ANALÝZA

Průzkumy veřejného mínění: pohřeb Zelených

28. 4. 2010 / Ján Mišovič

Výměna volebního lídra ODS, která proběhla koncem března 2010, prospěla nejen ODS, ale posloužila i médiím. Otevřel se jim totiž prostor pro úvahy o možnostech a schopnostech Petra Nečase znovu "zvednout prapor" a jít do vítězného klání s největším soupeřem, s ČSSD. První velkou příležitost ke vzájemnému utkání "vytvořila" ČT 11. 4. 2010 v Otázkách Václava Moravce, kdy uvedla předem výrazně avizovanou besedu volebních lídrů obou stran. Už samotná příprava hlavních aktérů se stala předmětem mediální pozornosti, když se zdůrazňovala role amerických poradců na obou stranách. Po samotné debatě se novináři a publicisté předháněli v hodnoceních zástupců stran: který z nich byl lépe připravený, více stačil argumentačně na druhého, byl zkrátka přesvědčivější. Celkové jejich hodnocení souviselo s "afinitou" jednotlivých médií vůči příslušným politickým stranám. Prezident republiky ne náhodou označil početné televizní debaty politiků za zrůdnost.

Diskuse ale určitě měla význam zejména pro okruh lidí propagujících program a myšlenky té které strany. Jinými slovy sloužila zejména tvůrcům mínění, "opinion lídrům" obou táborů. Z dnešního pohledu nejde o nové téma. Roli názorových vůdců poprvé podrobněji rozpracoval americký sociolog Paul Lazarsfeld s kolektivem spolupracovníků, v rámci projektu zkoumajícího prezidentskou kampaň v roce 1940. Výsledky byly publikovány o čtyři roky později v knize The People's Choice.

Vedle pojmu názorový vůdce se Lazarsfeldův tým zabýval i problematikou tzv. dvoustupňového toku komunikace. Opustil do té doby vládnoucí představu o přímém působení médii na publikum a do procesu informačního působení včlenil právě tvůrce mínění. Nezůstal jen u toho. Rovněž charakterizoval osobnost názorového vůdce, jako člověka, který sám aktivně diskutuje a současně je vyhledáván ostatními a žádán o radu v politických záležitostech. Otázkami názorového vůdcovství se v osmdesátých letech 20. století zabývala německá novinářka a socioložka Elizabeth Noelle- Neumanová, zakladatelka demoskopického institutu v Allensbachu. Navrhla kritéria pro určování "síly osobnosti" na škále názorového vůdcovství. Výzkum na základě metodiky vyzkoušené v Německu, se uskutečnil v druhé polovině devadesátých let i v České republice. Výsledky v různých zemích i dobách naznačují, že v dospělé populaci je každý čtvrtý až pátý občan názorový vůdce. Jejich "výskyt" je ovšem v jednotlivých sociálních skupinách diferencovaný. V okruhu vyšších odborníků typu manažer, lékař, právník atd. jsou mezi deseti asi čtyři názoroví vůdci, zatímco ve skupině dělníků je jejich zastoupení v poměru jeden ku deseti. Znamená to současně, že každá sociální skupina má své tvůrce mínění, jsou ovšem zastoupeni různě početně. Rovněž problematika dvoustupňového toku informací byla dále propracována a odborníci dnes uvažují o mnohostupňovém toku informací. Je potřebné zdůraznit, že televizní či rozhlasové debaty přímo neovlivňují veřejné mínění ani stranické preference. Na jejich formování působí vždy komplex faktorů, kterého šíře je zřejmá z jednotlivých částí "seriálů" o stranických preferencích. Jak se tedy celý mechanismus promítá do stranických preferencí publikovaných v dubnu 2010? Údaje přináší tabulka č.1.

Tabulka č. 1 Stranické preference prezentované v dubnu 2010
podle CVVM, Factum Invenio, Median, STEM

Agentura CVVMFactum InvenioMedianSTEM
Termín dotazování5.4.-12.4.20103.4.-9.4.20102.3.-1.4.20101.4.-10.4.2010
Počet dotázaných 1004104910851196
Volební účast 64 %64,4 %61 % neuvedena
ČSSD30 %29,5 %27 %27,8 %
ODS22,5 %22,3 %21,2 %18,6 %
KSČM13 %13,9 %16,8 %9,9 %
TOP 0911,5 %11,6 %7,5 %9,3 %
KDU-ČSL4 %5,5 %7,4 %4,9 %
SZ4 %2,4 %4,8 %3,2 %
Věci veřejné9 %8,9 %4,3 %8,1 %
Strana práv občanů 3 %2,2 %3 % 3,1 %
Ostatní odpovědi3 % 3 %8 %15,1 %

Data, publikovaná v dubnu 2010, nepředpokládají vyšší volební účast, než byla v roce 2006. Na pořadí prvních čtyř stran se shodují všechny agentury. KDU-ČSL už není tím "outsiderem", kterým byla minulý měsíc. Opakovaně se potvrdilo, že SZ nebude vítězně finišovat do cíle.

Jak by vypadalo složení Sněmovny podle zastoupení jednotlivých politických stran v březnu a dubnu 2010, na základě odpovědí respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách, přiblíží tabulka č.2.

Tabulka č. 2 Předpokládaný počet poslanců (mandátů) ve Sněmovně
podle agentur Factum Invenio, STEM a Median duben 2010 ve srovnání s předchozími měsíci.

Agentura Factum InvenioSTEMMedian
 0203040203040203
ČSSD756670777578082
ODS595553685648048
KSČM293230312926031
TOP 09222223191724021
KDU-ČSL1010851210010
Věci veřejné515160111408
SZ00000000

Zatímco agentury Median a STEM očekávaly alespoň mírnou převahu levicových stran, Factum Invenio vidělo rozložení sil mezi levicí a pravicí asi tak napůl. Přispělo k tomu vysoké "skóre" pro TOP 09 a VV: Celkově se ale ukazuje, že mezi výzkumnými institucemi se objevuje největší rozptyl v počtu mandátů pro jednotlivé strany u ČSSD a VV.

Trojice agentur CVVM, Factum a STEM publikovala výsledky svých zjištění i před čtyřmi lety. Podívejme se, jak to tehdy vyznělo.

Tabulka č. 3 Stranické preference publikované v dubnu 2006 (v %)

 CVVMFactum (prognóza)STEM
ODS26,529,526,8
ČSSD2323,621,3
KSČM13,518,113,3
KDU-ČSL9,512,34,9
SZ1010,410,5
Ostatní17.56.123.2

Z porovnání zjištěných dat v dubnu a březnu 2006 vyplývá, že dubnové poznatky správně zaznamenaly počet stran zastoupených ve Sněmovně. Údaje za jednotlivé agentury se však lišily. U CVVM mírné posílily největší strany a výrazně také SZ, zatímco KDU-ČSL stagnovala. V případě STEM výsledky u velkých stran stagnovaly u KDU-ČSL klesly a u SZ narostly. Factum zaznamenal u ODS stagnaci, u ČSSD pokles a u dalších stran nárůst.

Agentura, která v dubnových stranických preferencích roku 2006 "chybovala" relativně nejméně uveřejnila i předpokládaný počet mandátů, který přibližuje tabulka č. 4.

Tabulka č. 4 Předpokládané rozdělení mandátů ve Sněmovně podle březnových a dubnových výsledku 2006 agentury CVVM

 CVVM březen 2006CVVM duben 2006Výsledky voleb 2006Rozdíly IV/VI
ODS686481+ 17
ČSSD565674+18
KSČM333326-7
KDU-ČSL262313-10
SZ17246-18

Zdroj CVVM březen, duben 2006

Z dnešního pohledu došlo mezi březnem a dubnem 2006 "nesprávně" k poklesu počtu mandátů u ODS, "správně" u KDU-ČSL a k úplně "nesprávnému" nárůstu u SZ. Dubnová data 2006 se více odchylovala od konečných výsledků než březnová. Znamenalo to, že méně jistí voliči více "oscilovali" v této fázi volební kampaně.

V komentářích z dubna 2006 se zdůraznil následující poznatek: "poprvé výzkum ukázal, že by většinovou vládu dala dohromady ODS se zelenými a lidovci se 111 mandáty".

Jako by se "historie" opakovala... Před publikováním letošních dubnových stranických preferencí od renomovaných agentur přišla instituce, zabývající se průzkumy na internetu, s výsledky telefonického šetření. Ze zveřejněných závěrů vyplynulo, že ODS, TOP 09 a VV by získaly pohodlnou většinu asi 112 mandátů. Pracovníci této agentury jsou si hodně jisti, když nepočkali na další výsledky a nespokojili se s uvedením samotných stranických preferencí, ale rovnou přišli i s rozložením mandátů...

23. 04. 2010 Ján Mišovič: Kam se sakra poděli voliči??? ZDE

14. 04. 2010 Ján Mišovič: Hledáme průměrného voliče. Zn.: Existuješ? ZDE
08. 04. 2010 Ján Mišovič: Krajské průzkumy: zmatek ZDE
01. 04. 2010 Ján Mišovič: Předvolební průzkumy: přání otcem myšlenky ZDE
25. 03. 2010 Ján Mišovič: Pomáhají či škodí průzkumy volebních preferencí soutěži politických stran? ZDE
17. 03. 2010 Ján Mišovič: Vnitřnosti voličského rozhodování ZDE

05. 03. 2010 Štěpán Kotrba: Jak číst výzkumy veřejného mínění od A do Z ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 29.4. 2010