miroslav Polreich: Média a tajné služby ZDE

Současného šéfa zpravodajství České televize Milana Fridricha by měl nahradit Roman Bradáč. To už není důsledek vyhoštění žádného ruského reportéra z Česka... To je důsledek dlouhodobého fungování celé redakce zpravodajství ČT, které nejspíše bude muset doznat změny, aby České televizi nedělalo ostudu - nevyvážeností, neprofesionalitou či právě aktivismem. Nikdy není trpělivost bezedná...

Respekt/Člověk v tísni: Jak přinést Čečensku klid? ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 17.2. 2010